Dobrý večer, maminky, babičky, hlídačky a všechny ženy, co máte co dočinění s dětmi..
Vím, že všechny úrazy dětí jsou otázkou vteřiny, nechci nikoho vinit, ani nikam poukazovat… spíš bych potřebovala zkušenosti Vás všech, abych se necítila tak strašně…
Vloni v březnu si můj mladší syn rozsekl obočí o naše topení doma - seděla jsem vedle něj, špatný pád, špatný úhel a 5 stehů (věk rok a půl). Dlouho jsem se s tím vnitřně vyrovnávala
Dneska starší syn u babičky běžel, zakopl a opět topení (staré litinové), má sešito nad horním rtem, ret prasklý, ale nešitý. Seděla jsem ve vedlejší místnosti, takže jsem slyšela jenom řev po nárazu. A cítím se snad ještě hůř než poprvé u mladšího. Že jsem u toho nebyla, připadám si strašně… stejně bych tomu asi nezabránila, ale už jenom to, že jsem byla v jednom objektu a nebyla při to úraze mě ničí😩😩😩
Se synem jsem byla na pohotovosti já, všechno šití byl se mnou, byl
Statečnej, skvělej, ale já cítím další selhání a to jsou kluci ještě malí… manžel má šitých dost míst a řiká, že tohle je teprve začátek, ale já se s tím nemůžu a ani nechci smířit 😢
Jsou to divočáci a mirním je, co to jenom jde, vysvětluju, dávám příklady, ale to je jak hrách na stěnu házet… a jsem čím dál zoufalejší a po dnešku… je asi začnu přivazovat?!
@macinka1989 Ja som sa citila tiez chvilu dost zle, ked si moj syn (vtedy 3r) zlomil ruku, doma pri pade z gauca. V ten den som aj ja mala pocit, ze som nejako zlyhala.
Na druhy den uz to ale bolo lepsie. Ked nad tym uvazujem racionalne, tak zabranit sa da tomu len tak, ze by som bola s dietatom nonstop a stale ho nejako drzala, napominala, pomahala mu. To nie je jednoducho v mojich silach, musi proste nejako prezit aj bez toho. Ma od prirody rovnovahu, zmysly, rozne reflexy, ochranne a hojive mechanizmy a nieco musim nechat aj na nom. Nehovoriac, ze je to dolezite aj pre jeho dusevny vyvoj. Su rodicia, co takto deti permanentne strazia a nepustia, ale tam vznikne ujma niekde inde. Ja zapinam 100% strazenie len na ceste alebo v jej okoli, vo vacsej vyske, v blizkosti ohna atd.
No a tiez, ked si spomenies na svoje urazy z detstva, napadne ta niekedy, ze to zlyhali tvoji rodicia, kde boli, preco ta neochranili? Ja som to nikdy takto nebrala. Vzdy som to brala tak, ze moc som behala, zle som stupila, smykla som sa, rozbila som si koleno alebo nieco ine. Proste som si zacala davat vacsi pozor na danu situaciu a bolo.
@macinka1989 hoď se do klidu, tyto věci se prostě stávají a nic s tím neuděláš. Někdo má nato větší štěstí a někdo menší. Moje holky měly občas šílené věci, ač to na první pohled vypadalo strašně, vždy měly nějak štěstí a obešlo se to bez doktorů (já to tedy nikdy moc neřešila, většina rodičů by hned letěla za doktorem). Někdo i z nevinného pádu má x stehů, někdo i z těžkého úrazu je v pohodě. Ale taky to moje holky dohnalo, ale obě dělají sport na vrcholové úrovni a tam je prostě zranění jenom otázka času, kdy se fakt zraní.
To se prostě stává. Horší jdou věci , kterým jsi mohla zabránit a nezabránila - viz třeba případy děti , kdy někdo z dospělých nezamkne branku a dítě se dostane mimo zahradu - k vodě,silnice, koleje.... Stejně tak platí, nikdy si to nevyčítat mezi partnery, nikdy člověk neví, kdy se dítěti něco stane s tebou nebo partnerem. My máme v těchto drobnějších úrazech podíl 1:1 a to jsme staly vždy vedle nich. Můj manžel má taky z dětství sítě kde co, kamarád mu urazil kus zubu, nějaké zlomeniny a to nebyl žádný divočák...
Já na to koukám tak, ze se to proste děje.🙂 manžel je vyplesklej, jakmile se syn bouchne hlavou o stůl, děla blbosti atd atd. Má takovou tu vycitku, jestli mne to je jedno. Není, samozřejmě. Ale bouchnul se tam už několikrát? Bouchnul. Musí to pochopit aby si dal pozor? Musí. Samozřejmě, ze nechci aby měl otres mozku nebo něco, ale na druhou stranu, tohle jsou ty zkušenosti co potřebuje. Nejde je zachránit pokazdy, nevycitejte si to. Možná z toho bude jizvicka, hlavně ze se nestalo nic horšího🙂 (sama mám rozsekly čelo o topení🙂) ) první rok a kousek jsem si vyčítala každý ťuknuti o něco, ale už jsem se z toho skoro zblaznila, než mi došlo, ze tomu nejde zabránit. Snažím se tomu přecházet, když se ho něco bolí, hnedka pomazlim, ale stalo se. Vždycky si vzpomenu - jsem z vesnice, měli jsme struhu. Jako děti jsme kolem litaly, blby a tak. Říkali nám rodiče? Samozřejmě. Kdy jsme dali pokoj? Když jsme tam všichni zahuceli. Naštěstí nás vytáhli ven.🙂)
Nech to plavat, výčitky jsou k ničemu, musí se naučit i běhat, padat.... Z našich pěti dětí si jedno vyrazilo zub, druhé dva a další dvě děti si zuby urazily. Naše velice opatrná dcera skončila po prvním výletě na kole - poté, co jsme se přestěhovali z roviny do kopců - na JIP. Rozražená brada, oboustranně zlomená čelist, na UTZ volná tekutina v břiše. No, byla jsem u toho, jela jsem za ní. A k čemu nám to bylo....? ;)
Rozhodně si to nevyčìtej. Naše období s mladší bylo fakt divoké a jednou jsem už jela i na jinou pohotovost, protože jsem si už přišla blbě. Naštěstí je to čím dál lepší a nechci zakriknout. 😉
@macinka1989 v roce a pul si oba rozsekli celo o prah nebo o dvere😅. Poprve u prvni dcery jsem silela, u kluka za 2 roky uz pohoda. Uz mne otriskaly. Dostal maslicky a hotovo. Kluk si to celo cca do 6 let rozsekl 3x 😅. Holka zas mezi 6.a 9.rokem mela 3x zlomenou levou ruku😅. Jo a kluk (6r.) byl s tatinkem tyden na kolech v zahranici a prilel s rukou zasadrovanou az k rameni🙄🤣. To bylo blby, sel pak i na operaci dali mu u nas draty. Vsecko ok, akorat po 7 lezech to melo pokracovani, pte mu ta ruka nasledkem toho urazu zacla rust nakrivo. Takze ted ve 14 letech bxl opet na operaci, kdy mu to ortopedove rovnali a davali mu tam step z panevni kosti. Urazy byly a budou.
Nevyčítej si to, ikdyž je to těžké. Na podzim při procházce mi malá sjela na odrážedle sjížďák do sklepa a rozplácla se v té rychlosti o betonovou zeď. Byla jsem 4 kroky za ní a ikdyž jsem volala a běžela za ní, zabránit se tomu už nedalo. Doběhla jsem tam v momentě, kdy hlavou praštila do zdi a odmrštilo jí to na záda. A to jí já husa nedala JEDNOU helmu, že jdeme jen kousek do obchodu a vždycky mě poslechne.
Díky bohu jen slabý otřes mozku a den na pozorování v nemocnici. Mučila jsem se na tím dva dny, až mě musel manžel uklidňovat, že nehody se stávají a ještě jich bude dost. Od teď nosí helmu všude, včetně koloběžky. Nejradši bych aby ji nosila i na hřišti, protože ten náraz mám pořád před očima, ale nemůžu svůj strach přenášet na ni.
@macinka1989 vetsinou to neovlivnis.. me si kluk behem pul roku 3x zlomil ruku. 2x jsem na nej primo koukala a nedelal nic jen proste se mu zamotaly nohy. Potreti to mel i dratovany.. jen bezel, hrali si na babu.. vterina.. od ty a do ty doby nikdy nic, musim zaklepat.. takze vzdycky dostal nejaky bolestny, dle vlastniho vyberu, treba drahy Lego.. a ver nebo ne, dava si pozor..je mu 7. Me ho bylo taky hrozne lito, hlavne, kdyz musel na ty draty, to byl 6 tydnu vyrizeny, ruku si ani neunesl..
To neovlivnis, já mám takové všechny děti, to je každou chvíli něco, s oběma staršíma už sme se vezli sanitkou. Zažila sem vyrazene zuby, rozseklou hlavu, skriplou ruku do vrat (a následnou sadru), rozseklou bradu. Takové věci jako boule, odreniny, rozbita kolena už ani nespocitam. Počítám ze nás toho ještě hodně čeká, čím jsou starší, tím víc se snaží něco podnikat, takže různé pády z kolobezek apod jsou na denním pořádku.
A prosímtě co že se stalo? Tak bude mít jizvu. Kluk. Se aspoň bude mít čím chlubit kamarádům a možná jednou i holkám. Zuby má všechny, oči má všechny, nikde žádné "trvalé poškození", které by ho omezovalo. Takže co že se stalo?
Stalo se to, že dítě poznalo následky svých činů. Stalo se to, že dostalo šanci pochopit, že máme naříká "nelítej tu, neblbni" jen pro svojí zábavu, ale že to asi může mít nějaký smysl. Stalo se to, že byl svým vlastním tělem upozorněn na mizerný odhad svého pohybu a že teda příště lépe. To je to, co se stalo. A to je dobře, ne?
No, dcerin nejhorsi uraz se ji stal kdyz ji bylo mezi 2-3 roky. Vylezla na tatinkovu pritahovaci hrazdu tzn. +-2m, chytla se tam jako opice a zacala se houpat. Delala to casto, takze jsem nebyla znepokojena, stala jsem u ni, hlidala jsem, ale ona se najednou pustila. Jak byla rozhoupana tak mi prolitla mezi rukama a proste jsem ji nechytla.
Stala jsme u ni, pripravena ji jistit, nechytla jsem ji. Nepochopim to nikdy. Takze to malickaty, krehky dite z te vysky rovnou na hrudnik na tvrdou podlahu. Tu ohromnou ulevu, ze vubec slysim rev v zivote nezapomenu. Strasny krve vsude, tak jsme na ni prilepily rucnik a okamzite valili na pohotovst (ano v ramci stresu me vubec nenapadlo zavolat sanitku, ale bydlime 10 min. autem od nemocnice, prislo mi to rychlejsi). Na pohotovost jsme dorazili v rucnikem uplne rudym, vypadalo to fakt strasne. Nakonec se ukazalo, ze si jen prokousla bradu, je z toho par stehu a celozivotni jizva cca 3 cm. U holky. Na brade... Mame za sebou uz nekolik osetreni laserem a uz skoro neni videt nebo jsme si na ni zvykli, nevim. Srovnavala jsem se s tim dlouho. Ze jsem to dopustila, ze jsem ji neochranila, ze jsem nejhorsi matka pod sluncem
Mno... Ted dceri bude 8 a je treba priznat si - je to povaha. Aktualne ma napriklad odrene cele celo. V telocvicne ve skole se skrabala na pyramidu zinenek a slitla. Odrela se o suche zipy. Jezdi na koni (a pad a vubec ji to nevadi), miluje lezeni na stene (desim se skal, ale je mi jasne, ze jednou jim neodola), kdyz jsem ji chtela prihlasit na balet, rekla mi, ze to vubec a sla na krav magu, kdyz jdeme na prochazce v lese, namatkou se rozbehne a vyleze na strom - vysoko. Protoze ji to proste bavi. Je to pritom takova blondata, andilkovska krehotinka, doktorka na kazde kontrole nadava, ze ji ma pod tabulkama - na sotva 20kg, pritom je vysoka, proste takovy nevinny pavoukovity nic
Takze asi tak. Jeji jizva me uz netrapi - naprosto odpovida jeji divoke povaze 😅 Je neustale plna odrenim a modrin, urazy se ji nanestesti deji, ale byla by nestastna, kdybych se snazilia ji vice omezovat. Ja se jen modlim, aby se casem zklidnila..
@macinka1989 nechci tě děsit ale z mé zkušenosti bude ještě hůř ... 🙂
syn dostal před 2 lety nové kolo, dcera že si ho vyzkouší ... při dojezdu ve velké rychlosti zmáčkla obě brzdy najednou a přeletěla řídítka ... obě ruce zlomené a na bradě 6 stehů ... díky bohu měla na hlavě helmu ...
ta samá dcera si na táboře zlomila zápěstí ... podotýkám sama sobě ...
Holky, moc všem děkuju za Vaše reakce, příběhy a povzbuzení❤️❤️❤️❤️❤️ já to samozřejmě všechno vím, ale včera to na mě jaksi padlo, jak to bylo zase čerstvý a přemýšlela jsem nad tím pořád dokola! V našem okolí není nikdo, kdo by měl šitý děti, takže jsem ráda, že jste mi to napsaly a že je to vlastně opravdu normální. Moje mamka říká “kdyby to byly holčičky…”, ale podle Vašich vyprávění nejsou ani holčičky zárukou klidného a opatrného dítěte😅
Ještě jednou moc děkuju!!! ❤️❤️❤️
@macinka1989 nase holcicka si asi v 9 letech hrala nejspis na tarzana (houpali se na lane v byvale telocvicne) a roztrhla si zezadu pod kolenem lytko o akumulacky. Byla to dira asi 7 cm, jeli jsme okamzite na pohotovost na siti. Jak to bylo o ten tupej plech roztrepeny, tak tam ma sirokou jizvu uz nafurt😅
myslím si, že se to nedá ovlivnit, naše holky jsou toho taky důkazem. Mladší ještě ve školce spadla z postele na noční stolek, nalomená klíční kost, pak spadla ve vaně, 5 stehů na bradě. Starší je ještě větší expertka, na táboře zakopla o pařez, zlomený loket, za dva roky na to běžela u sousedů v nazouvákách, hup, zlomené zápěstí, naposled o Velikonocích si v družině na ruku vylila horký vosk, když zdobily vajíčka 😅
Buď v klidu, moje dvě děti za sebou mají každý zlomeninu se šitím, já v životě neměla zlomeného nic. Něco prostě neuhlídáš. Mě nejvíc dostalo, když přišla dcera s tím, že si její spolužák rozsekl hlavu o topení při návštěvě knihovny... takže s ním učitelka jela sanitkou do nemocnice na šití a obvolávala rodiče, kdo bydlí nejblíž knihovně, aby někdo dohlídl na děti, než se vystřídá v nemocnici s maminkou toho kluka.
@macinka1989
Chápu, že jsi vyděšená, protože je to ještě čerstvé. Časem si to sedne.
Jsou to chlapečci, žádné klidné holčičky, takže takovéto malé úrazy se stávají ve větší míře 😉 Moc se mí líbí, co ti napsala @cilkat - akce reakce, nic strašného se nestalo a příště budou poučeni. Nic si nevyčítej, nemůžeš být všude, nejsi superman. 😉
Hele to k tomu prostě patří. Přeci z nich nechceš mít palácové květinky. Syn se rozbil na odrážedle, tekla mu krev z brady, slzavé údolí. Ale byl už večer, vím jak to vypada na pohotovosti. Tak jsme nikam nejeli. Ráno to vypadalo furt nic moc, tak jsem s ním zajela a paní doktorka, že kdybychom přijeli večer, tak pár stehů a bude bez jizvy. Takhle bude mít jizvu na bradě navždy 😉. Aby toho nebylo málo, tak má ještě jizvu na rameni z popaleniny, taky navždy. No, hrdá na to nejsem, ale výčitky netrpím. Život je od toho, aby se žil a ne abychom ho připosraní jen přežívali. A kdy jindy se pořádně omlátit než v dětství 😂. A jinak k tomu kdyby to byly holčičky - ja jsem holčička, ale díky závodnímu sportu v mládí mám jizvy po laparoskopii na koleni, zlamanych několik prstů, žebra, rozseknute obočí atd. Ale jsem i tak hezká holka 😂
@macinka1989 A kolik je oboum dětem? Všemu se zabránit nedá. Obě děti padaly ale naštěstí nic vážného. Možná obvazat topení?
Klid, nektere deti maji.proste smulu. Moje starsi dcera v 15 mesicich spadla na roh zidle a rozsekla si celo (nastesti to nebylo na siti) zatimco jsem ji drzela za ruku! A ted v 5 letech se ji povedlo zlomit si klicni kost padem ze zidle behem 5 minut, kdy jsem prebalovala mladsi dite a nekoukala na ni. Manzel se v tom vidi, pry byl jako dite uplne stejny nemehlo a mel kazdou chvili nejaky uraz.ktery si zpusobil jen vlastni nesikovnosti. Ona to bohuzel podedila.
Ale z litinoveho topeni mam taky strach. Taky ho mame doma. A muj tata na nej taky spadl jako maly dite a ma dodnes na cele jizvu (od tohoto topeni), hotovej Harry Potter.
Doporučuju udělat dětem úrazové pojištění a budeš mít od úrazů klid 😅 Naši kluci taky každou chvíli něco, tak jsme si řekli, že už by se snad ta pojistka i vyplatila, tak jsou pojištění necelý rok a od té doby je klid 😁 Ale vůbec mi to nevadí..
Nelze uhlidat vse a je to hodne o povaze ditete, ja byla na sebe vzdy extremne opatrna, manzel mel zlomene a spalene kde co, deti jsou kamikadze po tatovi - syn: na tri kusy rozsekla jednicka - zakousl se do vany kdyz dostal hysterak z fenovani vlasu, rozsekle chodidlo na hristi, kolik noci jsem kontrolovala zda nema otres mozku a pravidelne ho budila uz ani nespocitam, na chate si sedrel vnitrni stranu stehen az k bimbovi - nebral vazne kdyz jsem ho dva dny porad odhanela od terasovych zahonku, ze si tam nema hrat, ze hrozi ze spadne a zlomi si nohu (tak fakt je ze nohu si nezlomil ale byl to brutal…), dcera rozsekly malicek, rozrizle chodidlo z prolezacky, spadla z terasky u zahonu a hlavou trefila druhou terasku (boule jak krava, ale nastesti nic dalsiho), porad resime nakopnute palce, poskraba a porezana chodidla (milujou chodit bosky) - proste hold zivot, jasne snazim se je varovat a ucit zakladum nejake osobni bezpecnosti a odhadovani vlastnich sil a schopnosti, ale… nekdy si clovek rika, to jsem mela predvidat, nepoustet je tam atd., ale jsou to zivotni zkusenosti a ty hold obcas i boli, nekdy nas na dusi vic nez samotne deti fyzicky…
Neznám nikoho z rodiny z děti a to děti do 10 let je u nás cca 15 a nikdo nemá nic šitého.
Ani nemají úrazy co by potřebovaly šít a to, že to jsou ďáblové a když se sejdou se občas divime, že se nezabíjí. Sama jsem vyrůstala se sourozenci na statku a nikdy žádné sítí. Stát se to může, může se stát cokoliv. No ale že obě děti o topení, to první je tvoje vina, když sedíš vedle něj a nehlidas a to druhý za to nikdo nemůže a buď ráda, že to byl jen ret
@markves83 teď 5,5 a 2,5. Doma už na topení ochranu mám, to jsem udělala hned po prvním úrazu před rokem 😁 k téhle babičce jezdíme strašně málo, protože je už stará a nemocná, tak ať něco nechytne od kluků, je to manželova babička. Ale oni tam jsou vždycky jak utržení ze řetězu.
@terunka88 úrazovku samozřejmě máme asi od půl roku obou dětí 😂😂
@pampelina18 já jsem ráda, že máš jasno v tom, že jsem ho nehlídala 😉 aspoň vím, kdo nám chodí svítit, díky!
Mám tři kluky, každý den je na světě nějaká modrina a par návštěv pohotovosti máme taky za sebou 😅🤷🏻♀️ no jsou to zdravé děti, plné života. Kluci co běhají, skáčou, perou se, stříleji po sobě - nejsou to zadní zaprdenci co si dovedou hrát hodiny v klidu 🤣🤣 a já jsem za to rada. Kluci mají byt kluci …. Neberte si to tak na sebe ❤️
@vodnarka2013 Děkuju!❤️ paní učitelka ve školce říkala, že správnej kluk musí mít aspoň jednu jizvu😁 a přesně, ať jsem ráda, že je veselej a zdravej kluk, i když živějši povahy 😊
@macinka1989 bude to o povaze ditete .. čekám kdy to bude lepší .. sestra takový úrazy s detma nemá … co zvládne dcera.. Anna většinu věci jsem nebyla dal než metr od ni.. a stejně jsem zvládla jen hledět …