Zdravím všechny, chci se zeptat, jestli je tady někdo (určitě je, spíše jestli mi někdo odpoví 🙂, kdo otěhotněl po odstranění 1 vejcovodu (já měla mimoděložní a mám pryč pravý vejcovod) a za jak dlouho.. jestli to šlo, nešlo..jakékoli zkušenosti 🙂 Děkuju moc..
@mala_carodejka Moje sestra,mimoděložní těhotenství ji bylo zjištěno za 5minut 12.Kvůli zánětu jí jeden vejcovod vzali s tím,že bude těžší otěhotnět.Za půl roku byla těhotná.Doktor nadával,ale tělo to zvládlo,I když prcek po narození vážil přes 4,5kg
Chodila na častější kontroly.Jinak bylo vše ok
@mala_carodejka Ahoj, 23.ledna mi odstranili vaječník i s vejcovodem. Podle všeho už 5. února jsem otěhotněla. Bylo to krajně neočekávané, o to víc, když jsem to zjistila teprve nedávno. Takže určitě bych nepanikařila. Jde to.
K tomu mám sakra co říct.... Taky jsem bez pravého vejcovodu (při mimoděložním mi praskl), bohužel jsem pak dostala do břicha masivní infekci a všechno mi posrůstalo se vším. Pak jsme se o miminko snažili rok, nedařilo se (předchozí tři těhotenství byla napoprvé, z toho dvě bohužel nedopadla). Proto jsme šli do IVF - předpokládala jsem srůsty, i na utz bylo vidět, že orgány jsou posunuté jinam, než by měly být, takže v břiše pěkná paseka. IVF se "podařilo", čekala jsem dokonce dvojčátka. Jenže pak přišlo masívní krvácení, číštění dělohy, chemoterapie atd... a to všechno "jen" proto, že jedno embryo prorůstalo jizvou po císaři ven do břicha a druhé bylo uhnízděné v děložním hrdle (nejspíš jim vyklouzlo při transferu do dělohy dříve, než mělo). Pak následovala ještě obří operace, při které rozrušili několik srůstů a pak lázně. Prý vejcovod je nefunkční, srostlý, nepoužitelný a nemám řešit antikoncepci. Přesto jsme se tak nějak aspoň trochu chránili nehormonálními metodami. Po roce a půl jsem si řekla, že co se má stát, tak se stane a ejhle, byla jsem hned těhotná. Dopadlo to dobře a za dalších 15 měsíců jsem do toho šla ještě jednou - opět napoprvé. Takže chybějící vejcovod určitě není nic, co by bránilo miminku... Jen pokud by se nedařilo, asi bych zvážila zjištění průchodnosti toho zbývajícího. Pokud jste ale dlouho nečekali poprvé, nebudete dlouho čekat ani teď... Nevím, co je pravdy na tom, že si zbývající vejcovod dokáže stáhnout vajíčko při ovulaci i z toho druhého vejcovodu, doktorka mi to tak tvrdila, jiná zase říkala, že je to blbost, ale vzhledem k mým zkušenostem bych i řekla, že na tom něco je - tedy že je zase šance každý měsíc a ne jen ob-měsíc... Moc držím palce, ať se zadaří co nejdřív! 🙂
@frufrunka ahoj, děkuju moc za širokou odpověď a klobouk dolů před tebou, to sis skutečně užila svoje.. já teda měla potom ještě jedno těhotenství za půl roku po operaci, dost nečekaně, to bylo už embryo v děloze, ale v 7.týdnu potrat.. takže během jednoho roku 1x mimoděložní a odstranění pravého vejcovodu a potom 1x normální zaniklé těhotenství.. takže na psychiku taky nic moc, někdy si řikám, proč se to děje tak komplikovaně, když jiné ženy otěhotní hned co si řeknou, že otěhotní 🙂 ale i ty jsi, bohužel, příkladem toho, že si nemám co naříkat.. obdivuju tě, i tvoji vytrvalost a evidentně psychickou stabilitu, protože to muselo být sakra náročný..
@mala_carodejka Jeee, tak vidíš, máme to hodně podobné... Já jsem to měla akorát v opačném pořadí... ☹ V listopadu samovolný potrat (taky nějaký 7tt) a pak v dubnu to mimoděložní s prasklým vejcovodem... Jojo, na psychice to nepřidá, mě právě v tomhle hodně pomohl tady koník, když jsem věděla, že v tom nelítám sama a že občas se dějí i zázraky! A ty se prak právě přihodily i mně... Není to jednoduché a úplně nejvíc jsem byla alergická na věty z okolí (od těch, kteří o pocitech ženy po nevydařeném těhotenství neměli nejmenší páru) - jsi mladá, ty budeš mít ještě dětí! Nebo: Je dobře, že to skončilo samo, ono by to miminko bylo postižené, takhle je to lepší. Nebo: Vždyť to bylo úplně maličké, to ještě nebylo miminko, to byl jen shluk buněk... Za tohle bych bývala dávala pěstí. Asi to sama znáš... Tak prosím - víc už si ze mě příklad neber! 😉 Tím samovolným potratem a mimoděložním to skončilo, jasný? Teď už budeš mít všechno v pořádku a v čase, jaký si sama vybereš, to mi tady teď slíbíš, jo? Žádný další vylomeniny si už nevymejšlej... Ono se to všechno dá zvládnout, když se musí, ale proč si to komplikovat nějakým IVF a dalšíma výmyslama, no ne? Prostě se Ti teď zadaří a bude to už všechno v pořádku! 🙂
@frufrunka ani nevíš, jak ráda bych ti to slíbila !! ale ano, slibuju, slibuju, že už se nám bude jen dařit a velmi brzo se zadaří a bude to zdravé embryo založené tam, kde má být, v děloze ! které pak donosím až do termínu porodu, narodí se zdravé, krásné, možná to budou dokonce dvojčata nebo trojčata a budeme žít všichni šťastně spolu 🙂 ano ! věřím, že když zformuluješ přání naprosto přesně, vesmír to pochopí a splní ti to 🙂 tak snad.. já jen nějak nezvládám na to nemyslet..jakože není to tak, že bych zírala do stropu a nic nedělala, naopak - je právě docela dost věcí, co teď dělat, i se dost věcí už odehrálo, skoro furt lítám někde, teď plánujem dovolenou a svatbu a tak 🙂) takže věcí až až, ale stejně se nemůžu ubránit tomu, že na to prostě s blížící se menstruací myslím..stejně jako dycky vim, že už je polovina cyklu kolem ovu... prostě to tam skáče samo ty myšlenky. Zakazuju si to, ale moc se mi to nedaří.. takže mě spíš rozhazujou věty typu "nemysli na to, nesmíš na to myslet, dělej něco jiného.." 🙂) jistě že je to pravda..ale jak to sakra udělat? jak to chtění vymazat? 🙂 no.. jsem vážně ráda za tebe, jak ti tam svítí to "3 děti"..to je TAK hezký 🙂
@mala_carodejka Jeee, moc děkuju za krásná slova! 🙂 Máš to nastavené stejně jako já, taky věřím, že se to přání takhle splní a vesmír to zařídí... 😉 Úplně mi mluvíš z duše a jsem ráda, že nejsem "cvok" sama, protože moc lidí tomuhle nerozumí... 😀 I když mám hmatatelný důkazy v podobě mých dětí, že to tak je... 🙂 Takže hlavu vzhůru, do boje a dala jsi mi tu černý na bílým slib, tak ho koukej dodržet, jinak si tě najdu a dostaneš na holou! Rákoskou! 😀 A rada nemysli na to? Za tu bych dávala pěstí taky... 😀 Jo, je to pravda, to ne že ne, ale ono to nejde a prostě nemá cenu se tím trápit, že ty myšlenky nemůžeš zahnat... Je to normální (každej psycholog by se pod to podepsal), ten smutek a nepříjemný zážitky je potřeba zpracovat a odžít a to, že se to pořád dere zpátky do mysli je jedna z forem terapie. Já si živě pamatuju, jak jsem pak neměla ráda maminky s bříšky a kočárky, taky jsem sama sebe obviňovala, že jsem mrcha. Přitom jsem jim to upřímně přála, ale i na druhou stranu strašně záviděla. Až pak jsem někde četla úžasnej článek nějaký psycholožky, která se zabývala právě psychikou maminek po potratu a tam to bylo úžasně popsaný. Už jen tím, že moje pocity jsou normální, se mi strašně ulevilo a pak to i tak nějak samo odeznělo. Ale měla jsem to jako Ty - v půlce cyklu je ovulace - vyjde to nebo ne? A pak jsem jak trdlo testovala asi dní před příchodem každý MS, jestli tam dvě čárky budou nebo nebudou... I když jsem věděla, že nebudou, stejně jsem pořád dokola na ty papírky čurala. Utratila jsem za ně majlant! Pak jsem to nějak nechala plavat... A pak, když se mi udělalo blbě z kafe, tak jsem zjistila, že mám už týden zpoždění (ano, nechala jsem to plavat až tak, že jsem úplně přestala sledovat cyklus, pak jsem dopočítávala zpětně podle událostí, kdy to asi tak mělo být) a bylo to tam... Takže neboj, všechno bude, teď Tě čekají krásný věci (svatba, dovolená a určitě i spousta dalšího) a bude to v pořádku! 🙂
@frufrunka ..žejo ! 🙂 bude ! já prostě si jen někdy připadám jako "připodělaná"..že se v podstatě vnitřně bojím..strašně chci, abychom měli mimi, ale zároveň mě to asi děsí otěhotnět - to teď nemyslím jako kvůli nepřipravenosti mít mimi, to cítím v pořádku aspoň v rámci možností nakolik se na to "nachystat" dá 🙂 ale perou se ve mně dva pocity - moc chci už brzo počít, v pořádku odnosit a porodit zdravé krásné dítě a být úplnou rodinou.. na druhou stranu se toho početí právě bojím ! toho momentu, kdy zjistím, že jsem těhotná...a to právě kvůli tomu už prožitému..že se bojím, hodně se bojím, že by se opakovalo cokoli z minulosti. Snažím se věřit tomu, že všechno je jak má být a že se to stejně stane tak nebo mak bez našeho většího ovlivnění..ale ten strach ve mně je..a to je hrozně divný.. že vlastně hrozně chci, ale zároveň se toho bojím..nevim..tak třeba teď - měla jsem teď 2 měsíce po sobě clostyl, dycky folikulometrii, dycky to bylo hlavně vpravo (odkud nevede cesta), ale tentokrát to bylo i vlevo ! takže juch jupijej, třeba by to mohlo vyjít (jinak tohle je asi nejintenzivnější snaha jaká kdy byla, neměřím ani bazální teplotu ani hlen ani nic, jen jsem se před pár měsíci rozhodla pro hormonální profil -ten je v pořádku - a že zkusíme ten clostyl), no a to se děje teď..a zároveň máme odjet na dovolenou ! takže co když budu těhotná?? a odletim v nejistotě ? a co když by nedejbože cokoli blbě? tak mě jako zoperujou tam někde v urunda burundi? no..vypadam jako uplnej idiot, co nevi co chce, nebo neumi planovat a pláče tady nad rozlitym mlíkem..no jenže...ono se všechno řeší za pochodu, moc jiných možností na dovolenou nebylo, navíc vypadnout oba potřebujem..ale zároveň se řešilo tady to miminkování no a teď samozřejmě mě napadá kde co..což zároveň vypadá znova, jakobych to nechtěla ! no to je strašný :D vůbec to po sobě nejdu číst, neb jsem sem vyprskla naprostou smršť myšlenek, doufám, že mě sem nikdo nepřijde zšikanovat, jak se to někdy děje u jiných témat 🙂)
@mala_carodejka Hele, kliiid! To, co cítíš, je úplně normální, taky jsem si tím prošla. Po tom všem už jsem vlastně ani nevěřila, že taky existuje něco jako normální těhotenství... 😀 Taky proto jsem byla hned na začátku pátého těhotenství, týden v nemocnici, protože ani doktoři nevěřili, že by to mohlo být v děloze... 🙂 Pravda, chtěla jsem tam být sama od sebe, pro svůj klid, protože už 2x se něco málem pros... a mohla jsem umřít, tak jsem si říkala, že ten týden navíc ve špitále mě už nezabije... No a v šestém těhotenství jsem začala v nějakém 6tt dost krvácet, tak jsem si jen říkala: A jeje, je to tady, zase všechno špatně, konec. Kupodivu jsem byla už úplně klidná a smířená... Tak jsem si sbalila tašku do špitálu, byl večer, tak jsem si říkala, že revizi nebudou dělat hned, ale až další den. No a kupodivu bylo všechno v pořádku, krvácení bylo jen z jizvy na čípku, která nějak praskla... 🙂 Ten strach jsem si odžila a moc ho chápu. Ty rozporuplný pocity jsou normální. S dovolenou... Na jak dlouho máte letět do tramtárie? Nevím, jak jsi to měla s tím mimoděložním, u mě byl bohužel vývoj hodně rychlý. HcG jsem měla 2200, což je raritní hodnota odpovídající zdravému těhotenství na konci 5tt, normálně prý u mimoděložního nevystoupá přes 800. Běžně se na mimoděložní přijde až kolem 7tt, i déle.. Ale to jsou běžné případy. Pak jsou případy mimořádné (jako třebas já) a mě ten vejcovod praskl už na konci toho 5tt. Takže s dovolenou bych malinko strach měla a kdybych byla těhotná, tak bych snad i oželela ty tisíce až desetitisíce a zůstala doma. Pokud do té doby těhotná nebudeš, tak bych klidně letěla a užila si to naplno! 🙂 Protože pak by prostě nic špatně nebylo, jen krásná dovolená s ještě hezčím "suvenýrem"... 😉
Ahoj holky, řeším něco podobného jako vy, letos jsem 3x otěhotněla, první dvě těhotenství odešly samy, to třetí v květnu bylo s podezřením na mimoděložní, HCG hormon rostl neadekvátně málo, takže mi od začátku říkali že to nevypadá na vitální těhu. Brzy na to hormon klesl a jelikož nemohli embryo najít, podstoupila jsem kyretáž i laparoskopii. Nechápala jsem a stále nechápu, proč se zrovna mě muselo něco takového stát, všude kolem sebe vidím kámošky s miminama, které měli uplně přiřozeně, bez komplikací a velkého snažení a my tohle. Možné to bude znít blbě, ale když si pak pročítám internet a nejdu diskuze, kde někdo řeší něco podobného jako já, tak si říkám že jsem ráda že v tom nejsem sama a že je to asi bohužel normální v této době, jen se o tom moc nemluví. Taky mi odebrali 1 vejcovod, ale co jsem už pročetla nebo co mi říkali doktoři, nebrání to k otěhotnění. Když jsem byla v narkoze tak mi ten druhý zrovna testovali,, profoukli.. To by se prej mělo automaticky, než ten jeden vezmou, aby si byli jisti, že ženě, která chce být těhu aspoň 1 funkční nechali. Teď čekám na výsledky histologie a jsem celkem posraná, jdu tam zítra tak už to aspoň budu mít brzo za sebou. Po těchto zákrocích a všem co jsem si už prožila jsem se sama objednala k psycholožce, protože už mám prostě strach z těhu, ačkoliv si to moc přeju. Někdy je asi lepší svěřit se odborníkům a dostat to ze sebe. Nevím jak je to u vás, ale nemůžu se bohužel vykecat partnerovi, on to moc nechápe ačkoliv mi pomáhal jak se dalo a držel při mě když mi bylo zle, ale s tím smutkem a někdy psycho stavy mě už nepomůže.
Jinak frufrunko klobouk dolů, užila sis asi jako pes a přesto tě to nezlomilo a šla sis za svým a dočkala ses 🙂 taky si říkám že se nic neděje náhodou a mělo se to stát, jen to překonávání je někdy fakt těžké a bolestivé. I přesto však věřím v happy end, dočkáme se vytoužených zdravých miminek 🙂 Napadlo mě, že se to třeba děje i proto, že některé miminka potřebují tu svoji maminku silnější ale i citlivější než právě je 🙂
@frufrunka tak koťátko dostala jsem to, takže frčíme na dovolenou 🙂) a to jsem tento měsíc užívala clostylbegyt a jasně jsem ovulovala i z toho "správného" vajoše a prd.. a můj muž je ten nejvíc muž na světě (teda samozřejmě kromě těch vašich 🙂), ale nemyslím si, že by měl být nějak spermiogramově nedostatečný 🙂 hele..asi to tak prostě má být.. myslím, že si nás najde až bude čas. Jen si pořád říkám, že v tomto přesvědčení musim zůstat, přestože je to čekání někdy dlouhý.. někdy dost..ale..věřme, že je s námi zamýšleno přesně to, co si tady máme odžít..ať je to co je to..asi je to pro naši duši z nějakého důvodu potřeba.. viš.. no.. myslim na tebe, i na slova napsaná, pomáhají..díky*
@magicwoman neboj se na nás kdykoli obrátit, tvoje pocity jsou naprosto normální, naprosto běžné, naprosto všecko, jenom ne divné..a to i ty, za které se můžeš stydět - stejně jako já - například všechny ty minimálně smíšené ale spíš přinaštvané pocity, že totálně všichni kolem těhotní, rodí a pak znova a znova dokola... stejně jako "my jsme to jenom jednou zkusili a už to bylo" - uplně popravdě asi 80% všech mých kamarádek to mělo takhle 🙂)) jen jedna měla nějaký komplikace a dvě kamarádky byly na IVF, z čehož mají obě dvojčata.. to ale vůbec neznamená, že jim to nepřeju, jistěže přeju, ale.. vidiš - jsou to uplně totožné pocity, takže hlavně klid a žádné výčitky - každá se s tím musíme vyrovnat nějak po svém..upřímně, já to asi ještě pořád nezvládla.. pořád mám strach, pořád hrozně chci těhotnět a zároveň se toho bojím. Fakt supr ! :D opatruj se a kdykoli napiš
K úvodnímu dotazu - Moje dobrá kamarádka otěhotněla skoro hned..jak začli zkoušet znovu, tak po dvou měsících byla v tom, už má před porodem 🙂. Mezi lékaři existuje teorie, že jeden vejcovod se dokáže přesmyknout i k druhému vajíčku - v podstatě nahradí druhý vejcovod - a otěhotnění je tak možné kadžý měsíc stejně jako předtím.
V roce 2011 jsem otehotnela po 9mesicich a bylo to mimodelozni,vejcovod fuc. . .a 4mesice po laparce se podarilo z toho 2mesice byl pust kvuli laparce,preji hodne stesti,jo a ted treti prcek za 3mesice 😀 takze to jde lip jak se dvema vejcovodama
@mala_carodejka Moje sestra má jen jeden vaječníků a vejcovod: prvni dite cca po roce, druhé po dvou měsících.. věk v dobe porodu 32 a 34 let. Jedna strana bohate staci🙂
@japona děkuju !! 🙂 mně je 31..a mám pocit, že to už přestávám i počítat 🙂 jsem ráda za každou takovou pozitivní zprávu !!
Děkuju holky, trochu ste mě uklidnily, věřím že i s jedním vejcovodem se k nám mimi dostane 🙂 můžem zkoušet nejdřív od září, to už budeme mít za sebou návštěvu CARu a snad i výsledky, tak bychom mohli vědět jak to napravit, aby se příště mimi udrželo. Děkuju moc 🙂
Ahoj holky. Přidávám se k vám. Mám skoro 3 roky po mimoděložním a pravý vejcovod pryč. Je mi 37 a 6 let žiju s novým partnerem, který děti nemá. Teď už se dlouho snažíme o mimi pod dohledem mého gynekologa. Zvažuji CAR, protože mě čas tlačí. Jak bych byla ráda kdyby to vyšlo přirozeně...
Teď když čtu vaši diskuzi, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama a že jsou tu holky, kterým se už podařilo. Tímto gratuluju a těm co se snaží jako já přeji brzo dvě čarky na TT s dobrým koncem.
Zítra se chystám opět k svému gyn.
I s jedním vejcovodem se otěhotnět úplně v pohode dá. Zbývající vejcovod plní funkci za oba dva. Jsem zdárný příklad 😉
@loylii Tak to blahopřeji a přeji tady všem, aby jim to taky tak vyšlo! ❤
Já musela bohužel do centra a bylo mi zjištěno, že díky mimoděložnímu těhotenství se mi udělali srůsty i v tom druhém vejcovodu. Diagnóza- neplodnost, jediná možnost IVF. Po roce v centru jsme se dočkali a teď jsem v 7 týdnu 🙂
Mě odstranili levý a na pravém vaječníku po nevydarenych ivf se začaly dělat cysty. Ten už se nevzchopil. Takže ztraceny případ. Před posledním 4.ivf jsem šla na kontrolu 19. den cyklu a Dr ze vidí 2 folikuly na levé straně. Říkám si, to nepraskly při ovulaci a udělají se z nich taky cysty! MS ale nepřišla a "cysty" se oplodnily obe😎 což znamená, že pravý vejcovod se natáhl pro obe dvě na levou stranu. A to je mi 38, takže žádná dorostenka😅
@maice otehotnela jsem mesic po laparoskopii. Nastesti se mimidelozni zjistilo driv nez to zacalo bolet a telo si v podstate ani nevsimlo ze je tehotne tak mi v nemocnici rikali ze staci 1 cyklus pockat. My jsme ale necekali 😀 nerikam ze je to v poradku, asi je nejaky duvod proc se pauza doporucuje ale me by to psychicky asi dorazilo... preju hodne stesti
Doporučuji Kontryhel 5-15.den cyklu😎
Já problém jiný, ovu 12-13.den, ale menstruace 21-25 dni. A to už tak od 18.dne cítím, ze to dostanu. Podle mě se nikdy nemělo šanci se mrne zavrtat. Až v Ivf centru jsem zjistila, ze mám krátkou tu poovulacni fázi a je to prý tím, ze ve vaječnícich je již málo vajicek. No nevím, ale krátký cykly jsem měla odjakživa. Mě pomohl Duphaston, který jsem dostala na z pravidelněni cyklu na 28 dni. Zabral! Srovnalo mi zo hormonální hladiny a tehu jsem byla raz dva. Bere se 10dni po prokázané ovu.👶
A jelikož jsem nechtěla nic podcenit, tak až od 16.dne až brala.
@mala_carodejka AHoj, já měla mimoděložní, přišlo se na něj celkem pozdě, bohužel bylo blbě uchycené a přišla jsem o vaječník i vejcovod. To bylo po druhém porodu. Potřetí jsem otěhotněla hned na první pokus, když jsme se rozhodli pro třetí dítě.