Jak zvládáte opakované neúspěchy po IVF?

Ahojky VM, tak toho máš také dost za sebou. Tak Ti nevím, jestli je lepší nenacházet dvě čárky nebo je najít a pak taková rána. ☹ Je mi to moc líto.

Máš pravdu, také nechci, aby to téma nebylo "uplakané", jen jsem chtěla si popovídat s někým, kdo má více neúspěchu za sebou a jak to zvládal, jak se vždy znovu vzchopil a úplně nejlepší by bylo, kdyby se objevil někdo, komu se podařilo po tolika pokusech. 🙂

Ale stejně jako tebe, mě právě přepadá pocit, jestli to má cenu. Je pravda, že mně vždy postrčí dopředu to, že ještě nemám dítě.

A nejhorší je pro mě ten pocit, že jsem opravdu odkázaná jenom na centrum, protože u nás se prostě zázrak stát nemůže. Manžel děti mít nemůže a tak jsme odkázáni opravdu jen na štěsí a um doktorů.

Ahoj holky,
známe se z jiných diskuzí, kde se člověk vždycky drží tak nějak nad věcí, tak jsi to dobře udělala Buresinko, že jsi založila tohle téma, které sice nemusí být uplakané, ale člověk si tady může vylét srdíčko a ulevit si od svých problémů.
Já sama toužím po miminku už hodně dlouho, ale snažíme se 3 roky, všechno je v pořádku, manžel má spermije ve výborném stavu, u mě je jediný problém, že nemám ovulaci, alespoň ne pravidelnou. V listopadu jsem šla poprvé do CARu, a tam proběhla za celých půl roku jediná inseminace, která byla samo sebou bez úspěchu. Bylo to dlouhých a únavných půl roku, kdy to k ničemu nevedlo a já se tím úplně otrávila do dalšího IVF, ale šla jsem do toho. Měla jsem odsáto 34 folíků a bylo z toho 14 embrijek, po PK 2 odpadli, měla jsem volnou tek.v břiše a tak jsem dostala jen jedno embrijko, bez úspěchu, potom následovali 3 KETy, z nichž poslední, proběhl předminulé pondělí, takže v pondělí jdu na krev, ale cítím, že je to zbytečné plýtvání energií, těhotná nejsem, cítím se stejně, jako u předchozích KETů a test samo negativní. Ani nebrečím, pořídili jsme si štěňátko, ale miminko to opravdu nenahradí. Z práce mám taky depku, člověk se tam po těch neúspěších vrací jak zpráskanej pes, dostávám od kolegů soucitný pohledy a čokolády, což je snad to nejhorší - lítost od druhých. Taky mě žere, že manžovi je už 38 a mimi si moc přeje, sice mi zrovna včera řekl, že se máme, že máme jeden druhého a že je to nejduležitější, ale cítím to, jak to říká, aby mi to nebylo tak moc líto, když vidím, jak večer chová štěně a dává mu pusinku, jak moc mu to miminko chybí. Teď jsem se hodně upla na další IVF a jsem přesvědčená, že to musí z čerstvých embrijek vyjít, v KET jsem ztratila důvěru, takže jestli mi to nevyjde, tak to asi bude pro mě nářez a zahrabu se někam pod zem!!!!!

holky, my se zatim snazime od unora 08, ale vam preji moc moc stesticka, ono se to povede, nebojte.. jen to telo si proste urci samo, kdy to bude.. neveste hlavu a nehazejte flintu do zita!!! moc nam to vsem preji, zaslouzime si to 🙂

Ahojte dievčatá. Viem, čo prežívate, mne sa nedarilo prirodzene otehotnieť dlhých 8 rokov, manžel už začal o dieťa strácať záujem, mne zaklopala 30-tka na dvere spolu s beznádejou. Bolo veľkým prekvapením, keď po výmene lekárky mi nový lekár povedal, že mám endometriózu, že musím na operáciu aby ma dali do poriadku a potom mi doporučil asist. reprodukciu. Predchádzajúca lekárka mi celých 8 rokov tvrdila, že som zdravá žena, že problém je asi u manžela a pritom stačilo aby ma za tie roky aspoň jediný raz poslala na ultrazvuk, kde sa tá endometr.okamžite potvrdila... Tak som absolvovala aj operáciu aj hormonálnu liečbu. To trvalo asi ďalšie 2 roky. Inseminácia bola neúspešná. IVF o ďalší rok vyšlo na 1. krát... Strašne sme sa z toho tešili, boli sme v eufórii,prišlo nám to úplne neuveriteľné, že sa to podarilo na 1.krát... A potom prišlo strašné sklamanie - missed abortion... Musela som na kyretáž. Myslela som, že to neprežijem... Strašne som bola z toho nešťastná... Potom o pol roka 2.pokus - nevyšlo to vôbec... No a na jar tento rok ďalší - 3. pokus - vyšlo to... Nemohla som tomu uveriť... V prejavoch šťastia som už ale bola oveľa opatrnejšia. Už som bola poučená z vlastnej skúsenosti, že to ešte môže dopadnúť všelijako. Som teraz v 33.tt, veľmi sa z toho teším a aj z každého zakopkania v brušku.Od mojej diagnózy k úspešnému počatiu ubehlo ďalších dlhých 5 rokov, dnes si vravím, že to trápenie stálo to za to... Tehotenstvo prebieha v pohode, ešte chodím do práce, ale ešte nie som na konci, čaká ma ťažká hodinka, ktorá dúfam, že dopadne dobre. Veľmi vám všetkým držím palce. Áno, dá sa žiť v peknom vzťahu bez dieťaťka, tiež som tak žila, mala som a mám aj dobrú prác, ale tá túžba po dieťaťku ma vedela úplne zaslepiť voči všetkým tým, ktorí ma majú radi... držte sa dievčatá, hlavu hore po každom neúspechu a choďte ďalej, nevzdávajte to.

Ahoj holky, přečetla jsem si náhodou pár Vašich příspěvků a mrzí mě, že takovým prima ženským, jakými určitě jste, se to otěhotnění ne a ne zadařit 😢 .Ale jak psala macous, lítost od druhých je pro Vás asi to nejhorší. Jen chci napsat ať to nevzdáváte a popřát, ať se zadaří...Má kámoška na tom byla psychicky špatně, podstoupila umělé oplodnění, které se nezadařilo a nakonec vše hodila za hlavu...a otěhotněla přirozeně. Vím, že je to jen malé procento, ale psychika je určitě taky strašně důležitá. 😔 My jsme měli s přítelem štěstí, prodělal přiušnice, které chytly i spodek, testy všechny na houby, tak jsme antikoncepci hodili za hlavu a vlastně se zadařio hned na první pokus.Někde jsem četla větu, která se týkala adopce a moc se mi líbila: mámu nedělá břicho, ale hlava a taky láska, kterou je ochotná dávat dál, takže už teď vím, že pokud budeme chtít druhé miminko někdy v budoucnu, budu ukecávat přítele na adopci. Chci se optat, nad tím jste žádná nepřemýšlela? A omlouvám se, že jsem se Vám tak nabourala do diskuze 😔

Masenko, moc děkujeme za povzbuzující příběh se šťastným koncem 😵 Adržím palečky, ať máš jednoduchý porod 🙂

macous, dakujem 🙂

Holky, já také děkuji za Vaše povzbuzující slova. Potřebuji právě tu naděj, že se to povede i na několikátý pokus. Masenko, je to skvělé, že to takto dopadlo a přeji pohodový porod. 🙂

Januli, ta psychika je opravdu důležitá, vím, že u mě je to asi o psychice, ale jak jsem psala výše, nemohu na přirozené otěhotnění spoléhat.
Co se týče adopce, tak o ní malinko začínám uvažovat, dala jsem si takový limit, že teď zkusím 2.IVF a pokud se do konce roku nepodaří, začnu se adopcí po novém roce zabývat. A vůbec se neomlouvej za to, že jsi se sem nabourala, pro nás je hodně důležité o tom mluvit.

Macous, je mi to moc líto. ☹ Ani Ti nebudu psát, že je naděje, dokud to není potvrzené. Já to poznala vždy, že je to negativní a to jich mám za sebou 7.

ma.senko a taky blahopřeju, ať ti chlapeček dělá jen samou radost. Přála bych takový šťastný konec každé z Vás. 😔

Buresinko, uvidíš, že se druhá IVF zadaří, hlavně neztrácej naději, i když chápu, že mně se to asi říká viď 😔 . Vidím tu beznaděj na kolegyni z práce, taky už se pokouší s manželem několikátý rok a i když se snaží dělat před námi, že se vlastně nic neděje a o nic nejde, sama jsem viděla, jak jí asi musí být líto, když jsem donesla malou do práce po porodu ukázat, mrzelo mě to i za ni ☹ ☹ . Ale věda jde opravdu hodně dopředu a co dřív bylo nemožné, teď už jde, tak hlavu vzhůru. A jak už jsem psala, i adopce je přece cesta za děťátkem, já osobně můžu říct, že i kdybych teď zjistila, že Simonka není naše (nedávno jsem si vzpomněla na tu výměnu dětí v třebíčské porodnici 😒 ), tak ji NIKOMU nedám a geny jsou mi úplně šumák. Vážně. Tak a už přestávám vypisovat román 😉 držte se holky a ještě jednou, hodně štěstí v cestě za miminkem.

Ahoj berušky!
Tak se z toho mého neúspěchu tak nějak stále oklepávám,ale jde to strašně ztuha.Když mi ve čtvrtek potvrdili po 4 transferech že ten poslední byl "jenom" biochemické těhotenství,zhroutil se mi celý svět.
Teď,s odstupem 3.dnů je to už trošičku lepší,ale ne o moc.Mám strašné výkyvy pocitů.Jednou si říkám že to prostě nějak skousnu,do té hnusné práce nastoupím a až našetříme zase se vrhnem do boje,ale v zápětí mě přepadne strašná a zoufalá beznaděj,jestli to celé podstupovat má vůbec smysl...
Tu svou práci přímo nenávidím a byla bych tam jen pro to,že bych si vytyčila jediný cíl-vydržet do dalšího IVF.Ale potom mě zase napadne prostě to tam zabali.Dát výpověď a pokusit se najít si něco jiného...Jenomže s mou kvalifikací (vyučena) se pěkné místo sotva někde najde,tak se toho děsím.A nebo kdyby se mi podařilo nějakou práci opravdu sehnat,jak jim potom budu vyžsvětlovat,že se na čas odloučím odchodem na nemocenskou.A to ne zrovna krátkou.(Tento cyklus IVF jsem doma už od 18.6.)
Těch otázek ve mě je strašně moc a já vůbec nevím jak to vyřešit...
Zítra budu volat do CARu a domluvím si konzultaci s mým skvělým Dr.Je vážně moc fajn.Předem tuším že mi bude navrhovat jít hned a bez přestávky do dalšího cyklu.A já už teď vidím jak se budu stydět až mu budu vysvětlovat že na to nemáme peníze a že musím nejdřív něco naštřit.Zkusím si s ním dohodnout alespoň nějaké ty inseminace(i když je mám za sebou 6x a nic... ☹ ) a hlavně-jestli by mě mohl nechat ještě do konce října doma.Abych se stačila nějak s celou tou skutečností vyrovnat.Vím že to nepůjde úplně,ale aspoň na nějakou snesitelnou míru.S touhle skutečností jsem jaksi ve svém "plánu" moc nepočítala,když jsem se v práce klepala na svůj poslední den tam strávený,v domění že se tam už NIKDY nevrátím..... 😒

Holky cítím s vámi 😔 máte to opravdu těžké 😔 nás ivf teprve čeká,a už teď se bojím,protože si myslím že neúspěch neustojím 😖 cítím z toho velkou naděj ale zároveň strach a ty finance to je taky paráda 😖 mocvám všem držím palce a věřím že se na nás jednou štěstí usměje.

Ahojky tak já se taky přidávám-na IVF chodím od srpna 2007-důvod: příčina neznámá. Mám za sebou 3IVF, 1KET, 1IUI a 1xnativ. Embrya vždy kvalitní. Z nativu letos v srpnu, kdy mi zaváděli 1 embryo jsem otěhotněla, ale v pondělí v 11.tt-konec ☹. Takže teď před sebou vidím jen tmu, jsem smutná , ale vzdávat to nechci. Hned jak mi skončí šestinedělí jdu dál. Ale rozhodla jsem se, že do IVF už nepůjdu-budu zkoušet jen IUI, nativy, nebo nativy s min.stimulací. Doporučil mi to i Dr. A navíc za cenu 1IVF-mám 5 nativů! Zítra jedu do CAR jim říct jak jsem bohužel dopadla ☹ a jsem zvědavá co se bude dít dál. Každopádně si nechám vyštřit krev na hematologii, jestli není problém tam. Jinak mám za sebou genetiku, imuno, laparoskopii, hysteroskopii, vyšetření štítné žlázy a nevím co vše-vše jsem stihla během roku a vše je ok. Jen máme trochu pomalejší spermo. Všem Vám držím palce aby jste se už brzy doškali. VM72 o návratu do práce ani raději nemluvím, hned když jsem otěhotněla vzala jsem si PN a zpět se mi vůbec nechce ☹. jediné co vidím pozitivně je to, že jsem alespoň otěhotněla a že to jde.

Ahojky, tak nějak sem patřím..Už 5 let se snažíme i s pomocí lékařů, stále nic. Příčina dohromady žádná, po všech vyšetřeních naděje nějak mizí a také s každými narozeninami, které už překročily 30.Já už jedno dítě mám, nynější partner ne.Mám za sebou 1.IVF a 2xKET-neúspěšný.Samozřejmě, že nejhorší je to bezprostředně po neúspěchu, to si i pobulím ale rozhodně nestojím o soucit, zvlášt od lidí, kteří si podobnou věc nepřožili.Vždy po neúspěchu si řeknu, tak a už na to kašlu, stojí mně to psychickou sílu, zdraví a v nemalé míře peníze.Po nějaké době se ale oklepu a začnu zase myslet na to, jaký tatínek by byl z mého partnera,jak by mu to slušelo s kočárkem /on tatínkem vlastně je ale nestará se o mé dítě od miminka/.Vím, že psychika je mocná ale v tom to asi tak úplně nebude, jak si čtu předešlé příběhy.Osobně pokud zrovna neprobíhá stimulace, nemám čas nad tím moc přemýšlet, jsem hodně zaneprázdněná prací a ostatními povinnostmi.Pevně věřím, že si své štěstí dobijeme a že to nenechá na nás ani partnerech žádné stíny 😉
Kubo2, jen dotaz, co je NATIV? Už se tady někdě, někdo na to ptal ale zatím nedostal odpověď.

Ahoj holky,
tak mě zítra čeká ta zpropadená krev, takže bude už okolo poledního jasno, jak to dopadlo.
Kubo, to máš teda toho za sebou dost a dost, ale jednou už jsi těhotná byla, tak se neboj kočičko, ono se to zase časem povede, akorát musíš vydržet, já vím že to jde ztuha, ale nakonec, co nám všem vlastně jiného zbývá? Já nevím, co je to nativ? Moc mě to mrzí, že ti takhle blbě dopadlo, ale do třináctého týdne je to prostě tenký led....
Holky, s tou prací to je vždycky debilní, já mám za sebou už 3 vrácení do práce, vždycky jen tak na 18 dní, takže je taky vždycky paráda, naštěstí mě ta práce alespoň baví a kolegové jsou vcelku pohodoví.

S prací je to tedy fakt blbý, já už zvažuji, že si příště nechám napsat neschopenku snad od praktika, neustále sledují, s čím že to marodím 😒 Přitom co je komu do toho ale to je tak, když je to babinec.

ahoj holky, snad se nebudete zlobit, kdyz se pripojim do vasi diskuze, zrovna dnes jsem si potvrdila, ze moje druhe ivf bylo neuspesne. pri prvnim se mi podarilo otehotnet, ale embryo to vzdalo-meli jsme zavedene jen 1 a tak jsem tentokrat verila, ze to vyjde, protoze mi zavadeli 2 navic pry podle embryolozky moc krasna embrya morula a blastocysta. bohuzel test dnes tj. 10.den po ET negativni a nemame zadne mrazacky. Vubec nevim jak dal.

Elosko, není ještě brzy na test a házet flintu do žita? Nám říkají v CARu, že test až 15 den...ale to asi cítíš tak nějak sama,viď 😠 To tak prostě je, někomu se chytne i horší embrouš a někdy se nechytne ani blastocysta,co jsem měla já naposledy.Nedá se nic, než počkat a jít do dalšího boje 😉

Zuliku, jsme to psala ve stejnou dobu 😉 . Ono nám to všem vyjde, tohle téma je super, protože máme za sebou všechny více neúspěchů, takže až sem některá napíše, že je těhu, tak to ostatní určitě psichicky moc podpoří.
Elosko, proč bysme se zlobili, to je přece jasná věc, že se můžeš přidat 😉 Já už jsem to nějakýho tématu jednou psala, ale mě když teď naposledy řekla embrioložka, že mi dávají takový krásný embrijka, tak proč netěhotním a přitom měla povzbuzující úsměv na rtech, tak jsem myslela, že jí kopnu do holeně 😠

Ahoj holk-, takže nativ je vlastně IVF-ale dělá se buď v přirozeném cyklu-tj. že si nepícháte injekce ani nejíte žádné léky, odebere se jen to jedno vajíčko co se Vám každý měsíc dělá-oplodní se tak jak u IVF a vrátí po kultivaci zpět-tam je podmínka ovulace. Pak je nativ s minimální stimulací ( ten jsem měla já) a to buď berete clostylbegyt nebo clomhexal, případně dopíchnete nějaké malé mnošství třeba puregonu nebo menopuru ( je to jedno)-odeberou vám vajíčka a pak už je to zase stejné jako u IVF. V Reprofitu kam chodím s tím mají velké úspěchy. Myslím že nativ ještě dělají ve Fakultce v Olomouci a v Pronatalu v Praze. Jinak já si nikdy na stimulaci ani po ET PN neberu-normálně funguji-jen nezvedám nic těžkého a nevytírám, nevysávám... PN jsem si vzala až když jsem zjistila že jsem těhu. Já jsem moc ráda že jsem alespoň otěhotněla a vím že to jde. Tak doufám že se povede brzy a že se povede mimčo nám všem.

Díky za vysvětlení, napadalo mne něco "přirozeného" ale neuměla jsem si dát dohoromady, jak 😉 Já jednou nebyla na PN, měla jsem jen 5 dní volno a pak šla do práce a dost divně se na mne doktorka tvářila, jako když si šlapu po štěstí...

zuliku, poprve jsem mela mela pozitivni test uz 8.den a nejak to ted citim no. Ted se mi zda, ze uz zacinam spinit, takze je to ztracene.Macousi,tak to jsem nekde cetla, jak jsi psala o tech krasnych embryjkach a ver nebo ne, kdyz mi embryolozka rekla, jake mam krasne,tak jsem si na tebe vzpomnela 🙂

Zuliku tak v Reprofitu ležíš po ET pouze 10 minut, takže já jsem za půl hodiny lítala po Olympii a pak jsem jela večer sama domů a to mám cca 200km-v dalších dnech jsem normálně pracovala a to denně najezdím min. 300km -no a povedlo se. Když jsem po předešlých pokusech zůstavala tak týden doma-nikdy se to nepovedlo. Tak nevím.

Ahojky!
O Nativu jsem už taky slyšela,ale bohužel u nás v Pardubicích ho nedělejí.Navíc teda nevím,jak by to pro mě bylo finančně,protože nám musejí vělat ICSI a to vyjde na 7 800,-.(Přesně tak jsem to i platila když jsem po první stimulaci měla jediné zralé vajíčko a platila jsem úplně stejně jako by jich bylo třeba 10 😠 )
Takže bych neplatila nějakých 5 000 za injekce-no,alespoň něco.Ale jak říkám-u nás to nedělají,tak nevím jak by se to dalo event.udělat.
Jinak já si neschopenku beru pokaždé,protože dělám fyzickou a dost náročnou práci.
Poprvé jsem byla doma 14 dní (od odběru) a potom se vrátila protože transfer vůbec nebyl.Teď jsem doma od 18.6.,protože mezi transferama o práce nechodím.Myslím si že by z těch 14 denních opakujících se neschopenek byli víc zuřiví než takhle v kuse a navíc jsem vůbec nečekala že když mám 11 embryí,ani jedno se "nezkousne".
Takže se budu vracet už podruhé.Navíc jsem jim narovinu řekla o co jde-že chci miminko a ža jdu na umělé opl.
Tak už teď vidím,jak se budou vyptávat co teda bude dál a já mám hrůzu jim říct,že za čas jdu do toho znova.Kdo ví,jestli mi nedají sami výpověď...

Asi je to tak, že když to mám příjít, přijde to.Chytne se a nepustí.Při zavádění embryí taky říkají, že bypadnout nemůže 🙂 Když si vzpomenu, co jsem dělala při prvním těhu- v ranné fázi, jezdila na kole v zimě, kopala řádky na brambory, skládala uhlí...to už bylo tedy moc ale můj otec byl tenkrát nemocný a matka jen lamentovala, tak jsem musela pomáhat 😒Taky z toho byl pak předčasný porod.Dnes už bych tak neblbnula ale fakt, všeho moc škodí.

VM72 u nativu máš tak 3-5 vajíček a za ICSI platíš 1000Kč za každé oplodněné vajíčko-já měla 3-takže mě nativ se vším všudy stál 14 tis. U IVF jsem měla 23 vajec z jednoho pokusu a stejně to bylo k ničemu a u nativu se povedlo. Jinak PK a AH je v ceně. Jinak já taky za nativem dojíždím -mám to skoro 200km, ale je pravda-že mě cesta nic nestojí, protože do Brna jezdím služebně.

Já jsem taky jezdila na kole anakonec jsem si malou musela vyloženě vyležet v nemocnici,protože se mi udělal hematom obřích rozměrů,že i doktoři z toho byli vyvalení a ani mi nedávali moc velké šance na udržení...Naštěstí malá se "zahryzla" poctivě,takže jsme to společnými silami zvládly. 😵

Elosko, dobrý 😀 😀 😀
Já i kdybych chtěla být doma v kuse, tak u nás v Caru to nedělají, jen od transferu do krevních testů, dokonce ani po OPU neschopenku nedali, brala jsem si dovolenou 😠 😠
Jinak nativ pro mě teda není, protože jsem anovulačka, teda pravděpodobně, jak řekla doktorka. Já mám na každém vaječníků spoustu vajíček, ale jsou malinkatý a všechny skoro stejně veliký 😒

kuba-mě stálo IVF asi 16 000. Tak to by moc levněji nevyšlo.Ono asi taky záleží na těch cenících jednotlivých CAR.Navíc u nás to fakt nedělají a jedna "spolubojovnice" se na ti i ptala a nebyli k tomu moc neklonění...

Ty máš jako zaměstnání jezdit autem??? 😉