Bojím se těhotenství. Zažil někdo něco podobného?

veritanas
30. pro 2019

Ahoj mamky, potřebuju se vypovídat.. před týdnem jsem zjistila, že jsem těhotná.. dítě jsme chtěli a snažili se pouze měsíc a jsem v tom... Máme pětileté dítě, těhotenství bez problémů, porod horší..ale koneckonců nic hrozného.. Teď podruhé jsem strašně vylekaná, aby všechno dopadlo dobře, hlavně aby miminko bylo zdravé.. pořád dokola slyším jenom o nemocech, genetických chybách a autismu.. Mám vážně strach..nejsem si jistá, jestli bych si poradila s postiženým dítětem.. přitom není žádný důvod, je mi 29, jsem relativně zdravá... Zažil někdo něco podobného??

simanov
30. pro 2019

@veritanas neboj, vše bude v pořádku....Já se takhle bála u prvního a druhe jsme odkládali, a teď jsou malé 4 roky a víc jak rok nám nejde otěhotnět..První tehu v pohodě, porod strašný, císařským řezem po 28hodinach, malá nám furt rvala... prdíky,zoubky, vzdor...no síla...tak jsme si říkali, počkáme až ji toto období prejde,pak až bude bez plin,pan až se sama nají.......A teď...co bych za to dala čekat druhé 😢 Ber kyselinu listovou-ale to urco víš...buď na sebe opatrná...vše bude v pořádku... nepřipouštěj si nic zlého

llorak
30. pro 2019

@veritanas to má strach asi každá tehulka 😔 já se toho také bojím, ale tak strachu se prostě asi zbavit nejde, takze nemá cenu čekat 😊 hold až po screeningu se uvidí a stresovat se nemá cenu 😊

nazka
30. pro 2019

@veritanas já s první dcerou taky nic moc neřešila, moc jsem nevěděla a bylo to jedine dobre. Nakonec těhotenství skončilo preeklampsii, ale vše s dobrým koncem. Teď v druhém těhotenství se bojím snad úplně všeho.. Manžel.tuhle vystihl, že kdybych si sepsala list mých černých mur, tak by byl poradny. Prostě teď vím, co všechno je v sázce. Jsem na konci těhotenství a o nic klidnější než na začátku teda nejsem. Jsou dny, kdy jsem nabitá optimismem a pak dny, za který bych si nafackovala, kdy lítají hormony. Ale dokud nebudu mít zdravé dítě v ruce, neuverim v ten zázrak..
Drz se. Bude to dobrý. Věřím tomu i u sebe, jinak bych do toho nešla 😊

pipi_puncocha
30. pro 2019

Strach má každá zodpovědná maminka, úplně odstranit to nejde, ale za sebe bych doporučila nečíst stránky typu Modrý Koník, různé facebookové diskuze atd., já jsem u toho visela celé těhotenství a pokaždé jsem si přečetla nějaký smutný příběh a pak jsem byla totálně ve stresu a pořád jsem přemýšlela co se může stát. O spoustě věcí jsem předtím ani netušila.

sudylichozrout
31. pro 2019

@pipi_puncocha presne, internet - studnice stresu 😀

jjasmina
31. pro 2019

Strach má každá, možná si ty články a diskuze moc nebrat, přečíst a jít dál. fosobně kdyby už na screeningu bylo potvrzeno postižení, dítě bychom si nenechaly, ale to je čistě naše rozhodnutí. Musíte věřit, že miminko je v pořádku a nestresovat se zbytečně 🙂

cilkat
31. pro 2019

A nebo číst, ale cíleně přeskakovat "jobovky". Strach je opravdu normální - vyjedou hormony a člověku se změní myšlení. Normálně jsem klidas, ale v těhotenství jsem se bála furt: kupodivu hlavně o manžela, že se mu něco stane v práci, nebo cestou (je doktor a má to "za rohem", takže důvody fakt nebyly). Občas to šlo potlačit logikou: uvědomit si pravdepodobnost toho, čeho se bojím, nebo fakt hormonální změny, občas nepomáhalo nic moc. Kdyby to bylo opravdu nesnesitelné, zkus to probrat s gynekologem, třeba bude mít i radu, jak hormony zkrotit, nebo na psychologa...

amazonkajanik
31. pro 2019

Já se bála do první genetiky, páč hrozilo vážné postižení, které se ale naštěstí vyloučilo už z pritelovi krve. Pak už jsem si to jen užívala a ještě v den porodu seděla za volantem 😂 porod rychlý,do 35min od prasknutí vody byl malej na světě