Žloutenka typu A u tříměsíčního miminka, máte zkušenost?
Dobrý večer maminky,
nemáte některá zkušenost se žloutenksou typu A u malého miminka? Dva členové rodiny byli ve styku s nakaženou osobou a my s malým s nimi minulý týden strávili víkend. Na testy jdou příští týden, tedy nevím, zda jsou pozitivní, ale vcelku mě děsí představa, že by jí malý chytil. Neměli jste někdo? Jaké jsou příznaky, průběh a možnosti léčby u takto malých dětí?
A priznaky jsou tmava moc, zabarvene belmo....Příznaky onemocnění
Inkubační doba se pohybuje mezi 14 a 50 dny. Po této době může dojít k několika podobám průběhu onemocnění. Zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života.
Jako u všech typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy
@panickatlamicka moc dekuji za vycerpavajici odpoved! Neumim si treba predstavit,jak nabiraji krev takovym malym detem :-/
@nelam to oni si poradi.
Žloutenka typu A je virové onemocnění, které může postihnout jakoukoliv věkovou skupinu, ale vzhledem k přenosu infekce ( stolice - ruce - ústa) je pravděpodobnost onemocnění kojenců v běžných rodinách prakticky nulová. Jediná možnost nákazy od infikovaného člena domácnosti by byla přenosem viru ze stolice infikovaného rukama do úst kojence. U batolat je potenciální riziko již větší, protože děti v tomto věku jsou zvyklé všechno osahávat. Následnému olíznutí prstů jde těžko zcela zabránit.