Ahoj holky, asi to napíšu ve zkratce: 2016-potrat, únor 2017-mimoděložní, přišla jsem o pravý vejcovod, červenec 2017-opět mimoděložní - v únoru mi ten vejcovod špatně odoperovali, kousek mi tam nechali, ještě k tomu ho neuzavřeli a já na ten kousek otěhotněla a teď 1.neúspěšné IVF....Jsem opravdu jediná, co si vytrpěla tolik věcí a která si mimčo nezaslouží?...
2015 biochemicke a sp, 2016 ZT s revizí, kdy už jsem na předešlé kontrole slyšela srdce, další sp a biochemko. 2017 2xlaparo kvůli cystam a potvrzena endometrioza 3-4.stupeň. mám ji i na střevě a v celé dutině břišní. Potom léčba hormony a umělý přechod a na konci roku ještě punkce další cysty. Mimčo žádné nemám.
Ahoj, nejsi jediná. Ve zkratce můj příběh. 2007 začali jsme se snažit o miminko. První otěhotnění březen 2010, květen 2010 mimoděložní (také jsem přišla o pravý vejcovod). Před tím v dubnu to nerozpoznali a dělali mi revizi pro zamlklé těhotenství. Červen 2011 porod zdravé holčičky, duben 2013 zamlklé těhotenství a opět revize dělohy. Duben 2016 porod zdravé holčičky. Nyní mám termín porodu chlapečka za měsíc. Všechna těhotenství spontánní, krom toho prvního i bez pravého vejcovodu a mnoho cyklů bylo gynekoložkou vyhodnocenou jako anovulačních.
Je to hrozně náročné na psychiku. Několikrát jsem se kvůli tomu zhroutila. Ale uvidíš, že bude lépe. Nevím, co poradit. Rady typu, nemyslet na to, jet na dovolenou osobně považuji za blbosti, které mi nikdy nepomohly.
Taky jsem si pořád říkala, proč kdejaká ženská, která dítě ani nechce a nestará se o něj dítě má a oč já jsem horší. V tom to ale není. Pro mě jsou to prostě trochu věci mezi nebem a zemí a doteď, i když čekám třetí miminko, mi přijde těhotenství jako zázrak a často se dívám na holky, když spí a nemůžu uvěřit, že jsou moje. U první jsem měla několik měsíců iracionální pocit, že ji mám jako jen půjčenou, že ji budu muset vrátit (komu? kam?)... prostě psycho
Vydrž, povede se to, jen je to teď hrozně těžké...
Holky jak to čtu, až se mi derou slzy do očí :( osobní zkušenost nemám, nám se zadařilo relativně brzy a přes všechny strachy a rizika i potencionální genetické hrozby je s námi Adámek. Doteď nemůžu uvěřit, že si nás vybralo tak úžasně krásné a nevinné stvořeníčko, děkuju za něj každý den. Nicméně abych se dostala k tomu, co jsem chtěla napsat. Známým se podařila holčička po 11 letech snažení. Absolvovali (resp absolvovala) řadu operací, s jedním vejcovodem a kdejakou cystou. Nic není nemožné, jednou se to určitě podaří! Všem moc držím palce 🍀🍀
Já měla první anembryomolu a druhé potrat v 16tt bez zjevné příčiny. Potom mi léčili nějaké záněty, chtěli operovat myomy a podobně, do toho vážné problémy v rodině... Chtěla jsem si po tom všem udělat očistnou kúru, srovnat cyklus a rozhodnout se, jakým způsobem podstoupit operaci, dopadlo to tak, že cyklus se už nesrovnalosti, protože už kvůli neplánovanému těhotenství nenaskočil, můj malý zázrak vedle mě tiše oddechuje a těším se na druhý, který přijde snad taky bez zásahů v létě. Doufám, že tě to povzbudí, není nic ztraceno.
Bohužel nejsi sama. V září 2014 jsem vynechala antikoncepci, v únoru 2015 mi diagnostikovali PCOS, březen 2015 nasazen clostilbegyt a utrogestan. Prosinec 2015 se konečně objevila dálnice na TT.....biochemické těhotenství. Měsíc pauza a celý kolotoč znovu. Květen a září 2016 neúspěšné IUI. Listopad 2016 IVF, které skončilo revizí v 9tt (přestalo bít srdíčko). Psychicky jsem se složila a začala brát antidepresiva, která pořád beru. Květen 2017 KET 2 embryí - biochemické. Naštvala jsem se, změnila práci, v listopadu 2017 podstoupila 2.KET a teď jsem konečně 21tt. Byla to opravdu náročná cesta plná hormonů, stresu a smutku, ale snad to tentokrát dopadne dobře.
Moje babicka mela s jednim vejcovodem 2 zdrave dcery,otehotnela u obou spontanne,a to bylo pred vice nez 60 lety. Takze ty to urcite taky zvladnes,neztracej nadeji😉
U nás dlouhá cesta za miminkem. První těhotenství asi za 13 let po svatbě, no potrat po amniocenteze. Úspěšný KET v roce 2013 a 2016.Takze mám dvě zdravé holčičky. Čekala jsem hrozně dlouho,přecházela z jednoho centra do druhého, nakonec našla to správné a i tam otehotnela. Už ani nevím co vše jsem absolvovala, bylo toho hodně.4x těhotenství,jednou potrat ve 19tt a jednou Sp v 6tt.Stalo to hodně slz,opakované stimulace, neúspěchy,vysetreni.No dítě jsem chtěla a zkoušela dál. Nikdy se nezjistilo proč vlastně nemůžu otěhotnět. Hodně mě podporoval manžel.
Držím palce!
Můj příběh před 40 zamlklé těhotenství a jen malá naděje doktorka mi sdělila, že mám jen jeden folikul a pan doktor mě úplně odepsal kvůli mému věku ale já se nevzdávala a zkoušela to dál, umřela mi sestra pak mamka a já byla na dně, už jsem nevěřila, že se to povede na to přišla za mnou dcera, že je těhotná a musela se rozhodnout mezi dítětem a školou, zvolila dítě, má krásného chlapečka,já jsem změnila pracoviště a když mu byl rok tak i mě doktorka řekla, že jsem těhotná, porodila jsem syna ke svým 43 narozeninám a jsem šťastná. Přeji hodně štěstí ať Vám to vyjde a neztrácejte naději 🍀
@1306 Bohužel ne jediná ani poslední, zrovna moje švagrová se dnes smiřovala s tím, že jí nevyšlo další IVF po zkoušce těhu testu, už to zkouší asi 8 let, stálo ji to už kus baráku, asi 800.000,-Kč a stále nic, mimoděložní měla taky dvakrát, poprvé rozehnáno léky, podruhé ruptura vejcovodu, druhý jí zjistili neprůchodný, tak jí ho vzali taky, že to pro umělé oplodnění bude lepší, do toho jí před lety prasklo slepé střevo, takže srůsty v břiše a hromada operací, nenarůstá jí sliznice v děloze, dělohu má naruby, štítná žláza, nadváha, vysoký věk, teď už, ke všemu už má pokaženou tolika pokusy imunitu, která tvoří protilátky proti embryím a stále věří, že se k miminku v padesáti dohrabe, za mě blázen s tímto vším, ale chápu, že nejde se smířit s tím nemít nikdy dítě. Tímto vším myslím, že šanci máte velikou a věřím, že se podaří.
@lachtanice86 Vím, že tahle slova jsou k ničemu, ale je mi strašně líto, že miminko se Vám nedaří ani jedno a ty potíže kolem, hrozně Vám přeju štěstí!
@2hanah díky moc
@1306 ahojky, neboj. Je nas spousta, co jsme se kvuli miminku natrapily, trapime a trapit budeme... presto ale verim, ze na kazdou z nas miminko ceka, jen musi prijit ten spravny cas... U nas pres rok snazeni se spontanne i s pomoci meho gynekologa (clostilbegyt, utrogestan atd.) - ani tuk. Prvni IVF - mimodelozni tehu, jeden mrazacek nezvladl rozmrazovani a dalsi dva KETy bez uspechu. Dalsi IVF v jinem centru - ET se chytil, ale kvuli vysokym teplotam jsme o nej prisli; KET mi i pres vsechny komplikace kolem vesele kope v brisku. Az 5.transfer byl ten pravy. Neves hlavu... tvoje miminko na tebe ceka, jen ta cesta k nemu muze byt vice ci mene klikata. Dockas se i ty! 😘🍀🍀🍀
Teda to jsou pribehy :( az mam husi kuzi.... my se snazili 3 roky vzhledem k vysokemu veku jsme si rekli ze koncime ze si najdeme jinou zivotni napln oba mulujeme zvirata tak ze zmenime bydliste poridime statek zmenim praci uplne vsechno jinak... ac jsme oba zdravy neslo nam to ani umele 2 ivf a pokazde se 3. Den oplodnene vajicko prestalo vyvijet. Koncem roku 2017 jsme sli na posledni ivf a pak ze se vrhnem do NOVEHO zivota nekde jinde a upne jinak a jako zazrakem se jedno jediny di me vlozeny vajicko z 15 chytlo a ostatni vajicka 4.den konec. Ted jsem v 17tt a modlim se at to Jiřinka dotahne do konce. Moc drzim palce at kazdou takovyto malinky zazrak potka...
Přečti si můj článek. Sama v tom nejsi.
3roky snažení, 4 inseminace (ani jednou se nepovedlo), 2 IVF (první se nepovedlo, druhé povedlo o miminko jsme přišli), poté laparoskopie - PCOS, endometrioza... Po měsíci od operace se nám zadarilo přirozeně a už nám tu leží dvou měsíční holčička <3
Všem moc děkuji za vaše příběhy, jsem ráda, že skoro všechny končí se šťastným koncem..Momentálně se to na mě sype..Mladší sestra těhotná, kamarádky těhotné..Trochu to nedávám..Máme jen jedno zamražené emryo, moc šancí na úspěšné rozmražení asi není, tak uvidíme jak dál...
První tři roky snažení o dítě nic. Plno pindů z okolí i z rodiny, že když na to nebudeme myslet, tak to půjde (nesmysl století, vážně, tohle ještě nikdy nikomu nepomohlo a nemám tušení, proč má někdo potřebu podobné moudro vůbec vypustit z huby). Další tři roky pět biochemických těhotenství, takže vždy čárky na testu - hurá - a pak smůla. Pak jedno IVF, pak druhé IVF, pak navrženo darované vajíčko, protože na pojišťovnu to vyjde jen na 50 000 a byl to náš poslední pokus a doktoři nevěděli o žádné možné příčině neplodnosti a na embryích se dělaly vakuoly, takže prej cizí vajíčko bude lepší (pokus naslepo, sami nevěděli nic).
Takže injekce na vyvolání přechodu, vybraná dárkyně, která jen čekala na společný začátek stimulace. Pár dní po injekci, která zastaví veškerou hormonální činnost (estrogen, progesteron, bez toho těhotenství nemůže fungovat) jsem měla nutkání si udělat test a byl pozitivní. Telefonát do CARu, "co nejdříve přijeďte!", tašky léků a hormonů na zastavení účinků té injekce na vyvolání přechodu, dítě, které nemělo vůbec přežít a ni vzniknout, přežilo. Lékařka tehdy říkala, že tohle jsou věci mezi nebem a zemí. Po sedmi letech snažení o dítě jsem porodila dceru.
Pak za 2 roky druhou a to jsem kojila a ani nemenstruovala, gynekolog nechápal... Nám, kteří jsme měli mít darované vajíčko, protože se nevědělo, co už s nima...
Pak dvě biochemické, pak mimoděložní (a to už jsem si myslela, že mám vybráno, tak ne, no).
Teď jsem znova těhotná a doufám, že vše dobře dopadne ať nemusím na poslední chvíli na potrat. Myslím, že teď můžu mít dětí, kolik budu chtít, ale rozhodně to nebylo tím, že bych na to přestala myslet, koupila si čokla, nebo že by mě vyléčila dovolená u moře, protože když jsem otěhotněla zázrakem s první, tak jsem byla psychicky na úplném dně a nemyslela na nic jiného, než na dítě. A od porodu první jsme hned jak to bylo možné usilovali o další, protože jsme čekali, že na něm budeme čekat dalších 7 let.
Rady o čoklech a o moři omlátit o hlavu. Jen poznámka nejen pro autorku, ale i pro ostatní, které mohou trpět třeba tzv. nevysvětlitelnou neplodností jako já.
To, že lékaři neumějí najít příčinu, neznamená, že tam nějaká skrytá není. Neznamená to ani, že si za to můžete samy, protože na to myslíte (facka zleva zprava, tomu kdo vypustí z úst).
Nevysvětlitelná neplodnost, častá biochemická a pak potraty mohou souviset mmj. např. s neodhalenou celiakií (a není to taková výjimka), nebo s jiným stravovacím problémem, což ale lékaři neřeší, páč o tom sami moc znalostí nemají.
Já jsem prošla po první dceři rok a půl tvrdou protiplísňovou dietou a myslím, že jen tomu vděčím za další těhotenství. Dietu dle potřebu opakuji. Ale to jen poznámka, jako, že i kdybych si pořídila 30 čoklů a jezdila s nima na to nemyslet každý rok do Thajska, tak by to můj problém nevyřešilo a roky by jen běžely. A mít celiakii, tak mi taky žádný čokl nehelfne.
Věřit sobě a vytrvat
@lachtanice86 Bohužel mám kolem sebe spoustu kamarádek, které ani nemají diagnostikovaný žádný problém a mimčo se jim nedaří žádným způsobem zatím. Ale naopak mám známé, kteří mají po umělém dvojčátka a to až po 15-ti letech!! Takže naděje umírá fakt poslední, držte se všechny, hodně štěstí!
Holky, fakt klobouk dolů za to cim jste si prošly a za to, že jste vytrvaly. Všem přeju moc stesticka💕
Uf. Jde mi mraz po zadech..to ja s nedonosenym synem a 12 dnech na kapackach a v kuse v kontrakcich, porodem, u ktereho uz jsem byla mimo, jsem zabar.....pak 6 tydnu v nemocnici, piplani, strach, lekari....druhou dcerku jsem donosila, ale 6 tydnu jsem byla v nemocnici a 3 tydny na kapackach, cele tehotenstvi mi bylo zle...dohromady se davam do ted, dcerce je 8 mesicu.....kazdopadne ja jsem mela stesti a otehotnela hned, jen me telo se od 20 tydnu pripravuje na porod a ve 28 uz chce rodit
Kazdopadne vam vsem drzim palce...ditko si urcite zaslouzi kazdy ...zadne vycitky apod....bojujte...
My se zacali snazit po svatbe, tak asi jako kazdy par. Bohuzel se nam porad nedarilo. Po 2,5 letech jsme presli do CAR, kde mi udelali laparoskopii. Prisla jsem o vejcovod kvuli srustum a endometrioze. Nasledne IVF. Na prvni pokus se zadarilo. Zustaly nam 4 zamrazeny embrya, ale ty rozmrazeni neprezila. Dalsi IVF nic. 3 IVF se zadarilo, ale v 17 tt jsem o mimco prisla. Nevim proc. Pak IVF s min.stimulaci a ted mi tafy lezi 9 mesicni prcek. I kdyz tehu jsem si moc neuzila. Strach z potratu, nizkonasedajici placenta. Nakonec cisar, ktery byl horsi nez porod. Ale uz je to za mnou.
Takze nase cesta k miminku byla taky dlouha, zacala v roce 2010. Prvni tehotenstvi 2012 (zamlkle v 11tt, revize), druhe 2014 (biochemicke), pak navsteva car, zjisteno Pcos. Treti tehotenstvi kveten 2015 (zamlkle v 8tt, revize), ctvrte zari 2015 ( mame uzasneho syna 😁), pate tehotenstvi zari 2017 ( vyvolany porod/potrat v 17 tt, miminko melo strasne velkou vrozenou vyvojovou vadu). Vsechny byly prirozenou cestou, kdyz tady ctu kolikrat ostatni postoupili Ivf, tak si rikam, ze na tom nejsem tak spatne. Doufam, ze se jeste aspon jednoho zdraveho miminka dockame .....
@dzungala kamaradka 9 let pokudu o dite,mnoho neuspesnych IVF-pricina neznama..nakonec nahodne odhalena celiakie ..2 roky uprava stravy, otehotnela prirozene..i ve strevech muze byt zakopany pes
@2hanah já vím. Ještě nějak jsem to úplně nevzdala ale u nás je problém pojmenovaný . Jindy by to třeba byla výhoda ale v mém případě moc ne
@1306 ahoj,zkusenosti v tomhle ohledu sice nemam..☹ ale myslim ze bys nemela zahazovat nic za hlavu.. urcite se jednou povede a sama budes prekvapena.😉 telo mozno neni pripraveno jeste..neni dano ze miminko nikdy nebude..kazopadne nestresuj moc ti to neprida a hled na pozitivni veci...🙂 drzim palecky at to co nejdriv prijde 🙂 🙂