Psycholog pro dítě, co nejí
Hledám psychologa, co se zabývá malými nejedliky. Nepotřebuju řešit puberťačku, co nejedí kvůli štíhlé linii. Ale hledám psychologa, co řeší předškoláky a mladší školáky, co měli problém s jidlem vždy.
Syn nejí. Byli jsme u normální psycholožky a její rada byla jídlo neřešit a nechat to na něm. Nepovedlo se a celou situaci to spíš zhoršilo.
Na místě nezáleží, dojedeme po celé ČR.
Taky to hodně řeším. Kamarádka mi doporučila tento kurz. Asi to zkusim napřed. http://kouzelen.cz/nejedlici/
@me_druhe_ja díky, to vypadá dobře.
@cilkat u něj spíš psychické.
Ahoj, z vlastní zkušenosti - syn nejedlik, když byl kojenec tak to bylo jediné pohodové období, co se jídla týká. Cca od roka a půl tragédie. Nepomohl nikdo - ani psycholog, ani nutriční, ani logopedka (řeší kousací a žvýkací problémy)...prostě to musíš nějak přijmout, že jsou děti, které jídlo absolutně nezajímá a nepotřebují ho. Osobně za ty léta osciluju mezi "je mi to jedno - ježíšmarjá on vůbec nejí"....ale obecne, čím víc člověk tlačí, tím je to horší...nevím teda jak moc "špatně" na tom jste...
@maudd syn hubne. Řešit to musíme. On to má hodně psychické, nechci řešit přesně co a jak, ale chci se aspoň poradit.
Možná úplně mimo, ale píšeš, že to má hodně psychického původu, nebylo by lepší tedy zpracovat to trauma nebo ten problém, co to vyvolává. Přijde mi, že to nejezení by mohl být pouze důsledek, toho co se kolem dítěte děje. Zaměřila bych se spíše na příčinu.
@mirin89 jo a proto potřebujeme rozklíčovat, co se děje, proč k tomu došlo a co mu vadí. Na to by byl super psycholog. Ono těch problémů s jídlem je víc.
Držím palce, ať najdete někoho, kdo vám pomůže. Já to myslela spíš tak, že by mohl stačit klasický dobrý dětský psycholog, pokud to nejezení má nějakou skrytou příčinu. Myslím v tom smyslu, že bych primárně nestaviěa řešení problému na tom, že nejí, ale vyřešila bych to okolo, to co to způsobuje a pak by mohla být viditelná změna i v tom jídle.
@mirin89 to už jsme zkusili. Psycholožka nic neshledala a akorát to svedla na to, že je rozmazlený.
Předpokládám, že když je psycholog zaměřený na problémy s jídlem, přistupuje k dítěti celkově a rozklíčuje, proč má problém s jídlem. Já to totiž nevím. Nevím, co je špatně, ale chce to něco změnit.
Pokud hubne, tak je to blbý. Já tenkrát kontaktovala přímo oddělení pro poruchu příjmu potravy (protože jsme byli v nemocnici a tam ho takhle diagnostikovali) a ten se hrozně divil, že to řeším...že s takhle malými dětmi rozhodně nemají zkušenosti
“Náš malej je ADHD, nejedl od 18 měsíců kromě, rýže, brambor, testovin, ušpiněných omáčkou nic jiného, a teda ještě okurku. Rada od psychiatra byla na 14 dní vyhladovět, ukázat jídlo co mají ostatní a společně jíst, nechceš, nech být. Prý vydržet 14 dní. Vydrželi sme pět dní šílenýho martiria než ho nakrmila jogurtem 18 měsíční sestra, ten do tý doby taky nejedl 😉 aspoň bílkovina. Já se pro klid v rodině rozhodla mu dát jen co jí a netuším proč ale nyní v pěti před čtrnácti dny začal jíst s ostatníma ve školce. Upozorňuju že krevní testy měl v pořádku a ač roste nepřibírá. Všimla jsem si ale že venku toho vždycky sní víc, tak bravam věci na hřiště. Nevím jestli jsem pomohla, ale přeji pevné nervy, psycholog ani psychiatr nám v tom moc nepomohli. Ještě bych zkusila alergologii, možná má po některých potravinách bolesti břicha a vsugeroval si to ke všemu.
Mě napadlo ještě, podívat se na vztahy v rodině obecně, děti reagují na atmosféru doma, trochu zapátrat, jestli není něco, co je potřeba vynést na světlo.
Mezi mé oblíbené knížky patří Prvotní otisky od Artura Janova (psycholog), rozebírá tam, jak je pro náš život určující porod a těhotenství. Některé bloky vznikají už tam. Pracoval spoustou lidí s širokým spektrem problémů. Pomocí terapie se dostávali do raného dětství a k porodu, tam si zpracovávali svoje traumata. (Např. Pracoval s člověkem, co měl epilepsii, protože se narodil přidušený, dalé s holkou, co měla anorexii, protože matka ji nechtěla, tak se nevhodného těhotenství pokoušela zbavit, tak že nejedla, po zpracovaní traumatu anorexie zmizela.) Neříkám, že je to váš případ, ale ber to jako inspiraci, kde hledat problém, protože mi přijdeš z celé situace zoufalá (kdo by taky nebyl, že) a ochotná udělat celkem cokoliv.
Z mého pohledu je to odfláknutá diagnóza, že je rozmazlený, kdyby ti to řekl někdo na dětském hřišti nebo v diskuzi, tak to pochopím, ale psycholog by měl jít do hloubky.
@levandule_k nejedl ani jako kojenec. On měl problémy s jídlem vždycky. Byl chtěný, plánovaný, nepriduseny.
Ale má problémy, ke kterým se problémy s jídlem mohou pojit.
A co má za problémy, ke kterým se mohou přidat problémy s jídlem?
@levandule_k různé diagnózy, ale nechci být konkrétní.
ahj, nase dcerka je nejedlik od 10 mesicu... skoncili sme na nutridrinkoch, ale po necelym roku sme je uplne vysadili. nabidli vam I tuto formu , myslim nutridrink?
@atraps ne, doktorka neshledává problém. Děti někdy nejedí. Ale obávám se, že nutridrink by stejně nedal. Není to mezi tím, co pozře.
A co jí? A jaké množství? Někomu vadí určitá struktura, někomu teplota jídla...jak je prcek velký? Zvládne ti říct alespoň trochu co je za problém?
@maudd některé dny nejí nic. Někdy třeba jen půl jablka za celý den a někdy prakticky normálně.
Je mu 7. Většinou říká, že mu to nechutná, protože to je moc sladké, slané, hořké, kyselé. (Ale i o čokoládě je schopný tvrdit, že je kyselá).
Ze všech struktur a konzistencí jí něco. Nejvíc mu chutná jídlo pokojové teploty a má rád chuťově výrazné věci - hodně sladké, slané, kyselé, což nesedí k tomu, že pak tvrdí, že mu to vadí. Navíc u jídla potřebuje svůj klid. Preferuje jídlo o samotě. Nejlépe jí ve svém pokoji.
Nevím, jestli je to přesně to, co trápí vás, ale myslím, že něco takového máme v rodině v mužské linii. Mívají to autisti, ale může to být i jediná "porucha". Přecitlivělost, příliš citlivá nervová zakončení - silně vnímá vjemy, které jsou pro nás ostatní skoro neznatelné - vadí mu pak nějaká vůně, chuť, konzistence, zvuk, dotyk, je toho tolik, že ani není schopen to specifikovat...s věkem to sice slábne, ale normální to nebude nikdy. Jakákoliv nepohoda navíc - únava, ucpaný nos, neklid, hlad, to ještě násobí. Jestli nemáte nějaké výrazné problémy v životě, psycholog nic neshledá. Nevím, jak je na tom třeba ta ergoterapie nebo dobrý neurolog. Ono to spolu totiž velice úzce souvisí. Syn cítí nepohodu, protože jídlo se mu nelíbí - třeba silně voní nebo křupe, spojí si to v hlavě a už má obrazec "jídlo mi vadí, nemám ho rád, nebudu ho jíst". Ovšem jestli na tohle někdo vymyslí řešení, navrhnu ho na Nobelovku. Protože běžnou logikou si to samozřejmě vysvětlit nenechají, že. 🙈
Kamarádka byla s nejedlíkem tady https://sancedetem.cz/autor/mgr-anna-kejikova
Ještě mě napadá hypersensitivita.
@hojda to by asi taky mohlo být. Ale nikdo to nikdy s ním neřešil.
Ahoj, obávám se, že to je hledání svatého grálu. Zaměřila bych se na hledání opravdu kvqlitního psychologa/psychiatra. Ale my takového nenašli 🤣 nicméně: u nás to krachlo dost na přidružených diagnozach a na tom, že je syn neverbální.
Pokud jde o hypersenzitivitu, tak rozhodně ergo
@marge_s s otázkou na psychologa jsem zakládala diskusi 😉
Syn mluví a celkem i rozumí. Zkusím zjistit víc o ergu. Děkuju za tip.
Jo promin, ja jsem se nevyjadrila uplne presne, myslela jsem, nehledat nekoho primo na ppp, zbytek sz hned jak prijdu jak se to posila 🤣 safra nejde mi to 🤔 zkusim z notasu doma 🙈
Nemůže to být spíš smyslový než psychický problém? Hledala bych spíš ergoterapeuta, který se zabývá smyslovou integrací. Často bývají při centrech pro pomoc autistum.