Jak přestat myslet na to, že toužím po miminku?
Ahoj holky, máte některá nějaký návod na to, jak přestat myslet na vytoužené miminko (snažíme se přes rok)? Já mám poslední dobou opravdu velký problém, čím víc se snažím na to nemyslet, tím je to horší. Chvíli mám pocit, že jsem to opravdu hodila za hlavu, ale pak začnu brečet... Cvičím denně podle Mojžíšové a piju její čaj dvakrát denně. Vždy při cvičení se tomu přemýšlení nejde vyhnout, jsem zoufalá, věřím že na té psychice to stojí. Je mi jasné, že v tomhle vystreslém stavu se to nemůže povést. Jaké mate vy zkušenosti? Otěhotněla jste některá, i když jste na to intenzivně myslely? Zároveň je to teď v práci opravdu mazec a že bych si našla nějakého nového koníčka moc nepřipadá v úvahu, není na to čas. Budu vděčná za jakýkoliv typ, jak odpoutat své myšlenky.
Myslim si, ze chtit strasne moc miminko, kdyz uz se delsi dobu nedari, je uz pak takovy hon a tlak a stres ...
Ze vsichni uz kolem maji nebo cekaji, v novinach vidime celebrity...
A pak vic nez ten pocit mit clovicka, ktery bude rust, ktereho budeme vychovavat-je pak vic ten chtic (ktery nejde uspokojit koupenim, nebo leky)
Hlavne by si clovek mel uvedomit ( ze pokud mu neni treba 40) ze opravdu neni kam spechat, ze je zivot urcite krasny bez deti a krasny si ho udelat!!!
Ne se upnout na to ze s ditetem bude vsechno jine a krasnejsi a ze vlastne ted bez ditete jen preziva clovek...
To je to hlavni - az bude clovek milovat svuj zivot ! muze ho az potom ukazovat a predavat dale 🙂
@aida123 Ahoj, soucítím s Tebou. Taky jsme se snažili rok a pak to vyšlo. Myslela jsem na to neustále a šílela jsem z toho... Radu pro Tebe nemám, u mě nezabíralo nic 😖 Pak jsme s manželem odjeli na líbanky a bylo to 🙂 Opili jsme se tam a zadařilo se 🙂 Takže i když jsem na to myslela, tak se to podařilo 😉 Pomáhalo mi snad jen psát si s holkama, které byly ve stejné situaci. Vždy týden před menstruací a týden po MS, se ale ze mě stejně stával blázen a tajně jsem po nocích brečela.
My se snažili skoro 2 roky...byla jsem na to hodně upnutá...nakonec jsme byli na IVF, které teda vyšlo....ale ted mi stanovili celiakii....díky které jsem zřejmě nemohla ani otěhotnět... a když jsem ty 2 roky čekala, tak jsem nemyslela na nic jiného....byly dny lepší a horší......a hodně mi pomálo si taky psát tady s holkama co byly ve stejné situaci...a pořád jsme řešily naše výsledky z vyšetření....
my se snažili jen několik měsíců, ale tím, že mi měla končit RD a práci jsem měla 100km od místa bydliště a tady bych hledala těžko, myslela jsem na to hodně a pořád, měla jsem dost nervy...Nejde si moc poručit na to nemyslet, a o co jsem si říkala, že o tom nesmím přemýšlet, tím to bylo horší a ubíjející. Dělala jsem ovu testy, počítala plodné dny, pila maliník, pila kontryhel, jedla listovku, sledovala různé weby, diskuze, pozorovala sama sebe a náznaky případného těhu....a toto všechno pořád dokola a to mě stresovalo...a jediné, co mi alepsoň pomohlo, bylo to, že jsem začla cvičit...jen tak, pro radost, chtěla jsem dát dolů alespoň pět kilo a zaměřila jsem se na to....a pak to vyšlo....držím moc pěsti, je to fakt na budku...stačí núspěšné 2-3 měsíce a člověk začne pochybovat, panikařit... A nedej bože, trvá-li to déle...
Vůbec se nestresuj tím, že když na to myslíš, tak neotěhotníš. Bohužel to asi hodně slýcháš kolem sebe, "nejlepší" jsou ty zvěsti typu, že se to povede, až to budeš nejmíň čekat apod. Ano, u někoho to skutečně tak je, ale neznamená to, že když na to intenzivně myslíš, tak to nevyjde.
Já si tím prošla taky, myšlenky se mi zahnat nepodařilo, prostě to po delší době a druhém IUI vyšlo a myslet jsem na to fakt nepřestala 🙂
Podle me je ta teorie o nemysleni nesmysl. Spis ti, kterym se v urcite chvili podarilo otehotnet, hledaji zpetne duvody a z toho pak vznikaji blbiny typu nemyslet na to, jet na dovolenou, zmenit praci, koupit dum, psa atd. Dite neprijde jenom proto, ze si prekopes zivot vzhuru nohama. Klidne na to mysli. Copak kdyz budes mit problem v praci, tak ten zmizi, kdyz na to nebudes myslet? No asi ne. Osobne bych spis podstoupila nejaka vysetreni. Hormonalni profil, test na trombofilii apod.
ahoj, já už se snažím otěhotnět 3,5 roku, i když poslední rok s novým partnerem (stres z neschopnosti otěhotnět určitě dost přispěl k rozchodu s minulým partnerem). a rady typu "nemysli na to" jsou na nic. dny kolem menstruace a nedejbože, když má den, dva zpoždění, jsem úplně nepříčetná. nepomáhá nic. stačí mi, když jedu v autě nakoupit a vidím těhotnou ženskou, tak jí strašně závidím, někdy dokonce jí to až nepřeju... 😖 poslední dobou se to jen zhoršuje... v létě a na začátku podzimu jsem byla úplně v poho, dovolená, hezky jsme se sžili s partnerem a nic... stejně. věřím, že je to i o psychice, ale já halt jsem spíš pro aktivní řešení. začala jsem chodit pomalu do car a už teď po 2 návštěvách víme, že partner bere léky způsobující neplodnost (v době braní). kdyby se na to nepřišlo, tak budeme zkoušet do aleluja... a i kdybych byla v pohodě, tak by to stejně nešlo. pro mě je to alespoň pocit, že jsem v tom aktivní a nečekám na náhody. nechci si říkat: "kdybysme bývali věděli..." nicméně přemýšlím o návštěvě psycholožky (je přímo v mém car), protože o tom mluvit potřebuju a partnera s tím nechci přetěžovat.
U mě tedy nemyslet na to pomohlo. Začali jsme se snažit, já řešila ovulaci a plodné dny, hned od začátku jsem byla ve stresu, co když to nepůjde. Trvalo to rok. Pak přišlo léto, začali jsme plánovat výlety, dovolenou, svatbu, koupila jsem si nové kolo... Doktorka mi dala pro manžela žádanku na spermiogram. Chtěl se tam hned objednat a já mu řekla, že ještě jeden měsíc to zkusíme a pak ať tam tedy jde. Ale že i kdyby nám řekli, že to je špatné a doporučili umělé oplodnění, stejně bych do toho hned nešla a ještě aspoň rok počkala. Prostě jsem najednou věděla, že to půjde a miminko mít budeme. A pak se hned zadařilo. Neříkám, že jsem na to vůbec nemyslela, to ani nejde, ale změnila jsem přístup a myslela pozitivně. Nicméně rada na to, jak na to aspoň trochu přestat myslet, zřejmě neexistuje. Vždycky, když mi někdo řekl, ať na to nemyslím, ptala jsem se: "A jak to asi mám udělat?!" To už mi nikdy nikdo neporadil. K tomu jsem musela časem tak nějak dospět.
Na to nejde nemyslet..ja ssnazila rok a ctvrt a az ted v lednu se povedlo a ted jsem 2 mesice tehotna...poradim ti..nemluv o tom a soustred se treba na praci nebo si pust serial na dily ale neres mimi...prijde to samo 🙂 A ver ze pak budes prekvapena jako ja...
asi je potíž v tom, že miminko je tvůj/váš jediný vysněný cíl, tudíž myšlenky od něj nelze jen tak odklonit. Zkus trochu povolit, zvolnit -nesledovat se tolik, nepočítat ovulaci, místo toho si zajít zatancovat, pobavit se, možná i přijmout to, že mimi hned tak nebude - ale že se na tom pracuje, věřit tělu, že dřív nebo později to půjde. Mám zkušenosti, že pokud se páry po šíleném martyriru vyšetření, IVF a nevím, co dalšího rozhodnou konečně pro adopci, docela často se stane, že brzy otěhotní - prostě povolí, přijmou, že to tak prostě je - že nemusí být biorodiči a v tom uvolnění to pak secvakne 🙂 Tím neříkám, že si máš zažádat o adopci, byl to jen příklad psychologickýho procesu - v momentě, kdy přijmeš to, že něco nejde a smíříš se s tím - zareaguje uvolněním i tělo. Hlavou to nikam nedotlačíš, nenaplánuješ, hlavně věř, že to někdy v budoucnu přijde - i když zrovna ne třeba teď nebo za měsíc.
Ahoj, nekoukej se prosím na mě jako na nějakou bláznivku 🙂 Také se snažíme o miminko, každý mi říká, ať netlačím na pilu, že čím více si to budu přát,tak to nevyjde a bla, bla, blááá...... Psychika je prostě důležitá. Mě kamarádka poradila, ať navštívím nějakou, kartářku, léčitele, prostě nějaké médium. Jí to prý hodně pomohlo. Také se snažili dlouho o mimi, až jí švagrová zaplatila léčitele, který jí řekl, že v nejbližší době otěhotní. Ona se tak zklidnila, že ještě tentýž měsíc do toho vlítla 🙂
Byla jsi u doktora?Zkus to z lekarsky stranky,ja si reknu a jsem 2x,mezitim mi to trvalo 3mesice,byla jsem zoufala a nakonec to stejne nevyslo.Jsme se segrou asi vyjimky (hned 2.mesic) ale jde to.Zkus stitnou zlazu,vysetreni krve 🙂 preju Ti,at Ti to brzo vyjde.Jedte treba jen pod stan,opijte se,bavte se
U nás to bylo ukázkové "myslím = nejde". Snažili jsme se od ledna minulý rok. Moc jsem na to myslela, moc to řešila, počítala a takový ty věci kolem. A nic.
Pak jsme v říjnu celá rodina - manžel, dcera a nakonec i já - odpadli marod. Byli jsme dohromady tři týdny doma.
Nejdřív jsem byla v roli ošetřovatelky dcery, pak manžela.. no samozřejmě to na mě prskli a odpadla jsem i já. V tu dobu na miminko nebylo ani pomyšlení. Bylo mi tak šoufl... ani si nepamatuju, že by jsme spolu s manželem spali. Jenže asi jsme se přes chřipku k sobě dostali a já v listopadu zjistila, že jsem těhotná 😀
Takže ona to zase taková blbost není, jak jsem tu někde zahlédla... má to určitě jistý vliv.
Takže vážně, pokud ze zdravotního hlediska není žádný problém... doporučuju vypnout, najít si koníček, který nebude mít s miminkem nic společného (to cvičení vás na mimčo ještě víc směruje si myslím), prostě se jakkoli zaměstnat. A ono to půjde 🙂 držím palce.
Ahoj holky, moc Vám děkuji za všechny reakce a podporu. Vám všem, které se snažíte o mimčo moc držím palce. No a co jsem teď se sebou podnikla... no momentálně mám pocit, že to mám srovnané a mám i supr náladu (nevím moc proč). Zakázala jsem si počítat jakékoliv dny, koupila si knížku (já normálně nečtu) a zakázala si se omezovat, co kdyby náhodou to vyšlo. Protože já jsem schopná hluboce uvažovat o tom, jak to budu tajit před okolím první tři měsíce. A že nemůžu jet lyžovat do Alp, protože, co kdybych náhodou blbě spadla. Loni jsem měla špatný pocit, když jsem vlezla do termálů... Takže teď s tím opravdu končím 🙂 Jo a na jaře začnu zahradničit 😀
My se s pritelem ani snazit nemuseli, protoze se nam malicka povedla nechtene, ale pritom je to nase nekvetsi zlaticko na svete 😗 .. Ale to je zed jiny pribeh, jen jsem chtela rict, ze tuhle situaci nezname, ale jen jsem chtela rict, pokud mate sanci, nekam odjedte, vyrazte na chatu, na hory si zalyzovat, uzijte si krasne dny, necim jr vyplnte, smejte se, neco delejte, zapomenete na to a dejte tomu cas, ono to samo prijde, utece nejaka doba a najednou si to ani neuvedomis a uz budes mit noveho tvorecka v brisku ☺ .. Drzim palce ..!!
@liduskabalanova promiň, nechci se tě dotknout, ale odjet někam... sorry, ale to před tím neutečeš... pořád, každou volnou chvíli na to můžeš pomyslet. Kromě toho většina holek co chce otěhotnět bere minimálně kyselinu listovou, takže každy den si bere prášek na to, co kdyby to náhodou vyšlo... (když teda vypustím jakékoli testování a měření teploty). Rady typu nemysli na to 😀 ty jsou tak směšné... Ještě o to víc, když je dostávám od holek, co ty děti doma mají a povedly se na "první vrznutí". A nemyslet na to, když všechny kamarádky mají buď bříška nebo děti taky nejde. Nemůžu se s nimi přestat vídat, jen kvůli tomu že se nám nedaří... A pak rodina... už máte čas, tak kdy se dočkáme vnoučat / pravnoučat... nebo brácha... máme vám nechat kočárek? Chcete ho? Sorry, ale v tomhle se fakt nedá na to nemyslet!!!
Můžeme si to maximálně v hlavě srovna a snažit se aby nás to rozhazovala čím dál tím míň 🙂
My se léčili v Pronatalu. Do toho jsem šla na operaci s kolenem. Odpoledne před operací jsem měla volat do Pronatalu, jaké jsou výsledky odběrů a co dál. Řekli, že nyní je hormonální situace ok a nemusím nic dělat. Já v šoku, že bych mohla být těhotná a přitom mít operaci. Do toho ještě cyklus cca 1,5 měsíce. Byla už jsem přijatá v nemocnici, tak jsem tam kupovala test, ale nemusel by nic ukázat. Pak jsem naštěstí dostala měsíčky asi 14 dní po operaci (bála bych se vlivu narkózy). No a pak jsem říkala, že potřebuju to koleno rozchodit - přišívali mi vaz a zpočátku nešlo vůbec ohnout z rovné polohy. Pak že jako začnem plodit (nedokázala jsem si představit tahat břicho s tím kolenem). Pak jsem ještě manžela sprdla, co to jako mělo znamenat, že si měl dávat pozor. No a to je ten náš šestiletý syn 🙂 Pokud máš všechny vazy, tak zkus hubnout nebo zvyšovat fyzičku. Nebo se přihlaš na nějakou zkoušku, nejlépe placenou, kde nesmí ty prachy propadnout, co nějaký Cambridgeský certifikát?
@aida123 Asi nic světobornýho nevymyslíš. Přesně jak psala verunka_korunka, máš během dne, týdne, měsíce tolik faktorů, který ti to samy připomenou, Ať už je to každý měsíc den, kdy to dostaneš, každé ráno, kdy bereš minimálně listovku, každý píchnutí v podbřišku, který přisuzuješ buď ovulaci, nebo tomu, že přijde mrcha, každýmu blbýmu dotazu okolí "tak kdy budete mít rodinu", nevinné otázky kamarádek "nemám ti schovat těhotenský oblečení", návštěvy přátel s malými dětmi atd. Je toho fakt dost a to by ses musela zavřít do vzduchoprázdna, aby ses tomu vyvarovala. Takže veškerý s prominutím kecy, jak na to nemyslet, jak začít dělat něco jinak, vycestovat, zabavit se něčím jiným, to jsou prostě fakt jenom řeči. Neříkám, že to spoustě ženských nepomohlo, ale nikdo neví, jestli to bylo právě kvůli tomuhle nebo to byla shoda náhod. Stejně tak je určitě spousta ženských, který už tady tolik nepíšou, a vyšlo jim to i přesto, že na to myslely. Vezmi si, kolika vyjde IVF nebo IUI - a chce mi někdo tvrdit, že ty ženský na to nemyslej? Nesmysl.
Je to jedině o tom, jak se s tím vnitřně srovnáš sama. Myslet na to nepřestaneš, jenom je potřeba, aby ses s tím vnitřně nějak srovnala tak, aby Ti to tolik neubližovalo, nesžíralo Tě to a psychicky nevysilovalo. A tady je každá rada drahá, hledej ale největší pomoc doma u partnera. Tam ji můžeš získat nejvíc.
@aida123 ahoj ahoj, mne pomohlo to, ze som si vytlacila treningovy plan na pol marathon a zacala sa sustredit na to, ze mam behat.. k tomu som si kupila caj s kontryhelu a maliniku (listy maliniku) a hned v ten mesiac, kde som vlastne uplne upustila od pocitania a vymyslania a stresovania, sa nam zadarilo.. ani sa mi tomu nechcelo verit, takze test som si urobila len pre potvrdenie toho, ze urcite nie som tehotna.. a sup, bol tam duch a za par dni dve ciarky a teraz sa "modlim", aby vsetko prebiehalo ako ma 🙂 ... takze fakt drzim palce! a beh je dobry pre kazdeho a v kazdom veku ;) je to taky boj sam so sebou a tym padom zamestnas hlavu niecim inym. Inak drzim moc moc palce! 😉
@aida123 Ahoj, my jsme se o mimčo snažili asi půl roku. Končila jsem školu, dodělávala jsem si Bc. při práci a stejně to mimino mělo v tý hlavě dost místa. Navíc se mě všichni pořád ptali, co mimino, a jak mi to přejou, no hrůza. Jen jedna paní, když mi přála, ať se to povede, tak té jsem to věřila, myslela to tak upřímně, že jsem si říkala, že to vyjít musí. Nakonec jsme museli vyřešit bydlení a jak jsem měsíc řešila koupi bytu a hypotéku, tak se to povedlo, až jsme z toho byli zaskočení. 😀 Je těžký na to přestat myslet a opravdu to dělá hodně. Bohužel návod jak na nemyslet na něco, co chci nejvíc na světě nemám ☹ Teď bych spíš potřebovala přesvědčit chlapa, že je fajn mít druhé dítě. Veškeré argumenty selhávají, je to palice dubová. Ale Vám aido 123 to přeji taaaaak moc upřímně, že už to vyjít musí!!! Stejně tak jsem to přála jedné kolegyni než jsem odešla z práce a taky se jim zadařilo a snažili se možná už druhý rok. Všechno má svůj čas 😀
@aida123 mě pomohlo si říct, že do 40 času dost a že dítě prostě budu mít. Na první dítě jsme čekali 10 měsíců, na druhé 12 měsíců a nakonec máme neplánovaně ale hodně chtěné třetí dítě. Prostě jsem se jednoho dne pěkně opila (sama) a pěkně pobrečela a řekla si, že už nebudu obět, že chci žít a jsem ještě mladá a že na to všechno se*u. Prostě nechci svůj život promarnit tím, že se budu trápit. Ráno mi, kromě mírné bolesti hlavy (kocovinka), bylo strašně lehce, zase sem to byla já a dokonce jsem ten měsíc otěhotněla s naší druhou princeznou... Řeči typu, nesmíš na to myslet apod. jsem nesnášela, ale ono to tak je. Jen ta cesta na nemyslení na to znamená pro každýho něco jinýho, ale každej si ji musí najít sám...
@evulina77 já chtěla třeí mimi moc...v prosinci otehotnela, ale zahy začala krvácet....a bylo jasno. V lednu jsem si myslela, že otehotním, pobulela jsem si, že nic...a v unoru se pohadala s manželem. Bylo mi jasné, že třetí v unoru nebude...a já si pak řeklaa, co blbnu, dve krásné deti máme, začala jsem hledat duvody, poč mít jen dve a výhody toho...a sama sebe jsem přesvedčila, že dve deti jsou lepší. začala plánovat stěhování doma, vybavení, pokojíky pro deti....a dovolenou na leto. řikala jsem si, jak se dokupy, objednala se ke kadeřnici na stříhání, vybírala učesy....a testla se pro potvrzení, že těhotná nejsem, že si začnu brát carnitin a že budu hodne cvičit, abych mela krásnou postavu do leta..... A co myslíte?? Mám dve čárky na testu. Respektive 1-2 tt na digi testu. A to jsem s tím fakt nepočítala.
Takže za mě, jedte na hory, začnete plánovat letní dovolenou....a stehujte doma nábytek...:D zamestnat se vším možným....a řici a přesvedčit se, proč ted mimi ne...že přijde pozdeji...a říkám vám, že jste tehu hned.
no ono to ani moc nejde na to nemyslet...když po miminku tak toužíš. Spíš bych se asi zaměřila i na chlapa, jestli je OK. Často bývá chyba u něho. Ale je pravda, že např. sport hodně pomůže psychicky.....záleží taky kolik ti je let, třeba máš čas
@sestrapeta Jé moc děkuju 🙂
@brouzdalka ahojik, tobě vyšlo druhé iui? Jsem hodně četla, že ti buď výjde napoprvé nebo pak až třeba minimálně 3.pokus. Mám jít na 2.iui a tím, že málo komu výjde druhý pokus, tak v to moc nevěřím. Tak jsem ráda, že jsi mě z omylu vyvedla 😉
@nowe Se mi to zdá teda jako blbost 😀 Proč by zrovna 2. nemělo vyjít a 3. klidně jo 🙂 To vůbec neřeš takové pověry 🙂 Poprvé jsem měla IUI bez stimulace, jen s pregnylem a měsíc na to jsem zobala i clostilbegyt, pak injekce pregnylu a povedlo se 🙂 A 9 měsíců po porodu se zadařilo dokonce znovu, a to přirozeně 🙂
@brouzdalka no já právě měla i ten první pokus se stimulací a nic. Teď beru ještě dostinex, mám zvýšený prolaktin. Tak strašně doufám, že by druhý pokus mohl vyjít.
Proste mladatko do domu 😉 kote, stene, kralicka to je jedno 😊
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
mi pomohla dovolená, změna vzduchu a to, že jsem se přestala na to upínat, vlastně tím svým myšlením bráníš tomu po čem tak moc toužíš