TÝDENNÍ SOUTĚŽ o velký nákup v KiKu: Zpátky v čase Vánoc

TOHLE VŠECHNO JE MOJE??! Výraz radosti, zároveň pochybností - NEZDÁ SE MI TO?! Vážně, tolik kozaček na Bárbíny? 😀 Tyhle plastové odlitky za pár korun pro mě měly větší cenu než pravé zlato 😀

Tak tohle je opravdu všechno moje 😉 🙂 😀

Na Ježíška jsme se vždy moc těšili!! Vánoce cca v roce 1989 se sestrou (naše maminka fotí a říká: "Dáte si pusu?") 🙂 .... A moje sestra to pojala ve velkém. Když pusu, tak pořádnou 😀 😀. A Vánoce v současnosti? Na ty se těšíme snad ještě víc, než když jsme byli děti. S manželem a s naší dcerou Nikolkou <3

Moc rada vzpominam na vsechny Vanoce, vsechny byly krasne, obzvlaste ty, kdyz u nas byla babicka a prababicka.
Ted se na Vanoce tesim hlavne kvuli detem. V loni jsme je poprve slavili sami ve ctyrech a to byly zatim ty nejkrasnejsi 😍
Letos jsem se tesila tak, ze uz tyden mame vanocni a zimní vyzdobu, samozrejme z Kik 😊

takové ty retro vánoce - cca před téměř 30 lety. tuhle fotku miluju 🙂

Moc ráda vzpomínám na to jak jsme trávili vánoce, když jsme byly děti. Stromeček zdobili naši v noci, abychom měli ráno na Štědrý den překvapení 🙂. Den pak probíhal tak, že jsme dopoledne koukala na pohádky, po obědě jsme šli s tatkou na procházku a mamka začala připravovat večeři. Po večeři následovalo rozbalovani dárků, rozkrajovani jablicka, lití vosku atd. I nyní se snažíme slavit vánoce podobně, aby i náš malý na ně vzpomínal s láskou 🙂 Své fotky z vánoc mám u rodičů, tak aspoň jedna naše rodinná 🙂

Ja nejradši vzpomínám, jak jsem s mojí babičkou pekla cukroví. Teď ho.pecu ja s dětmi. Letos uz se zapojí.určitě i syn, kterého to loni ještě nebavilo. Pak se mi vybavuje ten vnitřní pocit, to vzrušení, jestli uz ten ježíšek přijde a teď to samé vidím v očích svých dětí. Takže v podstatě je to stejné jako kdysi, jen to zažívám z te druhé strany a je to asi ještě hezčí, než to co člověk zažívá jako dítě.

Naše Vánoce, když jsme byli ještě malí, byly kouzelné. Pamatuji si ty hromady sněhu venku, když jsme přišli celí promrzlí domů a maminka nám udělala ten nejlepší horký čaj. Pamatuji si jak to ráno na Štědrý den vonělo v celém domě vánočkou a za oknem padal sníh a doma bylo teplo a tak nějak jakoby bylo všechno víc prosvětlené, pamatuji si tu vůni vypraných záclon a tu nedočkavost u večeře. Strašně moc bych chtěla, aby moje děti zažívaly stejné Vánoce jako já, když jsem byla malá.
S našimi dětmi si chci letos pouštět lodičky a chci si vytvořit vlastní ozdoby na stromeček. Uděláme si cukroví a pustíme koledy. Já se tak těším...
A nejvíc se letos těším na takové těšení se 🙂 Naše Anetka

Tak takhle to u nás vypadalo na Štědrý den,když už uměla ségra něco zahrát na flétnu.Já jsem se později naučila něco málo na klávesy,takže jsme to kombinovali 🙂 Ani se to nedá popsat jaké jsem měla pocity jako dítě na Štědrý den.Bylo to něco krásného,co člověk už nezažije.Ano najdou se jiné příležitosti,které jsou také nezapomenutelné ale tohle bylo něco jiného.A jak jsem byla starší,tak mě samotnou překvapovalo že už to šimrání v podbřišku,jestli Ježíšek přijde nebo ne už nebylo takové,jako když jsem byla malá.Ale také na to nikdy nezapomenu a budu se snažit aby i moje děti takto prožívali Vánoce

@jitkaak nejdou mi odeslat fotky ☹

Pardon za nekvalitnu fotku 🙂 v tej dobe sme mali len také. Mám tam asi 4 roky. Z vianoc z detstva mi utkvelo v pamäti, že bolo také ticho celý deň, stavali sme stromček, ktorý sme s bratom urcite do večera aspoň raz vyvalili 🙂 s otcom sme boli na prechádzke, bývalo u nás veľmi veľa snehu co dávalo taký smrnc vianociam. A mávali sme doma mandarinky 🙂 . Teraz mám dve dcérky 12rokov a 10 mesiacov. Budem sa veľmi snažiť aby ta pokojná atmosféra, ktorá mi utkvela v pamäti, bola opäť súčasťou vianoc. Tieto vianoce si uzijeme doma, ale tie ďalšie pôjdeme na chatu do hôr. Ticho, samota, sneh, zvieratka, praskajuci ohen v piecke a v krbe..🙂 V neposlednom rade vianoce sú u nás čas keď sme sa zišli vsetci: ocino zo zahranicia, sestra z Prahy, brat z Belgicka, kamaratky z rôznych zahranicnych prác..

V dětství jsem Vánoce milovala hlavně kvůli dárkům. Dnes je miluju kvůli mým dětem. Díky nim mám Vánoce celý rok. V dětství jsme měly různé zvyky, ať už to bylo rozkrajování jablíčka (to máme dodnes), nebo lití olova (to s dětmi kvůli bezpečnosti nedělám).
Jedno ale dělám jinak než moje maminka. Pamatuju si, že vždycky posledních pár dní před vánoci maminka (i my) jmse jen uklízeli, připravovali. Někdy se stačilo ještě pár dní před vánoci vymylovat. Po Štědrovečerní večeři šlo na mamince vidět jak je vyčerpaná a ráda, že už je konec. Proto já tohle nedělám. Jelikož jsem doma na rodičovské dovolené už osmý rok - nejdřív se synem Davidem, pak Lukáškem a nakonec teď s Nelinkou, tak si svátky i dobu adventní užívám. Dnes už mám dárky k Vánocům zabalené, velký úklid za sebou, cukroví objednané. Celý advent trávíme s dětmi při hrách, choděním po Mikulášských a Vánočních besídkách. Nehoním se do noci, radši jdu s dětmi o půl deváté do postele a vyprávím jim pohádky. Neběhám po obchodech, protože už v lednu vím, že v prosinci budou vánoce. Život s dětmi si užívám, vím, že tento krásný čas skončí až vyrostou.
Přidávám fotečky našeho nejmladšího andílka Nelinky, mého prostředního pomocníka Lukáška a radost u stromku z dárků Lukáška a Davídka

Nevzpomenu si na nejlepší zážitek z Vánoc, ale velmi dobře si pamatuju ten asi nejhorší...jak jsem zjistila, že Ježíšek neexistuje!

Máma léta pekla velké množství cukroví (byli jsme doma tři holky a cukroví milovaly) a protože jsme ho dost často stačily sežrat množství ještě před Vánoci, jednou ho (to mi bylo asi sedm) schovala do skříně...já všetečná, do ní na cukroví vlezla a našla i nějaké dárky...pamatuju si, jak jsem po pár dnech s pláčem mámě přiznala, že vím, že Ježíšek nechodí, že jsem dárky objevila...nevím, jak se jí tehdy povedlo mě přesvědčit, ale prostě mi řekla, že u nás dárky nosí prostě Ježíšek, a já jí to věřila 🙂 ale tenhle zážitek ve mě zůstal dodnes ;)

Já měla vždy nádherné Vánoce a tak je takové chci i na dále. Brzy se nám narodí miminko, takže určitě budu pokračovat tak, jak k tomu přistupovali mí rodiče. Krásně prostřený stůl, vyzdobený dům, tradice, vycházky, vůně cukroví, slavnostní nálada, koledy, společné focení. Byla jsem překvapená, jak u přítele doma se Vánoce neřeší - vše se dodělává na poslední chvíli, atmosféra žádná, rodina se nesejde. Takhle to jednou nechci. Pro mě jsou to krásné svátky a každý rok se moc těším.
Fotek tu momentálně moc nemám, ale snažíme se zprovoznit video a kazety, na kterých jsou naše Vánoce točené - moc ráda si zavzpomínám na ty chvíle a jednou to takto budu také dokumentovat, abychom si mohli zavzpomínat. Když jsme se dívali naposled na video, tak se mi moc líbilo, jakou máme ohromnou radost z takových dárků jako jsou pastelky, stojánek na knížky, pyžamo. Měli jsme skromné Vánoce (žádné drahé elektro hračky jako se dávají dnes), ale já měla vždy pocit, že jsou strašně bohaté a krásné. Bohaté na zážitky a prožitky. Je až neuvěřitelné, jaké rozdílné dojmy z Vánoc s přítelem máme.

Já nemám na Vánoce ani extra špatné ba ani hezké vzpomínky. Jako malá jsem asi vnímala hlavně dárečky a i táta tu byl na štědrý večer. Jako na oko. Když si pak pořídil novou rodinu a další děti tak už se tu samozřejmě neukázal. Byly jsme s maminkou samy a čím jsem byla starší, tím to bylo prostě hmatatelnější ta osamělost dvou ženskejch u stromečku na jehož balíčky padly maminky úspory za celý rok, abych tam měla pár nových triček. Dnes mám svoji rodinu a každé Vánoce si přeji jen to, abychom tam 4 byli i ten další rok.

Na Vánoce vzpomínám strašně ráda. Je to jeden z nejlepších dní v roce. Vždy jsme jely s mamkou a sestrou za rodinou do Chebu. Obešla se celá rodina. U babičky jsme vždycky hledaly se sestrou a sestřenkou dárky,které měla babička vždy schované v ložnici v šatní skříni 😀 (myslela si, že je nenajdeme hihi) Také si vzpomínám, jak jsme se sestrou a sestřenkou měly pokaždé na každý Štědrý den vymyšlené nějaké vystoupení pro rodinu 🙂. Buď jsme zpívaly a tančily, nebo jen tančily nebo zpívaly. Byly jsme vždy jako na trní, než zazvonil zvoneček. Pokaždé jsme s velkým úžasem,co je vše pod stromečkem, přiběhly a ujmuly jsme se čtení dárečků. 🙂 Byly to prostě pokaždé nádherné Vánoce. Vždy jsme byly společně jako rodina spolu.
Strejda zabil kapříky a my se s holkama tajně chodily dívat. Strejda nám vždycky dal dušičku aby byly kapříci v nebíčku. Pak jsme je odnesly babičce na osmažení. Jeden kapr chtěl strejdovi vrátit to co jim provedl. Pak při večeři strejdovi zaskočila kost v krku 😀 rychle jsme mu všichni hodili kousek chleba na klín, aby to zajedl 😀. Všechno dobře dopadlo a pak už jsme se tomu jen smáli až do zazvonění zvonečku.
Babička šla připravovat kapříky a ten kdo byl vybíravý, pro něj babička udělala kuřecí a vepřové řízky 😀 ... Vždycky jsem ji obdivovala, jak to všechno zvládá s nadhledem a navíc si nenechala pomoct. Miluji její bramborový salát a když jsem čekala našeho broučka udělala jsem stejný. Škoda, že i tak byl úplně jiný hihi. Vánoční cukroví vonělo a koledy se zpívaly. Vše bylo tip ťop 🙂 Moc se těším na první Vánoce s naším synkem 🙂 .
A dnes už jsem sama maminka a chci našemu synečkovi dělat takové Vánoce, jaké jsem zažívala já a moje sestra. I kdyby byly chudší, hlavně ať jsme jen spolu a hlavně zdraví.
KRÁSNÉ VÁNOCE VŠEM

Jak tak koukám na ty fotky.. parádní.. bohužel teď vůbec nevím, kde co mám, čerstvě přestěhovaní a plno věcí ještě v krabicích..

Vánoce když jsem byla malá, měli své klasické kouzlo, těšení, nadšení, radost, později už člověk věděl, tak špizování rodičů, si mají, vezou nějaký dárek a hledání dárků.. já na to měla asi senzor, ale taťkovy dárky jsem vždy hned našla.. a nejutkvělejší vzpomínka je poblití se z rybí polévky s jikrami a utěšování, že to bude dobré, však Ježíšek ti přinesl plno dárků...

A teď, teď jsem v pozci, kdy musím skovávat dárky já a strašně se těším na rozzářená očička toho mojeho prďoli 🙂

Když nad tim tak premyslim, tak asi "stare" vanocni fotky ani nemam. Nevzpominam si, ze bychom se fotili. A jestli ano, tak budou u mamky. Ale vzpominam si, jak jsme kazdeho 25.12. jezdivali k babicce a u ni měla nadílka zase jiny prubeh, nez doma - tam byly kapri rizky (u nas rarita, v rodine jsme to nejedli, nevarili). A u stromecku se pomodlili (spis jen tise stali a modlila se babicka) a zpivali koledy. Bylo to krasne.
Ve sve rodine si poustime alespoň koledy na CD. Prikladam fotku z druhych Vanoc našeho syna (pac z prvních mam v pondelni soutezi 🙂 ). Ty uz jsme zvladli se vsim vsudy, vcetne slavnostního odevu (tedy skoro, ja mela místo lodicek backory - proste všechno na 100% jsem nestihla 🙂 ).

Staré fotky bohužel nemám. Ale nedávno jsem právě s maminkou vzpomínala jak jsme pekly hromady cukroví, které jsme ani moc nejedla a nakonec se stejně vyhodilo, ale prostě ta atmosféra a to pečení nemohlo chybět 🙂 24. Jsme vždy zdobili stromeček, koukali na pohádky, pak jsmr šli zapálit svíčky na hrobech a mamka mezitím přichystala večeři a dala ke stromků dárky. Vánoce u nás byly vždy krásné a nikdy na ně nezapomenu. U nás to teď probíhá tak, že cukroví s klukama peču, mladší z toho dělá spíše placky, starší už se snaží, nechávám jim volne ruce ať se baví. Takže u nás cukroví není moc estetický hezké, ale dělané dětmi. Jinak.koukame na pohádky a večer jdeme na procházku a Ježíšek mezitím přinese dárky, až se vrátíme připravíme kapra, navecerime se a jdeme ke stromečku. V kupování dárků se vždy vyřadím. Moc ráda nakupují dárky a těší mě když mají děcka radost.

Já moc ráda vzpomínám na Vánoce mého dětství, mí rodiče se dlouho snažili, abychom v Ježíška opravdu věřili a já jsem jim za to velmi vděčná! Zvonečkem nám chodil zvonit soused a my opravdu věřili, že je to jen Ježíšek, který vždy zapomněl zavřít za sebou balkonové dveře 🙂 V této tradici pokračujeme i s našimi dětmi, jelikož Vánoce vždy trávíme u mých rodičů a já sama jsem moc ráda, že i bohužel již přes pokročilý věk stále chodí zvonit ten samý soused 🙂 Zároveň pevně věřím, že díky tomu i mé děti budou v Ježíška ještě dlouho věřit - protože to je to nejkrásnější na celých Vánocích - rozjasněné očička z toho malého "zázraku", jak ten Ježíšek stihl nanosit všechny ty dárečky 🙂

První fotka je z roku 1994, jsem na ní s bráškou. Druhá fotka je z loňska.
Odjakživa jsem Vánoce zbožňovala! Pamatuji si, jak jsme každoročně den před Štědrým dnem nazdobili stromeček a šli co nejdříve spát. Druhý den jsem vstávala kolem 6. hodiny aby mi "neutekly" oblíbené pohádky. Nikdy jsem nevydržela půst do večeře a celý den jsem s bráškou chodila ujídat bramborový salát 😀 Odpoledne jsme šli celá rodina na hřbitov zapálit svíčku. Po příchodu domů se klasicky začala smažit ryba a prostírat stůl. Po večeři jsme museli do pokoje abychom nevyplašili Ježíška a čekali až zazvoní......Dnes, když už mám vlastní rodinu se nic nezměnilo, právě naopak. Po narození dcery jsem se jakoby vrátila do svých dětských let a prožívám Vánoce zase o něco víc. Třeba letos-je teprve konec listopadu a já už mám všechny dárky nakoupené a zabalené, výzdoba je též hotová, už nám chybí jenom ten stromeček a nějaké cukroví 🙂 Doufám, že Natálka bude mít na Vánoce stejně tak krásné vzpomínky jako mám já 🙂

Tato fotka je stara minimalne 25let 😀
Na Vanocich jsme nejvice milovali vanocni pohadky. Sedet vecer s cukrovim a kakaem.
Darku moc nebylo, nejprve jsme ohmataly se sestrami, mekke daly bokem 😀 a hledaly neco zajimavejsiho nez povinne pyzamo a pradlo .... dnesni doba je jina a plna moznosti, dnesni Vanoce si uzivam se svymi chlapecky .... a rozhodne mekke darky pod stromeckem nenajdou .....

..tak to jsem já, ..na té černobílé fotce z roku 1989, ..moje poslední hezké vánoce z dětství, ..a to je moje první dcera a její první Vánoce které "vnímala" z roku 2011 a její reakce je naprosto úžasná.. od této doby jsem zase začala mít ráda vánoce.. :o)

Myslím, že pro mě bylo nejvýstižnější popsat Vánoce v dětství jedním slovem: "bezstarostné" 🙂 A myslím, že v tomhle směru to asi platí u většiny klasicky fungujících rodin. Děti si to užívají a rodiče a jiní dospělí se starají.. 🙂 Sice si užívám Vánoce i teď, miluju je, ale přecijen už je potřeba, abych taky trochu dala ruku k dílu...chystám cukroví, uklízím, vařím, teď se nově starám i o manžela a miminko. Ale Vánoce budou kouzelné i dál. Dávám pár bezstarostných fotek z dětství a jednu fotku novodobou, na které je moje aktuálně nejoblíbenější ozdobení stromečku.... slaměné ozdoby a sušené ovoce... i když pár starých klasických ozdob se tam každý rok najde 🙂

Já ráda vzpomínám jak bylo všechno kolem Vánoc zasněžené. Jak jsme řádili venku ve sněhu a domů přišly úplně vyčerpaní. Chtěla bych, aby zase pořádně nasněžilo a alespoň přes Vánoce se to udrželo, bez sněhu tomu prostě pořád něco chybí.
Počasí neovlivním, ale co ovlivnit můžu je to, jak bude probíhat náš Štědrý večer. Doufám, že se nám nervozita vyhne obloukem a bude u nás panovat vždy pohoda, klid a láska. Chci, aby moje dcera měla jenom krásné vzpomínky, chci aby náš příbytek provonělo cukroví, svíčky a vůně čoudících prskavek 🙂 Chci pouštět koledy, koukat na pohádky, povídat si, jít na dlouhou procházku, obléci si něco hezkého, vzpomenout na všechny nám blízké osoby a chci rozdávat radost.

Jako malá jsem milovala plyšáky a knížky, měla jsem jich spousty a pokaždé mi udělaly radost. Nejvděčnější dar byl ale kočárek, v kterém jsem vozila našeho kocoura, s nikým jiným se nemazlil, jenom se mnou a nechal se vozit i venku, dodnes to nechápu. 😀

bohužel žádnou retro fotečku s Vánoc nemám 😀
ale ráda si na ty Vánoce někdy vzpomenu 🙂 🙂 byly fakt nádherné 🙂 vzpomínám si jak vždy na štědrý den jsme spolu krásně povečeřeli a potom mě taťka vzal do dětského pokoje abych jsem se šla podívat do okna zda už ježíšek nepřijel 😀 no a mezitím maminka posbírala dárečky a dala pod stromeček a zazvonila zvonečkem 🙂 potom jsme s taťkou utíkali se podívat do obýváku,co se tam děje 😀 a pod stromečkem bylo hodně dárečků,potom maminka anebo taťka rozdělili dárečky podle jmen 🙂 a pak jsme je společně rozbalovali dárek po dárečku 🙂 🙂
a teď pro mě ty Vánoce jsou nejhezčí díky toho,protože to samé co jsem zažívala já jak jsem byla malá zažívají moje děti 🙂 🙂 a jak ty jejich očíčka září tak to je nepopsatelný a krásný zážitek 🙂 🙂

To jsem ja a uz je to taaaaak stara fotka ☺A ten medved ten to semnou tahl hooodne dlouho mela jsem ho tak do 15 urcite 😊Mamka s nama byla sama,a tak jsme vzdycky byli vsichni u babicky moc rada na to vzpominam...To nebylo jak ted honky za vsim...To bylo opravdu o klidu,pohode a rodine ....Doufam!ze moje presvedceni mi vydrzi a takto to povedu i u nas doma ....To co me naucila babicka 😊

Rodina a rodina, není prostě víc! <3 🙂