Dámy podělte se, jak zvládáte skloubit péči o děti a o domácnost?
Podle průzkumů vyplývá, že pro většinu našich žen jsou děti a péče o domácnost na prvním místě, což je podle mě pro společnost určitě pozitivní zpráva.
Ale jak to ovlivňuje stav Vás samotných, takové to střídání životních rolí. Jak si pomáháte nebo jak Vám pomáhá zbytek rodiny, abyste si našli více času pro sebe?
Ja to zvladam suprove, domacnost me vubec nezajima a je mi fajn.
Zapojuji dítě. A to velmi aktivně . S vysvětlením, že čím dřív uděláme, co musíme, tím dřív můžeme dělat to, co chceme.
Fungujeme!
Rano se s dcerou mazlime, prevliknu jí, sebe, pak ji dam do sedatka v ložnici. Začnou uklízet tam+ vysavam. Ona si hraje...pak dam většinou prát prádlo a jdu si dělat snídani, ji dávám na hraci deku. Po snídani uklidim zbytek bytu, a hrají si s ni. Pak jde spát a to většinou vyklidim mycku, umyju nádobí. Probudí se, nakojim ji, jdu vařit oběd... Větší úklid dělám, když přijde manžel 🙂 snažím se poklidit každý den (vysát, vyprat, obden šetřit, utrit prach), takže je tu furt uklizeno a nemám toho tolik. Nesnasim binec, přivádí me k šílenství. 🤐
@mississka11 Tomu rozumím, naše malá spala aspoň v noci lépe, ale jinak prvních několik měsíců bylo náročných. Synovi jsou teda 3 měsíce a je to první dítě? Podle profilovky vidím že používáte manduku nebo šátek. Jaké aktivity "s dítětem na krku" s tím zvládáte 🙂
@mates_neato se šátkem nezvládám nic, protože v tom nechce být. Dávno uplynula doba, kdy v něm spal 😅 Taky spí v noci lépe, třeba i tři hodiny v kuse. Přes den deset až dvacet minut, pak je dvě hodiny vzhůru a stále dokola. V podstatě jsem ráda, že zvládám péči o starší dceru. Syn mě neustále vyžaduje. Musím u něj sedět nebo ležet. Nic vic. Jak se hnu, tak brečí. Tak aspon můžu být na mobilu. Ale práce tím pádem stojí..
proste se neptam a když to jde, tak se sbalim a jdu cvicit atd. nejsou to jen me deti a ma domacnost. Vzhledem k tomu, ze delam pro ne dost, mam pravo taky na svůj cas. Manzel to s nimi zvladne, takze nevolam, nekontroluji. A hlavne nestojíme detem porad za zadkem (po ocku jen dohlížíme kde priblizne jsou a hlidame to nejmenší), takze takovy - ja mam zízen proste neresim. Mají ruce a nohy, tak at se obslouzi.
blbě...sešly se blbý věci, s kterejma nic neudělám a výsledek je, že jsem ráda, že obstarám základní věci (prádlo, tak nějak úklid), ale třeba vařit už jen občas polívku, spíš třeba přes tejden dojídám věci z víkendu, nebo dělám rychlovky. a občas i tu polívku třeba, nebo něco předpřipravuju už den dopředu večer:D
chtěla bych mít doma větší pořádek, ale je to celkem nemožný, nebo asi je, ale bylo by to asi na úkor mýho psychickýho a fyzickýho zdraví:D (musela bych šůrovat v noci:D)
jelikož: syn spí přes den velmi málo, a mnohdy jen tak, že jdu s ním ven v kočáru. (nemáme zahradu, kam bych ho dala a šla si domů něco dělat, navíc stejně musim jezdit.) ve městě, kde bydlim, nemám nikoho, kdo by mi povozil dítě. max. manžel. a i když jsme na víkend třeba u rodičů, spíš se ostatní věnujou nějaký práci na zahradě apod. a já se stejně věnuju hlavně dítěti. dítě spí i velmi špatně, tzn.když spí, nesmim dělat absolutně žádnej hluk. což znamená, nemůžu mejt nádobí, vysávat, nějak hlučně vařit (mixovat, zprudka smažit:D), ale ani venku, nemůžu jít třeba do obchodu, protože se hned vzbudí:(
když spí doma, tak leda zvládnu pověsit kousek prádla. dítě se dost často kojí (a není to zrovna novorozenec), takže ho ani nemůžu dát hlídat na dýl někomu.. (ale to mi tak nevadí), až fakt po x měsících jsem ho nechala třeba s manželem a já jela na rychlej nákup.
v neposlední řadě dítě je celkem dost protivný a nemá rád, když lítám po bytě sem a tam, protože vždycky někam dojdu, dítě měz ačne hledat, pak jdu zpátky, a ...ne, to se ani nedá popsat. prostě to moc nejde. jo a luxovat nebo třeba mixérovat nemůžu ani když je vzhůru, nesnáší ten hluk a řve:/
no a další věci. je to celkem na pendrek. hlavně to ne/spaní... mě vždycky pobaví, jak si různý matky stěžujou, jak se nic nedá stíhat, přitom jejich děti spěj třeba půl hodiny dopoledne a 2 hodiny odpoledne, ne-li víc... jooo, to by bylo bájo.
jo a o času pro sebe nějak ani nepřemejšlim. mám čas, když dítě uspíme, než se za chvíli probudí a jdu uspávat znovu a pak třeba ještě znovu, než jdu sama spát:D o nočním vstávání nemluvě. je to všechno vyčerpávající, a hlavně časově náročný, když to všecko přizpůsobim synovu spaní a jedení, ale co bychom pro ty naše ratolesti nevydrželi a neudělali, že🙂
@berenika39 to vás obdivuji, to chce pořádnou dávku energie 🙂 Já mám míru pořádku o něco výše než moje žena 🙂 a tak často věčer uklidím aspoň kuchyň a o víkendu celý byt. Na vašem způsobu se mi líbí, že když se úklid dělá průběžně, tak jsou jednotlivé činnosti rychlejší
Skloubení rodiny s úklidem? To bylo v pohodě. Skloubení rodiny s úklidem a prací? To jsou opravdový harakiry :D Je to boj "kdo z koho" ve kterém zoufale prohrávám na plné čáře. Nebejt víkendu, kdy občas vypakuju děti ven a s manželem naběhneme jako uklízecí komando na veškerý volný plochy, tak tu žijem jak v chlívku. Děti zapojuju, ale popravdě, moc to nejde :o)
jo a větší úklidy a vaření se koná hlavně o víkendu....když se na dítě a domácnost rozdělí víc lidí, je to hnedka o něčem jiným...
taky doufám, že pak syna zapojím do prací a vůbec, bude prostě samostatnější...ale zatím je to pořád takto a pořád si vlastně připadám jak v šestinedělí...
jo a to můžu bejt ještě ráda (z tohohle hlediska), že mi dítě dost úspěšně odmítá jídlo, protože pak budu chtě nechtě muset vařit pořád a ideálně pestřejc než třeba pro sebe..
@mates_neato 😀 manžel má míru pořádku pořádku poněkud níže...sny také😀. takže po manželovi nic nechci, stará se o dům zvenčí🙂, auta, buduje podkroví, prostě chlapské práce. Provozní běžné práce zvládneme s prckem, od mala ho to učím a nebere to nějak zoufale🙂, no pak existuje taková jedna paní, co k nám přijde jednou týdně a udělá to, co mě moc neba - lux, vytřít a wc a koupelnu🙂). Má před důchode, těžko hledá práci, je ráda za vydělané kačky a tak je spokojenost na všech stranách🙂. Trvalo mi to, než jsem si to dopřála, ale stojí to za to🙂
Péče o domácnost a dítě by byla celkem legrace, ale domácnost + dítě + práce je už o něco horší...
U nás dobrý, s manželem jsme si nastavili určitou uržitelnou míru pořádku, já každý den zametu, uklidím kuchyň a setřu prach v obýváku, tak ob den dva peru (máme látkové plenky), vytíráme jednou týdně o víkendu, kdy jeden může počkat u dítěte, do toho v týdnu dělám různé nárazové věci, co jsou zrovna potřeba. O víkendu uvařím víc jídel a ty pak zamrazím a přes týden si je rozmražuju k obědu, malý vařím každý den ráno kaši a pak oběd, ale to je chvilka. Jinak je malá hodná a kolikrát si nějaké domácí práce hledám, abych se moc nenudila, zase pak jsou dny, kdy je protivná, a to neudělám skoro nic, ale nikomu to nevadí. Času pro sebe mám docela dost, malá spí jak dřevo, v sedm usne a spí dvanáct hodin, takže já mám od sedmi padla 🙂 Horší je, že trpím artritidou, takže když mám horší den, omezuju se jen na to obstarání dítěte a sebe, ale mám v manželovi velkou podporu a v takové dny se snaží přijet dřív z práce a pak si bere dceru na sebe a já můžu odpočívat.
Jak skloubit dítě a domácnost? Mám téměř 8 měsíčního syna a zvládám to v pohodě. Chce to jen trochu víc plánovat. Uklízím jednou týdně, dvakrát většinou jen vysávám. Nákupy děláme s manželem společně autem některý podvečer nebo o víkendu. Mám i čas pro sebe. Například teď mi syn spí už skoro dvě hodiny, tak jsem vyřídila pár mailů, namalovala se a brouzdám po netu 🙂 Vše je o prioritách. Za těch pár měsíců jsem pochopila, že hlavně musím být v pohodě já. Pokud jsem spokojená já, je spokojené i dítě a manžel. Hlídání nemívám žádné. Za celou dobu si syna 3x vzala jen jedna babička na dvě hodiny do kočáru, jinak nic.
Maličko se bojím, jaké to bude se druhým dítětem, ale jistě to taky zvládneme.
Nezvládám, ale dobře to snáším. Dřív jsem měla priority - práce, škola, pak možná někde za tím domácnost. Škola už naštěstí není, ale přibylo dítě... a práce se omezila, ale zůstala. Takže ne že by mi bylo jedno, jak to doma vypadá, ale na 1. místě to není. Koukám, že diskuze je v rámci dnů s robotickými vysavači... to je můj sen :D
Někdy lépe, někdy hůře🙂) Zrovna teď je tu kolem mě binec jako v tanku, i když jsem včera pilně uklízela:(( Potřebovala bych mít boty s vysavači a na zádech další 2 páry rukou, co by vše urovnaly, když jdu kolem🙂)
Štvou mě nekonečné hromady prádla, je fakt, že co mám sušičku, zdárně s nimi bojuji.)))
Čas pro sebe taky mám, naštěstí manžel je fajn chlap, který si udělá čas na domácnost i své dva rarachy, zrovna včera myl okna🙂)))
Domácnosti mám dvě, dítě jedno, zvládat se to dá, jedu hlavně v noci, přes den se chci věnovat synovi. A večery mam rozplanovane- jednou úkoly do školy a příprava do práce, další večer zehlení... špatný je, když onemocní děcko, to pak jde harmonogram do háje.
Co robotický vysavač... robotickou uklízečku by to chtělo! To by byla paráda 😊
jo a svět by taky hodně zlepšilo, kdybych nemusela 8x za den řešit uspávání.... dát takle dítě přebalený do postele, strčit mu do pusy dudlík, dát mu pusu a jít,...trochu jinej svět, než když se o ten každej spánek musí celkem bojovat..:/
jinak muž se podílí se samozřejmostí🙂
@anetka1701 to mě nedošlo, jak je moje žena ještě doma, že spousta z vás do toho má ještě práci 😲
ohledně ploch doma, tak je mým snem minimalizovat výskyt různých předmětů a věcí kolem, aby to člověk při úklidu měl rychlejší...
@mates_neato jooo, tak to vysvětlujte rodičům od dětí, co u nich jede lego ve velkém! Můj úklid totiž vypadá tak, že nejdřív důkladně zametu, pak vyluxuju pod nábytkem s látkou přes vysávací hadici a teprve pak můžu vzít všechno "na čisto"... A přesto se mi už asi podařilo část kostiček nechtěně zlikvidovat :oD
@myshoun
@martiniquest
to je skvělé, že plánování funguje i doma. Když člověk zná a dělá jednotlivé kroky, neztrácí čas přemýšlením co ho všechno čeká...
Píšete si regulérní plán coa kdy udělat?
@mates_neato Pisu si do diare, kdy je co potreba zaridit (posta, administrativa), kdy jsme domluveni s kamaradkami na nejake prochazky a vylety, rodinne oslavy atd. Co se uklidu tyce, tak neplanuji. Proste kdyz je to potreba, obetuji 2hod casu pro sebe a uklidim cely byt. Vychazi to cca po 7 dnech.
Pomerne ted zvazuji, ze prikoupime roboticky vysavac. Mame uz roboticky mop a je to fajn pomocnik. Syn se zacina vic pohybovat a chci, aby byl v cistem, ale zaroven nechci vysavat kazdy den.
No tak u nás úklid musí být téměř každý den. Každý den teda vysávám a to většinou hned, jak odvedu starší do školky, nejmladší spí v kočáru a prostřední "pomáhá" vysávat. Vytírám podle potřeby většinou po obědě, jak usne prostřední. Prach podle potřeby,ale protože opravujeme barák, tak celkem často, práší se téměř nepřetržitě. Peru podle potřeby, ale pro 3 děti a dva dospělý je to cca ob den. Vařím téměř každý den, někdy si uvařím na dva dny. A čas "jen" pro sebe? No moc ho není protože kojím. Ale snažím si užít třeba obyčejnou koupel, kafe s kamarádkama 🙂 I když sebou většinou mám alespoň jedno dítko 🙂 S větším úklidem (mytí oken, jarní úklid,atd) mi pomáhá mamka nebo tchýně.
Takový ten každodenní rutinní úklid zvládám s dcerou sama, někdy se to neobejde bez toho aby malá musela vydržet i v ohradce, někdy je kolem toho dost křiku, ale vzhledem k tomu že máme labradorku a kocoura tak vysávání a vytirani je každodenní někdy vysavam na víckrát a tak nějak v průběhu celého dne uklizim a dělám co je třeba... Ale okna jsou umyté jen jednou do roka, to už prostě nezvládám
Péči o domácnost jsem příliš významu nepřikládala ani před dětmi, takže to nepřeháním ani teď. Ano, po zemi plazící se batole chci alespoň trochu zabezpečit (úplně nepotřebuju, aby obědvalo psí granule z misky), ale prostě nemáme domek jak klícku. Už od doby, co s mužem bydlíme spolu, máme rozdělené některé povinnosti, takže když domluvu dodržuje, je to příjemné a v klidu zvládáme udržovat jen nějaký provozní nepořádek.
Čas pro sebe zatím mám jen málo (snad vyjma pár chvilek denně, kdy sedím u PC), žádné víkendy a svátky, každý den je stejný, se stejnými úkony a povinnostmi. Jsem ráda, když si párkrát v týdnu jdu přes den na hodinu nebo dvě lehnout a pokusím se dospat letitou spánkovou deprivaci. 🙂 Složitější logistika a plánování času mě čeká, jakmile se vrátím do pracovního procesu, to bude teprve fičák! 😀
Je mi jasné, že tohle období nebude trvat věčně, takže se z toho, že si třeba 1x týdně nemůžu sama zajít do obchodu, zacvičit nebo s kamarádkami do baru, nezhroutím. Za pár let mě děti budou vyhánět z domu, takže... 😉
@sarihy Díky, no myslím že by robotický vysavač mohla využít i paní na úklid, čímž by ušetřila až 1 hodinu času, který by mohla věnovat jiné části bytu nebo domu, kde jsou lidské ruce zatím nenahraditelné, např. prach nebo to neustále žehlení 🙂
Přemýšleli jste nad tím?
ps: mimochodem na výstavě elektroniky IFA měli prototip žehlícího robota, ale vešel by se asi do dvou místností, tak jako před 40 lety počítače 🙂 Ale máme se na co těšit, jednou i to přijde 👍😲
Podobné diskuze
Je pravda, že čas na sebe jsem si našla po 3 měsících asi na 30 minut, jinak jedu nonstop. A to jsem šla jen nakoupit snídani ☹ Kojim, tak nikdo nemůže hlídat, navic kojim i co půl hodiny, tak už nikdo nechce ani s kočárkem ven. S dcerou jsem si cas pro sebe našla. O víkendu jsme s partnerem uklízeli oba, ale to asi poprvé po měsíci, jinak kuchařku, uklízečku a chůvu dělám já. On nedá ani talíř do myčky. Ano, je hodně pracovně vytížený. No a já uklízím v noci. A vařím taky v noci, kdy syn spí aspoň 3 hodiny. Jinak nemám šanci.