Dovolená u moře s dítětem do 2 let

Poprvé jsme s dětmi byli autem v Chorvatku, když bylo starší 3,5 a mladšímu 1,5 roku. Vybrali jsme termín v září a byli jsme tam prakticky celý měsíc. Cestou tam jsme nocovali v Rakousku v horách v kempu a pak jsme byli 3 noci na Rabu, protože tam byla na dovolený akorát kamarádka. pak jsme dojeli až do cíle na jižní část Makarský riviéry do mestečka Podaca, tam jsme byli přes 14 dní a cestou zpět jsme také několikrát spali, ještě jsme chodili po Paklenici. Další noc jsme nocovali v Bratislavě a pak domů. Cestu jsme záměrně takto kouskovali a bylo to v pohodě.

Delší cesty s malými dětmi jsme jezdili autem na noc. A do středomoří mimo hlavní sezónu - v červnu nebo v září.

My jezdíme z dcerou od mala vždy na noc a pohoda, jezdíme do 1000 km

My byli s malou, 19 měsíců, v Řecku letadlem. Cesta nic moc, malá byla unavená, přetažená. Letěli jsme v 5 ráno. Byla od půl jedné v noci vzhůru... ale kromě toho, že byla protivná, tak to bylo v pohodě... já bych autem nejela... dovolená super, malá nadšená, nejlepší turista... zpátky o moc lepší letěli jsme asi v osm ráno... tak to byla vyspaná, takže v klidu...

Ja bych jela autem do Italie

@magdanaty Rozhodně bych volila cestu letecky.My jsme letěli s tříletou vnučkou do Dominikánské republiky což je dlouhá cesta a zvládla to dobře.V letadle spala.

Jezdíme do Caorle, Itálie,je to 800 km, vyrazíme na noc, děti spí skoro celou cestu.

My jsme jeli autem do Chorvatska kdyz bylo Maximovi 10 mesicu. Bylo to naprosto v pohode. Jeli jsme na noc, vecer jsem ho normalne vykoupala, prevlikla do pyzama a misto do postele sel do sedacky. Celou cestu prospal. Jen se vzdycky najedl a chrupkal dal. Podruhe jsme byli ve 2,5 rokach a to uz cestou tolik nespal ale mel sebou tablet takze koukal na pohadky a taky vsechno naprosto o.k. nebala bych se toho. Jestli auto zvlada v poho bude to o.k.

Záleží na rodičích i dítěti (jestli je hodný, spavý). Já si teda u našeho dítěte nedokážu představit delší cestu než 2 hod. A i tak je to peklo. (Nedivím se ani, ono sedět dlouho v sedačce je trápení). Takže zatím žádná zahraniční dovolená, u nás je dobrodružství i jet v létě na chalupu 🙂

Byli jsme v Chorvatsku u Zadaru (asi 10 hodin ciste jizdy?) a dcerami rok a 3 mesice a 2 a pul. a uplne v pohode. Jeli jsme na noc, chvilema holky spaly, chvilema ne, my jsme s tim ridicsky v pohode a utikalo to. Dulezitym bodem pro cesty autem je pro nas pohadka pro deti na tabletu (mame primo pridelane v sedackach, ale prodavaji na to i ruzne drzaky, pak si prohlizeji knizku, pak si zpivame, pak na chvilku treba vytuhnout a pak zase dalsi pohadka. Docela to utece 🙂

@leniczka23 ty blaho to jako vazne? mimi spi celou noc v autosedacce? Vzdyz se da po ceste zastavit a prespat

S první dcerou od roka každé léto litame a nikdy žádný problém. S druhou jsme jeli když ji bylo 5 měsíců a starší 4 roky autem do Italie. Jeli jsme na noc, obě celou cestu spaly, též bez problému. Když jim bylo 1,5 roku a 5 let už jsme zase letěli a taky Ok. Takže bych vybrala to, z čeho budete mít lepší pocit vy, dítě to vyciti a bude v pohodě.

@bayt prosim te nech si chytry rady pro nekoho kdo o to bude stat jo? Vazne nevidim problem v tom, kdyz stravi dite jednou za rok 11h v autosedacce. A jestli ty v tom problem vidis, tak to.nedelej a nestarej se o to moje..diiiiky😉

Byly jsme loni a předloni v září v Chorvatsku. První cesta (malý měl 10 měsíců) byla trošku náročnější, malý párkrát plakal. Ale loni, v necelých dvou letech, cesta naprosto pohodová, většinou ji prospal, nebo se díval na knížečky či pohádky.

My jezdíme s dětmi do Chorvatska autem přes noc, s manželem se stridame v řízení. Cesta tam (Split) nám trvá cca 9hodin, děti spí a zastavujeme jen na záchod😀, zpátky jezdíme přes den a je to tak na 14hodin, děláme dlouhé přestávky. Letadlo je rychlejší jenže když připočítam cestu na letiště, čekání na letišti a cestu do ubytování tak už to je skoro jako cesta do Chorvatska😀. První dlouhá cesta byla do Německa k Bodamskemu jezeru, dětem byly 2 a 3 roky, zvládly to naprosto v pohodě.

Právě jsme se vrátili s 16 měsíčním batoletem z hor, šest hodin cesty. A šlo to - ale je zvyklej. Od šesti měsíců absolvoval několik takových cest, nejdelší kolem deseti hodin. Obvykle se snažíme mu to rozdělit a potom je to víc v pohodě. Letadlo otestujeme v létě, jsem zvědavá, jak to zvládneme.

My cestujeme s prckem od mala, rodina bydlí tři hodiny od nás, v pěti měs. byl v Německu, v osmi v Rakousku, pak hned ve Slovinsku, to autem. V roce a půl poprvé let na Kos, ve dvou do Anglie a v necelých třech letech do USA - většinu cesty prospal, naplánovali jsme to tak kvůli němu. Nebojte, bude to fajn, doporučuju s sebou hodně jídla, na letišti bude spousta podnětů, určitě to zvládnete!

synovi nebyl ještě ani rok a už jsme lítali autem do itálie i španělska, no problem, letadlo je určitě pohodlnější, my jsme hodně cestovali, takže bez auta bychom se neobešli

@swetlusska hodne zalezi co dovoli dite..prvni zvraci v aute,druhe vydrzi zatim tak hodinu..rada bych k mori,ale zatim to bohuzel nejde..nekomu ditko v aute spi v pohode,no nam ne..

@leniczka23 no promiň, chápu, že to asi naštvalo, ale to mi připadá prostě jako úlet...tak bych nespala dobrovolně ani jako dospělá

Já osobně bych malé dítě nikam netahala. Nejdřív od 3, nebo 4 let. Dřív ne.. Aby dítě zbytečně absolvovalo takovou cestu autem, bylo přetažené, unavené, jen proto, že rodiče si chtějí užívat u moře.

@bayt nevim z ktereho kraje pochazis. Ale v mem okoli a i tady v diskuzi to vsichni praktikuji tak jako my. Jedou pres noc. Nechapu co ti na tom prijde jako ulet. A uz vubec proc reagujes jen na me kdyz tu pise polovina to same co ja😂
Vubec me to nenastvalo. Ja vim co delam. A spis si myslim ze ses asi krapitko precitlivela ty .Ale nemam rada, kdyz mi nekdo cizi, koho jsem se absolutne na nic neptala, pise neco ve stylu: ty blaho to jako vazne? A podobne rozumy. Ale dekuju za starostlivost, kdybych se na neco potrebovala zeptat, napisu..😉

@leniczka23 No to se netýká jen tebe...nechci se hádat. Takže nic dalšího nenapíšu, svůj názor jsem na to už napsala.

@leniczka23
@bayt jako me to prijde taky naprosto normalni jet na dofcu autem v noci aby kluci spali..je to pro ne nejvic snesitelny..jezdime takto od cca 18cti mesicu kluku..

Byli jsme s prckem 22 měsíců v USA,12 hodin letu a na to jak jsem se toho děsila to zvládl úplně skvele,takže bych se nebála,ono to vždycky nějak dopadne 😊

@akirchnerova No ja se popravde jeste nesetkala s nikym kdo by jezdil do Chorvatska a platil si nekde cestou hotel na prespani. Je to pohoda cesta a s pravidelnyma zastavkama si ji i uzivame. A nazor ze jedem k mori jen aby my.jsme si uzili a ze dite je chudak ppretazene tak to sem se vubec zasmala. Protoze nas syn se cely rok pta kdy zas pojedem k moricku a strasne moc jsme si to vsichni uzili..😉

Byli jsme s dcerou az na ostrove Brac. Dcera to vecer zalomila a vzbudila se az rano, kdyz jsme cekali na trajekt. 🙂

Ja se taky přikláníme k názoru, že jediný, kdo je pretazeny z cestování autem, jsme my dospělí, malý v aute obvykle spal lépe než v postylce, autem jezdí rád. Taky chce jet obvykle zpět k moři, na chatu apod. Navíc jsme prvně k moři jeli vyloženě kvůli němu, zmizel mu tam ekzém.zajímavý je, že tu píšou názory proti ,spíš lidé, co nemají tu zkušenost.samozřejmě beru pokud dítě někomu v autě zvrací apod. To bych taky asi nejela.

@m_michaela Taky názor. Náš malý nikdy přetažený a unavený nebyl, chce to samozřejmě tomu dítěti přizpůsobit. On je velmi společenský a miluje změny, vždy byl všude nadšený, na všechny se usmíval. Já si zas myslím, že když se začne později, může být problém, protože dítě není zvyklé na změny a cestování, je to pro něj novinka v zajetém systému, jak u koho samozřejmě. Náš si prostě od mala zvykal a přišlo mu to přirozené a vidím to i u kamarádů, že to není problém, máme jich kolem dost, kteří taky cestují od mala. Kdybych viděla, že se trápí a trpí, nijak to nelámu přes koleno, a je možné, že druhé bude prostě úplně jiné a nebude to taková sranda, jsem na to připravená. Jde i o to, jak se rodiče cítí, my cestovali dost i před ním, takže logicky nelze úplně změnit styl života, naopak to dítě do něj vstoupí a jede se dál. Já si nikdy nepředstavovala, že dítětem se mi kompletně změní život, ale že to mrně se nám taky do jisté míry přizpůsobí. Je to i pro mě změna z jakéhosi mateřského stereotypu.
Jako pokud se necítíte, tak fajn, ale nekritizovala bych ostatní, protože každý rodič zná své dítěte a své možnosti nejlépe. 🙂