Výchova dvojčat a staršího sourozence, čeho se vyvarovat?

Ahojky,
Jaké zdravotní problémy máte ? Mně se osvědčily éterické oleje do aromalampy kvůli kašli a rýmě apod.
Je to hrozné, když něco chytne jedno dítě, tak je téměř stoprocentní že si předají mezi sebou ☹

Školky příští týden končí, tak věřte, že přes léto to bude lepší. I když zase mít všechny tři děti doma, manžela v práci - to je občas šílený.
Mít tři děti a z toho mladší dvojčata je opravdu náročně a chápu, že jste z toho psychicky i fyzicky vyčerpaná.
Je těžké, když pláčou dvě a Vy máte jen jednu náruč - to je mi jich opravdu líto, navíc, když přijde ještě nejstarší a chce pochovat taky, protože žárlí. Na druhou stranu člověk zažije i spoustu legrace a radosti, když vidí jak si dcerky spolu vyhrajou a u toho se řehtaj. 🙂
Co se týče zdraví, tak , musím tedy zaťukat, jsou v pohodě. Narodily se předčasně, musely císařem, protože měly jen jednu placentu. Když se narodily, byly maličké 2020 g a 2200 g. Měly akorát ve 3 měs. šílený kašel a rýmu - syn se rozhodl, že na jedné procházce projde všechny louže - v zimě. On měl tři dny kašel a ony pomalu náběh na zápal plic. To jsem o ně měla opravdu strach, ale naštěstí to dopadlo dobře, i když nás doktorka strašila nemocnicí. Jednou Vojtík přitáhl nějakou střevní chřipku ze školky, a to bylo taky drsný.

Jinak ony jsou daleko pomalejší než Vojtík. Vojtík byl stejně živé dítě, jako ty Vaše dvě, Naopak Viky s Verčou ještě nechodí a to jim je 18 měs.. 😒
A jak synek bere svoje sestřičky ? Hraje si s nimi ? Vojtík na ty naše pořád hrozně žárlí a když je z něčeho rozčílený, tak si to vybíjí na nich. Je to strašný. Nakonec jsem nakoupila literaturu - Sourozenci bez rivality, ale je to hrozně těžké, zvlášť, když dcerky ještě nemluví..
strašně mi trápí, že jsou jak opičky. Co udělá jedna, druhá udělá taky. Teď začínám zkoušet nočník a je to o nervy. Verča by i seděla, ale když vidí, že Viktroka slejzá, začne taky a tak je to se vším...
škoda, že bydlíte tak daleko, bylo by fajn, podržet se navzájem..

@irous u nás 4,5 letá a dvouleté hočičky

a už je to fajn, začínají být parťačkami, ale býval to dost očistec s nima

Chtěla bych se zeptat, jak jste na tom s plenkami, zkoušela jste nočník ? A nemáte typ jak s hračkami apod ? Začínají se totiž pěkně rvát a jedna žárlí na druhou...
Tak strašně bych si přála, aby všechny tři děti byli opravdu šťastné..

jestli je to na mě, tak nočník doma jde, venku zatím s nehodama

o hračky se taky tu tam rvou, ale s věkem se to zlepšuje, začíná to bejt lepší a lepší

Kdy jste prosím s nočníkem začala ? Nechala jste to na nich, nebo je do toho tlačila ? Děkuji

Ahoj holky, nevím, jestli můžu přispět svou troškou do mlýna..🙂 Mám totiž už dvojčata, kterým jsou 4roky-holky a klučinu, tomu bylo teď 11 🙂 Takže když se nám narodila dvojčata, chodil do první třídy... 😉 Ale zkušeností k nezaplacení..🙂 Mějte krásný den..

@petrolenka

jistě, budu ráda za jakýkoliv příspěvek. Je něco, co bys změnila, nebo dělala jinak ? Na co si dát pozor, co nepodcenit apod..
Jak bral klučina mladšího sourozence ? My máme v poslední době trochu problém. Přijde mi, že synovi vadí, že jsou dvě. švagrová má o tři měs. mladšího kluka a toho bere naprosto normálně a chová se k němu krásně.
Nedavno se mi svěřil, že když byly holky ještě v bříšku, tak si myslel, že mu nic nebudou dělat, ale ony mu sahají na hračky a to mu vadí. Jednou taky přišel, že by chtěl jenom jednu ségru a né dvě. Je mi ho líto, nemá to jednoduché.. ☹

Třeba je to tím, že toho bratrance nemá doma.. 😀 Já se tedy přiznám, že Luky (syn) byl dlouho jedináček, takže.. když se holky narodily, byl nadchnutej...🙂 Ale dvojčata na sebe strhávaly veškerou pozornost od ostatních, hlavně cizích lidí..🙂 V obchodě, na cestě do školy a tak..Ale ustál to a od jejich, nevím přesně, roku - je bezmezně miluje a jsou to parťáci..🙂 Jednoduché to nemá, to víme..🙂 ale určitě to časem bude v pohodě..Ono, podle mě, hrozně záleží na povaze toho staršího sourozence...Luky zase strašně chtěl bráchy, aby s nimi mohl hrát fotbal, ale jak holky rostou, vidí, že i holky umí "zlobit"... 🙂 😀 😝 Asi jsem Ti moc neporadila..🙂 A jestli bych něco dělala jinak? Asi nedělala..🙂 NIdky jsem dvojčata mezi sebou nesrovnávala, nebrala jako dvojčata, ale jako Aničku a Adélku, a jsem moc ráda..🙂 protože každá je svá a luxusně se doplňují.. 😀

Ahojky, sestřenka má jednu starší holčičku (7 let) a dvě mladší dvojčata holčičky (4 roky). Co jsem si všimla, starší holčička byla už od narození sestřiček docela odstrkovaná. Vídám je jen zřídka, ale při každé návštěvě mi to tak přišlo. Když byla dvojčata miminka, každý se rozplýval jen nad nimi a ta tříletá holčička se na sebe tenkrát všemi možnými i nemožnými způsoby snažila upoutat pozornost - marně. Když byly dvojčatům asi dva roky, byly ony brány jako ty "hodné" a starší holčička bez zjevného důvodu jako zlobivá, otravná a protivná. No a teď, naposledy, jsem viděla sedmiletou uťáplou, zamlklou slečnu a dvě živá, milá, přátelská a pohodová sluníčka.... Té starší je mi opravdu líto, taky mohla být takové sluníčko.....

My máme tři holky, 7 let a dvojky přes 3,5 roku, musím říci, že žádná nebyla odstrkovaná a není, každá je prostě svá, nikdy starší nežárlila, jsou to velké ségry a nedají na sebe dopustit ikdyž se samo někdy nepohodnou a ječí jak sirény 😀 ,ale nedaj na sebe dopustit.

@majka07 Já doufám, že se někdy taky dopracujeme k tomu, že syn na holky nedá dopustit. Snažím se nikoho neodstrkovat, přesto syn stále žárlí. Nejhorší je okolí, které se neustále rozplývá nad dvojčaty a Vojtíka si ani nevšimne...

@irous to je právě to blbé, že všichni v okolí vidí dvojčata, vždy když někdo takhle začal, vždy jsem zaváděla řeč i na starší, nastěstí takových situací bylo málo

@majka07 Blbé je, že tak občas reagují a jejich babičky a dědové. Vojtík pak prahne po pozornosti a dělá kraviny, na místo toho od nich ještě slízne sprďana. Upozorňuju je na to, ale stejně se to občas děje. ☹ .
Myslím si, že se to snad zlepší, až začnou slečny mluvit, že to snad bude pro něj lepší, když se s nima domluví. Máte takovou zkušenost ?

@irous to je blbé, holt prarodiče by měli mít ty děti stejně rádi, prostě vše stejně.

@irous naše holčičky měly v 1 měsíci zápal plic, alergii na bílkovinu kravského mléko, od 8mého měsíce kvasinku a šílený ekzém, stále jsme lítali po doktorech, holky nespaly, stále plakaly a chtěly být stále na rukou... Synovi jsem se snažila věnovat, když holky spaly, uklid šel prostě stranou a stále jde... I když už má syn 5 let a holky 2 roky a jsou partaci, stále je to náročné. holky špatně usínají po obědě, v noci se stále budí i 2x na mlíko a já bohužel nemám energii je to odnaučit a ponocovat s nima. Na nočník holky nenutím, ani na tohle mi nějak nezbývá energie, ale holčičky jsou moc šikovné a nočníky si donesou sami a vyčurají se, popř. když ukazují na zadeček, letím pro nočník já. Ve 2 letech nám moc nemluví. Jedna říká mami, tati, babi, bac, pa, ahoj, cau atp., druhá ještě nesklonuje a stále říka mama, tata, baba a ma i mensi slovni zasobu. O vetach jeste u nas neni rec... Od 1 roku přelézají postýlky a od 1,5 roku jezdí na odrážedlech bez šlapátek a ted ve 2 letech lítají i po schodech.
Musím říct, že i když se říká, že nejhorší jsou první 2 roky, tak já jsem pořád vystresovaná, bez energie, samozřejmě protivná a vubec se z holčiček neraduji...☹

@venuss tak to máte můj velký obdiv. všechny ty nemoci a alergie... Naprosto chápu vystresovanost a vyšťavenost. My jsme taky hodně lítali po doktorech, ale spíše kvůli předčasnému narození a predilekci hlavičky. Takže to byla samá neonatologie,neurologie, fyzioterapie (ta byla každé dva týdny). Musela jsem cvičit s nima Vojtovku od 3 měsíců 3xdenně. Stále se čekalo, až se rozchodí, i když v jejich 6 měsícíh se to naprosto srovnalo, ale prý jistota je jistota. Rozchodily se až 1,5 roce. Jak jsem byla šťastná, že všechny ty kontroly končí 🙂 . Dlouho jsem kojila, takže jsem to měla o dost jednodušší než vy. Tu živost, co popisujete - to samé jsme měly se synem, mít takhle živé 2 děti najednou - tak to musí být fakt záhul! Cácorky jsou ale spíše opatrné. Nočník je u nás tragédie, mluvení taky. ☹
Naštěstí s Vojtíkem už začínají být parťáci a dost se to teď zlepšilo, když jim jsou 2 a synovi 5.
A co manžel, nebo babičky nebo kamarádka ? Nemohli by trochu pomoci - vzít si děti na odpoledne, aby jste měla alespoň jednou týdně volno sama pro sebe a odpočinout si od dětí ? Určitě by Vám to prospělo. Znám to, bydlíme na kraji vesnice a když měl manžel přesčasy (chodí na dvanáctky), tak jsem myslela, že si to půjdu hodit - sama s dětmi, neustálé rvačky ať už mezi synem a nimi nebo mezi sebou - uff, někdy si říkám, že bych radši do té práce šla místo něj. Občas se s manželem domluvíme a vezme děti na odpoledne ven a já mám čas sama pro sebe, i když to zpravidla strávím úklidem, jen ten pocit, že se nemusím chvíli starat a je v domě klid, mne dokáže dobít.
S tím pitím v noci je to blbý, je na prd, že se nevyspíte. Nezkoušela jste mléko nahradit čajem nebo vodou ? Jde o to vydržet to 2 - 3 noci a bylo by to lepší. Nebo by mohl pomoci s tím manžel. ...
Nevím, jestli chodíte mezi lidi, pokud ne, si myslím,že by Vám to pomohlo. Pár metrů od nás mají víkendový domeček pražáci a jednou za čas přijedou na víkend. Mají holčičku - 3 roky. Když jsou tady, jedno odpoledne/ dopoledne společně něco podniknem se všemi dětmi - procházku, v zimě bobování, to mne vždycky hodně dobije...

Držím palec a přeju hodně energie a pevné nervy ! Uvidíte, že se to jednou zlomí !