Chci miminko, ale bojím se okolí

Okolí bych vůbec neřešila. Pokud už s partnerem chcete miminko, tak hurá na to🙂

@cherry_cola5 přijde mi to,že tě tvoje mamka tak trochu citově vydírá. Přeber si to jak chceš.

Tak trochu tě chápu, pokud má člověk dobré vztahy s rodinou, tak ho to hlodá, že nechce jít proti nim, i když už je "dost velký" na svoje názory. Nicméně narodila jsi se do špatný doby, já měla první před 10 lety, když mi bylo 23 let a nikomu to nepřišlo divný, naopak, očekávalo se, že když člověk má dlouhodobou známost, že si asi pořídí mimi. A přijde mě to normální i dneska. Nevím, co ti poradit, asi bych si v klidu sedla a vážně si s maminkou promluvila, aby pochopila, že to myslíš vážně a na tu situaci se trochu připravila. Pokud máte zajištěné bydlení, nějaké úspory, tak ji ani moc nechápu, proč se tomu tak brání. Ono to stejně většinou dopadne tak, že nejdřív rodiče vyvádějí a pak jsou z miminka celí mrcatí. Ještě mě napadlo, jestli ona se nebojí toho, že by byla babičkou ? Některé ženy to špatně nesou, mají pak pocit, že už jsou vlastně staré.

Tak se s přítelem vezměte a maminka pak už nebude moct nic namítat 🙂))

@cherry_cola5 já - prvorodička ve 35 bych ti mohla klidně napsat, že máš fakt dost času, ale neudělám to...dospělá už jsi, evidentně to máte dobře promyšlené - není to nějaký "mladický" bláznivý nápad a pokud jste a budete soběstační, tím líp pro vás a pro prcka..vím, že každá to má jinak..i my měli na SŠ, která přesně jako ty už od druháku básnila, jak hned po maturitě se bude vdávat (měla přítele od 15ti) a chce mít děti a my všechny ostatní si klepaly na čelo...už při maturitě byla těhotná a pak byla hned veselka..jsou spolu doteď a mají spolu dvě děti..takže já mám doma 10ti měsíčního prcka a ona už jedno skoro dospělé dítě a druhého na prahu puberty 🙂) sama říkala, že i kdyby jim to spolu nevyšlo, že to za to stálo a za svým rozhodnutím by si stála, i kdyby nakonec zůstala s dětmi sama (vzhledem k dnešní rozvodovosti jen statistický náhled 🙂) )...takže pokud to tak cítíte, pak zapomeň na okolí, i když ohledně rodičů to bude asi trošku složitější, ale snaž se obrnit hroší kůží..podle mě je to trochu teda i citový vydírání a to těžce nesnáším...jestli tě mají opravdu rádi, tak jakmile budeš těhotná a hlavně, až se to narodí, tak jim všechno dojde a otočí se to...holt jsi ve věku, který je v dnešní době vnímán skoro jako ještě dětský a rodiče stále promítají do svých dětí veškeré ambice, které mají..co by všechno měli udělat...prostě jim vysvětli, že jejich ambice by měla být, abys byla v životě šťastná, ať to znamená pro tebe cokoliv - ředitelku zeměkoule a dítě ve 40ti nebo uklízečku wc...anebo mít vlastní rodinu ve 22ti 😉 přeju pevné nervy,nenech si to zkazit..přítel tě určitě podrží 😉

@cherry_cola5 a co to uděkat pěkně postaru, nejdřív svatba a pak dítě? Tím by jsi se odstřihla od rodičů a už by ti nikdo nemohl nic říct. Já to prostě nechápu, proč se lidi neberou, když chtějí dítě? Na vztah a lásku ten "papír" není potřeba, ale je to univerzální smlouva a určitá ochrana dítěte...

Ahoooj, chapu Te...ale jsi uz davno plnoleta a mas zivot ve svych rukou ! Ja otehotnela ve 20...necekane ale mimi jsem moooc chtela ...a i kdyz okoli rikalo ze jsem mlada ? ale ja mela uz po skole a dokonce jsem pracovala takze ? a hlavne to bylo "moje" rozhodnuti si mimi nechat a jsem tomu mooooc rada nemenila bych tenkrat ! A rodice ? Tak mama docela v pohode a tata spis ze ne ... ale jak rikam rozhodnuti je na Tobe ! Drzim pesti at vam to vyjde rychle a neboj se toho ! Rodice jsou proste rodice ale mimi je mimi a dar zivota ...a rodice to urcite pochopi ! A budou moc radi ! 😀 a pokud mas - mate s pritelem vse zajistene kde bydlet atd tak proc neee ! Jen do toho a okoli a reakci si nevsimej 🙂

@cherry_cola5 chápu tvé dilema ale v první řadě jsi ženská a jsi dospělá takže od podobného pocitu "zodpovědnosti" se prostě musíš nějak oprostit... důležitá jsi ty a tvůj přítel a mamka si musí uvědomit že pupeční šňůra je už dávno odstřihnutá a že už pár let je to jen a pouze tvůj život, že svůj úkol už splnila a musí tě nechat jít... jestli tě to opravdu tak moc trápí tak máš na výběr víceméně jen 3 možnosti:

1. zařídit si život podle maminky s tím že za pár let bys toho mohla sakra litovat (taky by to mohlo narušit tvůj vztah s přítelem - to že si necháš "kecat" do tak důležité věci)
2. zařídit se podle sebe (je to sakra můj život, ne?) a případně vyhledat nějaký psychologa aby ti pomohl tuhle situaci zvládnout (na tom není špatnýho ani potupnýho nechat si pomoct) a do budoucna počkat jak se to vyvine - jestli se mamka umoudří a nebude nakonec z vnoučátka úplně poprděná nebo počítat s tím že se může stát že se přestanete vídat
no a za 3. říct to mamce rovnou a s prominutím na plnou hubu - chceme miminko a ty se s tím buď srovnej nebo je mi líto ale asi se v tom případě už nebudeme vídat, nebudeme v kontaktu...

Já před x lety byla v malinko podobné situaci - dceru jsem měla v 18-ti, mamka mě naštěstí nechala bydlet doma ale za jakou cenu?! 😝 kdykoliv se jí něco nelíbilo tak na mě okamžitě vytáhla "taky se můžeš sebrat a jít".. pak se sice odstěhovala ale pořád to byl její byt takže intenzita a četnost se sice zmírnila ale rozhodně nezmizela.. 🙄 pak jsem to neslyšela 3-4x do týdne ale už třeba "jen" 1x 😝

dnes jsem vdaná, bydlíme s manželem a dětmi ve svým a teď jsem naopak já v té situaci kdy ji můžu vykázat, ukázat jí kde nechal tesař díru ale jak na potvoru tu příležitost nemám 😝 😀 😀 😀 teda jednou, kdy teda jako prudila fakt fest!!! tak to jsem ji (obrazně řečeno) poslala do háje 😅 😝

Jako rodiče jsou důležití (většinou) ale v určitém věku si musíš postavit vlastní hlavu, dělat případně vlastní chyby a hlavně!!!!!! musíš žít svůj život a podle svého...

Přeji ti moc štěstí, hodně síly a brzo snad // 😉 😵

Naopak optimální biologický věk na dítě je prý 24 let. Takže to máš tak akorát (než se zadaří a než porodíš). To asi mamce taky vysvětli, že se zvyšujícím se věkem jsou vyšší rizika jak pro matku, tak pro dítě.
Za mě - já mamce docela rozumím, protože jsi její malá holčička, pořád tě vidí jako dítě. Obzvlášť, pokud nejste svoji. Někteří lidi prostě nejsou zastánci rodičovství bez manželského svazku (tahle myšlenka je mě osobně taky proti srsti, ale ne v případě jiných lidí, ti ať si dělají co chtějí, ale já jsem asi konzerva, prostě dítě bez svatby bych asi nechtěla). Tak pokud není problém v tomto...Jinak bych se asi mamky zeptala, co jí na té představě tak dráždí.
Jinak bych si nenechala do ničeho kecat. Jste dospělí a pokud jste se rozhodli tak, že dítě oba chcete, tak si nemyslím, že byste byli povinni cokoliv komukoliv vysvětlovat nebo svoje rozhodnutí obhajovat. Někteří rodiče na toto připraveni nebudou, i kdyby "dětem" bylo 40. Takže asi tak

Ahoj. Tak ja som otehotlena v 18 r, v 19 som porodila krásnu a zdravú dcérku.. Reakcia mojich rodičov? A tchýne a tchána? 😀 Mohli si vlasy vyšklbať 😀 Ale teraz je to samozrejme iné..Časom si aj oni zvyknú.. Je to len ten prvotný strach z ich reakcie.. Proste sa nikoho na nič nepýtať.. Je to tvoje rozhodnutie.. Poprípade im hneď nemusíš povedať, že si vysadila HA schválne.. Proste sa môžeš tváriť: ,,Ako sa to stalo? VeĎ sme si tak dávali pozor..? ´´ My sme to tiež povedAli až časom, že sme malinkú plánovali.. Ale po takej dobe to už znieli 😀 Takže ak sa bojíš takej reakcie, sprav to takto.. A budeš ti spokojná a šťastná a bez stresu.. a vaši to raz musia aj tak prekúsnuť.. A mimochodom, nelutujem, že som sa takto rozhodla.. Som rada, že som mladou mamičkou.. Dcérku si náramne užívam! Asi každý z nás vie, kedy je ten najlepší čas.. 😵

Tyjo... Já porodila první dceru ve čtyřiadvaceti, vdávala jsem se ve třetím měsíci (svatba se naplánovala a mimi přišlo ihned) a všichni byli spíš nadšení než negativní... Oni se srovnaj, neboj :o) Jestli máte bydlení, zázemí a odpracováno, tak bych do toho na tvém místě šla! A mámě bych to prostě řekla - chci miminko, ty se s tim srovnej :o) A nebo naplánujte svatbu - a po svatbě se tak nějak to miminko stejně očekává :oD

@cherry_cola5 vykašli se na okolí. Ty sama se podle sebe zařiď. Pokud jste zajištění, máte bydlení, nebrala bych v ohled rodiče, už k nim nemáš takový závazek. Cítiš-li se na to, aby ses stala matkou, jdi do toho. Pokud jsi brala HA 8 let, tak bych už zkoušela otěhotnět. 🙂 Přeji ti hodně štěstí.

když jsem v 23 letech řekla své mamce že jsem těhotná ( tenkrát neplánovaně) chtěla mi dát "přes hubu" a vzhledem k tomu že nemáme uplně nejlepší vztah bylo mi to upříme jedno, navíc když už jsem byla těhotná nebylo už cesty zpět. když to překousla začala se dokonce i těšit.... když se malá narodila mohla se z ní zbláznit a nejradši by jí vídala každej den. Dnes už mám dcery tři a máti je z nich doslova podělaná 😀 o tatkovi ani nemluvím ten miloval děti vždycky a holčičky si ho pěkně omotali kolem prstu 😀
Už bych o tom s ní nemluvila když má takový pohled na věc a řekla bych jí až když by bylo upečeno 🙂 rozhodně se tím ale nenech odradit, pokud se oba s přítelem na dítko cítíte a není pro vás problem se o něj materiálně postarat není na co čekat to nesouvisí s věkem ale psychikou. Však nejpozději az ji položíš vnouče do naručí bude i ona mít radost. hele a nemůže to souviset s tím že se necejtí na babičku?

Pokud to tak oba cítíte, tak to do toho jděte. Hlavně se neohlížej na okolí, ano je to tvoje mamka, ale to by bylo pořád něco, jako ta moje: jsi moc mladá na dítě, tenhle tvůj přítel se mi nelíbí, pak už máš nejvyšší čas, jsi stará, nevdáš se..

taky bych až takový ohled nebrala je to tvůj život a jsi přeci dospělá 🙂 pokud to nepochopí a nezačnou to brát tak jak to je a jak ty to cítíš a přeješ si tak dle mého názoru jako rodiče selžou ☹ zkus si s nimi sednout a říct co a jak si přeješ aby měli čas se s tím srovnat než se zadaří 🙂

@cherry_cola5 No, chápu, že tě mrzí přístup mamky, ale já bych do mimča šla... Máte kde bydlet, zajištění jste, napracováno máš... Takže ted už jen hraje roli věk, ale ten není podmínka proč mít/nemít dítě 🙂 Stačí, že ho chceš 🙂 Takže směle do toho 🙂 Ono jí to přejde až prcka uvidí na UTZ a začne se těšit 🙂 Jinak já se nejprve vdala( v necelých 21letech) a mimčo se mi narodilo v čerstvých 23🙂 A opravdu si mladá na mimčo nepřijdu 🙂 Čím jsi mladší, tím líp snášíš péči o malého, vstávání atd🙂 Takže jdi do toho 🙂

@cherry_cola5 tak hlavne je to tva vec, ale ja bych jeste pockala, neni kam spechat, nejdrive bych si zaridila poradne bydleni neco nasetrila, podivala se po svete, uzila si a pak sla do mimca. Ja mela prvniho syna ve 27 letech a bylo to tak akorat na první. Jsem moc rada, ze jsem to tak mela. Co se tyka rodicu, to bych az tak neresila, oni se s tim srovnaji uvidis 🙂

@cherry_cola5 pokud se bojíš okolí, miminko si nepořizuj. Nejprve se srovnej a odpoutej psychicky od rodičů. Pokud jsi finančně nezávislá na rodičích - obojích, i od partnera, tak jedine dobře.
A až se odputáš od vašich, tak se psychicky připrav i na další věci, že často řeší kamaradky, rodina i širší a hodně lidí, že vaše miminko ještě neleze, nechodí, nechdí na nočník, ale má plenky, málo mluví....atd atd.

Takže nejprve tvuj cíl, pokud jsi finančně zajištěná bez pomoci rodičů (i když si to ve 22letech neumím moc představit, asi to lze)tak za 1. odpoutat se od rodičů a od jejich názorů....a za 2. myslet a jednat sama za sebe a max domouvat se s přítelem, jinak se na vše vyprdnout.
teprve až tohle zvládneš, tak začni přemýšlet o mimču.

@cherry_cola5 Pokud se na to ty i přítel cítíš, běž do toho. Uvidíš, že rodina to nakonec přijme. Není vůbec na co čekat ... nikdy nevíš, co by tě později mohlo čekat za trable. A jak ti tu některé ženy radí, ať si ještě užíváš a podobně, že není kam spěchat. Ano je, za vysněným miminkem. Na tyhle rady jsem měla alergii, i když jsem věděla, že jsou dobře myšlené. S přítelem jsme ale miminko hrozně chtěli a nechtěli jsme si užívat na dovolených, večírcích a podobně. My toužili po rodině a když to konečně po dlouhém čekání přišlo, byli jsme ti nejšťastnější lidé. Takže je kam spěchat - za spokojeným životem 🙂 pokud po něčem toužíš a máš zázemí, udělej svůj život opravdu naplněný tím, co chceš, jenom tehdy budeš šťastná. Držíme pěsti, aby ses rozhodla správně 🙂

@mandala No určitě se nebojí že bude babičkou jelikož už má 4 vnoučata 😀

Ahoj 🙂 Já ti řeknu za sebe, jen do toho!!! 😵 Já jsem na tom byla od těch 16ti stejně jako ty, už jsem snila o své budoucí rodině, ve 20ti když porodila moje kamarádka mi natvrdo začaly tikat ty mateřský hodiny a já si od tý doby nepřála a pořád nepřeju nic jinýho... Do 25ti jsem čekala na budoucího tátu a tu svoji lásku která by stála za to, byly jsme spolu 3/4 roku a hned jsem vysazovala HA a pustili jsme se do toho, pač i on měl a má stejný sen. Bohužel, doteď se snažíme, v létě už to budou 3 roky, a nejde nám to, máme problémy, a jsme už objednaní do CAR. Je to boj, nikdy v dnešní době člověk neví jestli to půjde nebo ne. Chtěla jsem dítě když tak max. do 25ti, nechtěla jsem děti ve 30ti, a teď budu ráda že budou až budou... Pokud jste zajištění, máte se s přítelem fajn, nic vám tomu nebrání. Pro tvoje rodiče se to zdá být šok že tě třeba pořád berou jako malou, a věřím, že až k nim jednou přijdeš s radostnou zprávou že budou nakonec rádi 🙂 Tak i tak, je to vaše věc. Nenech si mluvit do života, pokud ho nějak cítíš a chceš ho tímto způsobem vézt. Děti jsou a byly radost 🙂

@cherry_cola5 Ahoj, já otěhotněla v 21 a porodila v 22, tcháncům se to nelíbilo, přece jsem chtěla jít na školu, ale moji rodiče byli nadšení, že třeba by to později nešlo a co víc si můžu přát, než děti? Jenom sem se do toho vrhla v jiným pořadí než uznává společnost.
Pokud bys ráda miminko, tak jen do toho, je to to nejlepší, co tě může potkat :-*
A okolí si nevšímej, vždycky se najde nějakej zlej jazyk nebo hnidopich, kterej bude pomlouvat, že asi máte tajný jmění nebo jste něco zdědili, že si můžete dovolit dítě. Na to se vykašli, najdi svou vlastní důstojnost a jeden v životě tak jak sama uznáš za vhodné. Už jsi dospělá!

@cherry_cola5 Ahoj, asi se to lehce napíše, neřeš okolí, ale je to tak. Mě to taky dlouho trvalo neohlížet se na ostatní, ale nakonec jsem spokojenější, než jsem kdy byla 🙂
Moje matka měla představu o tom, jak půjdu na vysokou... No a já se ve 20 po maturitě sebrala, doma ukázala maturitní vysvědčení a odstěhovala k příteli. Po měsíci jsem nastoupila do práce. Po roce jsme se rozhodli, že prodáme byt ve městě a koupíme na vesnici a začneme plánovat rodinu. Od 22 jsme se snažili o mimčo a po roce se konečně zadařilo. Tchánovci vypadali spokojeně, ale moje matka měla na všechno nějaké námitky... Pár měsíců po 23. narozeninách se nám narodila dcerka a má matka bohužel nikdy nebyla taková zapálená babička... Tak ti akorát napíšu na rovinu, čekej od svých blízkých vše, dokonce i to, že ti mamka nikdy neveme miminko ven do kočárku na procházku. Přijde jednou za měsíc na kafe, pohraje si dvě hodiny a jde pryč. A když jsme po roce od porodu oznámili, že čekáme další, tak už nechápal vůbec nikdo. A to všichni nevědí, že mezi tím jsme o jedno miminko přišli... To už by si asi ťukali na čelo 😀
Ale nakonec jsme s manželem šťastní, že máme dva prcky tak brzy po sobě. Vše krásně zvládáme i se třemi pejsky a dvěma králíčky a je nám fajn i bez hlídací babičky 😉

Ahoj, já se o miminko snažím od 22 asi možná o něco dřív. Nikdo ti nikdy ne zaručí jestli to půjde nebo ne. Jestli chce miminko i přítel tak proč ne? Jsi dospělá, bydlíte sami tak je to jen na vás. Mě všichni říkají i teď kdy mi bude za chvilku 25, že mám ještě dost času 😔. Takže udělejte s přítelem co chcete vy a ostatní se vykašlete.

Je to hlavně tvoje a přítelovo rozhodnutí, materiálno máte zajištěné, jste oba zralí, je to oboustrané rozhodnutí tak proč nemít rodinu 🙂. Já otěhotněla neplánovaně v 21 na voš, přerušila jsem školu, zařídili jsme bydlení, za rok svatba, pak jsem si dodělala školu s malou, práce a teď čekáme druhé. A hádej kdo nakonec byl nejvíc nadšený z malé - prarodiče 😅

Jdi do toho! 😉

Holky všem hrozně moc děkuju za povzbuzení .. je vás hrozně moc ani jsem to nečekala, že za takovou chvíli tu budu mít tolik příspěvků 🙂 🙂 ráda bych odepsala každé z vás, ale to bych tu seděla do zítra 😀 každopádně jsem se rozhodla, že v září na to vlítnem !! 🙂 🙂 Zatím ,,přerušujeme" takže když se to zvrtne tak se zlobit nebudem 🙂 🙂 🙂

@cherry_cola5 tak ať se brzy zadaří😉

@cherry_cola5 tak moc drzime palce😊😊😊