Máme autistu. Má někdo podobně?
Dobrý den,
Mám 3,5 letého kluka, před třemi dny nám stanovili diagnózu " střední dětský autismus s ADHD "
Docela mě to překvapila, jako už jsem dlouho věděla, že je Míša jiný, že tam nějaké rysy jsou, ale nikdy by mě nenapadl tenhle typ. Byli jsme v Nautisu, nejdříve jsme absolvovali konzultaci, jen rodiče a pak jsme přijeli i s Míšou, měli ho hodinu a půl sami, pak si vzali nas a řekli nám tu diagnózu. Samozřejmě jsme ještě vyplňovali dotazníky.
Nějak se s tím ale nemůžu srovnat a vlastně ani nevím, co to přesně znamená, jak moc závažná ta diagnóza je.
Míša má hodně vysoký intelekt, je velmi chytrý, umí abecedu, čísla, sčítat do 10, zná všechny dopravní značky, má moc Dobrou paměť, má velikou slovní zásobu, používá ty slova i funkčně, ne jen tak, začíná i trochu s vetama. Hraje si hodně se samolepkami, puzzle, knížky, s robotem. Má. obljbeny plyšáky Binga a Flopa z jedné pohádky, hraje si s nimi, dělá, jako že je koupe, krmí, dávají si pusinky, rád si je i bere s sebou, když někam jedeme, ne sice vždy, ale občas jo, sám od sebe, samozřejmě při spaní nesmí chybět. Hraje si i občas s autama, máme koberec se silnicí, tam si hraje. Je pravda, že některé hry jsme ho museli naučit, ukázat, jak s i hrát, jak to dělá, ale od té doby si právě hraje i sám od sebe takhle.
Venku jinak miluje bazén, dětská hřiště, balóny, jezdí na motorce, hraje si na pískovišti, staví bábovicky.
Rád napodobuje, tím se vlastně učí spoustu věcí, i ve školce (dětská skupina) mi říkají, že se zapojuje do různých básniček, tancování a tak. Děti má rád, sice si s nima ještě nehraje, respektive když je nějaká společná hra, kde se mají střídat, třeba házení balónu, nějaké závody, tak je to v pohodě, ale že by si přímo hrál s dítětem, třeba že by spolu stavěli kostky nebo si hráli s panáčky a tak, tak to ne. Řekla bych, že i začal víc rozumět, to dřív byl problém, teď už to pomalu jde, dokážu ho i někdy na motivovat, když potřebuju někam jít a tak. Samozřejmě žádná procházka se ještě neobešla bez vzteku. Nedělá mu problém jít kamkoliv, ale spíš to, že najednou řekne, že chce tam a já mu řeknu, že ne, že musíme tudy, no a problém je na světě, někdy mi nezbyde nic jiného, než ho vzít a odejít. Začal teď i chodit konečně na záchod, na velkou nám to moc nejde, ale čůrání jde dobře, i ve školce. Samozřejmě ve školce ví, že je Míša trošku jiný a řekli mi, že bude potřebovat asistentku, to já samozřejmě vím a jsem ráda, že teď budeme mít papír a bude ji moc mít.
Ale jinak ho chválí, že moc šikovný
Míša jidky neměl problém s jídlem, ji úplně, ale uonbe vše, nejvic ovoce a heleni, nejí jen čokoládu, ale ne kvůli tomu, že bych mu ji nedávala, ale prostě ji nechce.
Ji sám, je čistotný, vše si po sobě uklidí, utre.
Má rád pohádky, čteme každý večer, vnímá to.
Jediný, s čím teď bojujeme, je vdor, na všechno říká NE, nemůžeme s ním na moc výletů, protože já mám strach z okolí a strach z toho, že si budou myslete, že je nevychovaný. Třeba kdyby jsme šli do Zoo, tak chvíli půjdeme v pohodě, pokud bychom tedy přežili kupování lístků, no a pak by se rozhodl, že chcem tam a tam a už by to nešlo, občas se musíme vrátit zpátky do auta a jet domů.
Každopádně co se týká té diagnózy, tak mě trošku orekvalipa a zajímalo by mě, jestli někdo má podobný problém Četla jsem, že někde dostali diagnózu nějakou a jinde úplně jinou.
Zajímavý taky bylo, že n.oani řekla, že si Míša pro ni nepřišel a nezapojil jí do hry.
S tím já nesouhlasím, Míša nás do hry bere, když chce stavět puzzle, jde si při nás, zavolá nás a stavíme spolu, samolepky taky, hrsnits balonem taky není že chce dělat blbosti v bazénu a tak, prostě chce si hrát i snami, i když si hraje s autickama,
tak taky občas pro nad jde a hrajeme si.
Hodina a půl mi prostě přijde málo na pozorování dítěte.
Jinak už rok jezdíme do Prahy do CTA na terapie ,tam nám hodně pomohli a Míša se od že doby hodně posunul ,ukázali nám ,jak s ním pracovat ,jak s ním mluvit ,jak ho učit aby si hrál funkčně. Do Nautisu jsem se objednala před rokem , kdyby náhodou , jelikož je tam dlouhá cekacka
Ohledně toho hraní, holky se v tomhle věku taky neuměly zapojit do hry vrstevníků nebo si hrály max s dítětem, které hodně znaly, ale i tak si hrály spíš vedle sebe než spolu? Co má ve školce za problémy, že si učitelky myslí, že má mít asistentku?
@mateees Teď jsem si to přečetla a moc děkuji za ten váš článek ,to docela koukám ,říkám si ,proč nám to někdo už dávno nedoporučil. Koukala jsem i na ty stránky v Olomouci a dočetla jsem se ,že berou až od 5ti let
@ada22 má problémy s řízenou činností,když jsou třeba na procházku ,tak Míša si jde vlastně tam ,kam chce ,jak jsem to popisovala nebo když mají dělat něco ve skupině ,tak se stává ,že se vzteká ,nechce se mu nebo jim nerozumí ,co po něm chtějí
@tereza1313 ve spoustě věcí vidím i našeho kluka. Je teda starší, má 4 a 3/4. On má genetickou nemoc, včetně právě i neurologické poruchy. Diagnózu autismus zatím nemá, ale ty rysy tam jsou jasně dané. Asistentku ma, osobní (nežijem v ČR teda). Jak píšeš, tak taky asi největší problém v té sociální oblasti: zatím si neumí hrát moc s dětma, ale lepší se to. 🙂 už se letos krásně zapojil do besídky na konci roku a dokonce držel při tancování i jiné dítě za ruku. 🙂 a už si pamatoval i některa jména, děti už víc sledoval, smál se...někdy je i ochoten si hrát s balonem s někým, ale spíš starší děti. Hodně mu v tomhle pomáhá mladší sestra, ta má 3,5.
No a asi nejhorší je to, že právě není schopen jít nějak korigovane: všude utíká, není schopen počkat a tak. To je asi největší peklo. Prostě když se rozhodne, že se někam jde tak prostě jde i kdyby čert na koze jel. Malinké zlepšení vidím, ale málo..... takhle to vždycky vypadá, že je akorát nevychovanej🤦
@tereza1313 aha tak to jo
@me_druhe_ja přesně ,jak píšete, všude to vypadá ,jak kdyby byl nevychovanej,je to vždycky z ničeho nic ,jdeme,jdeme ,jdeme a najednou si sedne , ukáže tam a je konec , proto s ním nemůžeme někam ,kde jsou lidi ,kde je prostě přesně daný ,kam se jde ,nedej bože někam do dětského muzea nebo tak ,to jsem radši ani nevyzkousela 🙈 A já prostě nedávám ty pohledy ostatních,neumím to dát za hlavu ,nevšímáte si toho ,hrozně si ty věci beru k srdci a trápím se s tím a pak to vidím na každým ,kdo se jen na nás podíva
@tereza1313 Jako občas zabere, když na něho prostě zařvu. Hodně. Což se otáčí ještě víc lidí že.
No právě tyhle muzea, naučný stezky, zoo, ale i hřiště či herny to je peklo no. Když ho dana věc zaujme a baví, tak tam je schopen být hodinu. Ale jinak se podívá, jednou dvakrát sveze a utíká dál. Vůbec nechápe, že prostě jdeme společně, že musí počkat na sestru, která se tady chce zdržet nebo i na nás. Je to fakt náročný.
Často je bohužel "bito" to zdravé dítě. :( že ji taham pryč, protože mi on zdrha zas...:/ tohle bych si fakt přála, aby se nějak zlepšilo....
@leila7 jsi normální???????????
@tereza1313 já nevím, ale možná by ta jedna metoda šla i s menšíma dětma. Jinak proč to nikdo nedoporučil? Nikdo to nezná. Naše logopedka i na psychiatrii na to koukali jak zjara a pak vůbec nechápali, jakto že mu něco takového pomohlo. A hlavně u nás byl obrovskej skok hned po prvním měsíci cvičení, pak už se to jenom vezlo na té pozitivní vlně
@tereza1313 Memu synovi budou 3 na podzim, takze je o neco mladsi a na diagnozu teprve cekame. Asi taky nejspis "neco" ma, proste je videt, ze je jiny, nez vrstevnici. Ale urcite toho nedela tolik, co tvuj syn ☺️
Jinak nam taky neskutecne zdrha, proste potrebuje jit tam, kam chce zrovna on. Zajimaji ho veci a mista, ktera ostatni deti absolutne nezajimaji. Pritomnost dalsich deti nevyhledava, ale zaroven mu ani nevadi. Takze zvladne v pohode velky uzavreny zabavni park. 😅
Jinak ja se s tim smirovala asi mesic. Byl to mesic, ktery jsem intenzivne kazdodenne probrecela. Pak jsem si ale rekla, ze zabojuji a ze ho v tom nenecham.
Taky vidim, ze to odnasi starsi dite, protoze zkratka nekdy musi byt po jeho a nechape, ze neni. A taky, ze nemuze do skolky. Tam by to absolutne nedal (beze me), ale zaroven vim, ze tam by se posunul hodne.
Jinak my chodime na kognitivne-motorickou terapii a zlepseni vidim taky. Sice male, ale posouva se. A nejvetsi zlepseni jsem zaznamenala po uprave stravy a po doplncich, ktere mu davam. Verim, ze za rok za dva (klidne i za dele), z nej bude uplne jiny kluk. ☺️
@leila7 Nahlášeno, běž trollit jinam.
@makovice88 třeba by tu školku s asistentem zvládl. 🙂 já se toho taky bála, že to nedá, ale dostal fakt boží asistentku, navíc i učitelka je hrozně milá... první rok chodil jen občas, druhej už fakt denně na celý dny včetně oběda a spaní a za ten rok udělal naprosto gigantický pokrok ve všech oblastech. 🙂 jsem fakt strašně vděčná, že do té školky může chodit. Mu taky děti nevadí, jsou mu spíš tak jedno. 😀
@makovice88 taky tomu věřím a vím,že to zvládnete,taky jsem to hodně probrecela,už delší dobu jsem jak na horský dráze,ale nechci se vzdát.
Co se týká těch vitamínů,tam bereme zatím Omegu.
@me_druhe_ja Kdyz me prijde, ze by jim to tam zbořil. I s asistentkou. V kolika letech sel tvuj do skolky? My stejne bez papiru od psychologa a bez spc nemuzeme delat nic. Takze za rok by asi sel, az si tohle vsechno vybehame.
@makovice88 on je půlka listopadu a začal v září, když měl necelý ty tři roky. Ale ten první rok fakt chodil jen občas, tam to bylo divoký skrz tu asistentku a tak. Měl sice schválenou, ale nemohli mu žádnou najít, takže si 'pujcoval' od jinýho kluka ze třídy, když tam nebyl (tady ve Francii je to trochu jinak než v ČR). No a loni už měl svou stabilní a chodil fakt denně 9-16:30. Takže od 3 let a 10m. 🙂 a fakt super. Právě v té školce je daleko víc trpělivý než doma. Doma mi u ničeho nevydrží, nic nedoděla, dělá bordel ...a v té školce je to milionkrát lepší. Tak doufám, že se to přenese jednou i domu. 😀
ahoj, podívej se ke mně na zeď, psala jsem tam článek, co pomohlo u nás.