Starosti z dítětem. Co s tím a jak dceři více pomoci?
Zdravím....
Nevim jak začít ale potřebuji se někomu svěřit. Mám lidí okolo sebe, kteří vědí co prožívám, ale nějak se ne sejdeme v názorech. Proto píši Vám. Mám 12letou dcerku, od malinká má zdravotní problémi, které ji trápí do dnes. Není to zlomená ruka nebo operace slepého střeva. Jsou to psychicke problémi a také ty zdravotní. Když se jí nedaří nebo se něčeho boji, počura se. Řeší to tím že sobě i okolí zapira že tento problém má. Do teď brala léky a stále se její stav nelepšil. Pak jsem to už nevydržela a jela z dcerkou do Prahy, kde jsem požádala o další názor. Malou mi vzali na týden do nemocnice, kde ji udělali veškeré vyšetření. Tam hlavně zjistili, že je to psychickou a taky že má k tomu další problém a tou je zácpa. Pokud to tak bude pokračovat, nebude mi chtít chodit mezi lidi natož do školy. Psycholozku nebylo snadné sehnat už dříve a nyní jsem ji sehnala až na měsíc červenec. Má dcera vyni za své problémi mě.... Což nechápu, jelikož ji věnují veškerý svůj čas, dávám ji lásku oporu. Ale podle ní je to málo...... Dokonce řekla psycholožce v Praze, že ji málo podporují. Strašně mě to vzalo 😪😪😪ani trochu tomu nerozumím. Potrebovala bych radu co s tím a ja
k ji více pomoct? Než půjdeme k psycholožce....
Dcera je už dost velká - co se jí zeptat, jak bys ji mohla víc a líp podporovat?
Jdi sama k psychologovi. Z popisu vyplývá že ať snažíš jak se snažíš, dceři to nestačí. Pravděpodobně potřebuje jiný přístup. Minimálně se vypovídáš a třeba najdeš nový pohled na věc. Jde to i on-line psycholog.
Možná tam bude ještě hlubší psychicky problém. Ono někod u někoho čím víc ma, tím víc mu to nestačí a tím víc chce. Je to jak s chamtivými lidmi, když mají dost peněz chtějí pořád víc. A dcera to má po psychické a emoční stránce. Myslím, že by bylo dobré aby jsi si našla odborníka i pro sebe, aby jsi se z toho ,,nezbláznil". Otázka je taky, jakým způsobem jsi se jí věnovala ceitove i časove. Pokud je to takový ten typ opičí lásky, kdy jsi neustále s dítěte, každé vnuknutí hned u něj, když spadne hned si ho zvedla, dostala vše na co si vzpomněla, u starších dětí jsi za ni řešila veškeré problémy, pak těžko bude fungovat normálně. Je to jistý způsob závislosti. Ale nikdo z nás nevidí do vašeho vztahu, bude to dlouhá cesta pro vás obě.
A nesnazis se az moc? Ze ji stojis furt za zadkem a nepodporujes ji v samostatnosti?
Zaměřila bych se i na sebe, našla bych si terapii pro sebe. Tyhle problémy bývají komplexní a není to tak, že ostatní rodinný příslušnici mají vyřešené svoji vnitřní problémy, vztahy s ostatními rodinnými příslušníky jsou v rovnováze a jenom dítě má mega hrozné problémy.
Kromě terapie, bych se zaměřila na svůj rozvoj pomocí knížek, přednášek, protože něco můžeš zpracovat i sama a odpověď na otázku zdrav. problémů bych hledala v psychosomatice. Děti jsou jako zrcadlo.
Koukám, že vše už bylo napsáno. Já už snad jen doporučím tradiční čínskou medicínu, dcera měla podobný problém ve školce, taky ze stresu, a ty čínské bylinky aspoň trochu pomáhaly. Teď se stěhujeme a narodil se jí (milovaný) bráška, do toho vývojové období a únava, a pocuravani se jí vrátilo (je jí 5,ale jinak je to podobný problém), dokonce se i 3x pokakala, vždycky v novém bytě.
U vás to může být i začarovaný kruh, že už má psychické problémy a stres i z toho, že se ve svém věku pocurava. I to moje dcera trochu měla (a snažila se tvářit že to má na salámu a i před sebou. Ale někde uvnitř ji to žralo, na to ji znám dost dobře abych si toho všimla) a to byla mnohem mladší a ve školce se to občas stalo i někomu dalšímu sem tam, že se třeba ten někdo zabral do činnosti a ucurnul, aspoň učitelky to říkaly. Coz ve 12 už sama je a tím větší i tohle musí být stres.
Přeji pevné nervy a hodně sil 🍀🌷
A vlastně ještě zkuste rodinné konstalace, nejlíp dcera, ale i klidně bez dcery
@crejzy děkuji za radu, určitě závažím jak s tím pracovat dal. I tak jsem ráda za názory druhých lidí. Pokud pomůže abych sama šla k psychologovi, udělám to. Jen si myslím že je to začarovaný kruh a musíme být trpělivý aby vše dopre dopadlo. Už již za pár dní jdeme na první schůzku k psycholožce tak snad to bude brzo lepší.
@izinda11 vzhledem k rozsáhlosti, bych do toho moc nešťourala do té návštěvy psychologa
potom uvidíš, co se dozvíš, jestli vůbec něco
tvoje dcera má dlouhodobý problém, který vznikl v dětství
teď to na tebe "chrstla" jakože za to můžeš ty, a tebe to semlelo (nedivím se) nicméně, na tvém místě, bych si našla pro sebe psychologa, aby tě provedl pocity, které bys neměla mít, až to bude tvoje děvče potřebovat, protože asi nebude stačit jen chodit k psychologovi, taky si ty dvě nemusí "sednout"...
prostě, v tuhle chvíli, před první návštěvou tvé dcery u psycholožky, bych se soustředila na to, najít někoho pro sebe
@izinda11
Vsak ti rekla jak ji mas vice pomoct.
Kvantita neni kvalita.I kdyz nekomu venujes veskery cas tak je to nekdy horsi nez mene casu ale kvalitniho.
Ja bych to upravila,abys mela cas i na sebe.Jak muzes byt v pohode jako mama kdyz si nemas kdy odpocinout?Dcera uz neni kojenec,nepotrebuje te 100% casu za zadkem.A je taky dost velka na to,aby to chapala.