Deprese v 18tich, bojím sa dospieť
Ahojte. píšem sem anonymne lebo už si neviem rady..Mama ma akosi nechápe,chodila som s ňou 2roky k psychológovi,tak skúsim aj tu..
Takže, mám 18rokov a 2 mesiace..Detstvo som mala..viac menej bez kamarátov. Podraz od najlepšej kamarátky,šikana na základnej aj v prvom ročníku na strednej.Kvôli čomu som navštevovala psychológa 3roky, skúšal mi dávať rôzne antidepresíva ale nič nepomáhalo. Neskôr sa zdalo že je to lepšie. Mala som viac menej dobré nálady a neupadala som do depresí až tak často. Samozrejme,netrvalo to dlho..
V poslednom čase pociťujem také nepríjemne pocity smútku,že ešte nechcem byť dospelá. nechcem dospieť. Mám z toho príšerný smútok. Chcem byť navždy to malé mamine dievčatko. Desí ma predstava že by sa niekomu z mojej rodiny mohlo niečo stať.
Sama neviem ako to mám chápať..akoby sa bojím dospieť..
Nikto to nevie pochopiť,ani mama ani priateľ (sme spolu od mojich 13 rokov). Sama to neviem celkom dobre opísať ale možno ma niekto pochopí a poradí mi,
taky mě občas napadá, co jen budu dělat, až mi manžel odejde (je ode mě starší, moc o sebe nedbá, tak je to i pravděpodobné). Nebo až zemřou mí rodiče... Snažím se na to nemyslet, jak píše @cerberos1306 pořád něco dělám, tak ani nemám čas na takové věci myslet. Antidepresiva neber. Ty mají smysl, pokud jsou strachy nespecifické, ale to čeho se bojíš, je život sám a bojí se toho skoro všichni... Nevím, jestli ti to pomůže, ale mě osobně v tom pomohla víra. Tak mám alespoň pocit, že když moji bližní odejdou, tak odejdou pouze z tohoto světa, ale že se s nimi ještě setkám.
@no_title mi třeba před svatbou pomohlo si promluvit s kaplanem. Prostě jako s člověkem, psychologem. Má hodně zkušeností a dokáže lidsky a s citem poradit.
deprese, i jiné psych.nemoci mají i děti, bohužel. Takže dle mého se obrat na odborníka, nasad antidepresiva (ano, trvá, než se najdou ta správná a také než začnou zabírat, kolem 3týdnů nejmíň). Je smutná nálada, strach o blízké a pak deprese, která ti omezuje běžné fungování, pěkný spokojený život a to už je na lékaře. Hodně sil!
@null001 ahoj, dovolím si reagovat. Nejsem odborník, pouze napíšu svůj názor. Jsou lidé s duševní poruchou nebo nemocí a ti léky brát musí. Pak jsou lidé, kteří mají depresi, úzkost, prostě je bolí srdíčko z nějaké příčiny. Já trpěla hroznými depresemi po ztrátě blízké osoby. Trvalo mi dva roky se s tím vyrovnat. Našla jsem si lásku, pořídila mazlíka a našla dobrou práci. Musím zaměstnávat hlavu a stále se na něco těšit.
Můžu vědět proč nechceš být dospělá? Klidně mi napiš do zprávy ☺