Jak zvládáte nákupy s dětmi?

Děti jsou zvyklé, že na nákupu prostě musí vydržet. Neuznávám krmení ještě nezaplaceným jídlem. Ale nakupuju jen maličkosti, takže jsme venku z obchodu raz dva. Velké nákupy nám vozí iTesco 🙂

Na nákup jezdím s dětma od mala téměř denně, takže jsou zvyklé. Zabavovala jsem povídáním, ukazováním, později dostaly košík a skládají věci do košíku, vyskládávají věci u pokladny na pás. Občas je to o nervy, ale většinou to jde. Podle mě je nejhorší, když člověk vezme dítě do obchodu jednou za měsíc, to je pak jak utržené z řetězu. A krmení rohlíkama, které ještě nejsou zaplacené, taky neuznávám.

naštěstí se mě to zatím netýká, velké nákupy dělá tatínek, prcek je ještě v kočárku, takže když jdeme pro chleba tak nikam neuteče, spoustu věcí kupuji přes internet nebo když nekam jedeme táta hlídá v autě a já vybehnu. když chci koupit oblečení nebo boty pro sebe, musím počkat až přijede některá z babiček na víkend a pak vyrazit..

Malé nákupy u nás v obchůdku zvládáme dobře Pavlík si paní prodavačky oblíbil a vždy tam s nimi mluví a mává jim, no a velké nákupy jsou taky v pohodě starší skládá věci do košíku, mladší sedí na košíku a dívá se. 🙂

@lv
@ladie Nákup potravin přes internet s dovozem domů je jeden z nejlepších vynálezů, co znám 🙂

@betelgeuzz Správně, děti si mají zvykat na to, že nakupování je normální součást života 🙂

@jbzirafa Maminky potřebují chvilku pro sebe 🙂

@lenkaatom Dát dětem nákupní úkol je super 🙂 U nás zabíralo, že si Anička musela v obchodě najít "svoje" jídlo, hned si připadala hrozně důležitá 🙂

Velke nakupy delam jednou tydne v hypermarketu, dite posadim do voziku, do ruky dam 1/2 rohliku a teprve pak mohu v klidu nakupovat. Rohlik smozrejme u pokladny zaplatim, druha polovina stejne zustava v kosiku, takze obchod o cca 1,50 Kc neokradu🙂. Za mne je sto krat lepsi klidne dite v kosiku, nez uknourane ci urvane, ktere ceka, az rodic konecne zaplati nakup, aby mohl dostat rohlik do ruky. Pokud jedeme jen na maly nakup a podari se nam "urvat" kosik s autickem, mam vyhrano, dcera toci volantem a ja o ni ani nevim. Bohuzel toto vozitko nakupu moc nepobere a navic s nim nejde projet pres pokladny☹ .

Nejlepší recept? Aspoň dvě děti nechat u babičky🙂. A pokud to nejde, napsat si nákupní seznam- a to v pořadí podle uspořádání obchodu, není nutné se pak vracet 🙂 a hlavně se na nic v tom zmatku nezapomene. Také je dobré jít v době, kdy bývá míň lidí-je přece jenom lepší přehled, kde děti jsou. Jo a taky si vzít víc peněz, protože děti také něco nakoupí a není síla vše chodit vracet zpět do regálu 😀 ..

uplně normálně, vezmu do vozíku a jedu na nákup... pro jistotu mám sebou křupky, když chci ditko zabavit.

Náš prcek strašně rád poznává svět, takže není třeba brát mu na nákupy jakékoli hračky nebo jídlo. Dostatečnou zábavou je pro něj už to, že se něco děje a rodiče něco dělají. Nakupovat jezdíme nejraději celá rodina, přestože by to teoreticky mohl zvládnout jen jeden z nás a druhý zatím hlídat malého. Baví nás to, a pokud je venku ošklivo jako třeba dnes, je to určitě lepší činnost než kroužit s kočárkem kolem paneláků nebo si po sté číst tu samou knížku.

S malýma to ještě šlo, teď radši nakupuji sama. Pokud jdu s dětmi, rozhodně se vyplatí úkolovat.

@konidana přesně, s malýma ve vozíku to šlo, ale když se honí po obchodě a u toho nejsou zrovna potichu, to už je horší. Naštěstí jsou děti odmala zvyklé, že nesmí nic dávat do vozíku, takže aspoň tohle nemusím řešit. Moc nechápu, že někdo nechá "nakupovat" dítě a pak to opravdu koupí a zaplatí, ale to je každého věc.

Nejlepsi je,kdyz starsi veze kosik na koleckach-u to rika-to je fuska,mam to tezke,pak si vezme kocarek a ja ten kosik,tak dojedeme k pokladne.jsme focela sehrani.mam ted spus problem,ze kdyz jdu bez starsiho a bez kocarku tak jsem v obchode jak zmatena lesni vcela-ten klid a to ze nehudtam kocar me znacne vykoleji😁

Dokud byl syn malej tak byly nákupy bez problémů...posadil jsem ho do vozíku a nakupovala. Později jsme využívali nákupní vozíky ve tvaru autíčka. Teď už se do nich nenasouká, takže vyfasoval vlastní malej vozík a jezdí po obchodě se mnou a já mu tam nakládám co je pro něj. Bohužel si poslední dobou zvykl nakládat sám co uzná za vhodné....(kilo mandlí, prací prášek, coca colu...) takže pak jezdím a zase všechno vracím a u toho ještě vysvětluji proč to kupovat nebudeme 😀 . To se samozřejmě týká nákupu jídla....oblečení nakupuji bez něj.
Jinak na jezení rohlíků ve vozíku jsem úplně alergická. Malé dítě snad vydrží nemít něco půl hodiny v puse...při procházce v kočárku snad taky pokaždé nejí rohlík. A většímu se dá vysvětlit, že když to není zaplaceno není to naše. Ovšem pak dochází k zábavným situacím kdy syn křičel na celý obchod ukazujíce na holčičku s rohlíkem v ruce:"Mami hele, ta holčička krade!" 😀 Přiznávám se ale, že jednou jsem synovi dala napít z flašky s perlivou vodou...měl hroznou žízeň, nakoupeno bylo sotva půlka věcí a pátek odpoledne čili u pokladen fronty....takže si cucnul, flašku jsem zavřela, hodila do vozíku a vysvětlila, že to byla skutečně vyjímka.

S malou nakupuji od miminka sama nejen jídlo ale i oblečení, je zvyklá. Hlídání nemám tak nezbývalo nic jiného než jezdit s ní. A za odměnu dostane v autě vždycky kapsičku s ovocem do ruky v autě.

@lin18 na rohlíky v puse mám též alergii 😀

Jirik vozi takovy ten kosik na koleckach takze ten je vpohode a Eliska dostane pulku rohliku, druhou dam do pytliku abych nazapomela zaplatit...ona ten rohlik ani nevyzaduje, ale potrebuju ji zacpat pusu jinak porad ukazuje a vola mnam mnam mnam mnam a ja pak zapomenu co sem chtela koupit.

Úplně nejlepší je nakupovat bez dětí 🙂 Do velkých obchodních center jsem se zařekla, že už je ssebou nikdy nevezmeme. Malá se nám ztratila... to byly nervy ☹ Takže radši je šoupneme k babičce na hlídání, děti si zařádí a rodiče se nemusí nervovat 🙂 Jinak takové ty denní nákupy se mi zvládají s mladším synkem líp, než když mám obě děti (2,5 a 9 let). Malému stačí že si veze košíček a já mu podávám věci, které tam ukládá - a říká že "opatrný pomocník" kdežto když jsou oba, tak se pořád pošťuchujou a vymýšlí blbosti 🙂

@tulikiss me se uz taky povedlo, ze jsem pak vratila tu druhou okousanou pulku do sacku a chudak pani prodavacka byla zmatena a nemohla se dopocitat, kolik tech rohliku vlastne je.. 😀

Nakupovani pro nas zacina byt slozitejsi, protoze uz poznava potraviny, ktere jsou vystavene v regalech.. zatim jsem na lepsi vychytavku nez mu nabidnout pecivo, ktere ma zrovna market v ochutnávce pro zakazniky, neprisla :(

když jdu s malou nakupovat tak jde vždy do vozíku, ale musím dávat hodně velkýýýý pozor, kde vozík zastavím, protože ta má ruce snad jak saxana, všechno by brala...jak je ve vozíčku tak to je v pořádku,. uhlídám ji, ale jak chodím do malého obchůdku, kde nejsou vozíky tak mi ta opice zdrhá vždy k regálu se sladkostma a podává mi vše co bychom měli podle ní nakoupit🙂

Všechno vyřeší šátek nebo nosítko 🙂

@lidka_hipp u nás nákupy celkem jdou i kdyz s rohlíkem v ruce a kdyz čtu kolik maminek je na to alergickych tak jsem si vzpomněla jak mi nedávno jedna paní prodavačka u kasy říkala, ze mají i ony prodavačky daleko radši dítě, které ma rohlík v puse než to, které řve nebo knoura a obtěžuje v obchodě uplne všechny... 🙂

@cobaltino to můžeš praktikovat jen do určitého veku či váhy 🙂

se sedícím dítětem na nozíku zvládám i veliké nákupy, ale s "chodci" jen dokoupim drobnosti (ideálně se tomu ale vyhýbám).... nejraději jezdím nakupovat sama, ale to se mi poštěstí jen vyjímečně 😀......... ideálné dát do ruky rohlík a je to.....
jinak mam pravidlo, že pokud jdu nakupovat se straršími dětmy, domluvíme se, že jim každému koupim max. 1 dobrotu a víc nic, jinak už je s sebou nevezmu a funguje nám to...... byla doba, kdy nejstarší strašně ořval, že chtěl tu a tu hračku, ale naštěstí ho to už přešlo, prostě jsem nepovolila.... 😉

Těžce, je jich na mě moc 😀 Většinou mají slíbeno, že si ke konci nákupu můžou vybrat nějakou malou sladkost. Podmínka je, že musí být hodní. Většinou to funguje, ale někdy bych nejradši dělala, že ke mě nepatří 😀

Po pravdě - nezvládám a ani zvládat nechci 🙂 Tedy - nejsem příliš zastáncem nakupování s malými dětmi. Tím myslím opravdu malými - třeba méně než ročními. Mám na mysli takové ty velké nákupy v nějakém hypermarketu nebo dokonce objíždění více obchodů. Většinou jdu na nákup já nebo manžel. Když jdeme oba, je Maruška zrovna třeba s babičkou. Nerada ji beru do obchodu, hlavně např. v zimě, kdy je nabalená a v obchodu je proti venku vedro. V Kauflandu byla se mnou poprvé asi před 2 týdny (je jí 14 a půl měsíce), a to jsem byla jen na rychlejším nákupu. Občas s ní zajdu do Penny, ale také se snažím zcela minimálně. Samozřejmě jiné to je, pokud je maminka na dítě sama nebo tatínek chodí hodně pozdě večer z práce. To pak jinak nejde. Až bude větší, bude to zase o něčem jiném.

U nás v pohodě, malá je zvyklá "nakupovat", vcelku se v obchodech už vyzná 😀 Ví např. že v Globuse je stáneček, kde si může napustit vodu, hned tam letí... 😀 V DM zase zná paní prodavačky, které si s ní vykládají. Nevidím jediný důvod, proč ji držet bokem, nakupování je dle mého běžná a potřebná činnost, hlady umřít nechceme. Nákupní centra jsou zase fajn, když prší, v zimě. Jsou tam vláčky, výtah, malá je spokojená. často tam chodíme večer, když se tatínek vrátí z práce a nechceme sedět doma, když venku je ošklivo či tma. V Mc Donald zajdeme na kafe, dítko si tam pohraje s jinými dětmi, proč ne.

Nezvladame 🙂. Nebo spise se ani nesnazime zvladat. Velke nakupy delam pres internet a male dokoupeni nekolika veci zvladnu v nistnim obchudku s kocarkem nebo nositkem, nebo se stavi tatka cestou z prace. Nechci delat z nakupovani hobby pro maleho. Nepotrebuji, aby si zvykal na prostredi obchodnich center.

Na nákup potravin máme už svůj rituál - každý čtvrtek po cvičení je malá tak hotová, že celý nákup prospí 🙂 A když si chci užít takové ty holčičí nákupy - oblečení, drogerie apod., nechám hlídat manžela nebo babičku 🙂

malej obchoďáky doslova miluje - hlavně všechna ta světýlka, ten ruch kolem, problém nastává, když přestanu pohybovat s kočárem a stojím ve frontě u kasy...tak to začne být protivka a kolikrát i zakřičí - což mu závidím, protože bych si kolikrát chtěla taky zařvat (že to trvá), ale v mém věku se to už netoleruje 😀