Ahoj,
na jaké cesty jste se vydaly s miminkem do 1 roku a jak to zvládalo?
Na žádnou dovolenou sme se letos rozhodli nejet. Malé stačí, když jedem za mou mámou 90km, je to pro ni náročné a v těch parnech, nic moc. Hlavně až bude větší, bude to i lepší
My jezdíme pravidelně téměř každý týden na chalupu 160 km, necelé dvě hodinky cesty. Miminko to zvládá v pohodě, celou cestu spí. Byli jsme i v Maďarsku a na Slovensku, obě cesty kolem 8mi hodin (s přestávkami) a dobré. Myslím, že s malým mimčem je cestování jednodušší než třeba s 18ti měsíčním dítětem, které chce běhat. Miminko je třeba jen protáhnout každé dvě hodinky, nakojit, přebalit, pomazlit.
Jezdíme hodně. Od 1,5m jezdí občas k přítelovym rodičům (150km jedna cesta) a od 7m jezdíme kvůli speciální léčbě do Paříže (400km jedna cesta). V necelých 9m jsem s ním sama letěla do Čech a za chvíli letíme zpět. Od malička ho zvykám na cestování. 🙂
Cestování s mimčem je kolikrát snažší než cestování s předškolákem, kterej se ti furt ptá, kdy tam budem a že se nudí. My cestovali od miminka 3měsíců pravidelně k mé rodině, bydlíme v německu, je to 600km jen tam! 7hodin cesty. Mimi to zvládá fakt dobře, většinou hodně spí, jen není dobré kvůli páteři být tak dlouho v autosedačce, tudíž sme dělali přestávky aby se protáhla 🙂
Blbě, spánek nic moc. Spal jen starší zatímco mimčo plakalo. Proto jsme jezdili jen dobře vyspalí a max. 1 hodinu cesty; spánek v autě se nám neosvědčil.
@agnes_123 jeli jsme se 4.měsíčním do Itálie a úplně v pohodě. V zimě jsme vyrazili s roční a dvouletým zase do Itálie a to přes noc a zpět přes den. Chce to hodně jídla a zabavit. Seděla jsem mezi nima. Jinak jezdíme po ČR bez větších problémů.
Od narození za rodinou 140km.
Od 8. měsíce stěhování 600km daleko a to jezdíme pravidelně do ČR.
Čím je starší, tím je to náročnější ji zabavit mi přijde :D
Hodně záleží , jak to máte , mě se malá v noci budi každou 1-2 hod, kolikrát jen u prsa mi neusne, tak dávám do houpatka, občas musím nosit, ,někdy to trvá i hodinu a půl než mi usne a občas zavřu oči a je zase vzhůru, takže kdybych tohle měla absolvovat pro ni v neznámém prostředí bez spoustu věcí , co mám doma, měla bych tak pokazenou dovcu jak nikdy. Navíc jen doma se stane, že ještě dopoledne mi usne a já se konečně vyspim a dospim aspoň dvě hodiny v kuse.Takže za mě zatím žádná dovolená a žádné spaní mimo domov, bohužel..
@agnes_123 mám rodiče 70 km, to jezdíme pravidelně. Se starší dcerou jsme byli na první dovce (na horách, cesta 2, 5hod) když ji byly 4 měsíce. Cesta zpět teda děs běs. Jinak pak jsme cestovali všude po ČR a bez problémů. V roce a půl letadlo.
Druhé je teď 7 měsíců a první delší cesta 2hod byla v 5 měsících a těch 70 km k rodičům jezdíme furt pravidelně co 14 dní ..ale snažím se jezdit na spaní.
Dcera ma pul roku a jezdime za nasima 180 km. Ted teda podruhe. Poprve necelych 5 mesicu a uplne v pohode, jen asi 20 min pred cilem si vyzadala kojeni. Tentokrat to bylo trosku horsi, protoze v pulce cesty se ji neco prestalo libit. Ale zastavili jsme, vytahli ze sedacky, trosku se napila, troch jsme ponosili, pozpivali a slo to. Jezdime teda autem a mame klimu (jemne). Chtela bych do budoucna zkusit vlak, ale tam je problem, ze to jsou 3 hodiny, jela bych sama, takze nevim, kam bych dala vsechny veci a jak s kocarkem...
Mame tchanovce 650km daleko, minimalne 7 hodin cisty jizdy. S prvnim jsme jeli poprve v jeho 8 mesicich, s druhym v 11 mesicich - v obou pripadech jsme jeli nadvakrat, s prespanim v polovine cesty a bylo to rozumny rozhodnuti, celou cestu by nevydrzeli ani jeden a rvali by. Ted s druhym jsme na zpatecni ceste museli jet na jeden zatah (starsi mel horecku a potrebovali jsme se dostat domu) a byly to nervy, jeli jsme odpoledne a dojeli o pulnoci, nastesti pak vecer usnul, je kojeny, takze se v noci budi a mela jsem hruzu, kdy se vzbudi a zacne jecet na dalnici a nebude chtit pak zpatky do sedacky, ale nastesti jsme to zvladli.
Jinak jsme jeli uplne poprve delsi cestus prvnim synem v jeho 3,5 mesicich z Prahy do Luhacovic 3 hodiny a byl to strop, s mladsim v jeho necelych 6 mesicich z Prahy do Jeseniku taky necely 4 hodiny a totez.
Dalsi cesty za prarodici uz budou s velkou prestavkou v polovine cesty v detskym koutku v nakupaku - to se nam osvedcilo se starsim. V lete pak staci dobry odpocivadlo s hristem, aby se dosyta vyradili. Starsi uz po dvou letech jezdil bez problemu - miluje knizky, ma albi tuzku. Mladsi zatim nevim, tam to bude horsi, je to mnohem vetsi neposeda a knizky ho neberou.
Na noc nejezdime z principu, povazujeme to za nebezpecny (kvuli mikrospanku). Manzel je typicky skrivan a vecer proste odpada, ja jsem zase vyrizena z deti, takze ackoliv jsem ve dne schopna tech 650km odridit sama, vecer/v noci bych to urcite nedala.
Jo a dovoleny jsme doted meli v Cechach a v Rakousku (4,5 hodiny cesty), harcovat se 12 hodin do Chorvatska odmitame a letecky chceme, az budou deti vetsi, zastavam nazor, ze je to pro ne celkove (zmena klimatu, cesta, letiste, letadlo..) zbytecna zatez a my jako rodice to tech par let bez more vydrzime.
Starsimu bylo 9 mesicu na jeho prvni dovolene. Ze SZ cech do Liptovskeho Mikulase. Pak jedine cesty do 2 hodin. V 18m letel do Marsa Alam. Mladsi syn jel ve 2 mesicich na dovolenou a to asi 3,5h. Pak jel presne v roce do Chorvatska
Jezdíme hodně od konce šestinedělí, autem i párkrát vlakem, jednak výlety po republice, babička je 200 km daleko, byli jsme i na Slovensku v termálech (to už tedy v roce a 5 měsících). Ono je podle mě spíš otázkou, jak to zvládneš ty jako rodič, než dítě, to to dává, když jsi v pohodě ty.
@agnes_123 já plánuju tak, aby malá co nejvíc spala na cestách. Má druhou stranu rodiny 200km a otce 130 km daleko. Na delší trasy jí ráno budím a vyjíždíme dopoledne, aby spala a nejeli jsme v tom největším pařáku. A lehčí jídlo, aby v autě nezvracela. To má po obou to zvracení 🙄 když je ale málo najedená a spí, tak zvládá i dlouhé trasy v klidu ☺
Jako mimina nám děti v autě blinkaly... Takže delší jízdy byly za trest.
@agnes_123 My jezdili teď přes léto po republice, nejdelší cesta byla za jeden den 600 km, a malá (3 měsíce) to zvládla skvěle. Celou dobu spinkala, jen jsme udělali přestávky na přebalení a krmení.
Cestování s miminkem je hodně i o rodičích 🙂
Někdo nemá problém hodit na zada 6tydenniho novorozence a vyrazit chodit po horách, pro jiného je zase bojovka jet k babičce na víkend ještě třeba s ročním prckem. A ani jedno není dobre nebo špatne, proste každý je jiný a podle toho se zařídí.
My cestovali se všemi dětmi od konce sestinedeli. I do zahraničí. Vše vždy v pořádku.
Manzelovi rodice bydli hodinu cesty autem a tam jezdime od narozeni casto, pak ve dvou mesicich cesta na vikend na hory dve hodky, v sedmi mesicich cesta 5 hodin na Moravu, v deseti mesicich cesta na Djerbu a v roce cesta na Slovensko. Vsechno uplne v pohode 🙂
Jedny rodice mame 70km a druhy 450km, poprve jsme k nim jeli, kdyz byly synovi dva mesice. Do jeho prvniho roku jsme se pohybovali jen v ramci ČR a SR, zato ale celkem casto. Zpetne bych rekla, ze cim je starsi, tim jsou ty cesty lepsi. Prece jen starsimu diteti se da lip vysvetlit, ze musi sedet, pustit mu pohadku na tabletu, pocitat auta, jaky maj barvy a tak. Nejhorsi obdobi bylo od 6 do 12mesicu, kdy se chtel hybat a jaksi nemel v aute kam a nechapal, proc nemuze 🙈 To jsme jezdili tech 450km na noc - resp. na jeho noc, to bylo jediny unosny reseni 😂
od 2 měsíců 300 km za rodinou, cesty jsem se vždy snažila plánovat na spánek
Koukam, ze existuji temer jen auta. Me by zajímaly spíš hromadnější dopravní prostředky. Autobus, vlak, raketa...
jenom bych ještě k cestování v dětské sedačce napsala, že je třeba aspoň jednou za tři hodiny zastavit, dítě vytáhnout, nechat protáhnout, a rozhodně v autě investovat do kvalitní sedačky, co nejdéle vajíčko, pak, pokud dítě snáší (a většinou to vážně vadí spíše rodičům), aspoň do 4 let protisměrnou sedačku (to byl můj plán, ale máme vysokého chlapa, takže asi vydržíme jen do 3 :( )
Kdyz byla mladsi mensi, tak jsme ji za jizdy i kojila. Byla ve vajicku, ja sedela vedle ni pripoutana stredovym pasem a kojila ji 🤣 pokid mas tu moznost bylo by to super 🙂 jinak my jezdine s holkama celkem pravidelne autem, jezdili jsme i autobusem... ted teda planujeme vlak a bus na dovolenou...
Máme rodinu 50 km od nás, takže jsme pravidelně jezdívali... cestu zvládali v pohodě. Dcera v roku zvládla cestu do Chorvatska 🙂... loni jsme byli i s 8 měs.synem a ten to zvládl taky v pohodě. Při delších cestách v horku jsme museli občas i převléct do suchého bodyčka, ale jinak si nemůžeme stěžovat 🙂. Někdy se stane, že dítě nemá svůj den a není cesta uplně v klidu, ale pokud člověk chce cestovat autem, je dobré začít co nejdřív, aby si dítko zvyklo 🙂