Závislost na cukru u dětí. Prošel někdo "odvykačkou" u dětí?
Prošel někdo "odvykačkou" u dětí od sladkého? Zajímaly by mě vaše zkušenosti, jak to vzali závislé děti a hlavně babičky. Jak jim to fakt radikálně a pochopitelně vysvětlit? A taky začít postupně nebo to utnout nekompromisně najednou?
U nás se přitom jí zdravě, jsme myslím i dost sportovně založená rodina, ale není to tak, že bychom si nic dobrého nedali. Sladké máme rádi, snažím se to i hodně nahrazovat zdravější variantou. Myslím, že nejsme ani extrém ve zdravé stravě ani v tom mlsaní, ale starší dcera už má opravdu problém. V necelých 4 letech je jak utržená z řetězu, chodí vymetat do spíže, na tajno si bere a schovává sladké, lže o tom, že to nesnědla. Normální jídlo i svačiny odmítá, tvrdí že nemá hlad, že už má dost, že jí to nechutná a pak v nestřežené chvíle si sama bere, co uzná za vhodné. Na návštěvách se hned hrne na sladké, ani jí nezajímají děti, dokud má co jíst. Když jí domlouvám a vyhazuju od stolu, vříská a vzteká se. Hodně to bohužel podporují babičky z obou stran. Domlouváme, domlouváme, pořád marně, dokonce jí to i na tajno dávají. Dohodli jsme se už i na tom, že letos prostě Velikonoce vynecháme, kvůli ní ... Bohužel už začíná být i za hranicí průměrné váhy. 😔
@areh tak my to máme schované, jako vážně jí to nedávám na oči a pak nebrečím nad tím, že to snědla ... Ona si třeba dotáhne židli do spíže. Nebo k lince a normálně chodí po lince do horních polic. Když nenajde nic sladkého, vezme si třeba čekankový sirup a jí ho. S babičkama se vídá často. Bydlíme ve stejné vesnici ... Druhá jí vídá méně, ale o to víc má potřebu jí to vynahradit. Kdyby jí dala babička jednu mlsku, tak to je v pořádku, bohužel babička, kterou vídá tak často ji toho cpe o dost víc. Je to i víc než jeden pytlík bonbónů za návštěvu. Měli jsme s ní o tom promluvu už hodněkrát. Je to mamka od manžela a i ten jí to už několikrát říkal, stejně dál vítá vnoučata sladkostmi. Přecpáva takto i děti od švagrové, ale ty si zobnou a stačí jim to. Zbytek bonbónů si třeba schovají do batůžku a vezmou domů. Ta naše prostě jí dokud může a i pak by jedla dál. Vysvětluju jí to pořád, snažím se jí taky vést k tomu, že stačí a zbytek příště a je to pořád horší a horší. Vede to akorát k tomu, že to babička i ona začala dělat tajně.
Tak babicce pohrozit, ze pokud vas nebude respektovat, omezite navstevy. Jednoduche. A co se tyce sladkosti, dala bych je na jine necekane misto. Nekam zahrabat. Nerikej mi, ze tak male dite umi prohledat komplet vysokou skrin a i nekde vzadu. Rozhodne je dobre, ze s tim neco delas. Ja mam ve skole taky takovou zacku. S maminkou jsem o tom mluvila. Normalni jidlo nesni skoro, ale sladkym se nacpe. Jako nerada bych, aby se mi tam vyvrátila, kdyz je ve skole od 6:15 do nekdy 17:00. Chvili to je fungovalo, pak zklouzlo zpet. Jako je to jejich boj, ja je varovala a i pani vychovatelka v SD. Uz je to na nich.
Spiz zamknout/dat detskou pojistku. Nekupovat toho tolik, ze mate zasoby, od babicek nechavat u nich. A babickam promluvit asertivne do duse. Pustit detem serial Byl jednou jeden zivot...
Ale nechapu jak muze ctyrleta delat tolik veci doma "tajne" ci "v nestrezenem okamziku". Nasim je 6,5 a 5 a i kdyz si delam neco sveho, tak si vsimnu kdyby soupaly zidle ke skrini. Pokud by nesnedly obed, tak nic nebude.
Pokud vim, ze si tajne nosi v batuzku domu, tak bych jim ho pred odchodem prohledla. Za me tohle chce pevnou ruku hlavne u rodicu a ne se vymlouvat na babicky ci samotne deti. Ve ctyrech letech...
U nás kluci dostávají sladké na příděl a spíše za odměnu ( starsi syn ma sladke omezené kvuli zdravotnim promblemum) . Sladké mám schované na hoře v poličce i já sama pokud chci vidět co máme vzadu si musím vzít schůdky. S babičkama je v tomhle potíž. Tchyni se to snažíme stále vysvětlovat a je to marný🙈. Takže když jim dá nějaké balíčky sladkosti vezmu jim to , přeberu co si myslím , že by jedli a zbytek bud rozdam nebo u nás v okolí na FB je skupina časová banka a tam to nabídnu bud za odnos nebo třeba za nějaké ovoce nebo zeleninu. Ale kluci už jsou starší 7 a 11 let a uz jsou tak zvyklý, že si radši místo sladkého vemou ovoce, syr nebo párek , i když to taky není výživově úplně ok , ale přijde mi to lepší než to sladké.
A proc to vlastne vubec kupujete? neni doma, nemuze si pro to chodit... ona ta zmena prospeje vsem, at v tom neni dcera sama... babickam oznamit, pokud porusi, tak proste sebrat, byt tvrda... ve 4 letech mate posledni sanci, vzdyt jde o zdravi dcery, na co cekat? A velikonoce bxch prece nerusila, vsak muzete udelat zdravejsi verzi a pro koledniky pripravit vajicka misto sladkeho...
Mám mladší dítě, ale už taky zjistila kam do skříňky schovávám mlsání. Moc si neumím představit co děláš nebo kde jsi, když si sune židli k lince a leze na ní. To přece musíš slyšet ne? Bude to hodně náročné a bez křiku a vztekaní se to asi neobejde, ale kupovala bych domů minimum a jen zdravější varianty. Všechno sladké ( med, sirupy,...) dala tak, aby se k tomu nedostala sama a dostávala by prostě na denně na příděl.
Babičkám bych zkusila argumentovat i doporučením pediatra o omezení sladkostí, aby se předešlo zdravotním problémům a začala jíst normální jídlo. U té starší generace je většinou slovo lékaře " svaté" a hned k tomu přistupují jinak, než když je to jenom přání rodičů.
S jídlem bojujeme taky, takže chápu jak se cítíš. Každopádně bych Velikonoce nevynechávala jen kvůli sladkostem. Kousek mazance/beránka ke svačině není zas tak strašné a dávat můžete barvená vajíčka, sušené ovoce nebo třeba domácí perníčky + mašli na pomlázku. Perníčky stihneš klidně upéct dneska a zítra budou měkké, s dcerkou společně nazdobíte. Čokolády od babiček prostě schovat a každý den dostane kousek.
Sladkosti už prostě nekupuju. Když byly děti malé, jeden čas to u nás bylo podobné. Denně dohadování o tom, kolik se čeho smí sníst. Odvykačka trvala cca dva nebo tři týdny, které byly ještě psychicky náročné... Ale teď už nic neshánějí, protože vědí, že to doma prostě není. U babičky si dají, přiměřeně. Babičky to naštěstí nikdy nepřeháněly.
Na to je jednoduchá rada - nekupovat to domů. A pokud babičky neposlouchají, tak dítě neuvidí.
A zuby ma zatim zdravé? Řekni babičkam, že jestli toho nenechaji, at jdou s vnuckou k zubari, až ji budou vrtat zuby, to si to pak velmi rychle rozmysli. Moje mamka taky rozdává sladké, ale taky jsem ji uz sprdla a jedeme v nějaké rozumné míře, jinak by to prostě nešlo. Jeden bonbon si vždycky můžou vzít hned, zbytek schovavam na jindy. Ted to budu rozdavat kolednikum a jinak to máme schované a sladkost jen jako odměnu třeba za to, že celý den jedli ukazkove (snidane, svacina, obed a tak). Dcera to na tebe zkouší, musíš vydržet, ty si rodič a si za ni zodpovědná. Nauci se navyku, kterých bude v pubertě litovat a i před pubertou a bude se trápit hlavně kvuli tobě, zes ji na to skočila. U nas bylo casto "nemam hlad, nechutna" apod., chce to vydrzet a hlavně, nechces, tak nebude ani sladke. Nechápu, že spoustu rodičů poslouchá své děti, které spousty věcí prostě ještě kvuli věku nerozumí.
A co vy ako rodicia? Mlsate casto?
Ja by som to vobec nemala doma. Vsetko co mate hod do kosa. Kup trebars 70% cokoladu alebo domacu zmrzlinu poobede. Nase deti na tom funguju a su spokojne.
U nas babicky su nastastie daleko ale ked davaju sladkosti tak ja to automaticky zbalim, poviem detom ze im to rozdelim za do niekolkych dni po obede ako mlsku ked dobre zjedia a teraz ma tu neukomanujte ale vacsinov to hodim do kosa a deti si uz nespomenu 🤷🏼♀️ Babickam som 100x hovorila nekupovat, nerespektovali to takze neriesim. Ja mam v hlave nastavene, ze to robim pre ich aj nase zdravie.
Vůbec si nedovedu představit, že by moje 4 letá dcera šplhala po kuchyni a chodila po lince ať už kvůli čemukoliv.
Takže jen napíšu, že vše je o důslednosti. O tom, že rodina, rodiče jdou příkladem.
Vyhoďte sladkosti z kuchyně. Nemějte tam nic, co vy ji lákalo. S babičkami si razantně promluvte... obzvlášť pokud vaše 4 letá dcera je už za hranicí průměrné váhy.
Držím pěsti.
Ja se hlasim, synovi je 5 a taky si sune zidli nebo ucici vez a prohledava skrinky 😄 Spokoji se i s hrozinkama nebo brusinkama nebo si nalije mliko a da do nej trochu medu ☺️ Detske sladkosti domu nekupujeme, obcas tam mam neco pro sebe, tak to hodne durazne vysvetlim, ze to nemuzou jist a prekvaoive tohle respektuji. Casto jde taky do lednice pro salam/sunku. Jedina cesta je ty veci nekupovat nebo schovat nekde, kde to neceka. U babicky byt durazna, sladkosti si dat do svoji tasky a doma je schovat. My omezujeme to co kupujem, u babicek rikam jen jednu sladkost, ucime se nechat si to na dalsi den atd.
Co nechci, aby děti jedly, to doma nemám. Jinak taky čtyřletá je schopna prolustrovat špajz (ne kvůli sladkému, to zrovna nemusí na rozdíl od bráchy) nebo lednici, když hledá svačinku, ale chutě snad máme i my dospělí, tak v tom nevidím nic špatného. Máme velký dům a když jsem nahoře, vysávám nebo pracuju na zahradě, tak ji vážně neslyším a jsem spíš ráda, že kvůli podání jogurtu, sušeným malinam či rohlíku nemusím přerušovat práci a obslouží se sama.
Já to chápu. Můj mladší, 2 a půl si přisune židli k lince a vyleze na ní bez problémů. Otevře skříňku a vymetá. Taky jsem všechno musela schovat. Sami si děti nic brát nesmí. Na druhou stranu sladké mají celkem často, ale prostě nejdříve nejdříve hlavní jídlo, pak mlska. Ven jim beru svačinu, zeleninu pak třeba něco sladkého.
U babiček bych to dělala tak jako děti švagrové. Dát trošku a zbytek schováme do batůžku. Dáme jindy. Ona si časem zvykne i babičky si zvyknou.
Proste to doma nemame a je to. A z toho, co dostanou jinde jim cast sezeru ja 😁 Me tedy nijak nevadi, když to snědí najednou, me neprijde velky rozdil jestli sni na posezeni celou cokoladu a pak tyden nic nebo jestli jim mam davat kazdy den kousek. Tedy jo, ta druha varianta je větší opruz.
@lenerka1 ano, velký dům a mladší sourozenec. 🙏Vymetá přesně například když vysávám, uspávám nebo někde uklízím.
Jediné řešení sladkosti domu nekupovat. Babičce domluvit, ať je soudná proboha,svým dětem taky určitě nedavala dene kila bonbonu. Nechapu proč se člověk když se stane prarodicě zblázní a mysli si, ze lásku k vnoucatum projeví množstvím čokolády. Já sladkost dětem neodpiram,ale přiměřeně, jednou dene něco menšího. Jedna babička taky vnoučata cpe sladkym, ale naštěstí deti maji stopku samy od sebe a hlavně tuto babičku nevídame úplně často.
Já bych se i zkusila zamyslet nad tím proč to dělá. Jestli je to opravdu závislost nebo je v tom něco jiného. Například já jako dítě zajídala nedostatek pozornosti ze strany rodičů. A pokud je to opravdu závislost, možná se poradit i s odborníkem jak na to. Znám kluka, před kterým opravdu doslova zamykali spíž. Byl schopen cca v sedmi udělat dírku do konzervy s jahodami a tou dírkou je vysát a konzervu vrátit jakoby nic zpět na místo. Teď je mu přes dvacet a má cca 150 kg.
Každopádně hodně štěstí, ať se vám to podaří vyřešit pokud možno bezbolestně pro všechny strany.
Jak je zmineno vyse. Je to jednoduche - proste ty sladkosti nekupovat a vubec to nemit doma.
Nase decka by delaly to same, co tvoje. Kdyz vidi sladke, jsou jak utrzeni ze retezu.
Domu kupuju sladke ovoce - banany, hrozno, jablka, pomerance, …
A chodime hodne ven, kde se hybou.
Ale tohle delame cilene a vedome. Kdybychom to aktivne neresili, tak mame stopro obezni decka. Protoze ti nasi potomci proste jeste donedavna nemeli zaklopku. Verim, ze ted uz se jim to pomalu vryva pod kuzi. A chce to jit hlavne prikladem.
Ach,já soucítím,máme to stejné,kluk už má 11 a pořád by jedl jenom sladké. Cíleně nekupuji,jen narozeniny, Mikuláš,Velikonoce a nasbírá se to. Když měl tři roky,kojila jsem mladšího,vylezl na linku, našel cukr do kávy pro návštěvy,my kafe jen bez cukru, a bohužel otřes mozku 😔 Nejlepší na tom je,že jsme sa jako rodiče snažili nahradit, nemít doma,no stačilo,když přišel do školky -bonbony za odměnu,dárek od dětí,když měli narozeniny. Teď ve škole je snad jediný,který nenosí sladké svačiny nebo sladkosti do školy a stejně přijde ze školy a plné kapsy bonbónů 🙈 Bohužel,mimo domov to člověk neovlivní. Naštěstí je hrozně hubený,no strava ve škole hrůza-suchá rýže,brambory,miluje zeleninu,no na vývoj to nestačí. Taky nevím,co s tím dělat,a to má k tomu Adhd, takže je to pro něj to nejhorší,co může mít 😥
Přece vyzraješ na 4leté dítě, ne? Špajzka dozajista jde zamknout nebo dát sladkosti třeba do krabice v ložnici, co já vím, záleží, jak to doma máte. A prostě být důslednějsi. Striktně 1 sladkost denně. Když víš, že jdete k babičce, tak nic, holt se natláská tam, s babičkou evidentně nehneš. A jinak teda velmi dbát na to, abys nic zbytečně nesladila (pití, buchty se také dají péct s polovinou cukru, jogurty kvalitní bílé s ovocem, ne nějaké kostíky). Opravdu hodně pohybu. Vybírání v jídle netolerovat - nechceš jist, ok, tady máš (třeba 1 jinou variantu), nejez, nic jiného nebude. Za nějaké vyjídání cukru nebo sirupu by normálně dostalo dítě na pr*el, to už je za mě za hranicí přijatelného chování. 🤷♀️ A už teď vybírejte pohybové kroužky, protože dítě s těmi to sklony se nezmění ze dne na den a je obrovská škoda mu nechat narůst nadváhu.
Nevím,ale máme 7 letou dceru a pokud bych úplně nahoru do spajsky něco dala,tak ani se židlí nemá šanci se tam dostat,to si musím já stoupnout na židli,pak parapet a pak tam teprve dostanu...u nás naštěstí nic neschovavame,u dcery spolužák taky vše vyluxuje ze spajsky, veškeré zásoby.nekupovat a s babickami si rázně promluvit,když to nepomůže,tak holt by tam dcera nešla
@cumprlicek říká se,že když je chuť na sladké, tak chybí bílkoviny,maso,jogurty, sýry.
Syn 6let má taky rád sladké, dcera 3,5 taky. Sladkosti máme nahoře ve spajzu a oba vědí, že tam se neleze (nechci, aby na ně spadl velký regál). Taky se s nima bavíme průběžně o složení jídel (stejný program měli a mají ve školce a přípravce). I mladší dcera ví, že sladké se musí omezeně, že tělo potřebuje zeleninu, maso, ovoce aj. Naučila jsem je na sušené ovoce, čerstvé ovoce, oříšky.
Občas něco společně upečeme, dáme do toho ovoce, oříšky, tvaroh a jim to vyhovuje a rádi se účastní přípravy.
Taky jsem zjistila, že mají rádi sladké pití typu Kubik apod, tak to doma nahrazujeme hodně ředěnymi mošty.
A někde jsem četla, že chuť na sladké může znamenat pocit žízně (u mě to platí 100%), takže děti mají na stole karafu s pitím a průběžně si chodí pít.
My jsme se nedostali do vaší fáze, ale věřím, že kdybychom to neomezovali a neukazovali si, co znamená zdravé a nezdravé jídlo, byli bychom tam taky.
A babičky bych důrazně upozornila, že pokud nezmění své chování, budou se podílet na doživotních dopadech na vnučku, která buď bude bojovat s nadváhou nebo nějakou poruchou příjmu potravy (nebo obojím), takže ať to nekupují a vůbec to neřeší (a dala bych typy na zdravější varianty, viz můj předchozí příspěvek). A že je upozorňují zatím v dobrém, pokud se to nezmění, upozorníme znovu už ve zlem a pokud uznám, že svou dceru ochráníme tím, že se (dočasně) nebudou vídat, udělám to. Naši rodiče tento náš přístup chápou a vzájemně se snažíme pohybovat ve vytyčených mantinelech.
- nemít sladkosti doma
- víc se dítěti věnovat, sladké často zaplácává nudu
- nedělat z toho aféru, vhodné jídlo nabízet, ale nenutit, nekritizovat sladkosti, vše je jen o míře
- vhodně by měli jíst rodiče, jdou vzorem, hezky spolu u stolu, pestře
Za stravu dítěte odpovídá ze 100% rodič a nadváha je ve 4 letech na pováženou a zdaleka nestačí nejíst sladkosti, je třeba zaměřit pozornost na to, co dítě jí. To dítě je v tomto věku ještě absolutně neuvědomělé, není to jeho vina, že ho sladké láká.
Takže se zaměřte na životní styl celé rodiny.
@prejeta_zaba to všechno děláme. Špajz zámek nemá. Když nejí, nic jiného nedostane, prostě to má na stole a buď to sní nebo nic jiného nedostane, že je to studené pak už je její problém. Na prdel už dostala tolikrát a tolikrát, stejně to dělá dál. Jak jsem už psala, akorát se to snaží o to víc skrývat. S tou babičkou se to asi vážně nezlepší, švagrová má děti starší a řešila to samé, teď už má děti rozumnější, tak to tolik neřeší. My to řešíme už přes rok a dělá to taky pořád. Dokonce jí za to i děda nadává. Řekla bych, že on se dost boji toho, že by se mohlo stát, že vnoučata nebudou vídat, kvůli tomu, že nerespektuje rodiče vnoučat.
Tak v první řadě bych to dala někam, kde si to 4 leté dítě nemůže samo vzít! Mít striktní stravovací režim. Snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Společné stolování. Klidně si dát po obědě něco dobrého, nebo když si dáváte třeba ke kafi. Ale nejíst sladkosti místo jídel. Nechceš jíst? Budeš ohladu, ale i bez sladkostí! Než si na to takové dítě zvykne, tak to trvá dlouho, třeba 3 měsíce. Chce to vydržet, být nekompromisní. Na druhou stranu bych se tomu nevyhýbala. V létě zmrzka, o Velikonocích klidně čokoláda, ale přiměřeně!!! Vyvážit to zeleninou. A babičkám to vysvětlovat - v klidu. Že je to pro její zdraví. Nevím jak často se vídáte, ale jedna malá mlska neuškodí. Když dostane pytlík bonbónů, tak odsypat do mističky a pod.