Milé maminky, s čím si vaše děti hrají nejraději? Jsou to plyšáci, stavebnice, panenky nebo třeba autíčka? Pošlete nám fotografii svého miláčka s jeho nejoblíbenější hračkou a napište nám, co jste s touto hračkou už zažili. Musíte jí brát všude s sebou? Neusne vaše děťátko bez ní? Pět nejzajímavějších odpovědí odměníme naším krásným a hebkým sloníkem HiPP. Je vyroben tak, aby si s ním mohly hrát i ty nejmenší miminka a moc hezky se s ním usíná 🙂
Tak u nas je nejoblibenejsi hracka kos na pradlo. Je jedno jestli je maly v nem nebo u nej. Proste pokud maleho chci uklidnit nebo zabavit vytahnu kos na pradlo. To je tutovka
Vašík má nejraději leporela. Tak snad mu to zůstane a přejde plynule na knížky : o )
Jakožto první dítě a navíc první vnouče z obou stran byl syn vždycky zahrnut hračkami...některé bavily více některé méně, samozřejmě se obliba měnila s věkem...od stavebnic, autíček, robotů, plyšáků, přes Lego, autodráhy, hrady, společenské hry, sportovní náčiní.....
Ale prostě nejoblíbenější má polštářek. Už od miminka měl svůj ušitý žlutý fleecový polštářek s medvídky. Jakmile začal chodit tahal ho s sebou všude...na zahradu, do obchodu, na výlety...bez polštářku neusnul, při nemoci ho polštářek uklidnil. Problémem ovšem bylo jak polštářek udržovat v nějakém přijatelném stavu....v létě jsem rychle vyprala a dala ven usušit, v zimě jsem po vyprání sušila fénem....den bez polštářku bychom snad nepřežili. Časem už ani praní nepomáhalo, takže jsem se rozhodla koupit nový povlak. Ovšem látka ze které byl ušitý už v původním obchodě nebyla k dostání....obešla jsem všechny galanterie v okolí....nakonec po dlouhém pátrání jsem našla jeden internetový obchod a objednala látky hned několik metrů do zásoby. Ušila jsem povlak, v nestřežené chvíli polštářek převlékla....syn si ho vzal a už byl řev. Neuvědomila jsem si, že syn při usínání a vlastně kdykoliv ho měl žmoulal jeden cíp polštářku až byl tento úplně vydřený. Takže honem navléci zpátky starý povlak.....no a já několik týdnů v každé volné chvilce poctivě žmoulala cíp nového povlaku.....a nakonec se mi ho opravdu podařilo povléci aniž si syn něčeho všimnul. 🙂 S polštářkem syn nastupoval ve třech letech i do školky....také tam ho chtěl nosit i na procházky i k jídlu....jednou mu dokonce vyhrožovali, že mu ho vyhodí když ho na chvíli neodloží....takže jsem chodila řešit do školky nutnost polštářku pro mého syna 🙂. Syn už má pět let, ale polštářek máme pořád.....s několikátým povlakem ale stále je pro něj nepostradatelný 😀
U nás je to jednoznačně Minnie 🙂 Tahá ji všude, do školky, na nákupy, do postele, na záchod, do bazénu (ano ano, v Egyptě jsem ji museli neustále sušit). Je už celá ošuntělá, lehce vybledlá od praní, s odřeným nosem a oloupanými puntíky na sukýnce, ale novou by nechtěla. Je to prostě TA Minnínka, kterou miluje a nedá. Občas si říkám, za jak dlouho ty dvě k sobě přirostou 😅 V létě nám přibyde druhé dítko, už teď jsme napnutí, jakou hračku si zvolí svým gurru 😀
U nás teď vede tohle dálkové ovládání z Tesca 🙂. Jen jsem ho tam zkoušela a Miška ho chtěla do ruky, pak si s ním hrála celej nákup i celou cestu domů. Jsem za to moc ráda konečně po dlouhé době hračka co jí dokáže zabavit - jinak kramaří, tahá věci z polic, chce počítač, mobily, klíče a miluje šuštící pytlíky.
Naše dcerka dostala v 7. měsíci ovečku. Ovečka už plavala v moři, jezdí na hory, chodí do školky, jezdí na kole, všude ji hlídáme pomalu víc jak vlastní děti, bez ní dcera neusne a nehodlá se ji vzdát. Tatínek už dokonce jednou podplácel prodavačku v obchodě, která už byla na odchodu domů, aby mu obchod znovu otevřela, neboť po dlouhém prohledáváni všeho možného ji dcera odložila v obchodě do regálu a začala se zajímat o něco jiného. Ovečka naštěstí v regále pár hodin počkala.
Od Vánoc je Davídkovou nejoblíbenější hračkou odrážedlo bagr. Ne jeden palec již přejel a bagruje všude. Na písku i doma v krabici s kostkami. Aby rychleji jel, tak o tahám za provázek a to Davídek na chodbě jede rychlostí blesku. Výská, směje se radostí a dělá brrrm brrrm. 🙂 🙂
Druhý syn Jakub od malička miluje plyšového mańáska Žirafu se kterou chodí stále spinkat i když je mu již 5let. Museli jsme na páté narozeniny upéct i dort ve tvaru žirafy. Stále je to jeho miláček, jeho Žiži. Ne jednou jsme se vraceli z návštěv x kilometrů nazpět, protože jsme Žiži zapomněli zabalit do tašky. Ne jednou jsme ji večer před spaním nemohli najít. To bylo pláče. Jednou si ji Kubíček schoval do skříně a tam ji nenašel nikdo. Až na druhý den si on sám vzpomněl, že ji tam schoval. 🙂 🙂
Konika jsme uz vyhrali tak nesoutězime
Nechavame je jinym ale s.oblibenou hrackou se radi pochlubime.
Auto bmw u nas ted vede
Dcerka si moc rada hraje s Mickej míčem 🙂