Jak zvládnout vzteklounka?
@janicka53 mě požádala o založení tématu, které asi řeší hodně z vás, a tak jsem si řekla, bychom ji mohly společně pomoct 🙂 Bojuje u svého miláčka s obdobím prvního vzdoru, což ji dává dost zabrat ☹ Vysvětlování moc nepomáhá, vše chce dělat po svém, snadno se naštve... no vždyť to znáte 😀 Co vám pomáhalo tohle období zvládat? Co jste dělaly, když přišel záchvat vzteku? Jak jste v takové chvíli zvládaly ještě třeba mladší sourozence?
Možná pro vás bude užitečná informace, co jsem našla v chytrých knihách 🙂 Během období vzdoru se může běžně stát, že dítě začne odmítat jídlo a to dokonce i pokrmy, které mělo dříve rádo a jedlo je s chutí. Není to nic neobvyklého a ani by vás to nemělo znepokojit, pokud dítě jinak dobře prospívá. I když to chce hodně silné nervy vyjít s malým vzteklým nejedlíkem 😀
Každé období má něco i období vzdoru děti si snaží něco prosadit, u nás také období vzdoru bylo, ale už není Pavlík všemu rozumí a poslechne a za to jsem strašně ráda. 🙂 🙂 🙂 Co pomáhá na období chce to klid a vysvětlit, že se to nedělá, popř. ho nechat vyvztekat děti to brzo přestane bavit. 🙂
Děkuji @lidka_hipp za založení témata. Od maminek si ráda nechám poradit a alespoň vidím, že nejsem sama, která si tím prochází a "bojuje" se svým dítětem. Napří dnes se mi malý hodil na poště o zem, jen kvůli tomu, že jsem peníze nedala jemu, ale paní za přepážkou. Křičel a bouchal si hlavu o zem .... Božská trpělivost, kterou máme my matky ...
@janicka53 Určitě to zvládnete 🙂 Sama jsem u dcery zažívala záchvaty vzteku i několikrát denně a jak období vzdoru přišlo, tak zase odešlo 😉
snažila jsem se vždy zachovat klid, ale kolikrát to bylo o nervy, někdy jsem syna prostě musela zvednout a odnést, ale to kopal a vztekal se ještě víc 😀 . Občas mi ujely nervy a musela jsem ho plácnout, ale vím, že to nebylo řešení, jen slabá chvilková úleva pro mě. Občas se vyplatilo říct mu pravý opak, co jsem po něm chtěla a on udělal právě opak taky, takže to, co jsem potřebovala já 😉 . No a někdy se vyplatilo jemně ho obejmout a vzít do náruče a dát mu pusinku a přitulit se. Takové to pevné objetí a sevření to přímo nesnášel a vztekl se ještě víc.....u nás platilo pokaždé něco jiného, někdy stačilo odvést pozornost, jindy ani náhodou....
Tak mi se začínáme právě taky dobře vztekat. Jak něco nedovolím (dnes jsem nedovolila odnést toaletní papír ze záchoda), tak je zle. Řev a šplhání po mámě. Jenže já mám zatím trpělivost. Do náruče ho neberu, protože pak mě tahá za oblečení nebo škrábe. Takže ho odložím na koberec v obýváku a řeknu u v klidu "Až se vykřičíš tak přijď a já tě pochovám." Zatím to naštěstí vždycky vzdá a je klid, ale to nebude zabírat věčně. Takže potom mě asi trefí 😀
My např. při vystupování z trolejbusu předvádíme kino pro celé široké okolí, protože syn by chtěl jet dál,i když musíme vystoupit...já momentálně s pupkem ho vytáhnu z trolejbusu,ale jinak ho nenosím, tak sebou plácne na zem a řve...takže čekám až se uklidní,někdy to je rychle, někdy to trvá dýl....Fintu říct mu opak co se po něm chce občas používá manžel....No doufám,že ho to brzo přejde
u nás funguje, když malou (3,5 roku) za hrozného řevu vezmu, odnesu do patra do pokojíčku, šupnu do postele a jdu pryč... chvíli ječí, za chvíli si jde do koupelny pro toaleťák na vysmrkání a do 10 minut je zpět úplně v klidu... Ovšem to bohužel nejde praktikovat jinde jak doma... ale malá se nejvíc vzteká právě doma... venku je vcelku klid.
No tak malej má 2 roky a taky se začíná projevovat, pleskne sebou o zem a mlátí hlavou o zem a pak řekne bum bum ukáže na hlavu na zem a já dobře ti tak 😀 nebo dnes na ulici před domem kdy výšlapl kaluž a nechtěl jít dom se začal vztekat, tak jsem ho drapla a odnesla dom, jako musím se tomu smát, co předvádí. Nebo když něco zakážu, třeba otvírat šuplík, tak do něj začne mlátit a pak řve, že ho bolí ruka,to třeba mlátí i do stolu... No jsem zvědavá kdy ho to přejde. Ale vždy mu to snažím v klidu vysvětlit a když si nedá říct tak odejdu a on za chvíli dojde a je vysmátej.
@elen222 hezké a výstižné 🙂 prostě pokaždé platí něco jiného 😀 Jak píšete někdy stačí odvést pozornost, podruhé to neplatí. U nás teda (máme 16 měsíců) je vztekání hodně spojené s únavou....takže to většinou zkouším postýlku. Na veřejnosti jsme zatím OK 🙂 Kámoščina dcerka téměř 3letá má teď období vzdoru a drží hladovku. Nic nechce jíst. Kámoška jí říká při jídle: "Neplivej to z té pusy" a ona na to: "Kujva..." no tak co potom chcete dělat. Kamarádka musela odejít pryč se vyřehtat.
Dobry den,
Kdyz se 18m zacne vztekat, tak mu v klidu reknu, at se zvedne, akdyz se vzteka dal, nereaguji na vztekani, snazim se ho rozptylit necim jinym. Kdyz se nenecha, prestanu mu venovat pozornost. Po chvilince se uklidni sam. Driv jsem se ho snazila ukonejsit, bezvysledne. Jak rika ma kamaradka - bez divaku neni divadlo 🙂
U nás žádná rada nezabírá☹ Lenča je vztekloun první kategorie a nejen když nedostane co chce. začne se vztekat i jakmile jí něco nejde- to má bohužel asi po mně☹ se mnou taky hned šijí všichni čerti, když mi to nejde tak jak chci🙂 Z tohohle vztekání se jí ale lehko pomůže, pomůžu jí s problémem a je to, al eu toho prvního je u nás každá rada drahá☹ Cokoliv jí řeknu, je při nejbližší příležitosti použito proti mě🙂
U nás vše začalo narozením sourozence, do té doby poslouchala jak hodinky a všechno bylo v pohodě, na sestřičku s emoc těšila, ale jakmile jsme ji přivezli domů byl oheň na střeše. první sklamání jaktože si s ní nejde hned hrát, proč pořád spí..... a ačkoliv se stále snažím dělit pozornost mezi obě. lenča mi to dává pěkně sežrat☹ Naštěstí Haničce neubližuje jen ji ignoruje, což se Hanče nelíbí, no ale budiž....
Občas už mají i světlé chvilky, že si spolu teřba i půl hodiny hezky hrají, tak se to snad bude zlepšovat.
My máme vzteklounka už teď v 8mi měsících a to proto, protože se princezně nedaří lézt dopředu a dohonit brášku. Pořád nám jen couvá a i když hodně bojuje, dopředu to zatím prostě nefrčí. Jsem zvědavá na její období vzdoru, jelikož už teď je schopná bráchu vzteky pokousat, tak se máme asi na co těšit. Bráška měl období vzdoru hodně peprné, ale krátké, tak uvidíme, co nás čeká tentokrát....
Věřím na metodu pevného objetí! http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/
U nás to také začalo. Sice jen, když je unavená, ale někdy to stojí za to. Zatím to řeším odvedením pozornosti nebo obejmout. Ale je fakt, že občas jí nechám vyvztekat, když nic jiného nezabírá. Ale jinak je to hodná holčička, prostě se zkouší prosadit......a to je něco na nervy mamky i taťky. 🙂
Období vzdoru teď právě prožíváme. Nejčastější slůvka jsou "ne" a "sám". Syn má potřebu prosadit si svou, dělat vše sám a po svém a cítit se jako velký kluk. Z toho vycházím a podle toho se k němu chovám. Když chci, aby se najedl, ptám se rovnou "Vybereš si sám lžičku?" a když potřebuju, aby šel domů "Odemkneš si sám?". Syn pak nemá takovou potřebu vzdorovat. Občas se ale nezadaří a střihne si pořádný hysteráček. Zjistila jsem, že má většinou konkrétní příčinu, že jsem třeba něco slíbila a nedodržela nebo syn něco špatně pochopil. Snažím se vždy vydedukovat, co se mu asi tak honí hlavou a proč řve, a vysvětlit mu to ("Tys chtěl jít za babičkou, viď? Půjdeme tam až zítra." "Ty se bojíš, že ti chlapeček tu hračku sebere, viď? Jenom si ji půjčil, zase ti ji vrátí."). Kolikrát řev jako mávnutím kouzelného proutku přestane. Když je syn ale přetažený nebo nemá svůj den, vzteká se prostě jen tak. V takovém případě začnu šeptat. "Pssst, poslouchej, slyšíš to taky?" a předstírám, že slyším něco strašně zajímavého. Pak obvykle ztichne a chce to slyšet taky. Vyberu si nějaký náhodný zvuk, třeba dupání sousedů nad námi nebo projíždějící auto a začnu o tom šeptem vyprávět, jako by to bylo něco vzrušujícího a zajímavého. A je klid🙂
Období vzdoru ted právě čerstvě prožíváme ale naštěstí zatím je to u nás v lehčí formě.Řeším to tak že ji řeknu jsi škaredá ,maminka se s tebou když se takto chováš nebude bavit a nevšímám si ji.Ona během chviličky přijde za mnou a už je zase normální a kámoška 🙂a já se jí pak snažím vysvětlit,když už je teda v klidu,že takhle se teda nemůže chovat a odmlouvat,že je to škaredé a pak se i maminka zlobí na ni.venku mi to teda naštěstí nedělá jen doma zatím 😀
Období vzdoru je velice náročné. Na začátku jsme se ho snažili zvládat v klidu - ale ten nášalý prďola přitvrzoval a přitvrzoval až jsme byli ve fázi zralé na psychiatrickou léčebnu 😀 poradila jsem se a zkusila... Neustupovat, trvat na svém a když neuposlechne, dát na zadek a klidně i před lidma. Nevěřila jsem, že to zabere, ale zabralo - a ten náš malý "terorista" se uklidnil 😀
Období vzdoru trvá u nás poměrně dlouho. Mám pocit, že snad od první plenky. Když chytne svůj záchvat, osvědčuje se nám zachovat klid (i když s vypětím nervů), pevně obejmout a počkat, až se zklidní. Pokud mám problém se zachováním klidu po celém dni, pak odejdu dál a nechám ho vyvztekat, ono ho to přejde a je pak na celý den klid.