Vývojová dysfázie, vaše zkušenosti a vývoj
Ahoj, máte někdo zkušenost, nebo řešíte nyní vývojovou dysfázii? Špatně mluvíme a je nám 6 let, nejde nám říct ani souvislý příběh, když se čte pohádka, nedokážeme říct děj. Dáváte dítěti Eye q sirup? Nebo jiný osvědčený přípravek omegy 3? Děkuji za reakce...
Ahoj, my jí také řešíme.. ale budou nám v květnu 3 roky a u nás se to projevilo, že nechce nic opakovat a nechce moc mluvit.. zatím nám jí potvrdil jen neurolog s tím, že je to genetické, když i já jsem mluvila později kolem 3 let.. psycholog, foniatr, ORL vše v pořádku.. Jen bych ráda věděla jak mám s ním mluvit, číst, něco ho naučit když nereaguje.. prosím jak to máte vy @jatva @denny1610
Ahoj holky...
Reším to stejné můj tříletý chlapeček skoro vůbec nemluví...Opakuje zvuky zvířátek aut atd...Ale že bych si s ním pokecala to vůbec.On má svou řeč kterou namluví souvětí ale nikdo mu nerozumí...Pediatr nás poslal na foniatrii neurologii a k logopedovi...U foniatra dobrý na logopedii nám řekla nejdřív že to vypadá na opožděný vývoj řeči ale dnes zase na tu dysfázii...Na neuro jdeme až za 14 dní...Jsem z toho špatná...Už má problém s očkem měl šedý zákal tak nosí kon. čočku bez ní je na oko skoro slepý a ted zas tohle...Já čekám druhé mimi a bojím se jak to vše budu zvládat😔
@nemluva Nemám křišťálovou kouli, tak bych ti nerada mazala med kolem pusy, ale svého syna jsi popsala asi tak, jak na tom byl můj syn přesně před rokem. Dnes jsou mu 4, nějaká patlavost tam je, takže mi občas něco musí zopakovat, abych mu rozuměla, ale jinak mluví úplně normálně jako ostatní děti jeho věku, gramaticky skoro úplně správně, v souvětích a má bohatou slovní zásobu, pusa se mu nezastaví. Myslím, že je strašně důležité, jestli to dítě má zájem komunikovat nebo ne, když ne, tak problém někde je, ale pokud dítě má o komunikaci zájem a snaží se - byť jen prostřednictvím pantomimy a citoslovcí, tak je na nejlepší cestě se rozmluvit. Alespoň tak to bylo u nás. Rozhodně to teda nebylo tak, že by ze dne na den začal mluvit, to určitě ne, ale opravdu se z citoslovcí dostal během 12 měsíců na normální lidskou mluvu🙂
@evik19....ježíš tak to si mě trošku uklidnila...On se snaží ale ty krůčky dělá pomalu...Tak doufám že se pomalu rozmluví...On to má vše takové opožděné dýl zacal lezt sedet atd...Bez plín je ted od ledna co mu byli tři ale zase se odplínkoval uplně...A od září bych ho chtěla dát do školky tak i ta snad mu trochu pomůže v té řeči...😉
Ahoj, když jsem zde příspěvek psala byla jsem zoufalá maminka. Nevěděla jsem si rady, sobě jsem si dávala za vinu, že mi dítě nemluví (asi jsem málo s ním komunikovala jak byl malý, četla, atd.), nevím, prostě... hmmm.... No, mám dvě děti, po roce jsou. Menší dítě se drží staršího (jak to býva) a tu "dysfázii" se učí od něj. Wow, to je nekonečné!... Ale, jsou horší vady, mnohem horší, a autismus, jej!!! Měla jsem možnost dítě s autismem vidět, a zažít den s ním, a řeknu Vám,... ani to nejde vyjádřit... ve zkratce, najednou jsem tu dysfázii začla řešit úplně jiným způsobem, né sedět u stolu a učit dítě.
Dítě s dysfázii nechce s náma komunikovat, nerozumí nám, jde mu z nás všech hlava kolem, je to na něj moc. A nálož mu dáme jak jde do školky. Najednou velký nával lidí mluví a on vůbec nerozumí, učitelky říkají co dělat kreslit, a oni koukají,... pak rodiče se snaží dítě něco naučit, nedivme se že některé děti odmítají se něco naučit, jsou z nás unavení...
Řekla jsem si dost, tímto způsobem to nepůjde. Dítě s dysfázii se cití jako když na Vás mluví vietnamec a vy nevíte co po Vás chce!!! Zoufalství mě někdy přepadne do dnes, protože učím syna slovo od slova? Ale mluví 🙂.
Nedávejte dítě ke stolu a neučte se, učit se má až ve škole, ale u nás zabralo "MY SE NEUČÍME, MY SI JEN HRAJEME, NÉ JAKO MIMINKA, ALE JAKO DĚTI!"
U nás malý odmítal spolupracovat, jemu stačil jeho svět s citoslovci, a kroutění hlavou. S učením- NEUČENÍM!jsme začli takto:
- U nás skončili všechny pohádky kde se nemluvilo, když pohádku tak kde se mluví. Především hráli mluvené pohádky, písničky.
- Večer jsem se musela naučit vše co nasledující den jsem ho chtěla naučit, přichystání různých pomůcek, obrázků, tvarů,... atd.
- Když se měl naučit písničku, říkanku, básničku (pořídili jsme si větší tabuli kde se píše fixem), tak se to naučil za doprovodu obrázku, které vyplynuli zrovna v té dané chvíli (večer jsem si to zkoušela předkreslit 🙂). Najednou viděl že to opravdu není učení ale že to vzniklo z ničeho nic (to nevěděl že večery se maminka na něj chystá 🙂) a chytl se, spolupracoval, se skvělým výsledkem 🙂.
- Artikulační cvičení sedět sním u zrcadla 5x denně? No to jen tak ukázat jak na to, ale převedli jsme to na činnosti: Jak měl na něco chuť tak přiletěla včelka mlsná (písmeno V), jak se zlobil třeba že kostky spadli tak přišel na řadu čertík (písmeno L), atd... a najednou to svévolně cvičí sám...
- atd.
Dnes o půl roku později, umíme písničky, básničky, umíme říct i nějaké dětské pohádky, a to co mi největší radost dělá je to, že už svévolně říká JSEM a SE. Teď už vyžaduji celou větu aby řekl, nespokojím se jen se slovem, a už mu ty věty nabíhají svévolně. Syn má 6,5let, v březnu jsme byli na úrovni 3letého dítěte, nyní jsme na úrovni 4,5letého dítěte. Snadněji jde když dítě s dysfázií nepocítí že se musí učit, ale že si hraje a musí hrát podle pravidel, jinak to nejde hrát (nejde rozumět)... Mám snad 2 banánové krabice plných pomůcek pro snadnější pochopení... Doufám, že vše stihneme dohnat do příštího roku září, aby ten prvotní start v 1.třídě měl co nejjednoduší 🙂...
Pokud máte nějakou vhodnou zábavnou metodu jak NEUČIT (ALE VE SKUTEČNOSTI NAUČIT) DÍTĚ s disfázií jednodušeji, budu určitě ráda nejen já 🙂
Tak my sme asi na zacatku boja s touto diagnozou. Syn ma 3,7 roka. Doteraz nam tun na Sk nikto nevedel urcit diagnozu. V 3 rokoch mi ho vylucili zo skolky s podozrenim na autizmus. Po psychologickom vysetreni, kde autizmus vylucili sme ho dali do specialnej skolky, kde mu urcili oneskoreny vyvoj reci. Comu sa nesmierne tesim ze je tam v dobrych rukach.
Mimochodom doteraz som sa stresovala s oneskorenym vyvojom, oneskorenou chodzou od 18. mesiacov, na neurologii s lahkym hypotonustom, cvicili sme plavali, uz chodi dobre. Mal problemy s koordinaciou do 3,5 roka. Padlo aj aj podozrenie na retardaciu v 2 rokoch a dokonca aj na geneticke choroby. Do 3,5 roka som nevedela ci mam dieta zdrave alebo postihnute. Skoro som zosalela z toho ako ma strasili doktory. A nevedela som ako mu pomoct. Skoncili sme na Mr mozgu, genetike vsetko negativne, nepotvrdilo sa ziadne poskodenie mozgu...
Teraz sa to zlepsilo, odvtedy co je v specialnej skolke, tam mi konecne povedal prvy clovek na mojho synceka nieco pozitivne, ze mu "nic nie je", je bistry a sikovny len sa mu nechce rozpravat. Hura, konecne svitla nadej. Tak som utekala k druhej neorologicke, specialistke MUDr. Ostrihonovej na predcasne narodene deti a ta mi potvrdila ze bude vporiadku. Odporucila nam GFCF dietu a urcila diagnozu vyvojova dysfazia. Tak teraz citam co sa da na nete. Chcem pochvalit zakladatelku temy, ze dala vystizny nazov a pise sa tu k veci. Ano je to boj na dlhsie do 5,6 rokov dietat. Ale tie rady co si tu mozme dat su na nezaplatenie. Ani neviem ci SK sa s touto diagnozou niekto zaobera.
@denny1610 ahoj. Mogla bych se pozeptat,jake mate pomucky? A take jak jste se posunuli a zda pristup pomohl. Dekuji
Malý už chodí do 2 třídy, 1 třídu prošel s jedničkami (bez úlev), nyní umíme všechny písmenka kromě R,Ř, ale to mu už naskakuje. Uvědomuje si co čte (což je velký úspěch), dalo by se řící, čeho jsem se bála tak teď jsem šťastná, probojovali jsem se že si pamatujeme texty, rozumíme jim, mluvíme krásné celé věty,... Nevěřila jsem tomu že by pro nás obyčejná ZŠ byla procházka, a nyní (uvozovkách je), není to už žáden běh. Hodně nám pomohlo, že jsem cvičili sluchové vnímání (už ve školce), tím pro nás další rozvoj byl jednodušší. Těmto dětem nejde říct normálně dlouho větu jako jiným dětem. Začátky u nás byly krátné věty s pomocí gesty (např: předložky pochopil a pamatoval si když jsem dopomáhala "znakovou řečí" řekla: pes na (slovo na jsem ukazala znakovou řečí) boudě,atd.) tak pochopil předložky (je po netu spoustu papíru kde jsou obrázky třeba toho pejska, který je na boudě,pod boudou, na pravo boudy, ve vnitř atd.) a pak jsme to dále rozvíjeli třeba po cestě do školky kde je značka? a syn odpověděl... Různé obrázky kde se skládá posloupnost různých příběhu, kde v krátkých větách odpovídal, logopedické sešity s úkoly... když jsem už viděla že s papíru se učit nechce a už stávkuje, tak jsme to převedli do normálního života. Šli jsem do lesa, a na nějakém místě jsem si řekli že tady byl asi vlk od karkulky,... prostě pokud měl nějakou živou, gestem, nebo obrázkovou pomůcku, šlo to lehčeji. Těžké byli malovat na tabuli třeba nějaké písňe nebo básně co se měl do školy naučit. Pod každý obrázek napsat slovo aby ho viděl jak se píše, u předložek používat ty gesta (třeba šel zahradník do zahrady byla naše první píseň co se naučil)... Také dobrá pomůcka byla (hlavně v matice) když "maminka" dělala že neví, jak byl pyšný že on to umí a ví a mamka né. Na tabletu jsem měli jen naučné hry, (poznej rozdíly, poskladej příběh jak jde po sobě, tvary, barvy, atd.), u jídla (i když se u jídla nemluví, tak u nás to bylo jinak) jsem dávala hádanky co je správně (zahrada x sahrada)... kouzelná tužka od albi. Dodržování různých tradic a výzdoby k tomu vázaných, vyrábění ozdob věnců na velikonoce, vánoce, dušičky, jaro, léto, podzim, zima byla velká pomoc aby si uvědomil, slyšel, a naučil se i vyslovovat byla velká pomoc. Měli jsem tabuli korkovou, kde jsme měli vyrobený kalendář barevně, takže viděl a uvědomoval si dny v týdnu, pracovní dny, víkendy, svátky, když měl někdo narozeniny, tak jsem připíchli dort, svátek jména jsem připíchli kytičku, když byla nějaká akce ve školce, tak jsme připnuli symbol k danému dni (drakiáda, adventní neděle všechny sokáže i vyjmenovat, prázdniny, dokonce i kdy jezdí popeláři, kdy k logopedce chodí) prostě každy měsíc viděli co je čeká a snadněji se vše naučili). Potom to šlo už samo. Je toho hodně co se dá využít, ani to nejde pořádně napsat... jen: když jsem se smířila že mám dítě s touto vadou, tak nezbýva než to příjmout ( k tomu mám i dceru o rok mladší která se tuto vadu od něj naučila, takže dvojítá péče)... Odměnou že jsem se opravdu každý den snažila s ním cvičit aby si on neuvědomoval že se učí, je to že před měsícem ukončila logopedickou péči dcerka, a syn se učí už jen r,ř které mu už začínalo naskakovat (písmenko L jsem se učili 2 roky). Měl jít do speciální školky a školy, manžel to nedopustil a jsme ráda, protože hodně se i naučil od dětí kolem něj (i když to měl težké netušil co po něm chcou, co říkají, co to znamená, chtěl se zapojit, oni nevěděli co on říká... ale i přes to to byla lepší volba než aby měl kolem sebe jen děti s vadou od kterých by se nenaučil to co od těch co normálně mluví)... Velký pozor si dát! Pokud dítě ucítí že mu něco nejde, a má v něčem úlevu, je litované nebo něco podobného, začne na to hooodně řešit! Pokud něco nejde, tak se to společně můžeme naučit, a pokud odmítáš tak je to jen lenivost. Snad jsem v něčem pomohla 🙂
@denny1610 uzasny popis. Dekuji. Se synem se snazim pracovat, kazdy den, aby pochopil, ze musi. Je to lenoch. Dcerka zacina mluvit a zacina pouzivat synovo vyrazy. Z toho silim. Stale je jen opravuji, vysvetluji. Na logopedii jiz chodime, do skolky deti chodi. Ted nezbyva nic jineho,nez bojovat. Moc dekuji za typy.
@denny1610 dekuji za tenhle příspěvek. Můj čerstvě ctyrletak má čerstvě diagnostikovanou disfazii (podle logopedky těžkou). Ve školce má asistenta (přesně jak píšeš o vetnamstine, říkala v poradně, když asistenta psala: on prostě potřebuje překladatele). Sedí i ta tvrdohlavost (učitelka ze školky tvrdí, že si myslí, že je to jen "alternativní výchovou" a že potřebuje přesněji nastavit pravidla. Pracujeme i na tom.) Sama vidím, jaké dělá pokroky za těch pár měsíců... Už třeba i vylíčí, co se mu stalo / co dělal (dvěma vetama, ale to je obrovský úspěch). Ale hlavně jsem ráda, že se tu v diskuzích dá dohledat váš vývoj a že jste to do školy dohnali (je podzimní, máme 2,5 roku, věřím, že to taky dáme). Díky.
@denny1610 Dobrý den, my jsme se synem na začátku, tento týden nám logoped dal diagnózu s tím, že je cca. na roce a půl, synovi jsou téměř 4 roky. Ještě nás čekají další vyšetření. Váš příspěvek mi dává naději a moc děkuji, že jste se podělila o rady, jak pracovat s takovým dítětem.
I po tolika letech "cítím s Vámi všemi", ten prvotní pocit od toho, že se samo dítě nerozluví a že bude mít problémy s komunikaci byl strašný! Byla jsem dospělá, ale i přesto jsem nechápala "proč?". Každý rodič musí sám za sebe pochopit o co jde. Já jsem neměla moc šance, získat pomoc, informace, inspiraci po internetu ani po lidech... proto jsem tady tuto diskuzi založila, a podělila jsem se že to není až tak beznadějné.
My jsme už ukončili logopedickou péči, teď jen dohlížíme na správnou výslovnost, a opravdu nám to jde 🙂. Chce to jen sílu a výdrž... i když je to únavné. Hlavně jak chodíte do práce. Práce, domácnost, domácí úkoly, zábava a k tomu pořád hlídat výslovnost... jaj! Ale! Už sklízíme ovoce 🙂... Škola samozřejmě není lehká trať, ale do třídy, je velmi důležité se dítěti věnovat. Vysvětlit, když necháme, polknout, a zkusit vysvětlit ještě s větším klidem.. všimla jsme si pokud jsem nebyla pod tlakem, a už unavená pořád z nějaké učení, napravování, upozorňování a i na potřetí vysvětlila s klidem, vzal to a na druhý den, už věc chápal. Naučení z paměti nám trvá minimálně 2 dny- 3dny (vyjmenovaná slova zrovna probíráme! a po 3dni pochopil, že se dělí vyjmenované slovo na slovo buď: vyjmenované nebo v jiném tavru nebo že je slovo příbuzné)... Máme anglický jazyk teď jako předmět ve škole. Jak se anglicky píše to jde synovi dobře, výslovnost HRŮZA! Bojí se slovíčka vyslovit, stydí se slovíčka vyslovovat, je mu to nepříjemné. Angličtina nás bude provázet každý rok, takže teď pracujeme aby se nestyděl 🙂... Vše je opravdu o neustálem cvičení, ale né takové to povinné. Cvičení aby nepoznali že se učí... Učení bude mít dítě ve škole až až... Hodně pomáhají pomůcky obrázky, sešity pracovní, knihy cvičné, kouzelná tužka od Albi- je naučná a zábavná. Já si pořídila laminovačku, tiskárnu (pomůcky logopedické jsou drahé, a ještě jich je většinou málo). Obrázky jsem vybarvovala než jsem zalaminovala... a dá se na zalaminovanou pomůcku psát fixem writeboard (dá se smazat)... Držím Vám všem pěsti, aby se Vám děti rychle rozmluvili 🙂
@denny1610 Moc díky za Vaše slova! Jsme v běžné škole s asistentem, aktuálně 1.třída a všechnu tu "smetanu" jsem slízla sama. Díky covidu zastávám práci učitelky, asistentky, speciální pedagožky, logopedky. Učte dítě přečíst slabiku, když to první písmenko prostě "neslyší". Učte ho psát, když donedávna mělo odpor k tužce a nevědělo se, jestli bude levák nebo pravák. Zato miluje angličtinu a díkybohu za dokonalý hudební sluch, to dělá při jazyku hodně. Děsím se toho, že nebude chápat rozdíl psané a mluvené angličtiny. Tak bojujeme poctivě i o víkendech, úspěchy jsou, já si občas pobrečím a uleví se mi, všem vám taky držím palce a bojujte, stojí to za to.🙂
Ahoj, tuhle diskuzi založila moc prima maminka, která má syna s dysfázií - už před mnoha lety, A hodně maminkám pomohla, doufám, že ti její pročtení pomůže...
https://www.modrykonik.cz/forum/volne-diskuze/maminky-nestandardnich-deti-poruchy-komunikace/?page=1431
DYSFÁZKA JE TU!
Na světě je Dysfázka, platforma, která je vstupní branou k důležitým informacím o vývojové dysfázii.
Naše cesta je teprve na začátku. V nejbližší době rozšíříme web o další témata a funkcionality. Informací je obrovské množství a snažíme se je postupně zpracovávat, aby naše platforma pokrývala co nejširší spektrum informací týkajících se vývojové dysfázie.
Tento projekt je pro nás vášní a závazkem vůči komunitě. Sledujte nás a zůstaňte s námi, protože máme spoustu plánů na další rozvoj a vylepšení!
Děkujeme vám za podporu a těšíme se na vaše návštěvy a zpětnou vazbu!
www.vyvojovadysfazie.cz
Dcera ma VD, chodime na logopediu, k psychologicke, absolvovali sme foniatriu, neurologiu. Dej rozpravky nepovie, ma problem zoradit aj obrazky podla logickej postupnosti. Momentalne riesim odklad skolskej dochadzky. Lieky ziadne nedavam, skor kazdy den cvicime.