Jak se přepnout na program Miminko?

journals
1. zář 2016

Vím, že to je asi jedna diskuze z milionu, ale chci vědět vaše pohledy na mojí situaci...
Jsem čerstvě vdaná. Do svatby jsme s manželem o dětech mluvili, ale spíš že jednou, pak atd. Já jsem si uměla představit miminko tak před rokem, rokem a půl. Ale nechtěla jsem ho svobodná, chtěla jsem rodinu se vším všudy. Byla jsem si jistá, že ten, kdo se založením rodiny přijde budu já. Takže jsem to odložila sama v sobě - soustředila jsem se na sebe, manžela, cestování, sport atd. Ne, že bych byla už šílená po miminku, ale nevadilo by mi to. Zároveň jsem nechtěla, aby to došlo do stádia, kdy nebudu myslet na nic jiného. Směrování sama sebe jinam pomohlo. Začala jsem studovat, sportuju několikrát týdně, v práci jsem si významně přilepšila - prostě mě můj život teď baví a užívám si ho tak, jak je. Je mi 30, mám řekla bych fajn práci, nemusím úplně koukat na peníze a fakt si tohle teď užívám. Příští rok bych měla dostudovat.
Jenže úderem svatby mi manžel řekl, že nechce být starý táta (je mu 35) a tak že by děti bral ideálně hned. Což mě strašně těší, protože do té doby to bral spíš stylem "když to musí být". Takže z toho mám radost, ale teď jsem se rok možná i hlídala, abych na děti moc nemyslela a nejde mi zase se hned přepnout zpátky. Je to složité.
Situace se má tak, že nám je 30 a 35, bydlení je vyřešené, o finanční a materiální stránku se nebojím, to naštěstí není problém. Jenže - před svatbou jsme si řekli, že ještě před začátkem snažení chcme někam jet - USA. Prostě jedna taková snová cesta. Ameriku miluju, takže já jsem namlsaná a o to víc se mi do toho těhotenství nechce. Na jednu stranu moc dobře vím, že už nejsme nejmladší a nebudeme mladí rodiče a vše je už dost rizikové. Na druhou pořád vidím jen jakési komplikace a to, proč to prostě teď nejde. Věřím, že Amerika není vůbec tak skvělá jako mateřství, ale...
Takže... co teď? Cesta je naplánována na příští rok (teď nám nikdo dovolenou nedá), já tam sobecky strašně chci jet, ale manžel by se snažením začal ideálně hned a že se uvidí 😀. Určitě byla chyba, že jsme o tomhle nemluvili dřív, ale on mi na to i řekl, že se to zlomilo právě tou svatbou. Tak co teď s tím? Vím, že i když nechci, tak zase úplně proti z rozumných důvodů nejsem. Odložily byste snažení o pár měsíců (půl/třičtvrtě roku), nebo ne?

kacca11
1. zář 2016

Prvne bych asi probrala tyhle vsechny moznosti s manzelem...

journals
autor
1. zář 2016

@kacca11 To je samozřejmě jasné, ale ono v tomhle stejně záleží hlavně na mě... zatím jsme domluvení z praktických důvodů, že vydržíme do nového roku a pak že se uvidí... Vím, že v téhle situaci bude rozhodnutí na mě a manžel na mě tlačit nebude. Proto chci vědět nezúčastněné názory na věc 😉

elekthra
1. zář 2016

já bych byla sobecká a mateřství teď odložila. Jestli mít mimčo ve 30 nebo třeba 32 letech mi až tak velký rozdíl nepřijde...
a pak si vyčítat, že jsme to nestihli/neviděli/neudělali/... to by byla škoda 🙂
užij si ještě co to jde s plnou energií a začít se snažit za rok - to není taková doba 🙂

puutalo
1. zář 2016

Vše stejně nakonec dopadne úplně jinak, než jste si vysnili... My se chystali v lednu na svatební cestu s tím, že se z ní vrátíme ve třech. Stalo se ale, že jsem otěhotněla už v prosinci a nakonec to bylo zamlklé, takže jsme na svatební cestu odlétali den po propuštění z nemocnice, ze snažení o miminko nic nebylo, protože jsem měla stále bolesti a krvácela a ještě jsem tam nastydla, takže jsem si ani tu dovolenou neužila. A to byla moje vysněná, na kterou jsem se velmi těšila několik let.

Můžete otěhotnět hned, nebo i za delší období. Nechte to osudu, má to stejně pro vás už dávno naplánované.

journals
autor
1. zář 2016

@elekthra Děkuju, já čekala že se na mu tady všichni sesypou jak jsem sobecká 😀 což tedy asi jsem...
Ono ani nejde o rok, šlo by tak o půlrok... ideálně bych začala zadělávat na té naší pozdní svatební cestě 😉

zmrzlinka
1. zář 2016

Ja bych sla do mimca....do Ameriky se muzes podívat az bude ditko starsi kdykoli ....vek na rozeni deti mas ted 🙂 Ale to je pouze muj nazor.Nejlespi je domluvit se manzelem 🙂

luciiinka87
1. zář 2016

Ahoj, tohle je hodne individualni a kazdy ti muze dat uplne jiny nazor, takze ti to stejne nepomuze. Ja bych rekla: odjet do USA a tam od te chvile se snazit. Klidne na te dovolene 🙂 Urcite ne driv, protoze se muze zadarit hnedka a muze ti byt spatne a problite dny a noci v Americe, to asi neni uplne sen kazdeho 🙂 Presne tak bych to rekla manzelovi, ze si chces splnit sen v podobe teto dovolene a pak ze na to vlitnete. Mohlo by mu stacit, ze bude vedet presnou dobu, odkdy se nebude branit miminku a o to vic se bude na cestu tesit 🙂 Ty aspon budes mit cas se na prcka navnadit a pripravit 😉 Je ti 30, tak budes mit prcka v 32, to neni prece zadna hruza 🙂

urtica
1. zář 2016

asi tak...nám se dcerka narodila tři měsíce před mými 32. narozeninami (začli jsme se snažit v mých 30) a je fakt, že si občas říkáme "začít tak o pět let dřív"...🙂. Na druhou stranu - souhlasím s tím, že půlrok už nehraje velkou roli, takže bych šla do dovolené a pak do dítka.

yelowangel
1. zář 2016

Já ani tak nesoudím/neradím co dřív jestli dovolená nebo miminko, spíš bych měla jednu připomínku. Amerika je daleko, několik hodin letadlem a moje známá co je teď těhotná nemohla s manželem na svatební cestu na Maltu jak měli původně naplánovaný protože jim letadlo doktor nedoporučil a autem několik dní se jim nechtělo. A to nevím že by měla nějaký komplikace. Může se stát cokoliv, můžeš skončit s rizikovým těhotenstvím. Takže si dobře rozmysli co dřív. Já bych se bála letět tak dlouho a vědět že jsem třeba ve 4. měsíci. Jestli se rozhodneš pro cestu odlož radši miminko na potom.

guinea
1. zář 2016

@journals Nečetla jsem ostatí komentáře, ale rok už není tak dlouhá doba. Já bych do USA taky jela!!! Počkej rok, užij si Ameriku, a pak se v klidu vrhni do mateřství 🙂 (Mimochodem, já měla první dítě ve 38, otěhotněla jsem do pár měsíců, takže z mého pohledu jsi mládě a máš času dost 😀)

slunickova123
1. zář 2016

Jed do ameriky! Pul roku plus minus je uplne jedno. Pak by sis vycitala, ze sis neuzila sveta...jako ja. Dcwrka se mi narodila den pred 28. Narozeninami, byla neplanovana ( ale chtena). Je na me videt, ze si porad chci uzivat zivota, momentalne nastupuju po md do prace a resim, jak skloubim praci, sport, spanelstinu, peci o dite a cestovaci plany- taky chcem do usa. A k tomu jsem doktorka, takze navrch ke vsemu nocni sluzby. Bude to hukot...ale nudit se nehodlam😁 uzivej, dokud muzes, s ditetem je vse tezsi. Tak stara jeste nejsi. Pul roku sem nebo tam nehraje roli😉

journals
autor
1. zář 2016

Díky za všechny příspěvky! Narovinu říkám, že do cesty v případě těhotenství nejdu, proto řeším co. Těhotná určitě cestovat nebudu, zase takhle šouplá nejsem 😀 Proto to řeším už teď, protože tyhle věci je nutné naplánovat aspoň v té míře, jak by to vypadalo v ideálním případě.
Samozřejmě, že rozhodnout se musíme my dva, to za mě nikdo na anonymním fóru neudělá, ale ráda si přečtu cizí náhledy na situaci.
Jojo, státy si sice můžu objet i později, ale vám nemusím vyprávět, jak by to vypadalo prakticky - čas, peníze, organizace atd. bylo by to daleko těžší. Ale samozřejmě ne nezvladatelné - už jsem cestu po USA a Kanadě s menším dítkem coby au-pair absolvovala a tak vím, že jde vše. Jen je to složitější.
Je tu dost pro (věk, manželův názor, materiální připravenost naší rodiny, moje problémy se štítnou žlázou, komplikovaná situace v mém zaměstnání) i proti... No stejně budeme čekat do zimy, tak pak se asi uvidí jak se nám bude situace zdát...

cukricek123
1. zář 2016

@journals já jsem "mateřský" typ nebo jak to nazvat. Nepotřebuji nikde jezdit či poznávat nové kouty světa, proto jsem si zvolila dítě. Ale pokud máš nějaký sen, raději bych dítě odložila, aby pak prcek neposlouchal jak kvůli němu jsi nejela atd.. 🙂 Samozřejmě, že to nebudeš myslet vážně, ale... 🙂

azanka
1. zář 2016

Kupte letenku, jeďte do Ameriky a pořiďte si mimčo... Pokud není problém finanční stránka věci, tak bych to neřešila. Vžďyť odletět můžete skoro hned. A zvládnout se dá všechno ;).

puresin
1. zář 2016

@journals Asi taky zalezi, kolik deti do budoucna planujete. Pokud chcete jen jedno, klidne jeste cestujte po celem svete, do 35 to nebude problem. Ja od zacatku vedela, ze chceme 3-4 deti a chceme je moc, takze jsme zacali uz mesic pred svatbou, a ted cestujeme proste "mezi" detmi. 🙂

myskaol
1. zář 2016

Jeďte do Ameriky a tam manžela znasilni a budete mit americké miminko 😀 rok nebo dva, to už je fuk. Jestli finance a domov je tak co resit? Do důchodu se napracuješ ještě dost 🙂

journals
autor
1. zář 2016

@myskaol To mě hodně pobavilo 😀 jo, asi to tak udělám 😀
Tři, čtyři dětičky určitě ne, dvě nám budou myslím stačit, ale znáte to: člověk míní... 🙂

odula
1. zář 2016

No, taky bych jela do Emeriky. A tam... 😉 navic za oceán se s deckem cestuje blbě.

taptap82
1. zář 2016

@journals Tak já jsem asi "šouplá". Protože dneska jdu na první prohlídku k dr. (těhotenství potvrzeno pouze z testu) a pokud mi to vyloženě nezakáže, tak už v sobotu jedu na služebku do Španělska, 14 dní na to na dovolenou do Řecka, v říjnu bysme chtěli do Říma, v prosinci do Londýna a na Vánoce na tři týdny do USA, což už by mělo být cca ve 20 tt, pokud to mám dobře spočítané. Těhotenství není nemoc. Neřikám, že to člověka nezmění a pokud mi dr. řekne ať nelétám, holt nepojedu, ale pokud tomu nebude nic bránit, proč nejet? Mně na tom nepřijde nic šouplého. Nicméně chápu, že ty si chceš dovču asi náležitě užít se vším všudy (my bychom do Států jeli jen na poklidné Vánoce za rodinou), takže asi by Ti ranní nevolnosti (nebo pak i bříško) překážely. Taky záleží na tom, jestli bereš HA. Pokud ano, vysadila bych už dřív, pár měsíců před dovolenou, aby se ti cyklus hezky srovnal a po dovolené můžete začít.

ivca_ch
1. zář 2016

Jeď. 🙂

azanka
1. zář 2016

Já jsem na svoje (neplánované) těhotenství přišla ve Státech. Prcek přežil všechno. Po cestě tam jsem ho zalila do whisky, neb mám fobii z létání. Po cestě zpátky už jsem to věděla a nepila jsem, ale psychicky jsem byla na zhroucení. A vypadá, že je zdravej 🙂. Já bych se toho nebála 🙂.

lenkaluk
1. zář 2016

@journals urcite nejsi sobecka. Uplne ti rozumim, mela jsem to stejne nastavene, prace, sport, uzivani si zivota..... naplanovala bych Ameriku a az kratce pred odletem nebo v Americe bych nechala veci prirode..

journals
autor
1. zář 2016

Díky všem za vaše pohledy. Jsem překvapená, protože jsem čekala, jak mi logicky vysvětlíte, že nemá cenu čekat a přesvědčíte mě tu. Ne, jsem moc ráda za to, co tu píšete. Určitě je o čem přemýšlet a mluvit doma a jsem ráda, že vidím i názory a čtu zkušenosti jiných. Díky!

dancamich
1. zář 2016

Kdybych si mohla vybrat, tak bych taky jela. My jsme zadělali před dovčou a z cesty na Nový Zéland sešlo, takže asi tak 😀

zuzineckah
1. zář 2016

@journals neblázni, jeď! 🙂 Já na tom neshledávám vůbec nic sobeckého, spíš mi to přijde rozumné. Já bych se teda nebála letět ani v raném stádiu těhotenství, pokud nejsou nevolnosti, ale určitě je lepší užít si to naprosto bez starostí a jakýchkoliv omezení. Rok zas tak velkou roli nehraje. Já porodila před měsícem krásnou zdravou holčičku v 36 letech, vše naprosto bez problémů 😉 (jistě, není to moje první, ale na to věk příliš nehledí🙂)

katyxq
1. zář 2016

obojí ... my byli v USA 1,5 měsíce se sedmiměsíční dcerou, autem + motely a bylo to v pohodě 🙂

cheetah_
1. zář 2016

@journals Dost podobné jako u nás 🙂) Úderem 27. narozenin jsem prohlásila ze srandy, že jsem už stará rašple, že mám nejvyšší čas mít děti. Pak jsem odjela v klidu na víkend za rodiči. Tam mi od manžela (vzali jsme se dva měsíce před tím) přišla smska, že do toho teda praštíme a dáme se do dětí. Obrečela jsem to příšerně - zrovna jsem byla u svojí mámy, co se o mě starala jak o malou holčičku, a najednou jsem se měla přepnout do módu "budoucí maminka"... Trvalo mi tak 14 dní, než jsem se s tou myšlenkou smířila, za další týden jsem se už vyloženě těšila. Po otěhotnění jsme si naplánovali výlet do USA - manžel tam měl jet na univerzitu pracovat na 4 měsíce. Počkali jsme si do porodu, jestli se prcek narodí zdravý, no a za dva týdny jsme kupovali letenky a zařizovali ubytování. Letěli jsme v jeho necelých 5 měsících a vrátili se, když chodil kolem nábytku. My teda do USA neletěli cestovat, bydleli jsme na jednom místě, ale s osmiměsíčním, ročním - proč ne, když bude zdravý? Holt se cesta maličko přizpůsobí a ty zážitky při cestování s prckem stojí za to (myšleno v dobrém). Zrovna těch osm měsíců bych viděla jako ideální - v nosítku ho vezmete s sebou kamkoli, v klidu se tam vyspí. Jídlo a plínky pro prcka koupíš v USA stejně jako tady, postýlku nepotřebuje, když na to přijde - vyspí se s vámi v posteli nebo mu uděláš hnízdečko na zemi...

A nebo zkus přehodnotit to cestování v těhotenství - ono je to celkem v pohodě, alespoň po zdravotní stránce. Pokud to má prcek v bříšku zvládnout a nevzdat, tak to zvládne i s cestováním. Pokud by se něco stalo, cestování za to stejně nemůže (první prcek letěl v bříšku na Kanáry v prvním trimestru - všechno ok, jen moje celodenní nevolnosti a pobyt all inclusive se neměly moc rády, dnes je malému skoro pět let; druhý prcek - andílek - to vzdal v prvním trimestru při pěším výletu do zoo...)

journals
autor
1. zář 2016

@cheetah_ Tak to já se teda přepínám už skoro měsíc a pořád nic 😀 ale tak doma jsme si už vysvětlili, že zase tak rychlé to nebude a opravdu počkáme minimálně do toho nového roku (aspoň tak je to naplánováno). Kdyby se stala náhodou "nehoda" tak by mi to vůbec nevadilo - nebylo by co řešit.
Já v těhotenství nic podnikat nechci - naše cestování je většinou spíš typu podle toho jak se vyspíme, tam se vydáme, tak to by moc nešlo. Nechávat to na dobu s prckem se mi moc nechce - pár států usa jsem s malou (cizí) takhle absolvovala a moc z toho neměla... žití někde je jiné než cestování u kterého chceš vidět co nejvíc...

chris_n
1. zář 2016

ja to mela po svatbe o maličko jinak. Jen ta cesta do zahraničí tam byla taky vysnena. Chtela jsem na výročí do Anglie. Ale vysadila jsem antikoncepci před svatbou, a že to bude trvat (jako je to dnes běžné). No co čert nechtěl. Do 3 měsíců jsem byla těhotná a z Anglie sešlo. A nevím, kdy se tam podívám. Ale víš co? Už mi to ani tak moc nevadí. A mam stále nějaký ten sen do budoucna, co si chci splnit 😉... Takže musíš si sama v sobě rozhodnout, zda ta pomíjivost dovolené ti stojí za to, že to celé budeš chtít odložit o rok. Muze se stát, že se vrátíš z dovolené a pak to nepujde, protoze na to budes urputne myslet.

cheetah_
1. zář 2016

@journals Myslím, že sis už vlastně odpověděla sama během reagování na příspěvky tady v diskuzi. Jak to půjde, tak do US, a hned potom (nebo během) prcka 🙂
A jinak, kdyby se stala "nehoda" a miminko by přišlo dřív než cesta - mít na starosti cizí dítě mi přijde tisíckrát horší než se starat o vlastní. Dodnes mám jako máma dvou dětí hrůzu z toho vzít do náruče cizí miminko. O to svoje se člověk tak nebojí (teda bojí se příšerně, ale tak nějak všeobecně, běžné činnosti prostě tolik neřeším - určitě byste našli způsob, jak cestovat a užít si to i s mrňouskem.)