Dotazník - biostatistika: důvody pro to mít dítě

Tak u nás bylo asi jako ve většině rodin - prostě touha po dítěti, zaplnit a rozveselit prázdný dům, mít se o koho starat. Třetí dítě jsem chtěla z toho důvodu, že první dvě byly brzy po sobě a moc jsem si jich neužila, manžel proto, že toužil po chlapci, který by mu pomáhal udržovat dům a pozemky, a aby mohl s někým sdílet svoje zájmy a koníčky, tak snad se povede. 🙂

Biologická potřeba jako třeba kakani 🙂' prostě když to na tebe přijde, musí to ven

Smysl života a existence. Vyplněné prázdného místa v tvém životě, vylepšení. Dětmi rosteš i ty sama, dáváš si pozor na to co řekneš, jak se chováš. Vychováváš se a stáváš se lepším člověkem.
A taky touha.
Děti, co jsou nehody, jsou taky děti 🙂 Ale já jsem byla vytoužená holčička a to myslím člověk slyší nejraději🙂

Jestli to máš do nějaké akademické práce, tak doporučuji udělat nějaký dotazník s konkrétními otázkami a možnostmi na výběr. Tady ti to můžeme báječně barvitě popsat, ale nevyjde z toho kloudné vyhodnocení, natož možnost ho citovat. "Uživatelky Modrého koníka vesměs říkají, že..." nezní moc dobře 😉

Za sebe musím říct, že v tom nějaký mateřský pud nebyl, ani biologické hodiny, spíše nápad partnera se trochu zaměřit na něco příjemnějšího v období, které pro nás bylo z vnějších příčin těžké.

Po mnohaletém vztahu jsme oba dospěli k bodu, kdy nám někdo třetí doma chyběl... 🙂

Racionální rozhodnutí a plán ;)

S manželem jsem se po 7 letech vzali a oba jsem už před svatbou věděli, že chceme to, co jsem ani jeden neměli. Fungující rodinu. Po roce od svatby jsem jednou u snídaně řešili plány a z muže vypadlo že bych mohla tak v září otěhotnět 😀 No termín máme v květnu 😀 Prostě nám to přijde správné. A navíc jsem to chtěli stihnout do manželovy 30ky (za rok)

Druhá šance, ještě jeden další celý život - prostě poprvé to nevyšlo a podruhé to vypadalo lépe🙂

touha po velké a funkční rodiině kterou jsem bohužel jako dítě neměla. dcera se narodila v mých 24 letech, chtěla jsem dřív ale stavěli jsme dům a pořád odkládali a odkládali.. syn se narodil necelý rok a půl po ní . a ted - nevím zda další nebo už konec

U prvního byly důvody racionální, nebo rácionálně-citové. Chtěla jsem to prostě taky už dokázat. Byl to podobný pocit, jako když jsem byla malá a brácha už uměl číst a já ještě ne. Roky jsem měla a chtěla jsem to už prostě dokázat, se vším, co k tomu patří. Měla jsem i takové pocity, že už bych si neměla jen užívat, že bych se měla rozdělit o to co mám, o čas o spánek a o peníze.
U druhého jsou důvody víc emoční. Prostě toužím, když si představím bříško roztaju, když si vzpomenu na pocit, držet miminko, tak to chci hrozně moc zas zažít.

Smyslem existence jakéhokoli tvora je plodit reprodukceschopné potomstvo. Podle mého nejde tolik o nějaký chtíč jako o genetickou potřebu, která u některých jedinců může být narušena (třeba nějakým špatným zážitkem, byť podvědomým). Pokud dotaz zní, proč zrovna já jsem se rozhodla mít dítě ve zrovna tu dobu, v jakou jsem ho počala, tak odpověď by pravděpodobně mohla znít nějak takto: Všechno, co jsem chtěla stihnout před dětmi, jsem stihla. Můj život se zdál prázdný, nudný, už ani ty páteční dýchánky s přáteli nebyly to, co bývaly pár let zpět. Dítě se jevilo jako další možný životní upgrade. Pravdou je, že jsem nikdy nevzdychala nad kočárkama, děti, které neumí jasně formulovat své požadavky a nepoužívají záchod mě vždycky děsily. Takže nějaký zběsilý nutkání mít dítě to taky nebylo. 🙂

U nás to byl asi " další logicky krok". V době, kdy padlo rozhodnutí, jsme spolu byli 9 let, společně bydlení 6 let, od svatby 3 roky, a doplatili jsme dluhy( auto, zařízení bytu) a nasetrili si ještě nějakou rezervu. Tak to jsme si řekli, že " už může být" 😉 nechtěla bych dítě bez zázemí.

U nas to byl takovy plynuly proces a dalsi krok naseho vztahu, po par letech vztahu svatba, pak zarizeni vlastniho bydleni a pak uz tak nejak nebylo na co cekat, spis nez tikani biologickych hodin to bylo rozumove rozhodnuti nas obou

Hodne racionalni duvod. Z me strany odpadl blok Vyber partnera - po dlouhem hledani jsem snad nasla toho praveho,spolecne vybudovane zazemi a pak bohuzel pohled na datum narozeni. Ja bych klidne jeste tak 3 roky pockala,ale meli jsme opravnenou obavu,ze by to pak nemuselo jit. Porodila jsem 14 dni pred 36 narozeninami. Ale na rovinu,zadna touha vyvolana hormony to nebyla,spis vitezil rozum a jeste ze tak😉

U mě jednoznačně "hormony", chtěla jsem mimi ještě v době, kdy jsem neměla partnera (asi od 21 let), poté jsem chtěla i s partnerem, který za to nestál ("naštěstí" nechtěl on, tehdy se mi hroutil svět), vlastně jsem absolutně netušila "do čeho jdu", byla to až posedlá touha, čím víc to bylo nereálné (hlavně z těch důvodů partnerských, tím víc jsem chtěla a propadala až depresím, nemyslela na nic jiného... Možná i tím, že když už jsem životního partnera našla, tak touha narostla vesmírného rozměru 😀, tak to hned nešlo - otěhotnění tedy naštěstí vždy do 3.cyklu, ale dvakrát to nevyšlo. Pak jsem si uvědomila, jak sobecky toužím po dítěti, že to je vlastně na úkor všeho, že už ani "nežiju" (pro nic jiného), došla jsem k myšlence, že se dá žít i bez dětí (ač by mě to strašně mrzelo) a že se snad jednou podaří, ale nemusí to být "teď" (do 3 měsíců, do konce roku...). a pak se do dvou měsíců zadařilo se vším všudy 🙂)) a máme naši berušku :-*** Pro mě tedy bylo "poučné" nejen mít dítě, ale i ta cesta k němu, hooodně moc!
Mateřství si moc užívám, ale nechtěla jsem děti úplně po sobě (do dvou let včetně), teď začínáme uvažovat nad druhým, ale hezky v klidu 🙂

Touha mít dítě - rodinu s milovaným člověkem, jít dal, asi i hormony a věk /30/ už zahráli svoji roky. Prostě jsem chtěla miminko 😉

u mně jsou tři důvody - biologická touha, věk a životní situace
Biologickou touhu netřeba vysvětlovat, každý druh chce plodit potomky, věk už mám doslova přelomový, protože mi bude letos 30, tak není na co čekat, a životní situace znamená, že jsem vdaná, manžel už taky chce, bydlení máme zařízené, práci máme stálou a večírků a cestování jsme si užili ažaž, i když doufám, že toto s dětma úplně neskončí 🙂

Nátlak životního partnera a nátlak širší rodiny, prostě "donucena k mateřstí". A podle toho to taky vypadá 😎

@rao me by zajimalo, co myslis tim, "v teto dobe".... To jako v hiostorii CR byla nejaka doba, kdy se meli lide vyrazne lepe, nez ted?

píšu, protože tento důvod tady ještě uveden nebyl, ale myslím, že pár z nás ho mělo taky. končila smlouva v zaměstnání 🙂

U mě to byla čistě velká touha mít mimčo. Věk jsem řešit nemusela a zázemí jsme také měli. 🙂

@nonnni Budete se asi divit ale ano, bylo líp a nebylo těch dob málo.

Díky, to je hodně důvodů. Neptala jsem se formou ankety proto, že - jak je psáno v úvodu - nevím, jaké kdo může mít důvody.
Kdybych tam dala možnost např. KVŮLI PRACHŮM AŤ JSEM ZAJIŠTĚNÁ (což se taky stává) ,asi byste se urazily. 🙂
Proto jsem to nechala otevřené a z toho už se dá skvěle odvodit širší okruh důvodů.

@rao to me zajima, kdy bylo lepe?

Prostě jsme toužili po dětech oba. Chtěli jsme zažít pocit, kdy nosíte dítě v břiše, narodí se, vidíte, jak roste, jak napodobuje, první krůčky, první úspěchy...
Pár holek z okolí má děti, protože rády škatulkují svůj život a dělají "co se má", nebo co se od nich očekává...
Pak je jich pár, které věří tomu, že dítě udrží, případně zachrání vztah.
Jinak mi připadá ten dotaz takový celkem zbytečný - je tu anketa, holky se vyjádří a výsledek bádání poslouží čemu?

Chtěla jsem v práci přidat a šéf nechtěl... 🙂 Ale děti jsem chtěla, tohle to jen urychlilo. Řekl mi, že můžu jít, tak jsem šla, akorát ne jinam, ale na mateřskou 😉

Logický krok. Měla jsem po škole, dva roky po svatbě, bylo mi 26,potenciálnímu otci 30, nechtěl mít děti moc pozdě, přišel mi dobrý čas to zkusit. Když se to povedlo hned první měsíc, měla jsem pak depky že je to moc brzo. 😅 ale srovnalo se to.

@nonnni Pokud to nevíte vy sama, tak mému příkladu nebudete věřit a budete ho bagatelizovat.
A o tom ten dotaz není.
Je ryze o důvodech, které ovlivní rozhodnutí ženy.
Nic víc nic míň.
(protože víte, u mnoha žen to rozhodnutí nebylo tak jasné jako u místních tazatelek- jiné ženy skutečně řešily, zda na to dítě mít budou nebo ne - ale to je námět na další statistiku v rámci podpor, příspěvků a celkového fin. stavu rodiny a samoživitelek.)

@elvira ke studiu. Biostatistika je obor na vysoké, víte?