Dobrý den,
prosím maminky o zkušenosti a informace, jak probíhá přijetí, operace, ... cokoli, co mi můžete poradit, v dětské nemocnici v Brně (ortopedie). Dcerka má vrozenou vadu nožiček, na konci listopadu ji čeká operace. Včera jsem byla na ortopedii domluvit operaci. A přístup strašný. Vůbec nic neřekli, dali mi termín, papír - podepište tady, tady, tady a tady. Neptejte se, zmlkněte, máme toho moc. A vy jste místní, že? Takže vy hospitalizovaná nebudete. Nashle.
Vůbec netuším, co je dobré vzít si s sebou, na co se připravit. Nastoupit máme v neděli v 10h - dostane malá oběd? Dostane večeři? Dostane už večer něco na zklidnění? V noci tam s ní být nesmím, kdo s ní bude, bude-li plakat? Další den operace - bude na JIP? Jak dlouho? Jak děti reagují na narkózu? Co jim může pomoct? Co se sebou, abych se tam při čekání nesesypala? Kdy nás pustí domů? ... A to absolutně netuším, jak budou vadu operovat (je to vzácná vada), v jakém stavu mi ji dají po operaci domů, jak dlouho se bude léčit, bude mít sádru, dlahu, bude moct chodit, nebude, jak dlouho nebude, kdy bude moct chodit, kdy bude moct do kolektivu... nic...
Budu vděčná za každou zkušenost nebo radu. Díky.
@scai Jo, to já vím taky, že mám na to právo. Ale jaksi nevynutitelné ☹. Co chceš říct na to, když Ti ortoped řekne, když se zeptáš: "zmlkněte, podepište, vypadněte, máme toho moc." A před skupinou mediků, kteří se takové chování od takové kapacity rychle naučí ☹.
@veruska007 to je hrozný přístup! nemůžete jít do jiné nemocnice nebo k jinému dr. v té stejné nemocnici... ono to není jen o informovanosti a pohodlí, ale i potom o následné péči, aby člověk věděl jak s dítětem cvičit, co dělat co ne...
komunikace je hrozně důležitá...
vidím, že bydlíš v Brně, tam musí být nějaký výběr.... osobně bych do operace s někým takovým nešla... dítě je to nejcennější co člověk má a někomu takovému bych ho nesvěřila....
buď asertivní... já byla nedávno s dcerkou na šití hlavu po úraze a byla tam jedna sestra neuvěřitelně nepříjemná, tlačila na ni hodně při čištění rány, byla na ni ošklivá když začala plakat... postavila jsem se vedle dcerky, vzala ji za ruku a řekla jí "prosím nemluvte s ní takhle, buďte na ni laskavá, bolí ji to a bojí se, je to malé dítě".... šlehla po mě velmi ošklivým pohledem a šla se vydýchat evidentně do prostoru vedle... za chvíli přišla a bylo vidět, že soptí, tak jsem v klidu dodala, že chápu, že toho má moc, ale že jde o malé dítě a že už za sebou má šok po úraze.... nakonec teda ubrala a já do konce ošetření držela dcerku za ruku... vyšly jsme ven a dcerka povídá "ta paní je asi sama a je nešťastná, když je taková"....
i jsem se několikrát chytla s dr. když nechtěl ošetřit nebo když byl protivný, neposkytoval informace apod.... jednou jsem i odešla z ordinace od vyloženě drzého doktora.... a to jinak u dr. 100 % spolupracuju a dítě klidně při ošetření proti jeho vůli držím jak je potřeba, ale jak je dr. s prominutím nevychovanec nebo neumí komunikovat, tak se nedám....
a na to, že je někdo kapacita bych se vykašlala.... doktor pracuje s lidmi a podle toho se má chovat... pokud to neumí tak ať jde dělat někde kde nejsou lidi....
ono hodně toho máme skoro všichni.... pro Tvoje dítě je tohle zásadní operace jsem pochopila a Ty ji pak budeš mít doma a řešit následnou péči, takže se zhluboka nadechni a prostě požádej o to na co máš nárok... slušné jednání a informovanost....
@lu777 Já nejsem blbá. Kdyby byla možnost, tak jedu na operaci jinam. Jenže dcerka má velmi vzácnou vadu, v této podobě v podstatě neexistuje. Vyskytuje se v jiné variantě, která je operabilní po 6. roce. Dcerka má 2 a operaci potřebuje. Bohužel, tenhle ortoped, navzdory jeho hulvátskému chování, je největší kapacita u nás a je jediný, kdo je schopný tuto vadu zoperovat. Kdyby byla dcerka starší 6 let, mohl by ji operovat i dospělácký ortoped v Praze... jenže dcerce není šest ☹.
@veruska007 tak pak jedině jít za nějakým jeho kolegou, vysvětlit situaci, sednout si s ním a ať Ti to vysvětlí.... na to máš právo.... ono když se nikdo neozve, tak si pak takoví lidi myslí, že to je v pořádku 😖
bohužel mám s hulvátským chováním doktorů hodně zkušeností (před lety jsem byla hodně nemocná)... léta mi trvalo než jsem se naučila ozvat, byla jsem mladá a byla jsem u dr. sama a měla jsem strach....
po nemoci jsem si našla super zubaře, gynekologa, imunoložku atd, změnila jsem všechny hulvátské doktory.... a jde to! jsou takoví.... držím se jich jako klíště
a v Praze není žádný dětský ortoped, který by tohle dělal? 😕
jinak teda nemáš lehkou situaci, ale informovanost je právě v tomhle důležitá, abys nebyla tak vystresovaná... držím moc palce!
@lu777 Není ☹, bohužel. Na tohle je u nás jediný ortoped, doc. Poul. Všichni si ho jako odborníka moc chválí. A někdo vychvaluje i jeho lidský přístup... no, včera mě to dostalo. Zmlkněte, vypadněte, máme toho moc. A co chceš dělat, když tu operaci pro dítě potřebuješ. Když se urazí a řekne, že malou teda operovat nebude...
Jinak si lékaře samozřejmě vybírám. Ale když nemáš na výběr...
Každopádně o tomhle diskutovat nechci, to nemá smysl.
Když už jsem se nic nedozvěděla v nemocnici, třeba se se mnou podělí o zkušenost nějaká maminka tady.
Nejsem sice zatím máma, ale na ortopedii v dětské v Brně mě operovali několikrát a vždy super akorát je to už pár let zpět. Já jsem jim vděčná za mnohé, oni mají velkou zásluhu na tom že chodím. K dotazu se sebou pyžámko, hygienu, případně nějakou hračku, nic dalšího nepotřebuje. Pokud jste mítstní celkem chápu že tam s ní nebudete, snaží se nechávat místo pro mimobrněnské maminky. Sádru či dlahu bude mít dle toho co jí operují za vadu, tu máte popsanou v lékařské zprávě. Každé dítě narkozu snáší jinak někdo líp někdo hůř. Na JIP se člověk dostane pokud má nějaké komplikace. S jídlem si nepamatuji jak to tam bylo, večer jsem dostala něco na uklidnění. S chozením tam záleží jestli dostane berle (já je takto malá neměla) nebo chodící sádru. Já sádru většinou měla tak 4-6 týdnů, ale je to u každého jinak. Po sundání sádry u mě následovaly intenzivní rehablitace. To vám řeknou po operaci. Pokud malá by malá v noci plakala je tam hodně sestřiček toho bych se nebála. Přes den tam chodí klaun a ,,tety,, a malují a hrají si tam s dětmi. Bývala jsem tam tak týden. Pokud mohu doporučit tak tam v pondělí neseďte celou dobu protože i když se sebou něco budete mít tak mozek bude myslet jen na operaci. Moje mamča taky tam neseděla prootože by se asi zbláznila strachem,přišla až bylo po operaci a říkala že to bylo moudré, přeci jen nemocniční prostředí na některé působí hůř. NEZOUFEJTE VŠE VÁM ŘEKNOU V NEMOCNICI PO OPERACI, MYSLÍM ŽE JE VELMI DŮLEŽITÉ ABY JSTE BYLA V KLIDU I VY. PROTOŽE MALÁ TO VYCÍTÍ ŽE NEJSTE V POHODĚ A BUDE TAKY NESVÁ A PAK TEN POBYT BUDE HROZNÝ PRO VÁS PRO OBĚ 🙂 Po operaci se optejte na vše co je pro vás důležité. Jsou tam profíci a malé dají nožičky do pořádku.
S Dr. Poulem zkušenost osobní nemám, ale věřím tomu že u nějaké z mých operací byl. Já navštěvuji Dr. Bajerovou a vždy našim i mě vše vysvětlila. A věděli jsme že když řekla že je nutná operace že opravdu byla nutná.
@veruska007 chodíte tam již delší dobu nebo jste tam byli poprvé?
@veruska007 Tak to je teda šílený přístup, to bych asi nerozdejchala, to jsem ještě nezažila a že už jsem pár zákroků s dětma absolvovala. Jen co si myslím - oběd ještě podle mne dostane, nevím, jak večeři, potřebují, aby byla před operací prázdná, snídani určitě ne. Jestli dostane něco na zklidnění večer před operací to netuším, ale spíš si myslím, že ne. Alespon nám nikdy nic nedali, oni tě tam snad nechají, než malá usne, ale jak se oni postarají v noci, to je ve hvězdách, záleží na ochotě sestry, zkusila bych si vydobýt, že tam budu klidně sedět na židli, ale že neodejdu, ale těžko říct, jestli to dovolí. Po operaci odváží děti na JIP, zase záleží na nemocnici, jestli ti tam dovolí být s ní, spíš ne, tam ji probudí, zkontrolují, jestli je vše v pořádku, napojí na ty různé monitory a budou chtít, aby zese usnula. A to byl většinou u nás ten největší zádrhel, protože pak spát nikdy nechtěly, celou dobu jenom probrečely. ale abych tě uklidnila, onoi brečí, ale nic je nebolí, dostávají léky na bolest, ale je to ta reakce po narkoze, jsou jaksi tak nějak mimo a nikdy, opravdu nikdy, si tu hodinu na Jipce nepamatovaly, takže i když jsem tam byla, nebo nebyla s nimi, jim to bylo tak nějak jedno, prostě to tam jenom prořvaly. Po hodině, nebo dvou, nás odvezly na pokoj a tam už jsem si je ohlídala sama, je dobré, když se ještě z toho vyspí, ono je to na nich i pak vidět, že jim je lépe. Co je taky hrůza, že nesmí po operaci - a ted si nevzpomínm přesně - myslím 2 nebo 3 hodiny pít ani jíst a to byl fakt očistec, protože měly hroznou žízen, já jim dávala aspon potají malinko cucnout, ale jde o to, aby pak nezvracely. Jak to tam přežít, ti neporadím, když čekáš za dveřmi operačního sálu, tak stejně nemáš myšlenky na čtení, nebo cokoliv jiného, aby ses odreagovala, musíš si říct, že malá je šikovná, a že to určitě zvládne, většinou to prožívají hůř maminky, než ty děti. S vaší diagnozou nepomůžu, zaráží mě, že ani toto ti doktor neřekl, zkus něco vyguglit, držím pěsti, at vše zvládnete. 😉
@linusha Chodíme od narození malé. Původně nám doc. Poul řekl, že se vada dá operovat až od těch 6 let, potom když viděl, že malá moc nemůže chodit, tak že ve třech. V létě měla necelé dva a při kontrole bylo jasné, že se to zhoršilo, teď mi dr. řekl, že se to musí operovat co nejdřív.
Obchodili jsme jinak všechny možné odborníky, rehabilitační dr., soukromou fyzioterapeutku, tejpovali jsme, byli jsme na chirurgii, plastické chirurgii ... s operací prostě není zbytí.
Malá má "jen" přeložené malíčky, bohužel ji to velmi bolí, obzvláště v botách (od léta mi pláče bolestí při každém obouvání), deformuje se jí celé chodidlo, ostatní prsty, špatně našlapuje, často zakopává... v poslední době absolutně odmítá venku chodit, sedne na silnici, vyzuje boty, kňourá bolí bolí...
Já jsem na jednu stranu vůbec vděčná, že je ortoped ochotný operovat to v těch dvou letech, bude to hodně náročné, protože je to všechno ještě strašně maličké.
@mandala Díky!
@veruska007 nechci jej obhajovat, ale tak možná neměl svůj den. To chápu že musí být dost bolestivé. Optejte se už při příjmu co a jak a nebo potom po operaci. Ale myslím si že malá nějakou dobu chodit nebude a že tam následně proběhne i nějaká rehablitace.
@linusha Jj, já počítám, že bude minimálně celý prosinec v kočárku a nebude moct chodit. Jen je škoda, že mi nikdo nic nevysvětlil - no, ono je možné, že i ten zkušený ortoped tu vadu vidí poprvé, max. podruhé v životě a co s tím uvidí, až to otevře a zjistí, co všechno je tam špatně uložené (dcerka má totiž vadu vrozenou a tato vada je známá pouze jako získaná - takže je otázkou, co kde špatně narostlo, že to tak dopadlo...).
@veruska007 též mám vadu vrozenou, z genetického hlediska získanou. A mohu vám říct že mi to konečně vysvětlili až teď skoro v mých 25 letech, kdy se s manželem pokušime o rodinu, kde se moje vada vzala. Takže časem se určitě dozvíte kde je/byla chybka 🙂
@veruska007 veru, zavolej mi. cislo myslim na me mas ve zpravach. Byli jsme s Lucinkou hospitalizovane. Ne ale na ortopedii
@veruska007 Je to děs. Nemám (naštěstí) zkušenost s ortopedií, ale s ORL, kde byl syn hospitalizován s akutním problémem. Přístup velmi podobný, ale bylo mi naopak řečeno, že děti do 2 let mají nárok na doprovod, takže to si rozhodně ještě ověř. Syn měl 2 měsíce po 2. narozeninách, takže jsem si musela platit nadstandard, abych tam mohla být s ním. Když jsem viděla přístup lékařů a některých sester k malým dětem, byla jsem hrozně ráda, že jsem tam s ním! Na tvém místě bych si ověřila, jestli v termínu plánované operace mají na oddělení volné lůžko pro doprovod a pokud ne a je možné operaci posunout, naplánovala bych ji na dobu, kdy tam místo pro tebe bude. Držím palce, aby všechno proběhlo co nejvíc hladce.
@veruska007 naše první byla v nemocnici už 2x, z toho byla vždy pár dnů i na dětské jipce. Vždy to sice byly jen dýchací potíže, ne operace. Ale určitě bych tam s ní byla, malá je malá a má na to právo. To že nebudeš hospitalizovaná neznamená, že tam nemůžeš být, ale že pro tebe nebude jídlo a postel, ale židle se najde. U nás v nemocnici se může být na oddělení s dětmi buď jen v době návštěv, nebo na tzv. nepřetržitém pobytu (alespoň 5 hodin v kuse). Dítě je na normálním pokoji a ty tam jsi s ním. Při naší druhé hospitalizaci jsem měla doma druhou dceru (8 měsíců) a kojila jsem a tak jsem se střídala s mamkou a byly jsme tam od dvou hodin až do doby než malá usnula. Dopoledne tam měli něco jako školku a proto jsme tam chodili až po té školce. Sestry na oddělení byly vždy spíš rády, že se nemusí starat. Jipka je něco jinýho, někde můžeš být s dítětem ve stejném režimu jako na oddělení, někde s dítětem být nemůžeš, to má každá nemocnice jinak. Zkusila bych se domluvit přímo na oddělení. Vím že kamarádka chodila k malé do nemocnice večer (měnila se s manželem) a spala na pokoji na karimatce, dokud se neuvonil pokoj pro rodiče a dítě. Pokud to v noci nepůjde, choď ráno, co nejdřív. Ale základ je se domluvit na oddělení se sestrama, pak docent o hodně věcech nemá ani páru a jde to mimo něj. A věř tomu, že to malá zvládne dobře, líp než ty 😀
@veruska007 Ahoj, před třemi lety byl syn operován v dětské nemocnici v Brně s vývojovou vadou jazyka. Měl být na ORL, a tam byl taky přístup podobný. Měl tam být sice jenom jeden den, ale tehdy měl tři a čtvrt roku a mají v podmínkách napsáno (tehdy), že při jednodenní operaci tam dítě musí být samo. To jsem odmítla připustit, protože do té doby nikdy nebyl sám a nechtěla jsem, aby tam prožíval sám pro něho neznámou situaci a případnou bolest.
Takže jsem googlila, hledala, taky se ptala na možnost operace jinde. Nakonec jsem objevila v rámci dětské nemocnice! možnost, že by ho operovali na ORL, ale mohl ležet na chirurgii, která sice nedělá jednnodenní pobyt, ale dvoudenní a umožňuje, aby tam rodič s dítětem byl. Takže jsem tam zašla, popsala jak mě odbyli na ORL. Paní dr., když viděla, že jsem v osmém měsíci, tak mně ještě nabídla posunutí termínu o týden dopředu. Takže úplně jiný přístup ve stejné nemocnici!
Po této zkušenosti, bych zašla na ortopedii na tu lůžkovou část a přímo na místě se zeptala na to co chceš vědět a že tam chceš být, protože je dítě na Tebe fixované, že klidně budeš celou noc sedět na židličce, že nepotřebuješ lůžko. Ten dr. Poul má i svou soukromou praxi, takže pochybuji, že tam bude sloužit, takže máš velkou pravděposobnost, že narazíš na někoho s kým se normálně domluvíš. A tehdy před lety měli i nějakého svého nemocničního ombudsmana, takže můžeš případně i tam se zeptat jak to je s naplňováním Charty práv dítěte v jejich zařízení.
@annaluciapetrzel Napiš mi, prosím, tel. do IP. Díky moc.
@soleilll Dcerka už má přes 2 roky. Navíc v 1,5 roce jsem byla v nemocnici se synem, jako místní mě taktéž neubytovali - stejně na oddělení v podstatě vůbec neubytovávali, jen výjimečné situace (postižené děti apod.), ubytovávali pouze na ubytovně - což by mě stejně nevytrhlo. Tehdy jsem tam chodila ráno na 5h a odpoledne jsem se střídala s manželem, který tam byl do 21h. Takže pravidla mají holt stejné, ať je to plánovaný či neplánovaný pobyt.
@pamal Jj, my k Poulovi chodíme do soukromé ambulance, v dětské jsem byla jen domluvit operaci. Jinak počítám s tím, že oficiálně hospitalizovaná nebudu (rodičům nekojících dětí nabízejí pouze ubytovnu - což už je stejné, jako když pojedu o pár zastávek dál domů), ale že tam budu od nevidím do nevidím.
Mmch, holky, nemáte typ, co vzít dvouleté cácorce za hračky? Doma si nejvíc hraje s legem, vláčkodráhou a kočárkem - což jsou zrovna věci, které s sebou brát nehodlám. Tablet nemám, knížky ji baví jen chvilku... co tam s ní budu celé dny dělat?
Příšerný přístup, takovým lidem bych své dítě nesvěřila, našla bych si jiného odborníka. No a v žádném! případě bych tak malé dítě nenechala samotné, bude z toho mít trauma. Držím palce
@veruska007 No, nevím, ale manžel tam tehdy se 3 letým synem byl. A teď nedávno tam byla známá s 2,5 letým dítětem na infekčním a další známá se 4 letým dítětem při laryngytidě.
Takže pokud Tě odpálkoval v soukr. ordinaci, že tam ubytovat nejde, tak bych si to šla osobně ověřit právě na tu lůžkovou část ortopedie, zda to tak je a poptat se na to co mě zajímá.
Bylo by divné, že to jde na jiných odděleních a na ortopedii ne. A ta možnost tam být přes noc na židličce, by měla být. Pokud teda tam s ní chceš být. Pokud malá to zvládne i bez Tebe, tak to je jiná. Vím, i od jiných lidí, že když trvali na tom, že tam s dítětem budou, tak tam byli. Ale je to nepříjemné se domáhat, to vím.
A neměla bych strach, že kvůli Tvému domáhání Ti zruší operaci, myslím, že k němu taková informace ani nedojde, když je v podstatě externista.
@veruska007 asi bude muset ležet, nebude se moci moc pohybovat, ne? Otázka je jestli bude moci sedět. Vzala bych lego kostky, panenku na ukazování, co jí pan doktor udělal s nožičkama a jak se musí léčit, proč to má zalepené a zafačované a taky bych panenku fačovala a ošetřovala apod. Zkus si tablet někde půjčit, nebo zajistit na pokoji televizi (dá se většinou v nemocnici pronajmout), dokud nebude mobilní, bude asi nejlepší se dívat na pohádky. Knížky z pohádkama a číst, to je taky dobré a pak taky jsou fajn omalovánky s nálepkama a lepit a malovat (dají se koupit fajn v Levných knihách)
@veruska007 a co zkusit zavolat na oddělení, kde bude malá ležet po operaci? Na jipce jsou většinou na dospání max 24 hodin po operaci, rychle je potom dávají na normální ortopedii nebo jiné oddělení. Na oddělení by ti mohli zodpovědět alespoň část otázek. Telefonní číslo na oddělení by jsi tam měla někde na tom papíře mít, máme ho tam taky, ale mi budeme na chirurgii. Zkus to, jinak mě moc mrzí tenhle přístup, zvlášť pokud u toho byli medici, jestli si z něj budou brát vzor, no tak to potom potěš koště.
@pamal Odpálkovala mě sestra, myslím, že Poulovi je to jedno. Plánuju tam být od rána do večera, v nouzi nejvyšší na té židli i přes noc. U syna nám taky nevyšli vstříc, resp. bylo tam jedno jediné možné rozkládací lůžko a teoreticky jako matka s nemladším dítětem jsem si ho mohla vydupat, ale přenechala jsem ho mamince, která už na něm ležela a měla mnohem závislejší holčičku, skoro stejně starou a byla z druhého konce republiky.
Já si myslím, že tohle se stejně dá řešit až na místě. Když byl v nemocnici syn, tak jsem se prostě s tou maminkou domluvila, ať tam teda zůstane ona, ale s tím, že když by se v noci vzbudil můj syn, tak se o něj postará.
Jinak v Brně na dětské klinice chodí a půjčují dětem hračky, hry, nevím jak s dvd přehrávači - ale na jip46 byly i ty. Chodí i klauni, je to fain 🙂 Málem se vždycky přizabijí, jen aby se děti smály 🙂
@evulina77 Díky za typy. Ono udržet tu naši dračici v klidu na posteli, to bude boj. Ale nevím, no... já třeba po operaci dva dny prospala, říkám si, že ji třeba taky dost utlumí a budu tam jen sedět a koukat, jak spí.
@petrusew No, mě Poul říkal, že tam budeme jen dva dny. Tomu moc nevěřím, viděla bych to na tři. Ale i tak... v neděli příjem, to právě nevím, jestli malou už nějak neutlumí před tou operací. V pondělí operace, to kdyby byla potom 24h na JIP, tak v úterý už bychom šli rovnou domů. Prý nás brzo propustí, protože mají málo lůžek a jsme místní - což mi teda neva, mám doma další dvě děti a doma je vždycky líp než v nemocnici.
Tohle vše by Vám ale přece měli odpovědět tam a pokud ne, je to špatně. Šílený přístup! Zašla bych tam znova a ptala se, vždyt na to má pacient právo! Nělteří doktoři si ale asi hrají na to, že jsou něco víc, boužel 😖