Máte strach z dětské obezity?

Zastávám názor, že každý člověk má v sobě od narození přirozenou záklopku, která mu řekne, že je sytý a nemá dál jíst. Pokud si člověk tuto záklopku nenaruší (např. přecpávání se vlivem stresu, držením diet, "hlídáním se", bezhlavým mlsáním apod.), měla by fungovat. Ano, samozřejmě má každé tělo jinou "optimální váhu", stejně jako se miminka rodí s jinou porodní váhou. Ale pokud se člověk bude řídit svojí záklopkou, bude se na této "optimální váze" držet, aniž by musel počítat kalorie. A určitě nebude ani obézní, ani podvyživený, bude se pohybovat někde v tom zdravém pásmu. Takže já se dětvké obezity (ani té své dospělácké) nebojím. Jediné, co hlídám, je to, aby u prcka fungovala ona záklopka. Když už jíst nechce, NIKDY mu nic nevnucuju. Naopak, když má hlad, dám mu najíst, i kdyby naposledy jedl třeba před hodinou. Je mu teprve rok, takže sladkosti u nás zatím řešit nemusíme. V budoucnu nebudu zakazovat, ale ani ho sladkým cpát a dávat mu ho "za odměnu".

@mysicka_lb Souhlasím. Problém je, že spousta rodičů nutí děti dojídat, i když už jsou syté. To pak ztratí ten smysl pro to, co je akorát, ale sní plný talíř, ať je jakkoli velký a jakkoli přeplněný.

@zo_ja Všechny naše příkrmy jsou ošetřeny jemnou a šetrnou metodou pasterizace, díky které se obejdeme bez škodlivé chemie v podobě různých umělých konzervantů, dochucovadel a stabilizátorů. Jinak diabetes II. typu, obezita i mnohé choroby srdce a cév patří mezi tzv. multifaktoriální onemocnění, na jejichž vzniku se podílí genetické vlivy, ale také značnou mírou životní styl. Člověk sice nemůže ovlivnit geny, které získá, ale tím, jak se ke svému tělu chová, co jí a jak se hýbe, může značně ovlivnit to, zda se u něj tyto choroby projeví či případně v jakém věku.

@mysicka_lb Základní pravidlo je jídlo nenutit, trpělivě nabízet, ale nenutit. Takže máte plus 🙂

@kacca11 Taky vás ve školce nutili dojídat? ☹ Pocity hladu a sytosti se navíc mohou měnit, a tak nemá smysl vyžadovat, aby dítě jedlo vždy stále stejné množství. Sama taky někdy jím o něco více a jindy méně...

@lidka_hipp Nutili, ale já se nedala. Když mě několikrát nechali u jídla sedět více než hodinu, začala to řešit mamka a už si nikdy nic nedovolili. Když to zkoušeli na základní škole, přestala jsem na obědy chodit. Nikdo z nás neměl potřebu se takových záležitostí účastnit.

Dodnes jim podle chuti, někdy malou porci, někdy velkou, nevadí mi nechat v restauraci nedojedenou porci. Když tu pak kolikrát čtu, jak matky považují nedojedeny talíř za naschvál, tak je mi z toho akorát smutno.

dle mého je to mimo jiné taky dáno, co dítko vidí doma, jak se stravují rodiče, jak "vypadají" rodiče, zda rodiče sportují atd. Často vidím "nehubené" maminky, co mají stejně vypasené děti, ale není to samozřejmě pravidlo, to zase ne.
Malé sladké moc nedáváme, bude mít 3 roky, nikdy neměla v ruce čokoládu, koláč atd. Ze sladkého jen gumové medvídky a kinder mléčný řez 😀 Ten ji chudtná, takže jediná sladká věc. Sladké celkově nekupujeme, sama nejím čokoládu, oplatky, nechutná mi to. Teda ještě zmrzlinu jí dáváme v létě. 🙂
Jídlo se ji nenutí, nechce, tak nechce.
Předpoklady má dobré, celá rodina hubená, diety se u nás neřeší. A rozhodně to není o tom, že bych se hlavně já hlídala, co a kdy jím...

@barinkas Musím souhlasit s tím prvním odstavcem (teda s tím zbytkem taky). Vždycky rostu z toho, když někdo tvrdí, že má obezitu danou geneticky. Ano, člověk může mít různé dispozice, rychlejší nebo pomalejší metabolismus, ale to není nic, co by se životním stylem nedalo nějak korigovat. Daleko snáz se dědí stravovací návyky, tedy přístup celé rodiny k jídlu. Pokud je v rodině tendence se akorát tláskat levnými nezdravými věcmi ve velkém množství, bude to dítě dělat taky. Pokud má maminka záchvaty žravosti střídající se s přísnými dietami, bude to dítě opakovat. A jak to dopadne? Bude mít problémy s váhou jako všichni v rodině. A to samé sport.

@lidka_hipp Dobrý den, Marušce je teprve 14 a půl měsíce, ale zatím mám spíš lehce opačný problém - aby váha alespoň maličko stoupala nahoru 🙂 Myslím, že je Maruška tak akorát (má 10 kg), není tlustá, ale ani nějak extra hubeňoučká. Jí spíš méně a je neustále v pohybu. Poprvé se postavila v půlce října a krátce nato začala pochodovat kolem nábytku. První krok bez opory udělala až necelý týden po svých prvních narozeninách (teda správně se měla narodil o 7 týdnů později, ale na to si moc "nehrajeme"). A až na Velikonoce se pořádně rozchodila. V pohybu je ale neustále, ať už dříve po čtyřech nebo pak chození s oporou okolo gauče atd. nebo teď, když ťape sama. Prostě se na chvíli nezastaví a neposedí. Samozřejmě to za pár let může být jinak a může začít kynout jako její maminka 🙂 (Ovšem já už jsem se sebou začala něco dělat a od ledna mám dole 18,5 kg). Určitě razím stejnou "cestu" jako Vy - nehodlám jí něco vyloženě zakazovat, ale např. čokoládu jí koupím (samozřejmě až v budoucnu, teď má ještě čas) raději nějakou kvalitní než takové ty "náhražky" s pachutí ztužených tuků na jazyku.

Strach z obezity mám, to asi jako každá matka. Snažím se malé nadávat sladkosti. Nenechávám ji vysedávat u televize, místo toho jdeme raději ven 😎

Já se obezity u svích dětí nebojím protože skoro nic nejí a hodně sportují. Nejhorší je dítě kterému chutná jídlo. Já i manžel jsme obézní a holce od malička tluču do hlavy aby neskončila jako mi.

já bych zas preferovala prostě rozumný přístup k věci.. když furt někdo hustí do dětí, že toto je nezdravé, z toho se tloustne apod., vede to pak v pubertě k anorexii, příp. depresi atd.

@kacca11 Samozřejmě, že mě potěší, když mi dcera pochválí jídlo, které pro ni s láskou připravím, ale že bych nad ní stála dohadovala se s ní, kolik musí sníst, to opravdu nedělám 😀

@barinkas Máte opravdu rozumný přístup k jídlu 🙂 Samozřejmě, že dítě odkoukává to, jak její jeho rodiče a chová se podle nich.

@1velrybka Nemám v hlavě růstové tabulky, ale to, čím byste se měla řídit jsou percentilové grafy a názor vašeho pediatra. Pokud malá prospívá, má dostatek energie a její pediatr/pediatrička hodnotí její vývoj jako "normální", není co řešit 🙂

@marssyy Pohyb venku je super! Navíc teď je opravdu krásně, a tak jsou procházky moc příjemné 🙂

@pavlapl Je super, že vaše děti hodně sportují. Jen bych byla opatrnější v tom, že budete dceři říkat, že bude tlustá. Dětská duše je hodně křehká a může to ní zanechat šrámy. Mnohem lepší je pozitivní příklad, ať už v tom, že sami jíte dobře a také se dostatečně hýbete.

@salikova Máte pravdu, psychika v tomto hraje obrovskou roli a místo strašení obezitou je lepší jít jako rodič dobrým příkladem 🙂

@pavlapl A proč s tou obezitou něco neděláte? Aspoň teda ty, když už ne manžel. Tenhle přístup mi přijde divný. Vtloukat osmiletému dítěti do hlavy, aby nedopadlo jako vy? 😕 Aby z dcery nebyla anorektička.

Já mám doma dítě, které rádo jí a co s tím mám asi tak dělat? 😅 Zacpat pusu sádrou? Takhle se snažím jemně korigovat, snažím se aby měla co nejvíc pohybu, ale víc nezmůžu. Už je to holt školačka a klidně si zařídí, aby jí spolužáci dávali nevhodné jídlo za protislužbu, třeba fixu nebo nějakou drobnost.

K tématu - mám dceru, která by klidně snědla svou sestru zatímco malá jídlo skoro nepotřebuje. Nechápu, jak může být jejich přístup k jídlu tolik rozdílný. Starší dostala nějakou výchovu, ale dál už je to na ní ... Sladkosti si klidně obstará aniž bych jí je dala a nebo jí dala peníze. Doma se snažíme jíst zdravě, sportujeme, ale od určitého věku už nad svými dětmi nemáme plnou moc a špatné stravovací návyky vydatně podporuje škola, aspoň ta naše.

@lidka_hipp Jo jo, energie má spoustu. Je veselá a v pohodě. Pediatrička také říká, že je vše v pořádku. Možná jsem to napsala trochu špatně, napsala jsem, že mám spíš opačný problém, ale neberu to vyloženě jako problém, spíš jsem tím chtěla říct, že u malé zatím obezita nehrozí a že jsem ráda, když na nás občas na váze vykoukne vyšší číslo 🙂

@pavlapl Tohle je pro mě nepochopitelné. Takhle hrozně snadno v dceři vybudujes velmi negativní vztah k jídlu a ke svému vzhledu, k sobě samé. Měla bys pro dceru být pozitivním příkladem, ne negativním, to z ní v krajním případě vychovas nevyrovnanou zakomplexovanou osobu se sklonem k poruchám příjmů potravy.

Na dítěti, kterému chutná jídlo není nic špatného, nic, co by ho mělo dovést k obezitě. To je na rodičích, stejně jako u dětí, co moc nejí.

Ano, mam. Co proti tomu delam - kojim. Chodi od narozeni casto ven a za kazdeho pocasi.

@lenka5731 Co přesně myslíte tím, že nezdravé návyky podporuje škola? U nás je v jídelně výběr vždy ze čtyř jídel a nemám problém s tím, že by se nedalo vybrat. Svačiny dceři dělám já a přišla jsem na jednoduchou fintu, připravujeme je spolu a také spolu nakupujeme jídlo. Ne snad, že by nedostávala sladkosti, ale ví, že je potřeba mít všechny živiny 🙂

@1velrybka Díky za dovysvětlení 🙂 Pozdravujte dcerku!

@dokument Kojení je bezpochyby ten nejlepší způsob výživy miminek 🙂 Kladný vztah k pohybu je třeba pěstovat už od malička, takže máte plus 🙂

@lidka_hipp Co se týká té školy - je fakt, že už jsem ze zakladky nějaký ten pátek, ale co si vzpomínám, tak jsme měli úplně šílenou jidelnu, jídla se nedala jist. Mamka jednou přinesla oběd z jídelny domů, když jsem byla nemocná a normálně to vyhodila do koše. Navíc jsme měli v jídelnách učitelky na dozoru, co hlídali, aby se dojidalo. Opravdu nehezke vzpomínky. Chtěla bych doufat, že je to dneska jiné, ale co vidím u známých, tak moc není.

@kacca11 Doporučuji si projít jídelníček ve školní jídelně, kam by vaše děti měly chodit. Jsou jídelny, kde se vaří opravdu stále "socialisticky", ale mnoho jídelen je schopna nabídnout opravdu dobrá jídla. Navíc oběd je "jen" jedno z jídel během dne a také to budete vy, kdo bude jídlo objednávat, a tak bych neházela flintu do žita předem 😉

Nemam, myslim, ze obezita je zalezitost dospelakov...pokial nejde o vyslovene chore deticky, u ktorych vaha suvisi s medikaciou a pod. tak je to vec, ktora je z rodiny, rodinou ovplyvnena, rodicmi urcene preferencie...teda aj obezita u deti, je problem rodicov a ak niekoho treba podchytit a riesit tak su to oni 😉

...a tym nemyslim, len to, aby vedeli ako vyzera zdravy tanier a co vsetko dietatu ponukat...ale aj v tom ako sa s obezitou, dietnymi rezimami, komentarmi na ''oplacanost'' zaobchadza, obvykle vsetky poruchy potravy zacinaju prave tym - doma, v rodine, nejakou Special nejapnou poznamkou niekoho ku komu ma Dany clovek v danom pripade ditko - dospievajuci citovu vazbu. A poruchy prijmu potravy nemyslim len anorexiu a bulimiu ale aj zachvatovite prejedanie sa...a dalsie ''mensie prehresky'' ktore sice Medzinarodna klasifikacia chorob nema podchytene ale v spolocnosti su - jedenie za odmenu, sladkosti za odmenu, prilisna kontrola toho kto co zjedol, vypil, ''hlidani sa'' ...vsetko su to kroky smerom k extremu 😉

...v pripade detskej obezity som ja z rodiny speci alergicka na nejake prehnane doktorske skratkovite tabulkovite riesenia...jednak ''dohananie'' tabulky v zmysle deti, ktore su dla nej neprosperujuce aj ked inak volnym okom prosperuju - rastu, vyvijaju sa, ucia sa, nemaju ziadne poruchy traviaceho traktu atd. ...alebo korigovanie deti ktore su nad tabulkou...ktore zas su vedene k tomu, uz nie mlieko, uz nie kasa...a pod. a pritom telo detske rastie v skokoch a i lekar - zdravotnik ci takto chytry rodinny prislusnik by mohol akceptovat to, ze byt mimo tabulky neznamena hned akutnu potrebu riesenia...lebo priemer ako taky je v realite nedobry...je to vzdy len orientacia.. ze dvaja super najedeni a dvaja super hladni su v podstate okejko a nepotrebuju nic 😉
nastastie sme tabulkovo vporiadku takze nas nik neriesi aj ked mam prave doma jedneho krasneho bastica a jedneho papkacika minimalistu, teda statisticky uplne ok surodenecku dvojicu 🙂

tema krasna, potrebna, tak snad sa podari zlepsit hlavne tie postoje ludi...ktore su velmi casto extremne.

Syn byl do půl roku výhradně kojený, do dvou let nevěděl co jsou sladkosti a cukr o čokoládě ani nemluvě. Vždycky jsme dodržovali a dodržujeme zásady správné výživy, jí zeleninu i ovoce, sladké jídla nemá rád (sladkosti co dostal od babiček k mikuláši jsou ještě teď ve špajzu). Denně je po škole venku, kde běhá s kamarády nebo jezdí na koloběžce, kole nebo bruslích. A přestože nemá žádnou nemoc, patří mezi děti s výraznou nadváhou a je přesnou kopií svého otce, když ten byl v synově věku (říkali mu metráček).
Současně dcera, která má zcela stejnou životosprávu, výživu a pohyb jako syn, až na to, že čokoládu a sladkosti miluje a pokud se k nim dostane doslova sežere vše během okamžiku, je hubená jak reklama na hlad.
Takže na svých dětech jasně vidím, že v podstatě strava ani pohyb na váhu dětí ten základní vliv nemají. Podle mě má každý dáno při narození "do vínku" jak dobré a rychlé bude mít "spalování" a jestli to co přijmou vyloučí nebo uloží.

Ano, mám strach z dětské obezity, protože mám pár případů v okolí, kdy se z "roztomile buclatého miminka a kojence" stal (vinou rodičů) oplácaný předškolák, teď se většinou jedná o obézní školáky, kteří se za sebe stydí, všichni jsou z daného stavu nešťastní a snaží se o redukci váhy.
My se snažíme vybudovat už od útlého dětství zdravé stravovací návyky, které podporujeme pohybem, máme v jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny, nenutíme dojídat... A oba jsou spíš nejedlíci, tak si myslím, že největší problémy budeme řešit, až budou chodit do školy a do školky.
Za školní jídelny strach nemám. Dojídat se u nás nenutí, dokonce učitelé nesmí nutit děti ani k tomu, aby ochutnali (pokud se nedomluví např. s rodiči), vaří celkem dobře, je na výběr ze 2 jídel a často se zařazují saláty a neobvyklé potraviny jako je pohanka, jáhly...

U svych deti strach z obezity nemam. Dcera je velky jedlík. Ale dostava kvalitni potraviny. Nakupujeme ve zdrave vyzive. Hodne jsme omezili lepek, jime mene obvykle potraviny typu pohanka, bulgur, jáhly a pod. Caj si dcera sladi agavovym sirupem misto cukru, nekdy medem. Pro maso jezdime na eko farmu, stejne tak pro syry, mleko, vajicka. Radeji objedu pul republiky a vynalozim vetsi financni usili za to, aby moje deti dobre a kvalitne jedli, nez jit do supermarketu a nakoupit tam vse pohromade. Hodne si zakladame na tom, aby deti dostaly do zivota dobre stravovaci navyky. Nedavam sladkosti za odmenu, prehnane prisun sladkosti nereguluju. Ano hlídám, aby mi dcera nesnedla za den buh vi kolik kokin, ale nikdy ji nerikam, nesmis budes tlusta. Spis ji poradim, at si misto kokina vezme radeji to vyborne jablicko treba a s chuti tak udela. Nema ani potrebu nekolik dni si dat kokino. Ve skolce vari dobre, kvalitne. Tam tez neni problem. Kazdy den se u nas ji ovoce a zelenina z bio bedynek, coz se neda vubec srovnavat s temi z obchodu. Hodne i sportujeme. Dcera ma velmi kladny vztah ke sportu a sama od sebe chce a dela v 5 letech tri sporty, ktere ji bavi a venuje se jim dlouhodobe. Nejsme prehnane bio rodice, a taky nekdy zhresime ze si jednou za dlouhou dobu dame neco nezdraveho. Syn je jeste maly, ma 9 mesicu, ale obedy mu doma varim, stravuji ho uplne stejne jako jsem to delala u dcery a budu tak i pokracovat.
Podle me je potreba, aby deti dostaly dobry zaklad od rodicu. Samozrejme vseho s mirou. Ono vazne plati- jste to co jite. I my se citime lepe.

@atinkaa Jídlo má být radost a potěšení, to si myslím a k tomu vychovávám svoji dceru 🙂 Já jsem zodpovědná za to, jak se naučí jíst a jestli pro ni jídlo nebude jede velký strašák, a tak se snažím jí zatáhnout do přípravy jídla i do nákupů, aby věděla co a jak 🙂

@billi Díky za velmi důležitou poznámku! Nadváha nebo obezita není nic, z čeho děti "vyrostou". Naopak z malých tlouštíků jsou tlustí dospělí, pro které bude váha obrovský problém ☹

@simonceli Jít vlastním dobrým příkladem je to nejlepší co můžete udělat 🙂

@petrajurinova Nechci se s vámi přít, zvlášť když na vlastních dětech vidíte, jak odlišně může fungovat metabolismus. Přijde mi ale velmi důležité, že je učíte, že pohyb je běžnou součástí života a nad tím, co člověk jí, je dobré přemýšlet. Jaké stravovací a pohybové návyky dítě získá, takové si odnese do dospělosti a budou dál ovlivňovat jeho život.

Ano, mám strach z obezity. Myslím ,že děti minimálně do jednoho roku se bez cukru i soli obejdou...Ovoce je samo o sobě sladké, není třeba dávat dítěti ještě přislazované přesnídávky.. A myslím, že pokud si zvykne jíst ovoce bez cukru, tak to potom nebude nějak vyžadovat. Samozřejmě vím, že se v budoucnu nevyhnu tomu, že Tondula bude jíst sladkosti, ale chtěla bych, aby byl zvyklý i na ovoce a zeleninu. Myslím, že je hodně důležitý i sport a pohyb 🙂

@lidka_hipp suhlasim 😉 a urcite to robite dobre. Pekny vecer!

@lucy_89 Dovolím si drobné dovysvětlení k cukru a obecně sacharidům 🙂 Cukry jsou trošku víc než jen sladké bonbony a čokoláda. Sacharidy jsou nezbytnou součástí lidské výživy a to i dětské. Cukry obecně jsou důležité jako zdroj energie a tu potřebujeme úplně všichni 🙂 Zdroj sacharidů je třeba ovoce, ale také obiloviny i rýže.

@atinkaa Díky 🙂

@lidka_hipp Ano, máte pravdu 🙂 já myslím ty cukry v čokoládách, coca-cole apod 🙂

Ne, nemám, syn jí všechno, a to včetně sladkostí. Máme spíše opačný problém. Vždycky byl spíše nejedlík, a všichni v rodině jsme hubení, takže ve 3,5 letech má necelých 12 kg...