Těhotná na úřad práce. Vezmou mě do doby nástupu na MD?

@lv sociální up rozhodně neplatí

@anciik2 na up muzes, ale teoreticky tě můžou posílat na pohovory. Jelikož budeš vedena jako uchazeč a máš určité povinnosti. Záleží na tom koho potkáš.

@anciik2 na UP te vezmou a na pohovory a ruzne kurzy te posílat budou, záleží tedy na koho narazis, já byla na UP v druhem těhotenství chvíli a s obrovským pupkem mě posílali na pohovory i ruzne kurzy jak psát životopisy apod.

@anciik2 Proč to musíš zaměstnavateli říkat? Chápu, že 4 měsíce se to tají blbě, ale pokud to jen trochu jde, neříkala bych to.. případně si na férovku promluvit s nadřízeným, předpokládám, že jde vzhledem k délce zkušebky o služební poměr, tam do toho personálka mluvit nebude, pokud ukončení poměru nenavrhne přímý nadřízený. My jsme si takhle schopnou kolegyni nechali, přestože otěhotněla hned po nástupu.

já se na ÚP hlásila v 6. měsíci a rovnou se s nimi domluvila, že nemá význam mě posílat na pohovory a kurzy, když za měsíc a půl jdu na mateřskou.

@zirafka11 to já chtěla taky, ale referentka na UP měla jiný názor a odmítnout neslo.

@pabka to je holt o lidech...úřednický šiml často nemá selský rozum

@zirafka11 mě taky jen nabídli, ale nenutili

@pabka u mě šlo, měla jsem obří břicho už ve 4 měsíci, tak to bylo snazší

@klea81 já taky, vypadala jsem ze čekám dvojčata, zima byla, sníh, náledí a já musela vše objíždět a sedět na kurzech.

Já jsem šla na ÚP když mi skončila smlouva. Byla jsem v 6 měsíci. Vidět to nebylo,řekla jsem to až paní, zprostředkovatelce, do té doby jsem registraci a žádost o podporu ( pracovala jsem předtím dva roky v kuse,tak nárok jsem měla) řešila s někým jiným a ti si nevšimli. Dostala jsem průkaz,ale na žádné schůzky mě neposílali, na semináře uz mě nezvali, měla jsem 2 měsíce do MD.

Nejseš povinná zaměstnavatele informovat i svém těhotenství. Tady je to popsáno ... https://aperio.cz/tehotna-zamestnankyne-a-zames...

Těhotná zaměstnankyně a zaměstnání

Příběh z poradny: Milena si udělala těhotenský test a zjistila, že čeká miminko. Těhotenství neplánovala, naopak byla nedávno povýšena a chtěla se věnovat své kariéře.

Obávala se proto, jak její vedoucí a ředitel zareagují na sdělení této novinky. Po telefonátu s poradkyní Aperia si Milena oddychla – zjistila totiž, že žádný právní předpis nestanovuje povinnost, kdy musí žena informovat zaměstnavatele o svém těhotenství. Dozvěděla se také, že až své těhotenství v zaměstnání oznámí, bude více chráněna zákonem – zaměstnavatel, až na malé výjimky, nesmí ukončit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní. Navíc Milena zatím nechce navštívit gynekologa, a tak se rozhodla svůj „jiný stav“ v práci nesdělovat.
Oznámení těhotenství zaměstnavateli
Žádný právní předpis nestanovuje ženě povinnost, kdy musí sdělit zaměstnavateli, že je těhotná. Záleží na jejím uvážení. Obecně se doporučuje těhotenství oznámit až ve chvíli, kdy je potvrzené a stabilní, což bývá po ukončení prvního trimestru. Zaměstnavatel může využít delší dobu k vyřešení organizačních změn, které s odchodem na mateřskou dovolenou nastanou.

Dokud žena zaměstnavateli neoznámí, že je těhotná, nemůže využívat opatření, která jsou na ochranu těhotných uzákoněna, např. zákaz práce přesčas nebo povinnost převedení na denní práci. V případě, že žena koná práci, která je těhotným ženám zakázána, je nutné informovat zaměstnavatele ihned. Výkon takové práce může být skutečně pro těhotenství nebezpečný.

Zaměstnavateli je zakázáno vyžadovat od ženy i dalších osob informace týkající se mimo jiné jejího těhotenství a rodinných nebo majetkových poměrů. Může tak činit pouze z důvodu povahy práce (tj. výkon práce, která je těhotným ženám zakázána).

Neví‑li zaměstnavatel o těhotenství ženy, pak nemůže porušit právní předpisy (např. o zákazu některých prací pro těhotné).

Práce zakázané těhotným ženám
Je zakázáno zaměstnávat těhotnou ženu pracemi:

které ohrožují její těhotenství (seznam prací uveden ve vyhlášce č. 180/2015 Sb.);
pro které není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá (lékařský posudek vydá lékař na základě prohlídky během těhotenství).
Tyto práce nesmí vykonávat, i kdyby s tím sama souhlasila. Těhotná žena v těchto případech může žádat zaměstnavatele o převedení na jinou práci.

Převedení na jinou práci
Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci v případě, že koná práci:

která je těhotným ženám zakázána;
která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství;
noční, a to na základě její žádosti o zařazení na práci denní.
Zaměstnavatel je povinen žádosti ženy o převedení na jinou (popř. denní) práci vyhovět. V případě, že je zaměstnankyně převedena na práci, kde dosahuje nižšího výdělku než za dosavadní práci, náleží zaměstnankyni vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. O příspěvku si můžete více přečíst v kapitole Těhotenství a dávky nemocenského pojištění.

V případě, že zaměstnavatel nemá pro ženu vhodnou práci, na kterou by mohla být převedena, jde o překážku na straně zaměstnavatele. Těhotná žena pak zůstává doma se 100% náhradou mzdy.

Zvláštní pracovní podmínky těhotných žen
Zákoník práce a další právní předpisy upravují zvláštní pracovní podmínky těhotných žen a stanoví další práva:

1
Zákaz práce přesčas
Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotnou ženu prací přesčas. Jestliže žena neoznámí zaměstnavateli své těhotenství (např. z důvodu dosažení vyššího výdělku prací přesčas) a zaměstnavatel jí nařídí nebo se dohodne na práci přesčas, neporušuje tím ustanovení o zákazu práce přesčas.

2
Pracovní cesta jen se souhlasem těhotné ženy
Těhotná žena smí být vysílána na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem.

3
Přeložení těhotné zaměstnankyně
Těhotná žena smí být přeložena mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen na vlastní žádost.

4
Nárok na kratší pracovní dobu a na jinou úpravu pracovní doby
Těhotná žena má právo žádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

5
Zvýšená ochrana v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
V oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví těhotných žen má zaměstnavatel především informační povinnosti. Je povinen:

preventivně informovat ženu o faktorech, které mohou poškozovat plod v těle matky;
seznámit těhotnou ženu jak s riziky, která by ji mohla ohrožovat, tak i s preventivními opatřeními;
přizpůsobovat těhotným ženám na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.
Omezení výpovědi ze strany zaměstnavatele
Zákaz výpovědi těhotné zaměstnankyni
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď těhotným zaměstnankyním, protože jsou v tzv. ochranné době. Taková výpověď je relativně neplatná. Neplatnosti
výpovědi se žena musí dovolat, musí zaměstnavateli sdělit, že je těhotná a že tedy výpověď považuje za neplatnou.

Příklad: Těhotná žena dostala výpověď z organizačních důvodů, ale ona v době výpovědi o svém těhotenství nevěděla. Výpověď daná
zaměstnavatelem je relativně neplatná. Musí však být prokazatelně zjištěno, že v době doručení výpovědi byla žena těhotná.
Výjimky ze zákazu výpovědi
Výjimky ze zákazu výpovědi těhotné existují, ale v praxi se příliš často neuplatňují. Jedná se totiž o případ výpovědi z důvodu zrušení zaměstnavatele (jeho části) a z důvodu, pro který zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr (pokud by byla zaměstnankyně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na delší dobu nebo pokud by zvlášť hrubě porušila své povinnosti).