Podezření na PAS. Co myslíte? Co mě čeká?
Dobrý den ,měla bych takovou prosbu. Mám 2,5 letého kluka ,moc nemluví, uni některé zvuky zvířat,jako jak dělá vrána ,žába ,lev ,slepice ,kachna ,kůň ,osel ,kohout ,opice , umí máma,ale neříká to přímo mě, potom Bába, Bobo, vava, číš , kyti. Neukazuje ,ukazuje jen v knížkách ,tam mi ukáže úplně vše ,takže alespoň vim ,že nějakou slovní zásobu má. Zároveň ukazuje sammv knížce a podívá se na nás ,aby jsme mu řekli ,co to je.Jinak když něco potřebuje ,tak nás za ruku dovede k té věci,ale neukáže už na ni. Na nočníku sedí ,vysazujeme pravidelně,ale neřekne si ,nedá najevo,že potřebuje čůrat. Když mu řeknu ,aby mi něco přinesl, tak to neudělá ,buď na mě kouká a nebo jde jinam ,ale když třeba řeknu , pojď ,jdeme si vzít boty ,jdeme se koupat ,jdeme jíst a tak ,tak samozřejmě jde. Boty si snaží nasazovat , zkouší si i naše boty teď pořád a chodí v nich. Co se týká jídla ,tak ji úplně vše na co si vzpomenete,miluje nejvíc zeleninu a ovoce ,jediné ,co nejie,je čokoláda. Ji sám,jak vidličkou ,tak i lžící. O jídlo se i s námi dělí ,když mu řeknu ,jestli mi dá ,tak mi dá ,směje se u toho a dá nám i sám od sebe. Od února chodí do mateřského centra ,je tam jen 12 děti ,je to pro maminky ,co pracují, je tam velmi spokojený ,zvykl si tam na vše ,spinká tam ,ale s dětmi si nehraje , když jdou děti za ním ,tak se přizpůsobí jeho hře ,ale on sám od sebe ne ,do společných aktivit se nezapojuje ,ví ,co dělají ,ale nepřijde. Když si ho jdeme vyzvednout ,ať už já ,manžel ,babi s dědou ,tak se na nás hrozně těší,běží a obejme nás. Míša je celkově moc hodný ,má rád režim ,ale nevadí mu ,když mu ho narušim , nelpí na žádných stereotypech ,jenom když si třeba hraje a chci ho vyrušit , tak se občas vzteká ,ale nerve ,nemá záchvaty,neboucha nic ,spíš jen brečí ,asi tak 10 vteřin. Celkově bych řekla ,že to vztekani je takové normální. Co se týká hraček ,tak má rád knížky ,miluje malováni,umí napsat A,B, C a O ,abeceda ho celkově bavi , neumí sice všechna písmenka ,ale řekne tak půlku. Má rád samolepky,s autama si hraje jen na autodráze , kostičky teď moc nemusí,spíš vůbec ,to měl rád jako menší. Má rád balón ,a tátou si pořád kopaji, manžel u toho dělá nějaké triky a Míša se je snaží opakovat. Má rád hřiště,kde je klouzačka ,houpačka ,na vše si vyleze sám. Má rád procházky s kočárkem ,měli jsme období ,kdy chtěl pořád chodit pěšky ,teď zase máme jenom kočárkový období. Má rád jízdu autem ,má rád dopravní značky,různé s nima běhá a staví je ,pak si je prohlíží a tak. Začal teď mít rád i pejsky ,hází jim míček ,krmí je z ruky. Ale úplně je nepohladi,jen na povel a ne vždy, taky Míša nedělá Papá,nelouci se ,jen se podívá a usměje se ,paci paci ještě tak před měsícem dělal pořád ,když se mu něco povedlo nebo když jsme mu tleskali mi ,teď už to nedělá ,jen občas. A plácá si s námi , když mu řekneme. Pro pomazleni si také přijde.
Každopádně jezdíme do Prahy na terapie ,byli jsme teprve 2x a řekli nám ,že má nějaké autistické rysy ,že mu chybí komunikace a empatie a ještě fantazie. Co se týká té komunikace ,tak to je právě to ,že si o nic neřekne ,neukáže si ,co potřebuje. U té empatie zase to ,že se nechlubí ,nenosí nám hračky ,abychom se podívali a tak ,když se mi něco povede a zatleskame ,tak se sice usměje ,ale nepodívá ,ale třeba před tím měsícem to dělal ,jen mi přišlo ,že mu to zevsednilo a už ho to úplně nevzrusuje. A fantazie ,tak že si hraje jen s hračkami ,které dávají logiku.
Jsem z toho trošku vynervovana,co bude dál ,jak se tedy Míša bude vyvíjet, jestli teda bude do konce života odkázán na naši pomoc. Omlouvám se kdyžtak ,jestli to moc řeším,ale moc informací mi nikdo nedal o autismu ,vše si vyhledávám tak nějak sama a jak to čtu ,tak to tak nějak vychází na Míšu ,jen mám strach a nevím ,jak poznám těžký Autismus a tak různě.
Míša je i hodně pozitivní,pořád se směje ,má rád lumpárny ,lochtani, má rád písničky , rád dělá s námi kolo kolo mlýnský nebo hlava ,ramena ,kolena ,palce. Je pravda ,že i jako hodně běhá. Ale vydrží si kreslit hrozně dlouho , číst si a tak. Poslouchá, není zlobivý, neodbiha u jídla.
Zajímalo by mě ,jestli s tím někdo máme zkušenosti,co mě čeká a tak, děkuji.
stestereotypech
@tereza1313 muzu se zeptat na jake terapie chodi, proc a kdo vam to doporucil?pediatr?
z pohledu laika, mi prijde jako normalni kluk, ten nas neumi tak ctvrtinu toho co jste napsala(psani pismen?wow), a taky nemluvi (u nas je to, ale spis bilingvismus), ale stejne, spis to asi moc resite - asi to nechcete slyset, ale davejte pozor, abyste tim prehnanym resenim diteti spis neublizila..
Nejsem odborník,ale podle popisu mi jako autista nepřijde.Uvidiš jak se bude vyvíjet dál.
Podle popisu to je strašně šikovný dítě, které zajímají technické věci. Kdo co řeší? a proč?
To co ho nezajímá, nedělá. Logické.
@dyechampion mám to od pediatričky, tenkrát jsme se o tom bavili a ona mi navrhla ,jestli bysme tam s malým nezkusili zajet ,abych věděla ,na čem jsme. Takže tam jezdíme a nevíme ,na čem jsme pořád ,řekli jen ,že tam jsou nějaké rysy. Každopádně mám i zažádáno na vyšetření do Prahy do Nautisu,bohužel je tam čekacka půl roku ,tak uvidíme.
@gbp Jsme tam na doporučení pediatričky s tím ,že sama taky neví ,jestli tam něco je nebo to je jen opožděný vývoj ,tak nás tam radši poslala ,abychom věděli ,na čem jsme ,tam tam jezdíme a moc právě nevíme no ,jen že tam něco asi je ,ale neví se co . Už jsem objednaná do NAUTISu ,čekacka je tam půl roku ,takže až za půl roku bude Míša vyšetřený,tam by se měla říct ta diagnóza,ale to jsem si zařídila sama s tim ,že jsem volala doktorce ,že v té Praze moc nic nevíme a tak mi řekla tohle. Ona sama si taky myslí,že to nebude úplně hrozné ,ale nic se nedá říct na 100% ,proto mě to tak trápí a ráda bych v tom měla trochu víc jasno. Spinká i celou noc už od 1 měsíce ,vždycky spal rád ,i přes den ,doteď spí přes den od 12 do 2,byl kojeny do 7mesicu. Změny prostředí mu nevadí ,můžu s ním v pohodě do restaurace ,sedí v židličce,maluje si ,nají se ,vše v pohodě ,nevzteka se ,max když už se začne nudit.
@tereza1313 asi nechtela neco podcenit. vim, ze to asi bude tezke na to nemyslet, ale zbytecne bych se nad tim netrapila. mozna i dobre, ze je to vysetreni az za pul roku, muze byt vse jinak a nebo taky neco prukaznejsi. urcite ti tady nemuzeme dat diagnozu, ikdyz vim, ze bys rada vedela na cem jsi, nekdy to proste nejde rict hned. nekdo ma diagnozu az po letech. dobre, ze jste objednani 👍nektere maminky nechteji o odlistostech svych deti slyset a pak jim trva vse mnohem dele, nez se neco zjisti, nez nekam dojdou a dostanou nejakou diagnozu. dobre je pred tim nezavirat oci, ale zase bych to nezvelicovala, opravdu z toho co pises vidim jen nejake drobnosti. jaky ty z toho mas pocit? prijde ti neco zvlastni? to co pises mi prijde v norme, proste vsechny deti nejsou stejne. nebo co tobe prijde autusticke? protoze to, ze si neumi o neco rict, kdyz moc nemluvi, je asi docela normalni. a jen podle toho, ze neukazuje nebo ze se ti nejde s necim pochlubit nemusi byt hned nutne autismus. mame kamaradku, ktera se rozmluvila fakt az ve trech letech, do te doby nerikala ani to co vas. co se tyce toho hrani s detmi, tak mi prijde, ze ani moje dcera si nejak uplne s detmi moc funkcne nehraje, to delaji deti spis az pozdeji, spis si na hristi berou veci nebo se honej 😄
ono ti ani moc nepomuze, kdyz ti napisu, co delaly ty deti s kterymi jsem pracovala ja, protoze ony jsou si v necem podobne, ale pritom ke kazdy unikat.
Tezky autista urcite ne....max z nej bude Asperger, ale nyni tam vidim jen par auti rysu, co ma i spousta dalsich beznych deti.
Sama mam holcicku 10 let, autistku se stredne tezkou retardaci, vyvoj je zcela nesrovnatelny s popisem vaseho synka - ten je opravdu sikovny.
@gbp no ,přímo autistické ,co mi jakože přijde ,úplně nevím , možná to běhání nebo když se nudí ,tak chodí sem a tam a neví ,do čeho píchnout. A asi mi přišlo možná autistické,že si teda neříká nebo nedává tím ukazováním najevo ,co chce ,že se prostě dostáváme do situaci ,že když mě k něčemu dovede a něco chce a já nevím co ,tak brečí nebo se začne vztekat. Pak třeba i to ,to jsem zapomněla asi napsat ,že jak slyší na jméno. Je to takové různé ,někdy se otočí hned ,někdy musím 10x na něj volat a když ani to nepomůže,tak řeknu slovo Pozor a to se hned obrátí. Ale i na to jméno ,když mu chci třeba něco ukázat ,tak slyší ,ale určitě nemůžu říct ,že se pokaždé otočí ,když na něj zavolám. Zajímavé právě bylo na té terapii ,že mluva je až jako poslední ,co se řeší,že nejdřív musíme u něj rozvinout tu empatii a tu komunikaci tím ukazováním a tak. Že prostě neukazuje do dálky na něco ,že to už by prý měl dávno dělat. Já samozřejmě vím ,že tady mi nikdo diagnózu nenapíše,spís mi šlo o nějaké menší porovnání asi nebo zkušenosti ,na co bych se asi tak měla připravit,začínám se samozřejmě i smiřovat s tím ,že bude Míša jiný , budu ho mít ale pořád stejně ráda ,Neli víc ,ale jsem taková ,že když nevím ,co bude ,tak mě to trošku stresuje , brečím a tak ,pak jsem zase v pohodě ,je to takové na houpačce teď.
@misha31 Ahoj, jsem tedy mimo téma zakladetelky. Mohu se zeptat jak zvládáš diagnózy svého dítka? Já mám syna 12 let, má lehkou mentální retardací na hranici se střední. Musím říct, že se s tím stále neumím vyrovnat. Občas se mi honí hlavou jestli bude schopen samostatně žít. Lidé okolo pořád říkají, že to nic není ale oni s námi nežijí.
Můj mladší syn ve věku 2,5 roku neuměl zdaleka, to co píšeš o Míšovi. Taky nemluvil. Měl navíc obrovský problém s jídlem. Když na to koukám zpětně, spoustu autistických rysů tam bylo. Dnes je mu 9, ve škole šikovný, sice trochu svéhlavý, tvrdohlavý a naštvávací, někdy je to zkouška, co vydržím, ale v kolektivu oblíbený, učitelka ho chválí. Tvůj Míša je ještě malý, v tomhle věku bych žádné závěry nedělala. Uvidíš, že až bude starší, bude to úplně v pohodě, jen mu třeba zůstanou nějaké specifické rysy v chování. Hlavně se teď nestresuj, podle popisu máš docela šikovné dítko 😉
@tereza1313 bohuzel dopredu ti nikdo nic nepovi, ikdyz te to stresuje. mozna se tedy zamerit na to, co nedela. ukazovali ti nejaky trenink? jak s nim mluvit, kdyz neco chce? podle me, kdyz mluvit neumi, je pochopitelne, ze se vztekne, kdyz mu nedas co chce. jak to probiha? napis nejakou situaci a jak s nim mluvis. napr. chce susenku ze skrine. co udela? a co udelas ty? pobihani mi asi prijde normalni 🤷🏼♀️ a neslysi na jmeno, kdyz neco dela? neni treba zabrany do hry? zaujaty pohadkou apod? rikas, ze v knize ukazuje? je nejaka moznost, ze by hur videl do dalky? nebo hur slysel?
@gbp Ano,máme úkoly , musíme hodně jasat,když se mu něco povede ,musíme s ním mluvit ve 3.osobe a máme detailně popisovat,co dělá. Zatím jsme ale nedostali žádnou radu ohledně toho ,jak na něj ,když chceme ,aby nám ukázal ,co chce. Ty situace jsou vlastně všechny podobný , takže třeba : Míša za mnou přijde ,vezme mě za ruku a dovede mě do kuchyně ,že chce čaj (to už poznám ) Já se ho zeptám:Míšo ,máš žízeň ? Chceš čajdu? ...Míša kouká ,kouká na ten čaj ,když se ho zeptám znova ,tak začne pobrekavat ,ani slzy mu netečou ,jen takový kňouráni ,když se ho zeptám po 3 ,tak pak se začne vztekat. Zkoušela jsem ,že i jsem třeba odešla a řekla ,že teda nevím ,jestli má žízeň nebo ne a on pak brečí dál a jde si třeba hrát. ...Samozřejmě když je to ta situace ,že já sama řeknu : Pojď Míšo,dáme si sušenku ? Chce Míša sušenku ? Tak přiběhne do kuchyně ,přesně k tomu šuplíku ,kde ty sušenky jsou a kouká do něj...já se zeptám : Chce Míša sušenku ? On se na mě podíva ,čeká a začne zase to samé , kňouráni. ...na jméno většinou právě neslyší ,když je do něčeho zábrany ,když se právě čte (ale i se někdy otočí hned ,i od té knížky) , nebo je venku ,hraje si s balonem ,tak taky chvíli trva ,než zareaguje. Prostě když je do něčeho zabranej. ...Nemyslím si ,že vidí špatně, rád kouká na nebi na ptáky nebo na letadla ,když mu chci já něco ukázat něco v dálce ,tak se podívá.
@tereza1313 tak kdyz je zabranej, tak to bych neresila. to ani moje 3,5 leta casto takhle neslysi.
co ostatnim? rika si o neco? casto sem prave u tech deti s autismem videla, ze jim to maminka hned da, prave proto, ze uz vi a tak to dite to nenuti rikat nebo ukazat.
ale takhle na dalku se tezko radi no. tak fajn, ze vam nekdo pomaha 👍 nechci ti ted radit jine veci, ktere by vam to mohli vic zamotat. casto sme pouzivali znaky nebo komunikacni karticky, kdyz ditko nemluvilo. a proste sme delali blbe, dokud nepodal karticku nebo neudelal znak toho, co chce no.
@gbp na ostatní reaguje stejně ,vezme je za ruku i v té školce to dělá. O těch znacích a kartičkach jsem něco slyšela,celkově ty kartičky mě zaujali ,jelikož Míša má rád ,když si takhle ukazujeme kartičky ,nemáme přimo asi ty správné, nejsou tam ty aktivity ,máme s cislama , písmenama a nějaké obrázky,jako dort , svíčky atd. Možná ,že by ho to zaujalo.
@tereza1313 ty karticky jsou obrazkova komunikacni metoda. jde o to, ze on tim obrazkem rekne co potrebuje. tim ze ho prinese napriklad. zacina se fotkou te veci a postupne se zjednodusuje na piktogram, aby se dosahlo vetsiho vyuziti. kazdopadne se to deti uci tak, ze k obrazku nejprve prirazuji realny objekt. klidne to v ramci hry muzes zkusit. udelas napr. karticku s jabkem a karticku se susenkou a ukazes mu k cemu co patri s realnym jabkem a susenkou. dalsi krok je, ze menis tu karticku za tu vec. jakoze ty mu das karticku, on tobe susenku. a nakonec on u te skrine ti poda tu karticku se susenkou a tim ti rekl, ze chce tu susenku. nevim, jestli to jde takhle z popisu pochopit 🙈
@petlep ahoj, ja to zvladam v pohode, jsem proste realista. Dcera uz ma 64kg, brzy me preroste a je bohuzel i vice agresivni, urcite nikdy nebude zit sama. Snazim se, aby mela krasny zivot, hodne se ji venuji, uklidnuji ji zvirata, takze jsem kvuli ni poridila vicero zviratek vcetne smecky psu 😁 mam ji na domaci vyuce a zijeme takovy "free" zivot. Ted jsem tehotna a na sourozence se tesi, jsem presvedcena, ze ji to jen prospeje ve vyvoji 🙂
@gbp tak to je super,to určitě zkusím. A jen asi možná hloupá otázka. Nezvykne si pak na ty kartičky a nebude linejsi jakože mluvit ? Že si na to zvykne ?
@tereza1313 to ti asi nedokazu rict. u tech se kterymi jsem pracovala to bylo prave naopak, nektere to motivovalo to pak i rikat. nekteri ale nemluvili nikdy 🤷🏼♀️ kazdopadne vsichni byli vic v pohode, nez kdyz si o to nemohli rict nijak.
kazdopadne kdyz budes chtit, urcite o tom najdes na netu vic - VOKS - vymenny obrazkovy komunikacni system. nebo se porad na tech vasich terapiich? nevim presne co to mate
Zlato, pokud je to jen tohle, buď šťastná za své spokojené dítě. Mám autistu doma, dnes je mu skoro 17 let, a udělali jsme obrovské pokroky, ale v době školky to bylo naprosto něco jiného než popisuješ - tvé dítě je proti mému naprosto úžasný, chytrý kluk. Pokud má nějaké náznaky autismu, tak fakt minimální.... Neboj se.
Já bych řekla že je spíš nadprůměrně inteligentní než autista 🙂 vůbec bych to zatím neřešila... Nautis je podle mě teď úplně zbytečnej... Důvod, proč "nevíš na čem jsi" je ten, že podle mě pořád hledáš něco, co tam není... Užívala bych si chytré dítě, nezatezovala bych ho diagnózou...
Mám doma 12r nadprůměrně inteligentního Aspergera. Občas je to náročný, ale není to nic co by nás výrazně omezovalo. Prostě něco chápe jinak a dost věcí se musí dovysvetlovat... POKUD by Míša byl na spektru, bylo by to meco podobného-takze bych vůbec nestresovala a nechala to být... Dost věcí se ještě kůže změnit, je na diagnózu ještě fakt malej...
Hrozně bych vám chtěla něco napsat a podpořit vás, ale vlastně moc nevím, kde začít. Tak třeba takle:
Mému prvorozenému bude teď osum let. V pondělí nastupuje do běžné místní školy, kam má tedy doporučeného asistenta pedagoga (další dospělák k těm dvaceti malým dětem, které všechny ještě chtějí interakci 1:1! Pokud si jen trochu sedne s učitelkou, tak výhra pro všechny zúčastněné.), ale věřím, že to bude bez větších potíží. V papírech od psycholožky má napsaný "středně těžký autismus bez omezení intelektu".
DOcela dobře si pamatuji dobu, kdy jsme byly přibližně ve vaší situaci: Syn sice prošel M-chatem bez potíží, ale "něco nebylo úplně ok". Mimo jiné měl velké potíže s jídlem a s různými hmatovými vjemy. A taky hodně dlouho neukazoval. Prostě na věci koukal, nebo ukazoval jakoby bradou. Hodně špatně mluvil, respektive říkal slova, ale nepoužíval je v běžném kontextu. Nevnímal takové věci jako vlastní hlad či žízeň (prostě cítil, že mu je špatně, ale neměl tendenci sáhnout po jídle). Velmi zajímavé bylo, že syn nějakým způsobem chápal mou vnitřní motivaci - třeba zákazy z důvodu "se nedělá/je společensky nevhodné/někdo mi poradil" vyvolávaly vlny vzteku, pláče a stavy popisované jako meltdown. Úplně ty samé pokyny/zákazy z důvodu "fakt to nejsme schopna zařídit i kdybych se postavila na hlavu", vyvolaly jen fňuknutí, pokrčení ramen a přesun k jiné činnosti. (rozdíl třeba "nepustím ti Youtube, protože už jsi na něj dneska koukal hodinu x nepustím ti youtube, protože nejde internet" - důvod jsme samozřejmě neřekla nahlas)
Zhruba od 2,5 roku jsme řešili, že se to pediatričce "nezdá". Já ale byla tou dobou znovu těhotná, bylo mi blbě a nebyla jsme to ochotná řešit. Začali jsme to řešit až po třetím roce, kdy to psychicky nedala moje mamka, že přece není normální, aby se s vnukem tekla těžko dorozumívala. První diagnoza byla vývojová disfazie + podezření na autismus a že prý to zkoukneme za půl roku znovu (diagnoza se nám mění prakticky při každém sezení u psycholožky, stále víc se přiklání prostě k autismu.)
Velmi dobře si pamatuji svou fázi odmítání a šoku, že moje dítě by mělo být nějak "ne-normální" a zároveň obavy z budoucnosti ("bude jednou samostatný? CO bude s ním, až tu nebudu?") a pocit, že "s tím musíme okamžitě něco dělat". Hodně mi pomohlo, že jeho primární diagnoza tenkrát byla "vývojová disfazie" a když si přečtete příběhy disfatiků, zjistíte, že u valné většiny někde kolem dvanácti let okolí popisuje stav jako "už na něm vlastně nikdo nic nepozná".
Chtěla bych vám říct, že z toho, co popisujete u syna, mi přijde, že spadáte do kategorie "kolem puberty už na něm nikdo nic divného nepozná" a že prostě jeho současné potíže nezmění jeho schopnost se v budoucnu osamostatnit a prožít šťastný a plnohodnotný život. Že jsou vaše současné, rozporuplné pocity zcela v pořádku a přirozené a že je úžasné, že to řešíte a nenechala jste to na 'prostě z toho vyroste'.
Ale zároveň bych vás chtěla pořádat, abyste do dítěte necpala každou radu, ketrou vám terapeut poradí. Oni jsou sice odborníci, ale oni taky jen zkouší, co fungovat bude. Krom toho často podléhají tlaku společnosti, že "dítě je třeba opravit a vecpat do normy" a ono je to často chyba. Ono to dítě často není rozbité, jen dělá některé věci po svém. Přijde mi zbytečné stresovat dítě v tomhel věku tím, že vyžadujete, aby vám odpovědělo na otázku, zda pití chce, když vy sama zjevně zjevně víte, že chce (pokud váš syn reaguje stejně, jako můj, tak je z vás v té situaci zcela zmatený, protože "máma ví, co chci a odmítá mi to dát! Já nechápu, proč to dělá, když mi sama to pití nabízí!"). Snažte se v celé situaci mnohem víc vnímat sebe a své pocity a motivaci. Klidně se odborníkům i postavte a řekněte "nesouhlasím s touhle radou, neposlechnu ji" Ono i jim zpětná vazba pomůže . ALe klidně ji prostě jen neposlechněte zpětně, když ji přeložíte synovi a zjistíte, že reakce není taková, jaká "vám sedí". Prostě i ti odborníci zkouší - nemají patent na vaše dítě. Ten musíte najít vy.
A teda ještě doporučím nechat zkontrolovat oči. Protože z toho, co popisujete, tak váš syn reaguje velmi jinak "na blízko" a "na dálku". Může to být nějakým součtem podnětů typu "mimo dosah ruky už je mimo můj vesmír", ale může prostě i jen špatně vidět.
Držet se.
Jo, ještě doporučím web: https://zrzi.cz/
@cilkat Moc děkuji za odpověď ,je velmi zajímavé to,co jste napsala a myslím že i pro mě přínosné. Na psychiku je toho teď fakt hodně ,snažím se s tím vyrovnat a pochopit co a jak ,občas mi právě přijde ,že na těch terapií se mluví o tom ,co dělá špatně a ne o tom ,co mu jde ,co umí a tak , proto jsem z toho tak špatná , zároveň si říkám ,že kdyby to byl nějaký těžký Autismus,že by to poznali hned a řekli by mi to , samozřejmě vím ,že nemůžou dát diagnózu. Než se Míša dostane do toho Nautisu ,tak mu bude 3 - 3,5 let. Určitě se na ty oči zaměřím a kdyžtak dojdu k doktorce.
@tereza1313 ja jsem pracovala s detmi s PAS jako asistentka. vse sem procetla a prijde mi jako docela sikovny 2,5 lety kluk. mozna nejake rysy no...ale moje 3,5 leta se doted bezi schovat pred vysavacem 🤷🏼♀️ nevidela bych to asi nejak fatalne...na terapie vas poslala pediatra? nebo kam presne chodite? je ta "diagnoza" jen tak od boku nebo od nekoho, kdo ji fakt muze dat?
za me teda dost veci umi, takze jestli bude mit PAS a to rikam jestli, protoze z toho popisu mi to osobne zas az tolik neprijde (ale tim nechci rict, ze ne, ani jsem ho nevidela a nejsem psychiatr, mam jen specialni pedagogiku) tak bude dle me vysokofunkcni nebo asperger. kdyby mel tezky autismus bude mit pravdepodobne i mentalni postizeni, to z tveho popisu mi fakt neprijde.
vim, ze te to ted trapi, tohke nikdo necce slyset. ale urcite bych si fakt nekde nechala udelat opravdu vysetreni a pak se dal zaridila. pracovala jsem v APLE napr. ale tech organizaci je spousta, ktere se zabyvaji primo autismem a moc to tem lidem pomaha prozit co nejvic normalni a fajn zivot ❤️ drzim palce