Ahoj holky
Právě jsme se vrátili z dovolené v Karibiku. Než jsme odlétali, tak jsem všude sháněla info , jak letět na velkou vzdálenost s mimčem. Už mám něco nalétáno, ale k miminkům je těch informací zoufale málo. Takže jsem se chtěla podělit o zkušenosti s letem - snad to někomu pomůže, kdo hledá tyto informace 🙂
Naší krasavici je 21 měsíců a my letětli na Martinik. Což znamená 2 hodiny letu do Paříže, 3hodiny na přestup mezi letišti a 8 hodin letu do cílové destinace.
Plánování letu zabralo asi 5 měsíců. Vyřídit pas, očkování ( dostatečně v předstihu minimálně jedna dávka Priorix a Hepatitida A ). Domluvila jsme se s doktorkou, že v případě nouze v letadle podám buď Kynedril, Sedalii nebo když bude velká krize tak Dithiaden na zklidnění neboť to pro ni byl první let. Nicméně podávat za takových okolností neodzkoušený lék se mi vůbec nechtělo. V průběhu prázdnin ji štípla vosa a dostala Fenistil kapky takže jsme měli odzkoušeno, jak na to reaguje a že ji to zklidní a nemá na to žádný nežádoucí účinek , takže by to byla moje první volba.
Teď přeskočím balení protože to je destinace od destinace jiné. Co ale zdůrazním je oblečení k vodě s ochraným faktorem UV 50. Což je za hranicemi Evropy nedocenitelná věc.
Jelikož nebylo mimču více jak 2 roky, platíte jen letištní poplatky a taxy což je u takových letů cca 70% ceny letenky pro dospělé. My letěli s Air France a tam je povoleno mít do letadla : každý 10 kg příruční zavazadlo (dítě může mít vše co je potřeba - hamánky, pití , léky, jen musíte projít zvláštním rengenem na ověření vybušnin) kočárek (vždy musí projít speciálním rengenem a musí být maximálně složitelný!!! takže pouze golfky) : tady je to destinace od destinace. V Praze jsme šli až k letadlu a tam 2 metry od letadla si vzal zřízenec kočárek. V Paříži nám ho odbavili se zavazadli (obecně platí, že pokud je na let hlášeno hodně dětí, aerolinky nemůžou uskladnit tolik kočárků u letadla, což chápu).
Sedadla jsme měli v malé letadle (3řady - ulička -3řady) všechny 3. Ač nemá mimi pod 2 roky nárok na vlastní sedadlo, tak v těchto malých letadlech nejsou společné bezpečnostní prvky (kyslíková maska atd) pro matku a dítě tudíž musí dítě mít své. Ve velkém letadle (3 řady - ulička- 4 řady- ulička -3 řady) jsme dostali místo za kuchyňkou, kde před vámi není jiné sedadlo, takže trochu víc místa. Na stěně před vámi je možno dát postýlku pro dítě, kterou vám dají letušky. Pro nás byla malá, ale jedno mimčo si v tom celou cestu spokojeně chrupalo. Letušky vám ohřejí vodu na mléko, jídlo pro mimi a cokoliv co si přejete.
Pro mimi do letadla jsem vzala : náhradní oblečení, plenky, jídlo a pití, dudu, lízátka a hračky, tablet s pohádkami a zakázané pamlsky jako sý a křup a tak. Pokud máte v letadle hodně dětí, je tam i plno chápající rodičů...Pokud letíte s lidmi na služebních cestách, budete zcela nepochopeni a kopance do sedačky a 2 minutový pláč budou odměněny vražednými pohledy (cesta Praha - Paříž dvakrát). Po příletu pokud nám vzali kočárek u letadla nám ho u letadla zase vrátili.
Mimi zvládla 4 všechny lety bez sebemenšího problému. Žádná ouška (dudlík, pití) ani strach (pokud byli turbulencenebo start a přistání, tak jsem se věnovala pouze jí s úsměvem od ucha k uchu- i když jsem se celkem bála) .Co se děje na palubě je jen vaše starost. Pokud dítě zabavujete jak se dá, nedovolíte žádné scény i za cenu povolení věcí co nesmí, tak cestu přežijete a vy budete vyřízení. Cesta tam byla přes den, cesta zpět v noci. Přes den jsem ji musela zabavovat a v noci jsem ji měla 6 hodin spící na klíně (pro mě žádná procházka ani záchod🙂)
Takže s dítětem v letadle se cestovat dá bez problémů. Start a přistání jsou jediné situace, které musíte aktivně řešit (připoutat dítě u sebe na klíně přídavným pásem a zajistit pití, lízátko nebo dudlík). Zbytek cesty je jako v autobuse nebo ve vlaku.
Ještě něco málo k pobytu na místě s velkým časovým a klimatickým rozdílem. Tady jsme odlétali v říjnu a bylo 15 stupňů a pršelo. Přiletěli jsme s časovým posunem 6 hodin a 29 stupňů v 20:00. Přes noc bylo na Martiniku 26 stupňů. Doporučuji vzít sebou rehydratační roztok pro mimi a glukopur v případě, že mimi nebu chtít tolik jíst. Přes den bylo 35 stupňů a mimi měla neomezeně vody a mlíka k doplnění tekutin. Vypila i dva litry denně (zvážit, zda kojené děti vypijí dostatek tekutin?). Chránit se proti komárům, který můžou přenášet nemoci. Oblečení k vodě s UV 50 je zde nutností.
Doufám, že vám mé informace k něčemu budou a pokud vás ještě něco zajímá,ať k letu nebo k pobytu či Martiniku a budu vědět, ráda odpovím. I mě před odletem pomohli takovéto diskuze🙂))¨
Šťastnou cestu všem s miminkama!!!!
Ještě mě napadlo, že když jsem vybírala záoceanskou destinaci, tak jsem trvala na mezipřistání ještě v Evropě. Zažila jsem na letu do Izraele 3 hodinový pláč miminka a proto jsem si říkala, že je to krátký let a můžeme se v případě nouze vrátit i jinak než letecky. Ve výběru byla i Hawaii, ale 3 přestupy s prvním v Americe byl na první let pro mimi fakt nereálný!!!!
@anazuzzuzana takhle letela dcera. Spojovyet lpo evrope a naseddne dalkovy 11 hodin bez problemu. Nikdo se nepozastavil, nezeptal. Jinak s detmi letam pravidelne od jejich narozeni, ono to neni zase tak dramaticke. Nic k nepreziti. Je to jen nuda. Zase si deti zvyknou...desetileta za mesic poleti 25. dalkovy let pres 11 hodin + prestupy a spoje a je uz stary mazak...to ostatne I sedmileta a rocni poleti potreti...cim casteji s nimi clovek leta, tim drive si zvyknou .
Vzpomínám na cestu z Kanady, kterou nějaký asi dvouletý chlapeček celou (!) probrečel. Takovým tím rozmrzelým pláčem, ne že by mu něco bylo. Cesta probíhala v noci, takže si umíte představit, jak asi bylo ostatním cestujícím. Sama bych se toho asi bála a pokud by k tomu nebyl důvod (rodina v zahraničí apod.), tak bych do dálkového letu s dítětem nešla.
super shrnutí. Dřív nebo později mě také čeká cesta do Jižní Ameriky s malým, kam jsem sama hodněkrát už letěla a vždycky mi bylo fakt líto těch maminek jak strávily většinu cesty pochodováním v uličce...ale prostě se to zvládnout musí a vždycky se určitě najde někdo kdo bude mít kecy (na mých letech jsem vždycky nějaké kecy zaregistrovala), ale tak to prostě je a když to aerolinky umožňují, tak to holt musí ostatní zkousnout, když je vidět, že se rodiče snaží...malé děti ale prostě někdy pláčou a pokud to někomu tak strašně vadí, ať si koupí business třídu 🙂 Jen mě napadla jedna poznámka. Jednou jsem letěla z Madridu do Bogoty a nastoupila i rodinka se třemi malými dětmi a jedno z nich mělo na obličeji viditelné, ale viditelně už zaschlé, pupínky po neštovicích. Nicméně posádka chtěla od rodičů potvrzení od doktora, že už dítě není infekční. Oni to neměli (nikdo z cestujících neřekl, že by jim to nějak vadilo, byla to iniciativa posádky), ale přesto jim nedovolili odletět. Bylo to kolem půlnoci a nakonec musela mamka s tím dítětem vystoupit a nemohli letět. Letěl jen táta s ostatními dvěma dětmi. fakt mi jich bylo líto... takže na to pozor! Pokud má dětsko nějakou vyrážku, která třeba vypadá jako ty neštovice, tak určitě mít potvrzení od doktora!