Je lepší přikázat, nebo vysvětlit?
Děti jsou úžasná stvoření, která už od malička projevují svou osobnost. A když se jim něco nelíbí, umí se ozvat. A nedej bože, když jim něco přikážete nebo dokonce zakážete... Nic naplat, bez rodičovské autority se fungovat nedá.
Při důsledné práci s malými tvrdohlavci by nám mohly pomoci hlavně mámy rázné vlčice. Právě ony asi nejlépe vědí, jak si zbudovat respekt… Najdou se mezi námi?
A jak to doma řešíte vy? Držíte se svých zásad, i kdyby trakaře padaly? Nebo občas povolujete výjimky a snažíte se s dětmi nějak domluvit?
Napište mi, co u vás funguje nejlépe a čeho by se měli budoucí rodiče vyvarovat, aby jim jejich miláčci nestihli "zvlčit". 😉
Krásné, velmi vtipné a hlavně poučné jsou přednášky a knihy paní doktorky Pekařové. Pokud máš možnost, navštiv její přednášku, když nic jiného, dobře se pobavíš, ale myslím, že najdeš i spoustu inspirace🙂
U nás je to situace od situace. Někdy domluva stačí, někdy bohužel ne. Nerada je něco nutím dělat, protože je mnohem lepší, když jsou sami vnitřně o věci přesvědčeni, než když to dělají protože proto. A to platí snad ve všech oblastech i u dospělých. Důležité je být vnitřně přesvědčen.
@olga_ Tato forma domluvy, o které píšete, je ideální. 😉
@olga_ samozřejmě, že je lepší dohoda, ale v reálu to taky nefunguje vždycky na všechno. Ve výchově jsou důležité i mantinely, které prostě nastavené jsou a děti je potřebují. takže hold něco nejde ani domlouváním, ani dohodou. A hlavně každé dítě je jiné, kdyby existoval manuál jako na stroj tak by to byla nuda🙂
Kazde dite je jine. U naseho temperamentniho a vztekleho minicloveka plati klidny pristup a vysvetlit nebo dat moznosti. Kupodivu tomu rozumi (ma 4 mesice)😊. Jen mne to jde jako mamince hur (malej je povahove zrejme moje mladsi verze), takze si rikam zachovej klid, nemuze za to, hlavne klid.
Je to zvláštní, než jsem začala číst články z Nevýchovy myslela jsem, že je u dítěte důležité mít autoritu a teď mi přijde důležitější mít jeho plnou důvěru a ano vysvětluju a snad už i vic poslouchám, co mi chce říct. Nejsem bez chyby,ale když ji udělám omluvím se.
Snažím se o rozumnou domluvu a dodržuji sliby, které dám.
Podobné diskuze
- Vtáčení špiček u dvouletého dítěte. Existují nějaká cvičení, která by mohla p...1
- Zvedání těžkých věcí atd. Je to opravdu tak nezbytně nutné?28
- Maminky Zlínský kraj - dotazník - PROSÍM VÁS O POMOC.0
- Odvolání z rodičovské. Mohou mě odvolat nebo mi to i přikázat?37
- Jak vysvětlit dítěti, že se něco nesmí?29
- Volba lékaře k porodu sekcí - Podolí, máte zkušenost?1
@jana_rajec U nás domluva není výjimka. Nenechám si sr* na hlavu, ale to samé učím také syna 😂. Domluva a vysvětlení je základ a standard. Nejlepší je, že ve třech a čtvrt už mi sám aktivně vysvětluje, proč něco chce, proč to chce rychle a tak. Samozřejmě jsou napjaté situace, ale k těm se třeba večer nebo druhý den vrátíme a zkoušíme vymyslet, jak příště líp.
Nechci mít vedle sebe dítě, které skáče podle mě. Chci mít respektujícího a respektovaného parťáka a to se nám daří 😍.