Hezký podvečer všem, uvažovala jsem zda sem napsat..snad nebude vadit, když se trochu vypovídám a poprosím o nezaujatý názor. Nadpis vystihuje moje trápení. Je mi 29 a kousek. V květnu 2017 jsem podstoupila laparoskopii s diagnózou endometrióza, není to nejvyšší stupeň, nicméně doktoři mi jasně řekli, že bych měla mít dítě co nejdříve, protože pak by to nemuselo jít. Následovala půlroční léčba Visanne (zastavení cyklu, kvůli ložiskům). Nyní mám za sebou první přirozený cyklus. Já si dítě přeji už cca dva roky, s partnerem jsme spolu čtyři roky. Partner po zjištění situace mého zdravotního stavu dítě chtěl, jakmile jsem vyšla z nemocnice, obrátil, že se necítí (ve svých 36 letech). Takhle několikrát změnil názor. Před nemocí tomu bylo podobně. Nicméně, posledního půl roku nám vztah nefunguje. Je mi těžko o tom psát, ale hádky jsou víceméně na téměř denním pořádku a z jeho strany i nadávky. Alkohol mu také problém nedělá. Já určitě nejsem bez chyby a když mi nadával, bránila jsem se. Ale podvědomě tuším, že to není v pořádku. Bydlíme v jeho domě, vybavení je napůl. Jeho častým argumentem je, že se mám sbalit a vypadnout. Atd. Když to ale udělám, kde mám ve svém věku shánět chlapa pro život, když teoreticky musím mít dítě co nejdříve, ideálně otěhotnět v následujících měsících? Jsem ve slepé uličce☹. Jsem ze všeho unavená, přijdu si naprosto zbytečná. Děkuji vám za případné rady a názory.
Chápu jak se cítíte a pro mnohé ženy je touha po dítěti důležitější než ten PRAVÝ. Riskla bych to se současným muzem, někteří chlapi se na to dlouho necítí a pak úplně obrátí a když ne, budete mít miminko. Držím palce ať to dopadne podle Vašich představ.
Ahojky já podstoupila laparaskopii endometriozy již v brzkém věku cca kolem 18. Bylo mi řečeno že bych mohla mít problém s otěhotněním a že by bylo dobré mít děti tak do 25 třeba a že když to nepůjde mám přijít. Teď mi bylo 27 antikoncepci jsem brala od 14 plus po laparaskopii rok v kuse . Po vysazení jsem do 4 měsíců otěhotněla. Doktorka říkala že tak rok trvá než se antikoncepce s těla dostane třeba ven tak jsem to vysadila a ejhle nečekaně po 4. Měs v tom. Teď má malá 7 mesicu
Ahoj, rozhodně nejsi zbytečná, toto si nikdy nesmíš říkat. Myslím si, že máš mnohem na víc než na muže, který Ti nadává a vyhazuje Tě z domu. Být Tebou, sbalím se a odejdu, takového blba, který nemá problém s alkoholem vedle sebe rozhodně nepotřebuješ. Pokud je vybavení domácnosti koupeno společně, buď si polovinu odvez nebo chtěj finanční kompenzaci.
Chlapa určitě najdeš a mnohem lepšího než máš teď, který si Tě bude vážit a milovat Tě, i to miminko si pořídíte, neboj. Rozhodně si nepořizuj dítě s chlapem, který vlastně ani neví co chce, byla bys velice nešťastná a řešit nefungující vztah dítětem je to nejhorší co bys mohla udělat. Přeji hodně štěstí, odvahu odejít a začít znovu žít.
Dítě se špatnym partnerem není to prave ořechové. Pokud máte možnost tomu předejít udělejte to. Taky jsem měla endo a ještě mimiděložní, pak tři těhotenství. Nebojte se neplodnosti raději toho chlapa co máte doma
Chlap pro rodinu i děti se dá sehnat i hodně po třicítce (já a několik dalších holek v mém okolí jsme toho důkazem). Navíc když se dva seznámí ve vyšším věku a oba chtějí rodinu, většinou jde všechno mnohem mnohem rychleji, než ve dvaceti 😉.
Nejsi v lehké situaci, ale podle toho co popisuješ, je lepší odejít a štěstí jít naproti.
K cemu je miminko bez taty..zabezpeceni a rodiny? Co mu da do budoucna? Bude mit mimco a co dal? To teprve nastanou otazky a reseni situace...jak tady resi kdekdo...ze ma otec narok na dite a take si ho narokuje...to je rada..ty jo. Pokud nemaji deti a vztak nefunguje...tak je nejlepsi takovy vztah snad opustit. Uz se pak nedivim..ze je tolik rozvracenych rodin..pokud zeny uvazuji jako smudlinka. Nezlobte se..ale tady mi rozum zustal stat.
@vendelinka08
Milý rozume, hovoří osobní zkušenost👍
Tak pokud si myslite ze je to spravne reseni v tomto pripade...tak v poradku. Nebudu se dohadovat. Jen bych to nikomu neradila. Je to vase zkusenost...nikdy nic neni stejne,ze?
Přesně tak, je to vždycky individuální, jako každý člověk i situace. Zakladatelka se musí sama rozhodnout a nevěřím, ze to bude na základě toho, co ji napíše par žen na netu.
@terie1988 Neber tu diagnózu tak tragicky! Už jsem v blízkém okolí (i sama na sobě) zažila několik vyléčených "nevyléčitelných" nemocí... Určitě bych na tvém místě nejprve začala konzultací svého zdravotního stavu i u jiných odborníků, abych měla víc názorů. Plus možná nějaké alternativní způsoby vyléčení.
A samozřejmě osamostatnit se a současného partnera opustit. Když přijde dítě, je to záhul i na opravdu pevný a dobrý vztah, a co to pak udělá se vztahem, co je v troskách už teď (bylo by lepší, aby tě takhle vyhazoval z domu už s dítětem, a nebo hůř - řekl ať jdeš ale dítě mu tam musíš nechat? Takových případů tu na Koníkovi taky pár je...).
Přesně jak psala @eviicka , když se najdou dva ve "vyšším" věku, co oba chtějí rodinu, jdou věci rychle. Vlastní zkušenost 🙂
Zdravím, možná Ti pomůže má zkušenost. V minulem vztahu jsem byla osm let, nerikam, ze vše bylo špatné, jen jsme dopadli tak, že jsme si každý zacali žít svym zivotem, on gaucovy typ, ja akcni holka. O miminko jsem se intenzivně prosila tři roky, vzdy z jeho strany neco důležitějšího dostalo přednost, naposledy to byla oprava strechy na baraku, ktery nam ani nepatril, vlastnikem byla jeho matka. Rekla jsem si dost, zabalila jsem si pouze osobni veci, i kdyz jsme do oprav a nábytku investovali společně, v tu chvili mi to bylo jedno, choval se tak, ze mi nestál uz vubec za nic. Zavrela jsem dvere za minulosti a otevrela se budoucnosti. Během pár dnů se našel dokonalej, tedy alespoň pro mě, chlap, po sedmi mesicich spolecneho bydlení jsem sdelila svou touhu po miminku, bylo mi sdeleno, ze me miluje natolik, ze rodinu se mnou zalozit chce a je mu jedno kdy, no a nasledujici mesic jsme pocali😂💕 to byla věta přítele po nasem milovani, a ono taky ze jo😇 ted vedle me lezi nase tříměsíční stesticko. A jak psal nekdo ze zkusenych jiz výše. Ono novorozene da zabrat zkusene matce, natoz prvorodicce a pro vztah je to obrovská změna. Taky jsem ocekavala jaka to bude brnkacka a skutek utekl, potřebuju podporu partnera denně. Takže hlavu vzhůru, je mi 31, nefungující vztah jsem ukoncila ve 29. Přeju Ti, aby konec něčeho, co stoji za prd, byl zacatkem něčeho krásného. Rikam si, ze i kdyby nam nekdy vztah prestal fungovat, tak si sveho přítele budu vzdy vazit za to, ze mi umoznil byt matkou a ze je skvělý táta💕
Děkuji vám všem za odpovědi, povzbuzení, vaše zkušenosti a rady. Opravdu jsem potřebovala náhled někoho nezaujatého, abych byla schopna si mnohé věci uvědomit.. je pravda, že touha po dítěti a obavy z toho, že ho kvůli mé diagnóze třeba nebudu moci mít, zastřely naprosto všechno. Navíc kolem mě je snad každá kamarádka těhotná, i mladší slečny, vdané, šťastné a já si bolestně uvědomuji, že vlastně v mých letech nemám nic, co jsem si kdy přála mít. Ale nejspíše to bude má chyba. Každopádně moc děkuji ☺🌸
@terie1988 Pokud můžu poradit tak určitě nebuďte s takovým člověk! Když dělá tohle co bude dělat za rok? Za dva? A ještě mít s ním dítě? Mluvím z vlastní zkušenosti.... dcera vymodlená po IVF. Jsme 4 roky po svatbě a celkem 9 let spolu a manžel začal být agresivní, vyhrožuje mi odcházím od něho hlavně kvůli dceři, aby v tomhle nevyrůstala. Mimochodem jsem ve stejném věku jaky vy. Hodně štěstí při rozhodování.
nevěš hlavu. kdyby to pak nešlo, doporučuju různý alterativní způsoby, čínská medicína apod.,...kolik dětí se už narodil od "neplodnejch" žen... všechno důležitý bylo řečený. ono bys taky měla myslet na to dítě. bylo yb sobecký pořídt si ho proto, že jako TY CHCEŠ. ale dala bys mu tátu, kterej stojí za pendrek, a velice pravděpodobně by stejně vyrůstal bez něj, nebo pakliže by měl zájem, tak by to zase třeba vadilo tobě, že na něj bude mít blbej vliv apod. a nebo byste byli spolu v nefungujícím vztahu? no to taky není asi to pravý ořechcový ani pro jednoho, natož pro dítě.
a sto tisíc dalších důvodů... není ti 40, to bude cajk. držim palce🙂
Pokud vztah s nynejsim partnerem nefunguje..tak s ditetem by to bylo jeste horsi. Poslechla bych patnera a odesla. Dite k vam prijde s tim pravym partnerem. Jste mlada a rozhodne sama nezustanete. A porizovat si dite s nepravym by vam jen ztizilo zivot. Zacnete znovu...drzim palce...