Jsem asi přehnaně zodpovědný člověk, čeká mně nástup do nového zaměstnání, a jsem z toho tak brutálně ve stresu, ze nemůžu ani normálně spát, jíst, bavit se s rodinou. Mé obavy trocha souvisí s tím, ze vyslovene "potřebuju", aby se mi v nové práci dařilo, partner moc nevydelava a mame úvěry, hypoteku. Nevim co s tím. Už nějakou dobu mam vysazenou HAK, vzhledem věku nechci odkládat dítě, jako ze kdyby se zadarilo, tak pujde na materskou pritel nebo moje mamka, ale ten stres je asi spolehlivý antikoncepcii nebo krom vsech potizi jsem také neplodna. Vlastne ani nevím, co ted delat, cekat az se zapracuju v nove praci a doufat, ze uzkost vymizí, nebo navstivit psychiatra a brát nejake prasky, nebo být radsi sama nebo hledat partnera, co mi bude vic oporou po financni strance... asi musim pusobit dojmem, ze mam hrozny bordel v životě, ale ja se tak snažím...pořád...
Taky bych radila kamosku nebo psychologa. V nove praci to nemusi byt zle,ber to jako posun k lepsimu, poznas nove lidi, budes mit svuj prijem a kdyby to nebylo nic moc,muzes si hledat praci jinou. Kazdy ma nekdy spatne obdobi,tak nezoufej a ver, ze bude lip a treba az se sklidnis,tak prijde i miminko. Drzim palce.
A chlap nema zadnou snahu aby vydelaval vic kdyz mate hypo atd?
Vetsinou ti chlapi maji lepsi moznosti vydelat vic penez.