Jak stále nemyslet na to, že se nedaří otěhotnět?

@slundo My už se snažíme přes dva roky. Takže vitamíny beru, mám za sebou laparoskopii a hysteroskopii a právě teď po té operaci mi přijde, že se na to soustředím víc a víc. V CARu mi řekli, že když do půl roku po operaci neotěhotním, tak se zkusí inseminace. Teď jsou to tři měsíce a já se bojím, že to nepůjde ☹
Nemyslím na to celé dny, soustředím se na práci, i tu dovolenou plánujeme. S manželem o tom taky tak často nemluvíme, i když v době ovulace se milujeme plánovaně 😉
Jen jak vím, že máme ještě tři měsíce, tak ten termín mě nutí na to každý den myslet...

No tak to asi moc neporadím :( , protože tohle kdyby mi lékaři řekli, tak to taky z hlavy nedostanu... Kdyby komukoli doktoři řeklli, že má 1/2 roku na to, aby přišel do jinýho stavu, tak i kdyby byl sebevíc zdravý, tak se určitě nezadaří. Je mi líto, že ti nějak nemůžu poradit, ale doufám a věřím, že se vám to s manželem povede. Moc vám to přeju 🙂

@pincik dobře vím co prožíváš a abych řekla pravdu, myslím,že dokud se to nepove, tak ať zaměstnáš hlavu sebevíc, budeš na to myslet pořád, někdy víc, někdy míň , ale nemyslet na to rostě nejde a kdo to na vlastní kůži nezažije, nepochopí...............ale neboj dočkáš se a pak ti ty roky přijdou jak chvilenka 😉 hlavně ale bojujte, nevzdávejte se a budete sladce odměněni 🙂 🙂

Mě právě to, že jsem měla domluvený termín u doktora a následnou návštěvu v CARu pomohlo k tomu, že jsem se netrápila a vůbec na to nemyslela. Jenže já jsem si ani ovulaci nehlídala. Prostě jsme spolu spali kdy jsme chtěli a ono to nakonec vyšlo 😉

@pincik Ahoj, my uz se snazime dva a pul roku, uz mame za sebou neuspesne IVF, takze vim jak se citis. Me muj dr rikal, ze i kdyz na to vedome nemyslim, tak to v ty hlave je, ale uz mi neporadil, jak to z ty hlavy dostat. Ja se snazim manzela presvedcit, aby jsme si poridili pejska nebo alespon nejake zviratko, na ktere by se obratila pozornost s vychovou, jidlem a tak .... Moc drzim palce, at je Vase cekani co nejdrive zavrseno uspechem 😉

Tak nám pomohlo dostat "zákaz" 😉 Začala jsem cvičit Mojžíšovku a dostala jsem doporučení 3 měsíce se nesnažit. Naprosto úžasná úleva..... No a ono nám to nějak ujelo 😅 po dvou měsících nesnažení jsem našla //. 😉 Ovšem obrovským pomocníkem bylo to cvičení - před cvičením 2x zamlklý potrat, pak cvičení a donošená holčička. Teď bohužel opět zklamání (bez cvičení). Takže až se jednou zase budeme snažit, tak opět pod dohledem fyzioterapeuta... ale to už je jiné téma.
Držím palečky 😉

@spagatice Když já právě doufala, že k IUI ani k IVF nedojde. Když jsme si řekli, že chceme miminko, tak mě vůbec nenapadlo, že to nepůjde. Myslela jsem, že když jsem mladší, že to spíš půjde. Takže ten termín v CARu mě stresuje proto, že se mi tam moc nechce.
A vám se to tedy povedlo ještě před zákroky v CARu? Takhle bych to taky chtěla 😉

@jika10 Taky jsem si ještě našla koníček navíc, kterému se doma každý večer věnuju. Ale je to takové, že nic Tě nezabaví na celý den, na každou chvilku. Sama se tím trochu stresuju, ale když se o tom bavíme s manželem, tak spíš pozitivně. Vybíráme jména, plánujeme kde bude postýlka, jaká barva a podobně. Pozitivní přemýšlení nevadí, že ne?! 😕 🙂

@jajkaz Já jsem Mojžíšovou cvičila čtvrt roku, ale teď mám jinou práci a jsem tam od rána do večera, takže na cvičení mám čas jen o víkendu a tohle cvičení má být pravidelné, takže o těch víkendech by mi to asi stejně moc nepomohlo 😒

@jika10
@jajkaz A děkuji oboum za držení palečků 🙂

@jajkaz Mojžíšovku jsi cvičila sama doma nebo někde skupinově nebo indiv. s cvičitelkou?

@pincik Pozitivni mysleni je super 😉 Taky uz mam naplanovano. Ja hrozne touzim po dvojcatkach. O vikendu jsem nadsene vypravela manzelovi o kocarku pro dvojcata BGB donkey. Jak jsem z nej byla upln hotova a tak. Neboj urco to vyjde a az to bude, tak budes ty i ja ten nejstastnejsi clovek na svete. Jinak ja mojzisku cvicim uz pul roku a v praci taky od rana do vecera. Vecer prilitnu domu, zacvicim, uvarim, poklidim, umyt a spat a zase do roboty. 😝

@pincik Povedlo 😉 , začali jsme se snažit v květnu, na podzim už bylo jasné, že budeme mít problém, proto jsme šli v listopadu na spermio. To nebylo nejlepší, ale šlo to. V únoru byla laparoskopie, ihned po ní nasazen na dva měsíce clostilbegit a v květnu jsem byla objednaná k mému doktorovi s tím, že mi dá žádanku do CARu. Druhý měsíc braní clostilbegitu jsem otěhotněla. No a v ten den, kdy mi měl dát doktor žádanku, mi potvrzoval blikající srdíčko na ultrazvuku 😵 😵 😵

@ludmilad Chodila jsem k fyzioterapeutce, k odbornici 😉
@pincik Dostala jsem od ní doporučení cvičit 2x denně polovinu opakování. Že je to lepší a méně namáhavé. A opravdu, snad jen 2x jsem vynechala, protože to už nešlo zvládnout. Ale jinak poctivě. A vyplatilo se to 😵

@spagatice Tak to je skvělý 🙂 Takhle by to mělo chodit 😉
Já jsem v březnu 2010 vysadila antikoncepci a začali jsme se snažit, dlouho to nic, ale dr mi říkal, že po antikoncepci co jsem měla já trvá tělu dýl než bude mít normální cyklus a tak. Chodila jsem na injekce Depo Provery. Až po roce jsem měla Clostilbegit, ten nezabral a teprve potom nás dr poslal na spermiogram, který byl v pořádku a teprve teď v březnu jsem byla na laparoskopii. Mezitím jsem měla troje léky na srovnání cyklu, hormonální injekce apod. Docela mě mrzí, že mi dal ten Clostilbegit před laparoskopií a teď už ho mít nemůžu 😒

@jika10 Já to v práci nemám ani kde cvičit. Občas přijde šéf, tak nevím jak bych mu to vysvětlila 🙂
Když na to budu myslet, tak se budu snažit převést to na to pozitivní myšlení 🙂 Když ono už je to tak dlouhé. Já vím, že tu jsou maminky, které se snažily mnohem dýl, ale člověka nikdy nenapadne, že se to bude týkat i jeho. Každý, kdo už se pak dýl snaží, musí být potom ten nejšťastnější člověk 🙂 Já si to ani nedovedu představit, jak budu šťastná až to přijde 😵

Ten kočárek je úžasný 😉

@pincik No popravde, my se snazime dva a pul roku a to uz mi teda prijde sakra dlouho. Taky jsem si vzdycky myslela, ze me se tenhle problem tykat nebude, navic kdyz mamka a pak i segra otehotneli na prvni sup v 18-ti .... Ale pochopila jsem, ze takhle to u me proste nefunguje 😝 Navic kazdy ma neco, segra ma sice dve deti, ale je rozvedena a novy vztah ji taky neklape .... No a me zase zavidi, jak i po 11 letech s manzelem se muzeme mit porad takhle radi a hezky se k sobe chovat. Uplne na nas vidi, ze jeden pro druheho dychame, coz ona nezna. No ale zase mame problem, ze nam nejdou ty deti ... Takze kazdy ma neco 😅 Pozitivni mysleni je urco super a myslim, ze si o tom snit je taky hezky, to ti nikdo nevezme ... Ja dneska mela taky hezkej sen 🙂 Ani budit se mi nechtelo 😝 A muj vybrany kocarek je perfektni 😀 😀 😀 A jak ja rikam, ted mi jenom chybi ta napln 😀 😀 😀 😀 😀

@jika10 Tak to se snažíme skoro stejně dlouho... Já jsem to taky čekala jinak. Máma měla první dítě v sedmnácti, ale plodnost se očividně nedědí 🙄 Je pravda, že u nás je, až na to, že nemáme miminko, taky všechno hezký. Až mi přijde, že nás tenhle problém ještě o trochu víc stmelil. Že to spolu všechno prožíváme, podporujeme se a tak.
Manžel už dítě má, nebylo to plánované, taky stačilo jen jednou a bylo. A teď ho oba tak chceme a nejde to. Vždycky je to jak naschvál.
Ale ten kočárek můžete koupit i předem, ne? 😀 Co kdyby se to potom během těhotenství nestihlo koupit 😀

My se snažili deset let sami pak i s pomocí lékařů nakonec jsem otěhotněla po ivf mám zdravého syna a teď jsem znovu těhu, ale najednou to šlo přirozeně-psychika je strašná potvora. Hlavu vzhůru jednou se to musí povést ! Jo a taky než jsem otěhotněla poprvé, tak jsme si koupili jorkšíra našeho miláčka, protože právě kvůli němu jsem tu hlavu dokázala i jinak zaměstnat. to jen takový tip...

@anty My už máme kocoura, takže pořizování dalšího zvířátka asi nebude dobré 🙂 Spíš se o tom snažím myslet jen pozitivně, když už mi to proběhne hlavou. Je hrozné jak to ta psychika ovlivní. I když předtím jsem na to nemyslela a taky to nešlo.

@pincik u nás to bylo 7 let, než se konečně zadařilo. Já se ivf nebála, spíš jsem v to doufala jako v jedinou záchranu. A to mi pak zaměstnávalo hlavu, měla jsem nějakou naději.
Když se někdo zmínil o dětech, a nejlépe v tom smyslu, že kdy jako už hodláme mít děti, když už je má i má mladší sestra, tak to vždycky tak bodlo u srdce..
Nikomu jsem o tom moc nevyprávěla. A když už, tak nejlepší odpověď na to, kterou jsem dostávala:"no na to nesmíš myslet..", to bych vyskočila z kůže.
Přeju ti hodně zdaru a CARu se neboj, však už tolika lidem pomohli 😉

@jarkalada Já se IVF nebojím, jen jsem doufala, že to půjde i bez toho. A navíc mám teď poměrně novou práci a nechci být pořád pryč. Samozřejmě bych to vysvětlila nějakýma zdravotníma potížema. Nemám vůbec představu kolikrát bychom tam museli i třeba jen na IUI. Miminko je pro mě v tomhle okamžiku důležitější než práce, ale bez peněz to taky nejde...
Já se o tom s nikým ve svém okolí taky moc nebavím, asi i proto, že nechci poslouchat ty rady, které se sice hezky říkají, ale kdo to nezažil ... 😉

@pincik Ja rikas, to ze nam to mimco nejde, tak nas hezky stmelilo. Navic dneska jsem byla u doktora na ultrazvuku kvuli KETu (snehulacky embryjek), tak sel manzel se mnou a kdyz jsem sla teda do kabinky si kvuli utz odlozit, tak mu rikam ty ne pockej a dr mu rika, jen pojdte, at vidite jak to vevnitr vypada a co je deloha a vajecniky.... Takze jsem byla tak trochu skolni pomucka pro manzela 😀 😀 😀 😀 A manzel cucel jak puk 😀 No a jak rikas s tou praci, ja si porad rikala nebudu si hledat novou praci, protoze co kdybych otehotnela ... No a je to 2,5 roku a nic. Navic zamestnavatel se ke me zachoval hnusne, jeden ze sefu me nazval cuzou a ja mam nejakou hrdost, takze to tam chci skoncit a novou praci si hledam. Ale miminko je pro me ted prioritni zalezitosti

Podla mna to ze clovek na to mysli, tehotenstvo neovplyvni. Ved to nema ziadny racionalny podklad. Skor si myslim, ze by sa s tym nemal clovek stresovat, lebo stres uz vysledok ovplyvnit moze.A je jasne , ze cim dlhsie sa nedari, tym viac na to myslime, to je normalne a zacat sa este k tomu stresovat s tym ze vlastne ak na to myslim, tak to este zhorsujem je chore.

@pincik Tak to bych také ráda věděla...ale po rizikovém těhu v nemocnici a předčasnému porodu s malým, zamlklému těhu v 10tt, ukončení těhu ze zdravotních důvodů a následné operaci dělohy, několika nepodařeným IUI, jsem to vnitřně vzdala....ale stejně při pohledu na těhotnou nebo miminko, které chovám.. mi trošku vlhnou oči......takže jsem šťastná, že mám skoro pětiletého chlapečka.
Jinak z vlastní zkušenosti vím, že nic nepomáhá, že psychika je prostě sviňa...a rady typu "nemysli na to" jsou prostě jen utěšování, ale nepomáhá to... Myslím, že ten CAR je dobrý, třeba můžou být jen rozhozené hormony, anovulační cykly...banalita, která se dá srovnat a pomůže...v CARu hned neženou na inseminace a umělé oplodnění, ale hledají příčinu...tak bych se toho nebála. Držím pěsti.

@natalie77 Je mi líto, že sis toho tolik prožila. Ani si to nedokážu představit. Až se stydím za to, že mi to naše snažení přijde hrozné a přitom to nic není.
Já už jsem v CARu byla. Odtud mě poslali na laparoskopii, hormony už jsme předtím taky zkoušeli, úpravy cyklu apod. Řekli, že teď už bych na IUI šla, pokud to ani po laparoskopii nepůjde. Ale co tu od všech tak čtu, tak začínám být klidnější, i když bychom na IUI šli. Přijde mi, že většina tady si tím prošla mnohem hůř než my.

@jika10 Pro mě je taky miminko prioritní, ale může to u nás trvat další dva roky a nerada bych teď o práci přišla. Na návštěvy doktorů nemám zrovna moc dobrou práci. Jsem tam od pondělí do pátku od půl deváté do půl šesté a jsem tam sama, takže za mě nikdo nezaskočí. Kdybychom pak začali jezdit do CARu, tak se bojím, aby šéfovi nevadilo, že jsem často pryč. Opravdu nemám představu kolikrát se tam musí během cylu jet. Ale kdybych veděla, že nám to k miminku pomůže, tak jsem asi ochotná se proto té práce vzdát.
My už máme s manželem taky společný ultrazvuk za sebou 😀 Ale jsem ráda, že se mnou všechny tyhle návštěvy doktorů absolvuje 🙂

@pincik to je život, důležité je to nevzdat a bojovat dál 😉 . Než jsem otěhotněla poprvé, tak bych byla ochotná udělat všechno, byl to děs, taky to chvilku vypadalo, že to s manželem neustojíme...Teď je výhoda, že jsem jedno miminko měla. Takže chápu, že když se nedaří poprvé, že je člověk zoufalý...to je normální a nikdo se nemůže divit. Prostě to každý také snáší jinak a je to v takových vlnách, jednou si člověk říká bude to v pohodě, nic se neděje, budeme cestovat, užívat si...no a pak přijde PMS, kdy člověka rozbrečí i beruška na okně, jak je přecitlivělý a vše vidí negativné a hlavně se lituje, když se nedaří...prostě hormony nás rozhazují, to chlapům závidím, že se smíří se vším a v ničem se tak nepatlají, jako ženský.... Takže hlavu vzhůru a neboj, vše dobře dopadne jen si někdo na to svoje štěstí musí chvilku počkat 😉 . Já mám ještě kamarádky, co vždycky do měcíce otěhotněly a jedna holčina z MK, která má stejně starou holčičku a byli jsme spolu v září 2007 už čeká třetí....mooooc jí to přeju, ale prostě občas člověk nechápe, proč má takovou smůlu....ale pak si zase řeknu, že mám sousedku a ta nemá ani chlapa ani dítě, a to jí je už přes čtyřicet...Drž se, bude líp 🙂 .

Ahoj,jenom chci potvrdit to,co už tady je několikrát napsané.V mnoha případech je to jen o tom,že to máš v hlavě,mě se to potvrdil u obou těhotenství.Poprvé jsem vysadila antikoncepci a měla strašnej strach z toho, že nebudu moct otěhotnět.První dítě se nám podařilo na poprvé 🙂 .Automaticky jsem s tím počítala i u druhého a po 3 měsících snažení už jsem začínala být nervní jak sáňky v létě 😀 .Nějdřív jsem brala jen léky na ovulaci,pak jsme šli 3x na IUI a pokaždé bez úspěchu.Tak mě doktor objednal na laparoskopii a pak časem že by IVF.Na laparku jsem šla v únoru,tak že jsem v tomto cyklu o miminku ani nepřemýšlela,věděla jsem,že kdybych náhodou nějakým zázrakem otěhotněla,stejně by to tou laparku skončilo...no a 2 týdny po návratu z nemocnice jsem našla na testu // 🙂 .Otěhotněla jsem nakonec úplně přirozeně a i tu laparku jsme zvládli už s mimoušem v bříšku.Tak že nejlepší recept je opravdu na to nemyslet,ale problém je v tom,že to nejde,nebo aspoň já jsem to sama od sebe nedokázala,ikdyž jsem se dost snažila a myslela jsem že úpspěšně,ale ikdyž seš sebe víc přesvědčená,že na to nemyslíš,tak v sobě to stejně máš.Podle mě,prostě musí samo přijít něco,co ti pomůže na to zapomenout na mímo a zeměstná tě myšlenkama na něco úplně jinýho 😉 .

ahojky, sice jsem tady nová a nevím, jak to t chodí, ale my se taky snažíme o mimčo a taky jsem každý měsíc zkla,amá, že to zas nevyšlo. dokonce jsem si začla vsugerovat těhotenské příznaky , či co, protože mi zas vyšel test negativně. hlavně hlavu vzhůru a věřit, že to příjde. 🙂

@natalie77 Teď jsi mě vystihla dokonale 😀 Jednou jsem s tím smířená a říkám si, že to půjde a všechno bude dobý a pár dní na to večer v posteli brečím, jak je to všechno na houby a že to nepůjde 😅 Až si občas říkám, jak obdivuju manžela jakou se mnou má svatou trpělivost 😀
V mém okolí jsou taky spíš lidi, kterým to šlo samo. Spíš to většina nechtěla a jak naschvál otěhotněly. Je to na světě zvláštně zařízené 😨