Malé děti a dovolená mimo ČR. Od kolika let jezdíte?
Od kdy s dětmi jezdíte na dovolené za hranice nebo k moři? Letos jsme prvně vzali děti k moři. Mají 5 let a 2 roky a byla to spíš hrůza než dovolená. Jako bych nechala svoje děti doma a sebou vezla nějaká cizí smráďata. 😃 Každá situace problém, děti obě ukňourané, neposlušné, hlučné, uvztekané. Když se zrovna nevztekaly, tak byly pro změnu jak z divokých vajec. O přejezdech autem se nedalo ani uvažovat a ač jsou děti zvyklé na restaurace, kam často chodíme a chovají se v nich vzorně, tak na dovolené to spíš připomínalo 2 zvířátka u stolu. Všechno jsme jim říkali 15x, jakoby snad česky přestali rozumět hned po přejezdu hranic. Největší kuriozita byla, když dcera ležela pod zábradlím, které vyrvala ze země a celé to lešení spadlo na ní. No ostuda hadr. V 🍑 bych se viděla. Mladší syn pak už kňoural, že chce jet domů, to teplo, slunce a moře mu vůbec dobře nedělalo. A to jsme tam jeli zejména kvůli němu v rámci pomoci s atopickým exémem,což nám i doporučili lékaři. Říkám si, že asi moc zážitků najednou? Nebo je to o tom, že nejsou zvyklé nebo ještě moc nízký věk? Kolem byla ale velká spousta menších dětí a takovouto ostudu tam nikdo nedělal... 👀 Slovo dovolená je úplně mimo mísu, z tohoto zážitku se budeme rovnat po všech stránkách ještě hodně dlouho. 😆
S každou dcerou jsem prvně byla v roce a půl cca.. V Řecku. Jak bychom se chovali doma, tak jsme se chovali někde, kde jsem měla veškerý servis typu jídla a úklidu. Řešila jsem jen ty děti a byla to úleva..tohle není upřímně dovolená pro ně, ony jsou spokojený všude, kde jsou rodiče.. Ale právě pro mě 🙂
Dcera byla poprvé s námi ve 3 letech věku v Řecku , ona teda byla docela hodná a mám pocit, že si to užila, moře a letadlo, ale třeba takové jídlo? Kde nevydržela chvilku sedět 😄. Doma je také zvyklá, ale moc ruchu asi. No to byl očistec s manželem jsme se museli střídat abychom se aspoň trochu najedli. Oni tohle prostě vůbec nepotřebujou, jim stačí postavit třeba stan na zahradě a napustit plechovou vanu 😄. Spokojenost level milion. Tohle je pocit nás rodičů jakože jé super, vezmeme je k moři, to si krásně užijeme. 😄 Ale co si budeme, je to většinou vopruz 😄. Píšu to trochu s nadsázkou, aby se tu někdo nepohoršoval třeba, ale já si aspoň na těch pár dnů odpocinu od kuchyně a toho všeho okolo 😄.
Jezdime s detma od malicka, obe byly poprve z zahranici na vic jak tyden asi v 8 nebo 9 mesicich. Starsi jsme tahali na vikendovky do rakouska asi od 5.mesice. v parte jsme sjizdeli divokou vodu... bez ditete samozrejmne, to vzdy nekdo hlidal na brehu. I dovolene jsme vzdy meli spus dobrodruzne a cestovaci, vic jak 2 az 3 dny na jednom miste neee. Deti jsou na tento zpusob zivota zvykle vlastne od narozeni, kdy jame je brali na vikendovky po cr. Naopak mi prijde, zena cestach byly deti hodnejsi... to zlobeni se nejak rozplizlo do prostoru a nevadilo nam tolik. Ale kauzy ze v restauraci ditko (jakehokoli veku🙄) vyleje vse v dosahu, jsou proste normalni. Dokud nechodily do skoly, tak jsme jezdili vzdy mimo sezonu. Bud cerven nebo zari.
Myslim ze to pro ne bylo uplne nove, a moc zazitku.
@nazka ja mam podobny pocit z nasi prvni "lyzarske" dovolene na nasich horach. Jen ja sama a dve deti 2.5 a 4.5 roku. Hotel s polopenzi, kde krom nas byla jen nejaka skola... deti odhadem 1.nebo 2. Nebo 3.trida. Ti moji se v jidelne tak nejak zaclenili a ja neresila nic jen je, zabavu venku na snehu nebo vevnitr v telocvicne. Vedouci hotelu mi to rozmlouval, ze tam maji skolu, ale mne to spis vyhovovalo, ze bychom pripadne nerusili zadne seriozni rekreanty. Sice jsem mela asi 3.den fakt krizi, deti taky, ale bylo to celkove na pohodu.
Jinak denni prejezdy autem byla u nas spis nutnost, decka pres den jinak neusnuly a byly pak silene protivne. Takze dopoledni program (more vylet/prochazka) pak 1 az 3 h prejezd, kdy deti spaly v aute, a zas odpoledni program nekde jinde, aby se zas do vecera utahaly. Volili jsme program hodne s ohledem na deti, ktere bavilo vsude lezt, skoumat a splhat, takze treba prohlidky kratsich soutesek, opustene zriceniny na kopci, a pak samozrejmne cas u vody a bylo jedno zda more, potok nebo jezero.
My byli prvně když nejmladší měla rok a půl, starší 4 roky a nejstarsi 8. Bylo to super, naši se teda naopak chovali v cizím prostředí mnohem lip, než doma :D
My byli poprvé, když měl syn necelé 3 roky. Autem v Itálii a pohoda. Dovolenou jsme teda dělali co nejjednodušší. Žádné výlety, přejezdy apod. Jen dojet na ubytování, moře, aquapark, byli jsme na místě, které bylo hodně baby friendly, všude klouzačky, prolézačky, dětské prvky. Režim jsme řídili podle něj, jak byl unavený apod. Syn si to užil. Na nějaké dospělejší místo pojedeme, až bude větší.
My byli ve Španělsku když měl malý tři roky. Užil si to a vzali jsme kočárek ať se může prospat přes den nebo na pláži. Byl moc hodný. Teď jsme na Sicílii a malý má 8 let zrovna dneska a to horko mu dává zabrat, ale jinak je hodný, ale musím říct, že taky dokáže být protivný, ale nedivím se bo je horko jak sviňa 🤣
Jezdíme od malinka, s miminky cca od těch 3 měsíců, prochodila jsem s nimi Krkonoše, u moře byli oba poprvé ve dvou letech. Na dovolené se mi to zdá lepší než doma, teď jsme se vrátili, stavíme hrady, blbneme v moři, jako malí šli po obědě spát, večer odrážedla, hřiště u pláže, prostě taková pohoda. Ale plně se přizpůsobujeme dětem. Ted už jsou větší, takže už s námi chodí památky, města, pořád je to všude lepší než doma, nenudí se, jezdíme na menší dovolené několikrát za rok a jsou zvyklí, líbí se jim všude.
V tomto věku ani omylem. To by bylo za trest. Potřebovali režim, známé zázemí a po obědě spát ( mladší). Potom ani nebyly finance. Na týden mimo domov jsme jeli poprvé asi jak jim bylo 7 a 9. V ČR. Do té doby jsme dělali výlety individuálně.
Poprvé jsme byli, když jim bylo 3 a 6 a bylo to skvělé! Cesta 10 hodin autem přes noc úplně v pohodě, užili si to my i oni... na pláži se hrabali v písku a já konečně přečetla pár knížek 😀. Teď je jim o rok víc a zvládli už v pohodě i cestu autem přes den, dalo se s nimi jít na kolo, na výlet, na veceri, nakupovat suvenýdy i jen tak ležet na pláži, užila jsem si to moc 🙂.
Byli jsme vždy, když bylo nejmladšímu dítěti rok a půl. Takže třikrát s takovým batoletem. A super to bylo. Akorát v jídelně trochu zlobili, ale jinak to bylo krásný. Větší děti tak od těch 4 let už jsou naprosto bez problémů, ale i s těma mrňousama jsme si to užili.
Dovolená s dětmi je jen rodičovství na jiném místě 🤷🏻♀️
Základ je nemít velká očekávání. S oběma cestujeme od malička. Starší byl úplně v pohodě, s mladším to je náročnější, ale dovolené potřebuju hlavně já, takže se musí chtě nechtě přizpůsobit. Nemohla bych čekat x let než někam vyjedem. Oba cestují od šestinedělí. V cizině byli několikrát jak autem, tak letadlem. Neočekávám od toho moc, už si to s nimi umím i užít. Jsou to chvilky, ale bude líp 🙏🏻
Myslím, že vyjet na nějakou první velkou dovolenou, když jsou děti v batolecím a předškolním věku, je asi to nejhorší období😅 Pak jako školáci se už těší, a asi se víc dokážou přizpůsobit změnám. A maličkým dětem to je šumák, kde jsou - a když jsou trošku větší, tak už to neberou jako něco úplně nového.
S nejmladším jsme byli na dovolené mimo ČR teď v 5 letech, 12h cesty autem. Týden pobyt. Byl v pohodě. Ale..byli jsme dva na jednoho. A teda poznat bylo, že je toho na něj hodně, hodně zážitků, byl roztekany, až tak po 3 dnech se zklidnil.
Jazdime s detmi od malicka a suhlasim s nazorom, ze je to len rodicovstvo na inom mieste. Chovnie sa nikdy nevymykalo tomu, co stvaraju doma. Ked boli male (0 a 3, 1 a 4 roky) tak sme chodili do all inclusive (aj ked to nemam rada) aby tam bolo co najmenej starosti s jedlom, upratovanim, zabavou a aby si aj unaveni rodicia odpocinuli. Dneska maju 7 a 4 a jazdime na vlastnu past, len letenky a ubytko cez booking a je to s nimi uz celkom pohoda. Ale na cestovanie sme ich navykali od malicka.
@konidana To asi jo, ale zase... fakt někdo čeká třeba 5 - 7 let na to, aby mohl cestovat? Ono to úplně komfortní nebude nikdy, děti vždy všechno komplikují 😂 ale čekat x let než děti vyrostou a já konečně budu moc změnit místo aspoň krátkodobého pobytu, to by mi švihlo.
Ono je to taky asi o tom, že kdo cestuje hodně bezdětný, bude cestovat i s dětmi. Kdo cestuje jen sem tam, max s cestovkou 1x za rok, pak je jasné, že na leccos není sám zvyklý a pak je cestování s potomky v jakémkoliv věku velký diskomfort a bude vždycky překvapený jak náročné to je.
(Btw. to mám děti právě v tom věku 5 a 2 a umím si živě představit jak náročné to může být, ale už na nich sama vidím, že v lecčems už kluci sami ví co mají čekat, co dělat a co bude následovat 🙂 )
Na 1. Dovce jsme byli v hotelu asi ve 3 mesich jen tady v Rakousku , v 6m letecky u moře , ja rikam ze nejednodussi dovca s detma je dokud nechodi, potom je to uz jen o tom , zkloubit potreby deti a potreby rodicu ...
S detma jezdime i litame od mala ...
Loni treba syn 2roky a druhy 7 let a uplne v pohode .
Jde totiz o to mit na deti co nejmensi naroky a nechat je proste byt a zaridit si dovcu tsk aby tohle slo :
Nechtit zvladnout milion vyletu, nechtit po detech sedet nekde v restauracich, nevymyslet moc programu ...
Dat jim balon, lipatku , kyblik, sitku na kraby a dodrzovat to ze kdyz chcou jist maji jist a kdyz chcou spat at spi ( proto vozime klidne i do 5,6 let kocarek, ptz my chodime v klidu nocnim mestem kde to žije a dite muze klidne spat ...
Cim vic jsou rodice vystresovani tim delaji decka vetsi bordel.
A jasne ze neobtozovat extra okolni lidi , ale kdyz dite breci nebo neco vyleje , neresit ... proto taky jezdime tam , kde je to pro deti , kde je zabava a kde se at uz vyskani a pisteni z radosti , nebo plakani ztrati, ptz nejsme jedini ...
Proto s malyma detma raky uprednostnuju dovcu v resortu primo na plazis obcasnyma vyjizdkama do mesta ( hl. Vecer)
Neresim zadne presuny , proste rano se nasnidame , nakremujem a jsme cely den v plavkach obedvame u bazenu nebona plazi , stejne tak jako svacime ... diky all incl me nezajima nadobi ani uklid ani chystani jidla ...
Na veceri se vysnorime a pak dle programu cekame kdy proste deti odpadnou ...
😀
Jinak samozrejme vyzvy typu posrane mimino az ta usima kdy dojdou plinky a wc nikde , nebo vylite piti , nebo prethnute rvouci dite taky zazivame - dulezite je to nehrotit a neposrat se z toho a zazivat k tomuhle vyvazene spoustu hezkych okamziku 🙂
Ted to tu jeste docitam a presne tak , proste pri cestovani i bez deti clovek zaziva situace co nebezi podle planu a s detma uplne ...ale ty zazitky , radosti a videni novych mist je silnejsi a krasnejsi bez sem tam nervy a ostuda ( kterou teda neresim vubec)
Jo a jeste teda dodam, ze hl. V cr mi prijde ze jsou naroky na male dite nejvyssi - aby pomalu sedelo a ani neceklo ... jinde v cizine se to nijak moc neresi ;)
@journals upřímně řečeno, nesouhlasím s tebou. Ono prostě záleží na mnoha aspektech. Např. u mě to bylo takhle - před dětma jsem cestovala fakt hodně a nejen do klasických turistických destinací. Když ale přišly dvě děti rychle po sobě, pak s odstupem třetí, do toho se řešily finance, rekonstrukce domu, zdravotní problémy, pak rozvod, tak cestování bylo to poslední, na co jsem myslela. Byla jsem totálně vyčerpaná, vůbec jsem na to neměla energii. Pak jsem se rozvedla, získala trošku volného času a chtěla zase začít víc jezdit, jenže přišel covid, tak se to ještě o 3 roky protáhlo. Loni jsem zase začla, a ne, nepustilo mě to. Dokážu si užít jak dovolenou s mými 3 dětmi (je to krásné ale fakt náročné), tak dospěláckou dovolenou s kamarádkou nebo kamarádem.... obojí má svoje výhody i nevýhody 😉
My s detma jezdime porad nekam (babicky je lituji, ze je porad nekam tahame 😅), ale zaklad planu je, aby v tom byla velka flexibilita na prizpusobeni se tomu, jak to pujde (nebo nepujde), mam cilovou idealni destinaci a casto se mi stane, ze tam nedojedem. Nebo naplanovano v destinaci x vyletu a y nahradnich, tak udelame neco. Vzdycky hlidam, aby tam byla teda i zabava pro deti.. Ze velkem hotely nejsou opravdova turistika? Hm... asi ne, ale s detma je velky bazen a tobogan v hotelu k nezaplaceni...
Cestu autem planujeme tak aby bylo max. 5- hodin daleko s tim, ze cestou bude alespon 1 delsi zastavka i s prochazkou, opocivadlo nestaci. Pak jsme v prvni destinaci 2-3 dny a presouvame se zase dal..
Sama jsem si to musela prenastavit v hlave, ze ta dovolena je o necem jinem, nez jsem byla zvykla ve smyslu - ted nepujdeme zdolat vsechny vrcholovky, ale dojdem tady pekny okruh, kde budou take nejake vyhledy a deti na konci maji hriste, pujdeme to pomalu a budeme zkoumat brouky... Je to takove to obligatni "cesta je cil"
Kdyz jsme u more, tak absolutne nemam ambici uz ani brat knizku s sebou (s velkym placem, jsem nadseny ctenar). Ale aby more deti bavilo, tak to znamena, ze ve vode jsme s nimi porad ne jako dohled, jako jako zabavne prvky, ktere se snazi utopit nebo vyklopit z matracek... Pak si jdou treba na chvili postavit i hrad z pisku, ale to jen padame s manzelem vycerpanim 😂
Po dovce se vzdycky tesim na klid za pracovnim stolem, az si konecne odpocinu. Male uz nejsou, o veku to neni :D A stejne porad jezdime pri kazde prilezitosti kamkoli!
S dcerou jezdím k moři od 9 měsíců a vždycky to je super dovolená, jsou věci co jsem dodržovala, třeba polední spaní, nebo slušný chování při jídle. Nejsem resortový tip takže dost často jsme měly ubytování bez bazénu a tak jsme pořád jen trávily čas v moři. Jezdíme do Řecka letecky a tam si to prostě užíváme, jedeme busem do hlavního města kouknout po krámkách, sedneme si na džus a něco dobrýho, navštívíme nějaké památky. Nejlepší bylo když jsme ještě vozily kočárek a to jsme večer užívali přístavu a procházky. Myslím, že je to o nastavení, pokud od malinka sedím doma s dítětem u baráku a pak vyrazím za humna může to být docela šok a jednu věc jsem se naučila nečekám , že to to dítě ocení, třeba až jednou.
Syn byl poprvé u moře v roce a 10 měsících (byla to tedy spíš poznávací dovča na Lanzarote), ve dvou letech s námi pak byl v Dánsku, ve třech jsme jeli v zimě k moři do Polska (to tedy bylo autem) a potom do Barcelony. Pak se nám narodila dcera. Ta s námi v půl roce letěla do Kodaně, byla s námi na horách v Alpách, v 11 měsících autem k moři do Itálie 🙂. Teď jsme se vrátili z dovolené v Polsku. S oběma od narození jezdíme po ČR. Děti jsou zvyklé a nedělají problémy, přizpůsobujeme jim program i ubytování 🙂.
Poprvé dovolená u moře v 9mesicich, děti se chovají na dovolené stejně jako dima,takže když dvouletá měla vztekaci období,vztekla se na dovolené stejně jako doma. Jinak si,ale dovolenou vždycky uzijeme,děti to bavi a já si odpočinku od domácnosti,hodně se věnuje manžel,jsou porad ve vodě. Na mě zbyde relax s knížku na lehátku. 😃 My už teď máme děti velké,ale vždy jsme dovolenou přizpůsobovali tomu co je v daném věku bavilo. Například nejmladší dcera 9let, miluje dovolenou typu allim v resortu,kde je hodně bazénu,toboganu,animační programy,večerní procházky po nákupech,spestřeno výletem třeba do mořského akvária, nebo na loď atd. Má rada zoo, muzea,hrady, kdybych ji tahala na túry po horách, bude naprosto otravená a protívná😃
Mě by zajímalo, jestli jezdíte s dětmi na dovolenou po ČR? Jak se chovají tam? Chtěli jste na dovolenou jen kvůli dětem nebo i kvůli sobě?
Obom holkam bolo na prvej dovolenke pri mori cca rok a stvrt. So starsou sme v jej 22 mesiacoch leteli 11 hodin 😅 ale vzdy sme si to moc uzili, ale chodime cez airbnb, nie do hotelov..
Obe od osmi měsíců,byl to teda šok že už to není relax dovolená kdy se člověk opakuje.nejdulezitejsi však je aby bylo všichni zdraví a pak si to člověk užije.nrjlepe vzít hlídací prarodiče
Prvne jsme byly, kdyz detem byly 2,5 a 5 let. do Chorvatska. Mela jsem pocit, ze to v tom veku vubec nepotrebovali. Nicmene, pak jsme i diky covidu mely dlouhou pauzu. Od veku 4,5 a 7 let uz to jde a kazdym rokem mam pocit, ze je to i lepsi. Vime treba, ze more max 2 dny, a chce to hlavne akci kazdy den. Mam pocit, ze letadlem max 4h jim to vyhovuje vic, nez 12 ti hodinove cesty autem.