Dobrý den snažilky.
Mám takový dotaz, snažíme se s manželem o dítě už bezmála tři roky. Mám po diagnostické operaci jeden vejcovod. Chodíme na folikulometrii skoro každý měsíc aby nám řekli, kdy mám ovulaci a jestli je folikul na správně straně. Ale to tady nechci řešit.
Vy co ještě nemáte děti, jak se cítíte nebo jak řešíte to, ze všichni kolem Vás mají děti? A když jste pozváni na nějakou oslavu řeší se tam jen děti a podobně. Bydlíme na vesnici, kde jsou všichni naši známí starší a mají minimálně dvě děti. Jezdí si na výlety a nás se už neptají, jestli chceme jet taky. Cítím se odstavena a na nic. Jak to řešíte vy?
Ahoj, není to sice dlouhé snažení, ale nějtěžší je, když se jedná o nejlepší kamarádku. To je hodně těžké. Moje nynější zkušenost ... Kamarádka mi na poslední návštěvě řekla, že se můžeme vidět za měsíc a pak už ne, protože bude mít miminko ... A co jako? Já ne, tak se nebudeme stýkat? Ano, je to těžké, všude samá těhule, samý prcek, poznámky okolí a pod. Několik měsíců jsem se trápila, brečela každý měsíc. Teď jsem to proste vzdala. Nikdy jsem nic nevzdala, vždy jsem se snažila najít nejlepší a nejméně násilnou cestu problém vyřešit ale teď? Je mi to "jedno". Nebudu se stresovat. Prostě na to kašlu, když to nepujde, zkusíme umělé oplodnění. Věřím tomu, že jednou mít dítě budeme a hlodat už se tím nenechám. Držím palce a hlavu vzhůru!
Znám to, až moc dobře. Zatím co my se pět let snažili, mladší ségra stihla děti hned dvě. Švagrová taky dvě, takže mazec. Nakonec nám vyšlo 7. IVF. Jsem 25tt, takže ještě dlouhá cesta přes námi. Držím palce
Já jsem nemohla otěhotnět pět let, nesla jsem to špatně,hlavně v práci. Holky co nastupovali po mně chodily na mateřskou,měly pak druhé,třetí dítě....jedno léto bylo úplně vyvrcholení,kdy jsem dostala po ket měsíčky a manžel místo aby byl se mnou,odjel zapíjet kamarádovo narození miminka. Tak jsem myslela,že to neustojim. Pak jsem si řekla,že dám poslední šanci Mojžíšové metodě, pokud do konce roku nic, tak zvážíme adopci. pila jsem hodně drmek,který upravil menzes. Po čtyřech měsících pravidelného cvičení a návštěv fyzioterapeuta jsem zjistila,že jsem těhotná.
Je to těžký,odprostit a nemyslet na to,nejde.to mne vždycky jen víc vytocilo. Prostě jsem se smířila s tím,že každý měsíc při kramech budu bulet,že zas nic a pak 14 dnů budu v naději,pak v otázkách....vždycky jsem si pak rekla,že ještě něco musí přijít,než k nám prijde Mimi,tak jsem se snažila cestovat
@skit no ale víte co me sere. Mám jednu známou. Jedno dítě dala k adopci, druhé taky teď čeká třetí. Zneužívá léky plus chlasta jak doga. A je v pátém měsíci a ještě si přitáhla domu dalšího chlapa, protože jeden ji nestačí...a my chuderky se snažíme cpeme do sebe různé podpůrné preparáty a nic...
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
Ahoj,
mám takovou zkušenost, kdy všichni kolem mě byli buď v očekávání, nebo děti měli a když se chodilo na oslavy prostě jsem vypnula. Takže já jsem se "odstavila" sama, pro své vnitřní dobro, protože se mi to nesnášelo nejlíp, zejména v době, kdy nám to s manželem nešlo, mít miminko, a kolem mě se to hemžilo novorozenci a batolatama. Je taky dobrý najít si nějaké aktivity, kde se to nehemží dětmi.