Těhotenství - nejkrásnější období v životě?

Ja si nemuzu stezovat. Ze zacatku mi teda asi 14 dni bylo spatne,ale pak to ustoupilo.

@sarinkab Koukám, že pro vás bylo těhotenství období plné dobrodružství 😕 Jste dalším důkazem toho, že ženy a hlavně maminky vydrží opravdu hodně 😀

@sykorkaa Koukám, že se u blížíte do těhotenského finále. Přeji vám, ať vše dobře dopadne a můžete se těšit z krásného miminka 🙂

Psychicky to prozivam urcite jako nejkrasnejsi obdobi a nektere fyzicke neduhy k tomu patrici vytesnuji a myslim, ze casem na ne zapomenu. Vlasy i plet mam ted krasnejsi a citim se nalezite zensky. Tak za mne ano, je nejkrasnejsi 🙂

Myslím, že nejkrásnější období života je život sám. Radost je postoj a spokojenost volba.

Moje těhotenství teda úplně tak nejkrásnější nebylo. První 4 měsíce jsem měla takové nevolnosti, že jsem zhubla 10 kg. ☹ Další měsíce jsem potom kvůli zdravotním komplikacím proležela doma. ☹ Když už jsem někam s manželem vyrazila (malá procházka), nemohla jsem nikam dojít, protože moje fyzička za ty měsíce klesla na bod 0. 🙄 😔

@ji_tuli Ten pocit, že ve vás roste nový život je prostě nezapomenutelný 🙂

@acacia Super postoj! Mít radost ze života je základ 🙂

@petit_grisu Rozumím tomu, že to muselo být hodně náročné. Taky jsem první měsíce nedokázala téměř jíst a jen hubla. Pamatuji si, že jsem byla ráda, když jsem snědla pár piškotů a vypila trochu džusu. Ale výsledek je super. Mám nádhernou holčičku, která sní, na co přijde 😀

@lidka_hipp Dekujeme

Nejkrásnější období bych neřekla spíš nezapomenuteln, neopakovatelné, ale přežitelné s nejkrásnějším koncem 🙂 Pro koho to byl šok a tvrdá realita byla pro mého manžela, měl z médií takovou utkvělou představu, že je to jen nádhera a dny prozářené sluncem, že pro něj to bylo tvrdé probuzení 🙂

Pro mě je nejkrásnější období až od porodu. Tak mezi mé těhotenské priznaky právě patřilo to bříško. Jinak nic, akorát jsem hoooodne spala, ale to i předtím 😀

@lidka_hipp Co já bych tenkrát za piškoty dala. 😀 Ve mě se neudrželo nic, napila jsem se vody a už jsem letěla na záchod. Pan doktor mi tenkrát vyhrožoval hospitalizací. 😖 Nakonec mi na doporučení pomohla homeopatika.

@nalja Mužské představy o těhotenství se poněkud rozchází s realitou 🙂 Můj muž si myslel, že těhotné jsou taky nějak samy od sebe sexy a nečekal, že těhotenství dá tělu ženskému tolik zabrat 😉

@zulitvi Asi jste se potřebovala vyspat do zásoby 🙂

@petit_grisu Taky mi vyhrožovali hospitalizací 😖 Doktorka mě ale nakonec přesvědčila, že miminku nic nechybí a co potřebuje, vezme si z mého těla.

@lidka_hipp můj manžel taky nedokáže pochopit, že pro mě je to pořádný zápřah. V době nevolností mě manžel stále srovnával s jinými těhotnými (sestřenice a kamarádky). Dokola mi opakoval, že jsem herečka a že umírám, a že ty jeho známé toho tolik neprožívaly. Samozřejmě jsem pokaždé byla na něho naštvaná.

Vadilo mi být těhotná, každý vážení u doktora a každý kilo navíc jsem obrečela. Fyzicky špatně mi ani nijak extra nebylo, když nepočítám silnou únavu, ale psychika úplně v háji. Navíc vtipný poznámky mýho okolí mi taky moc elánu do života nedodávaly. Teď je ze mě matka a že bych to prožívala nějak extra sluníčkově, to se říct nedá. Ale dala jsem se na vojnu (respektive byla jsem poslána na vojnu, manžel si přál dítě mnohem víc než já), tak musim bojovat 😎

No, jak se to vezme 🙂 Nevolnosti mě sice trápily, ale jen chvíli. Ve většině chvil převažuje radost a štěstí z toho, že ve mě roste tvoreček. Na druhou stranu bylo i pár depresivních období - chlap mě taky srovnává s ostatníma těhulema - nejdrřív, že málo přibirám, že jsem divná. Pak, proč nemám tak tvrdé břicho jako jiné. Teď ke konci je navíc sex takřka na 0, do toho každotýdenní kontrola u Dr. kvůli tlaku, křeče v nohách....
Ale i přesto všechno zlé, co je s tím spojené, se na malinkou těším a těším se na repete za pár let 🙂

Pro me nejkrásnější nebylo a tesila jsem se,az to bude za mnou. Za xele tehotenstvi mi " nic nebylo" tyden!!! Jinak jsem mela cekou dobu vice ci mene nekolik " vedlejších ucinku"...

@aklin Každá žena prožívá těhotenství jinak, což ale někdy okolí nechápe ☹ Srovnávat se s ostatními těhotnými je podle mě hloupost.

@mon_88017 Myslím, že z hloupých poznámek vůči těhotným by se dal udělat pořádně dlouhý seznam :D

@wenduliks Naprosto chápu, že jste se těšila, až těhotenství skončí. Sama jsem měla během těhotenství zdravotní problémy, a tak bylo nutné naplánovat císaře. Nakonec jsem byla ráda, že se tak pro mě zkrátilo opravdu náročné období.

...také jsem z každé strany slyšela "jak si těhotenství skoro každá užívala" ... každá strana má dvě mince ... asi tak ... moje první těh. se straším synem, proběhlo bez komplikací, kromě drobných nevolností ze začátku, nic strašného a celý zbytek jsem byla natěšená a šťastná na miminko jako na nic v životě. Bříško krásně rostlo, prcek kopal, bylo léto, všude plno dobrot, já si krátila chvíle nakupováním a žehlením a připravováním drobností pro prcka - bylo mi čerstvě 18 náct takže jsem dodělávala školu dálkově - volna až jsem nevěděla co s ním - paráda ...
...letos jsem byla těhotná podruhé - jak jsem se naivně domnívala od chvíle, kdy jsem uviděla očekávané dvě čárky na testu, jak bude těh. opět krásné a pohodově, tak z toho mě po měsíci hned mé tělo vyvedlo ...
od 2 a půl měsíce tupé bolesti v podbřišku, když jsem si stěžovala u pana dr. nadhodil větu znění "že si sama příroda vybere, a jestli by se "to" udržet nemělo, že s tím stejně nic neudělám" ... trpěla jsem pocitem viny, že je něco špatně a že za to můžu, Těh. postupovala pomalu (mé zdání) dále s nepřestávajícími bolestmi, (mezitím jsem si ještě několikrát stěžovala u pana dr.) pokaždé s nějakým typem odpovědi, ...třeba ..."že se nemám tak pozorovat." - přitom jsem takovou bolest u prvního necítila, až v den porodu a to mě děsilo. Nakonec mě ve 3 měsíci (na Silvestra) museli ošetřit pro krvácení na okresní gynekologii a poslali domů, že mám být v klidu. Bolesti trochu zmírnila asi tak na 14 dní, než jsem se opět vrátila do práce. Během ledna, jsem panu dr. opět připomněla, jak se mi vrací bolesti a zeptala se, jestli by mne raději neměl nechat doma - opět studená sprcha v podobě odpovědi "že dnes by skoro každá žena, co je těh. už když vezme v práci do ruky tužku, chtěla zůstat hned doma." -zklapla jsem a připadala si trapně ??? že jsme se vůbec dovolila zeptat (pořád jsem si ještě myslela, že to zřejmě přeháním ?) ...bolesti se vystupňovali, až jsem se nemohla ani hýbat o prvním únorovém víkendu a jelikož náš pan dr. neordinoval, musela jsem v po opět na gynekologii, kde už si mě nechali, jelikož jsem se začala otevírat a opět krvácet. Bála jsem se tehdy na lůžku jen pohnout - byla jsem teprve ve 20tt. a prosila Boha, aby se miminko udrželo a já ho mohla donosit. Nesměla jsem z postele - brala ATB kvůli podezření na zánět ... (mimochodem jsem se zapomněla zmínit, že pan dr. mě "zevnitř" kontroval za celé těh. pouze 2x - byla jsem hloupá, že jsem nezměnila gynekologa, teď už to vím také - jenže nikdy předtím za celá ty léta jsem s ním žádný problém neměla - vždy ochotný - až do doby, než jsem otěhotněla - nechápala jsem to ?)
...naštěstí jsem dnes šťastná, za to, že jsem si došla na ambulanci a paní dr. si mě tam nechala a dostala mě i miminko z nejhoršího - když jsem po 3 nedělích šla domů - opět se mi hrdlo uzavřelo a já na příkaz paní dr. zůstala doma -no co vám budu povídat - nejméně do 30tt jsem se bála zvednout z postele a dojít si i na WC - ale pod dohledem paní dr. se už i po lécích bolesti o dost zmírnily a já byla klidnější. Už jsem si mohla těh. konečně začít užívat ?!? ... jenže konec těh. každá zná - začalo léto - otoky jak nafouklé pneumatiky, nedalo se spát na zádech, malý mě pomalu dusil, jak se mi dral pod žebra, poslíčky jsme měla již měsíc dopředu takové, že bych někdy v noci lezla po zdi 😀 z ležení na bocích mě braly kyčle, že jsem se nemohla zvednout, musela jsem mít kolikrát i oporu, bříško jak balón a tomu prckovi ...nakonec se tam zalíbilo tak šíleně - když už jsem se na porod těšila 😀 že se nechal přesně o týden přenášet + ještě jsem ho nemohla vytlačit, kvůli nesestupující hlavičce, takže akutní sekce a prcka konečně "vytáhli na denní světlo" - dnes už si z toho dělám srandu, že jako správný chlap 😀 nemohl najít cestu ven, že neměl v ruce mapu 😀 ...ale mé celé druhé těh. tedy "vysněné" nebylo ...ať si třeba někdo myslí, že si stěžuju a že jsem nepochopila správnou podstatu těh., nepřála bych mé druhé těh. ani nejhoršímu nepříteli. Jsem šťastná, že vše dobře dopadlo a že jsme spolu a zdraví a zároveň všem přeji průběh těh. jako jsem měla u prvního dítka - klidové a krásné jako i celé Vánoční svátky ....😀

@lidka_hipp to si myslím taky. Taky jsem se s ním na to téma bavila, ale pokaždé se urazil, někdy je těžké mu to vysvětlit. Je to typická ješitnost. Přece chlap má pravdu.

@brendamonique Klobouk dolů před tím, co máte za sebou. Muselo to být hrozně náročné a stresující ☹ Dvojnásob, když lékař, který se o vás měl starat, ignoroval vaše potíže. Po této zkušenosti bych ho určitě vyměnila. 😠

Pro mě samotnou bylo těhotenství vzhledem ke zdravotním komplikacím velmi náročné, a tak si nedovolím soudit, zda je někdo "správně" těhotensky naladěn. Naopak, mám velké pochopení pro všechny, které mají potíže. Každopádně je moc dobře, že nakonec vše dobře dopadlo a malý našel cestu ven 😀

@aklin Mužská ješitnost je zcela nekonečná. Bohužel.

@lidka_hipp s tím bohužel nic nenaděláme. I my ženské máme svoje mouchy.

Jsem teprve úplně na začátku, ale ihned po uhnízdění se mi vlivem hormonů rozjela revmatická artritida v kolenou, v jednom koleni přes 100ml tekutiny, takže jsem už skoro čtrnáct dní naprosto imobilní, maximálně na chvíli o berlích, v noci nespím, proti bolesti nic nesmím, docela pocuc, ale když se mě doktor zeptal, zda to vydržím, nebo holt nasadíme medikaci a o potencionální mimi nejspíš přijdu, bylo jasno....ženská musí něco vydržet, jako máma to pak budu mít ještě mnohem náročnější:D

Miminko bylo plánované, na těhu jsem byla připravená, ale to co přišlo..to byl prostě zlý sen!! Nevolnosti každý den do 7 měsíce. Těžký stažený žaludek, zvracení 3 až 4x denně. Psychicky jsem to nesla hodně těžce. Porod byl ale v pohodě

já si všechny těhu užívala, nebylo mi špatně, jen jsem měla furt hlad. Občas se mi zasteskne po plném bříšku, ale čtvrté by už asi bylo moc... 😀

Těhotenství coby nejkrásnější období života ženy......pche!
Jak by období, kdy člověk nemůže dělat většinu věcí, které předtím dělal rád, mohlo být nejkrásnější?
Mně zle nebylo a není, resp. nezvracela jsem, pleť, vlasy nehty mám pořád stejné, břicho minimální...
ale už jen to, že nemůžu jezdit na koni, nemůžu běhat, lyžovat, dělat žádné zábavné sporty a aktivity (=výbušné s otřesama), jíst syrový maso (sushi, málo propečený stejky), že se už teď s mikrobřichem nevejdu do žádných svých civilních kalhot vyjma elasťáků a tepláků, nemůžu spat ani ležet na břiše a v noci se budím co dvě hodiny, protože se mi něco děje v břiše..........mi přijde jako natolik omezující, že se rozhodně nemůžu dočkat, až bude mimčo venku.
Nechápejte mě špatně, samozřejmě se na naše dětátko moc těším, ale nějak prostě nechápu, co je krásného na tom, že roste zrovna ve mně a ještě tak dlouho. Nepopírám, že to je zázrak, to jo, ale taky si lidstvo mohlo vybrat nějaký vůči matce šetrnější způsob rozmnožování......třeba líhnutí z vajec 😀

@jitavrtule líhnutí z vajec 😀 to vůbec není špatný nápad 😀 Jsem sice na začátku těhotenství ale ta každodenní únava a nechuť k ničemu, to, že se nemůžu na jídlo ani podívat, už vůbec nemluvím o tom, dát ho do pusy je tak únavnéééé, a to jsem na začátku, co bude pak 🙂

Už od začátku těhotenství se těším až porodim, porad mi bylo zle, únava, přecitlivělost na všechny pachy, hemoroidy, svědění, vecne lítání po doktorech- nejhorší bylo ogtt...ale zase psychicky je to moc hezký, cítím se taková pozehnana, výjimečná 🙂 ale fyzicky mě to zmaha

@jitavrtule u mořskejch koníků "rodí" sameček 😉 A u pštrosů sice klade vajca pštrosice, ale drobotinu má na hrbu starej pštros, to maj zařízený dobře 😀 😀 😀 😀

pro mě je těhotenství krásným obdobím, i když jsem kvůli šíleným nevolnostem, zvracení a nechutenství už od 6. týdne na neschopence.... ale prostě ten psychický pocit, že ve mě roste malé miminko, naše láska, je silnější než nějaké zvracení 🙂))

@lidka_hipp ... jj člověk se v průběhu života nestále něčemu učí a v tomto případě jsem "zjistila", že důvěřovat všem doktorům, také vždy nelze ... "Chybami se člověk učí." 😀 ...ale tak jestli bude ta tatínkova slibovaná holčička do třetice, tak 100% gynekologa změním. 😉