Ahoj holky,
pouštění draka je klasická podzimní činnost. Občas zahlédnu někdy na polích, jak tatínkové zkouší dostat draky do vzduchu, aby svým ratolestem udělali radost. Vždycky pak s úsměvem vzpomínám, jak jsem se o to samé kdysi taky s tátou pokoušela. Pravděpodobně kvůli špatným povětrnostním podmínkám – marně.
Zajímalo by mě, jestli jste někdy s dětmi byly pouštět draka a jestli se vám povedlo dostat ho na oblohu?
Autorky nejzajímavějších příběhů se mohou těšit na poukázky v celkové hodnotě 750 Kč do KiKu 😊.
Těším se na vaše příspěvky.
Klára
Letos jsme naší princezně koupili draka. A pak týden čekali na vítr :D. Ve čtvrtek jsme se ale konečně dočkali a naše dvouleťačka poprvé v životě pouštěla draka. S tatínkovo pomocí vyletěl vzhůru, ale pouštěla ho s velkým úspěchem úplně sama, celá šťastná! A pokud to porovnám se svými vzpomínkami na dětství a pouštění draků, musím napsat i to, že drak je naprosto v pořádku 🙂.
náš děda (můj taťka) má na všechno nějaký zlepšovák. Nedávno našel draka (opuštěného, ve stoce za vsí), tak vzal prut, vlasec (poořáádně dlouhý) a šli jsme pouštět draka. Už jste viděli, že by někdo pouštěl draka na rybářském prutu? 😅 Jenže ten drak tak krásně vzlétl a tak vysoko. Naviják se odvíjel sál a pak jsme ho zase snadno namotali. No paráda...od letoška se u nás pouští drak jedině s prutem.
To je otázka přímo pro mě, protože vztah s mým teď už manželem začal právě pouštěním draka😂Nevím, proč ho na to xté rande napadlo vymyslet právě tuhle činnost, ale nebránila jsem se tomu a brala jsem to jako návrat do dětských let. Akorát já měla zafixováno, že abych dostala draka do vzduchu musím naběhat stovky metrů, než mi vzlétne. Ale omyl! Manžel mě to naučil bez tohoto běhání, stačí počkat na správný poryv větru😉
No, a protože toho draka bereme jako opravdový začátek vztahu, tak máme tradici, že na každé výročí draka bereme na to osudové místo a zase ho pouštíme. Vynechali jsme jen 1x a to vloni, když byl syn hrozně malý.
Kromě toho ale pouštíme draka i s dcerou u nás na vsi a tu to hrozně baví.
Tak pouštění draka jsme si pořádně užili, naběhali jsme u toho 100 podzimních km, zhubli neuvěřitelná kila, ale drak vzdoroval....a nejhorší ze všeho je, že u nás v obci žije cca 60ti letý muž, který přijde, draka pustí a nechá vystoupat do x m a pak jen stojí, drak si lítá a on se rozhlíží po těch zoufalcích okolo. Těžko říct, jestli ho víc baví to jeho pouštění nebo ti snaživci okolo. Ale my to nevzdáváme, po očku odpozorujeme jeho techniku a kvalitu draka a ten náš jednou jako fénix vzletí...jen vydržet 🙂 Věříme v lítacího draka 🙂
Nas Filda je jeste na pousteni draku malej. Ale vzpominam si kdyz jsem ja byla mala tak jsem si vyrobila samozrejme toho nej draka😁 a sla jsem poustet, behala jsem sem a tam a vsemozne ho zkousela dostat na oblohu a nic, po nejake dobe se povedlo, ale asi nejak "blbe fouklo 🤣" a drak skoncil na zemi skoro na cucky, a ja zacala strasne brecet😂 od te doby jsem asi draky nepoustela ale uz se tesim az budeme s Fildou poustet, snad se nam to povede😉
Naše první pouštění draka proběhlo cca před měsícem. Foukal vítr, sluníčko svítilo, prostě ideální počasí. Draka jsme vytáhli z obalu, podle návodu postavili a zjistili, že chybí takový ten kroužek na vyvažování. Protože děti byly natěšené, nechali jsme je s drakem alespoň běhat. Drak sice nepřežil, ale radost byla i tak a děti se vyběhaly. Teď se těšíme, až to půjdeme s novým drakem zkusit znovu
Draka jsme pouštěli loňský i letošní rok. Minulý rok jsme ho pouštěli někdy v lednu - vyšlo krásné počasí, syn nadšený, usměvavý. Ovšem jen do té doby, než jsme mu ho také půjčili. Jelikož mu byli dva roky, ve svém nadšení ho pustil a už se nám ho nepodařilo chytnout. Letos to bylo méně vesele. Byli jsme na drakiáde, kde lízal snad každý drak, vyjma toho našeho. Jsem zvědavá, co nám přinese rok další 🙂
Pouštění draka k podzimu neodmyslitelně patří. Se ségrou jsme jako malé dostaly krásného velikého motýlka, trošku dražšího. Jen jsme nechtěly čekat na vítr a na rodiče, tak jsme ho vzaly na pole, kde bylo strniště po obilí. Drak nám samozřejmě nelétal a trošku jsme ho po tom strništi potahaly. Domů jsme se vracely nešťastné s roztrhaným drakem. Doma jsme ho schovaly za skříň a rodičům řekly, že ho pouštět nechceme. Časem se to provalilo, ale naši rodiče jsou skvělí, takže nám odpustili. Chtěli jsme pouštět i s dcerou, ale zatím se nám to nepovedlo. Buď je nemocná, nebo nefouká, anebo fouká až příliš :-\
My zatim cekame az se mrnousek narodi a prijde mezi nas, tak prvni pousteni probehne az za rok, ale uz ted vim, ze ho mrne bude vyrabet s tatou doma, stejne jako nas tata ho vyrobil s nami, byl obrovsky, asi metr neco vysoky, drevena kostra a potazeny papirem, ktery jsme s mamkou pomalovali a ozdobili, jelikoz byl taky pekne tezky, museli jsme cekat na silnejsi vitr, asi po necelych 2 tydnech fucak opravdu prisel, poctivy, na poli jsme byli jen my s brachou a rodice a opravdu vzletl, bylo to naprosto skvely, lital a byl vys a vys, pak se fucak promenil v bourku, zacalo hrozne lejt a do draka se udelala velka dira a sel k zemi, byl to jeho prvni a posledni let, ale byl dokonaly....🙂
Tak já letos pouštěla draka snad poprvé v životě. Když jsem byla malá, tak asi taky, ale pamatuji si jen, jak jsme ho vyráběli, ale že by i letěl, to už ne. Koupila jsem obyčejného nejlevnějšího draka, kdyby z toho náhodou nic nebylo. Byla to sranda, vůbec jsem nevěděla jak na to 🙂, a že budu muset naběhat několik kilometrů po ornici, kterou ten den pohnojili močůvkou, to kdybych věděla, tak si to asi rozmyslím 😀, ale chtěla jsem malému udělat radost a naučit ho to. A musím se pochválit, zvládli jsme to spolu a drak letěl!
Mámo táto, pojďte ven,
s drakem se tam vyblbnem.
Takhle křičí naše děti,
že jich máme..jako smetí 🤣
Bundy, boty čepice,
Venku jsme ve vterince.
Táta spagat odmotava,
Drak nám hezky z výšky mává.
Nakonec však víc než drak,
Lítá táta v holínkách.
Drak už zase v poli leží,
Táta k němu rychle běží.
Nikomu to nevadilo,
Srandy i tak hafo bylo.
Všichni si to užili,
Nakonec čaj společně vypili.
My se letos rozhodly s kamarádkou, že půjdeme s dětmi pouštět draky samy, jelikož naše drahé polovičky byly služebně pryč. A jak to dopadlo? My mámy běhaly po poli jako zběsilé a děti si sedly, smály se nám a uzavíraly sázky, jestli drak poletí nebo ne 😂 samozřejmě neletěl 😂 skončily jsme pak u nás doma na svařáku a společenských hrách 😂
Zdravíme z Moravy, rádi pouštíme draka a dostat ho na oblohu se nám daří. I když...někdy to jde ztěžka 😂😂, ale tatínek lítá sem a tam a šup a už lítá drak po obloze. Taky nám skvělé nahrává kopeček, který máme kousek od domu, celý rok tam fouká, tam je fakt ideální místo. Zkoušeli jsme draka vyrobit doma, ale neletěl. Kupovaný drak to jistí, dcerky jsou spokojený i tak. Létání zdar. ,😁🌪. P.s. škoda, že mi nejde přidat fotka, to by jste se všichni nasmáli.
Letošní podzim je pro synka premiera, vždy se jen dival ze země, letos vyrazil a chtěl pouštět sám a byl stastny a kazdemu o pouštění draka vypravel při ceste domu.jak se mu dařilo.Synovi ani nevadilo,ze při pouštění zakopne, spadne ve vyvoranem poli... Počasí nám přeje, pokaždé, když jdeme pouštět, tak vítr fouká, protoze pole na které chodíme je vetrne bez stromů.
Dobrý den, drakiadu jsme jako každý rok navštívili i letos, ale syn 2 roky je ještě malý na zapojení se do pouštění draka a tak jsme spíše fandili kamarádům. Na drakiadu jsme chodili s rodiči již v dětství.
Draky jsem vyráběla každý rok s klukama ve škole při pracovních činnostech a bylo super pozorovat, jak se kluci rok od roku ve výrobě zlepšují. V šesté třídě někteří dělali svého prvního draka! Ještě lepší ale bylo potom to pouštění na poli za školou a většina draků se do vzduchu nakonec dostala. Některým klukům pak ujel autobus, jak moc se do pouštění zabrali 🙂 To byli ty úžasné zážitky ze školství ❤️
Už se těším, až bude syn větší a budeme draka nejen vyrábět, ale hlavně pouštět a smát se u toho 🙂
Draka jsem vždycky radši vyráběla jako dekoraci, než pouštěla, i kdyz mám pohled na nebe s litajicimi draky moc ráda, jsem spíš přes tu podzimní výzdobu... Jednou se nám ale stalo, že jsme projížděli kolem jedné louky, nad kterou právě někdo pouštěl draka, a v tom jsme si všimli, že se okolo zastavují lidé, pribrzduji auta a lidi si toho draka fotí. Nedalo nám to a zastavili jsme taky, a když jsme došli blíž k mistu, nad kterým se drak vznášel, všimli jsme si, že je na něm napsáno "VEZMEŠ SI MĚ"? Byl to moc krásný zážitek a myslím, že radost měla nejenom slečna, která byla požádána, ale všichni okolo se usmívali a určitě měli hned hezčí den 😊
Ahojda, letos jsem dostala ten skvělý napad?!Si draka vyrobit.🤔 Musím pravdivě dodat,že jsem antitalent na vyrábění- představa a realita total mimo. Ale to se zmakne.Nezmaklo🤣.
Zvládla jsem si vyrobit mašle/ocas, namalovat obličej,ale jak došlo na konstrukci začalo se to sypat. Manžel naštěstí viděl můj zoufalý výraz a pomohl mi draka dodělat. Sice jsme se u toho hádali,jak malé děti,ale drak byl hotový.
Druhý den jsme ho šli se synem pouštět. Cestou ven se nám drakův ocas dostal do zábradlí - já netušila, syn škubl,drak lehl.....
Závěrem jen dodám: Holky ten nový z krámu je krásný a vydržel i to létání🤣🤭
Při čtení tohoto příspěvku jsem si vzpomněla na draka, co nám koupil tata, když jsme s bráchou byli ještě malí. Dostali jsme draka-rogalo :D tak jsme ho hned museli jit vyzkoušet. Vyběhli jsme na louku kousek od chaty, zrovna i foukal vítr a na chvilku přestalo pršet. Oba jsme si říkali, ze budem met určitě nejlepšího draka co bude nejlíp lítat a ze budem URČITĚ jediní, kdo ma takovýho draka, ze ostatní tam budou blbnout s papirem, lamy ze :D.. no ehm.. na louce jsme nebyli jediní, kdo měl koupeného super draka, ale v čem jsme byli fakt jedničky, bylo to, ze nám ta potvora nechtěla litat :D. Okoukali jsme techniku ostatních "lam s papírovým drakem" :D a chvilu litali po polu v blacku a tahali draka za sebou :D. Pak jsme to teda vzdali, a jakože se dívali na hodinky, ze uz musíme jit zase zpátky, ze na nás čekají rodiče. No.. my jsme byli jak prasata, z draka byla koule od bahna, mama nás nechtela pustit do chaty, tata nás chtěl prerazit :D ale hlavně, ze jsme meli lepšího draka než ty "lamy" :D :D
V dětství jsem draka nepouštěla snad nikdy 😕 proto se to snažím vynahradit svým dětem. Letoa jsme s partneren koupili draka Playtive z Lidlu. Řízení oběma rukama. S velkou slávou jsme čekali na vítr, pak jeli na kopec, kde jsme zjistili, že vítr je velký až moc 😂😂😂 takže jsme draka sbalili a šlu domů. Počkalu jsme na menší vítr a pak kétal luxusně.
Vloni, když jsem čekala našeho třetího ďáblíka a bylo mi tuze zle, bylo potřeba zabavit cery. Tak se partner jal s nimi vyrábět dekorace do oken z barevného papíru. Vyrobili nádherného drala, listy, ducha, dýně... nádhera. Holky zabavené, maminka mohla ležet bez výčitek a ještě nám dekorace zůstala i na další roky.
Ahoj, nedá mi to a musím přispět do diskuze o pouštění draků... Ne vždy jsou to jen milé záležitosti... já mám podzim spojený s narozením mého syna. Tenkrát bylo maličkému asi 14 dní, když foukalo a my se rozhodli, že půjdeme pouštět tehdy s dvouletou draka. Tedy tatínek s dcerku vyrazil na pole a já jezdila okolo s kočárkem... Zábava byla v plném proudu, bylo tam tenkrát hodně lidí a najednou se strhla mela mezi staršími kluky, navzájem se honili a jeden zakopnul a strhl si draka k zemi. Všechno bylo ok do té doby, než drak přímo spadl na naši dceru. bacil ji tyčkami přímo do tváře a zřejmě jak se hnula, tak jí levou tvář roztrhnul. Do dneška to mám před očima a vidím to jako by to bylo teď. Samozřejmě pak následoval řev, křik, spousta krve, pohotovost a šití. Malá vypadala jako Peyrac, fakt nekecám. Klukovi to bylo moc líto, přišel se nám x krát omluvit... Všechno ale dobře dopadlo, tvář nádherně srostla a není nic vidět. Zážitek strašidelný, takže když pouštět draky, jen sami a jen jednoho! 🙂