Kdo by měl jet s dítětem do nemocnice? Jak se rozhodnout?
Se synem nás čeká hospitalizace v Praze (jsme z Brna) asi na dva týdny (max tři). Není to poprvé, má už za sebou spoustu pobytů a pár operací (či vyšetření pod narkozou), ale to bylo v Brně, nyní se jeho zdravotní stav zkomplikoval- respektive ho nevyřešili v Brně a v Praze přišli na příčinu a jsou ochotni mu pomoci, takže nás čeká sice náročnější půl rok a pár operací,ale pak by už mohlo být dobře.
Jde o to,že já už jsem z těch pobytů v nemocnici na dně, prostě je to pro mě nutné zlo, kdy se tak tak držím, abych se z toho nesložila. Už k vůli tomu,co jsem zažila za přístup lékařů, případně sester... Prostě už taková fóbie. Manžel chce jet místo mě, už si to domluvil v práci, ale pro mě je to nepřípustné, protože mi bude hrozně smutno, zatím jsem bez něho nebyla (krom jeho týdenním pobytu na JIP a návštěv tam) déle než den, kdy hlídala babička a přišlo mi,že jsem ho neviděla týden... Cestování do Prahy by pro mě nebylo moc možné- pes, zvířata a 7. měsíc těhotenství. Trochu se bojím tam s ním být z důvodu těhu, protože jsem občas dost vyčerpaná a vím, že na dítě v nemocnici je člověk sám a ono je často úzkostné, jelikož ještě sám nechodí a po zákrocích či narkoza někdy následuje několika hodinové chování, které mi už s pupkem nejde (mám častěji bolesti), natož déle jak 10 minut....
takže se to ve mě bije, jsem máma a chci být se svým dítětem, jsem těhule, která by si ráda každý den mohla odpočinout a vím, že v nemocnici to nepůjde a bude to větší zápřah. A mám už fobii z bilých plášťů, pracovišť, chce se mi plakat jen při představě, jak ho zas vezou nebo jak se vrací plačící po operaci, či jak je připoutaný na jip... prostě chci být hrozně s ním a zároveň vím, že kdyby to obstaral manžel (už s ním jednou byl dva týdny v nemocnici,ale to bylo v Brně, tak jsem za ním chodila každý den na tři hodiny), tak by to pro mě bylo lepší, ale může člověk zvládnout takové odloučení od dítěte a co pak ty výčitky, co jsem za matku, nebo tam prostě jet a prožít si sice stresy a únavu,ale být s dítkem........ ?
Hm, těžký rozhodování. Člověk má výčitky, že to sám nezvládá a nechá dítěti tatínkovi. Drž se, mě úplně stačilo v nemocnici pár dní a byla jsem na prášky. Já být na tvým místě, tak pošlu tatínka jsem doma. Potřebuješ být v psychický pohodě.
Po mé osobní zkušenosti, kdy jsem také byla s malým v nemocnici - Buď ty nebo tatínek to dítě to potřebuje. Přeju jinak hodně sil a ať vše dobře dopadne.
já bych taky poslala tatínka. pro tebe a tvé nenarozené dítko to není dobré prostředí. vím, že je těžké se odloučit od dítěte, zvlášť, když ho čeká trápení, ale nemáš důvod mít výčitky. bude tam s ním přece jeho táta. ten má stejná práva a povinnosti jako ty a pokud táta to zvládá a ty s tím máš už problém, proč taky nebýt dobrou mámou tomu drobečkovi v bříšku a neušetřit ho toho stresu a nevhodného prostředí? je fakt, že mě se to mluví. já byla bez syna akorát na víkend a to byl v pořádku a užíval si s babičkou. ale pokud jsi z těch nemocnic už tak špatná, tak by jsi mu tam moc oporou nebyla a pokud by ses tam složila, tak by měli práci ještě i s tebou a nadšení by asi nebyli. pupíček chce mít jistě taky maminku chvíli v klidu a pro sebe. z druhé strany věřím, že klid je dost relativní, když jsi by si pořád myslela na ně tam v praze ☹
Posli manžela. Ty odpocivej a v tehu do nemocnic moc nechod. Proc špatná mama? Co to je za hloupost. Bude tam s tátou a ne sám. At je malý co nejdříve OK!
Poslala bych tatínka, když mají děti s tatínkem hezký vztah, není co řešit. Rodiče jste přeci oba dva, ne? 😉
Pošli tatínka. Malý by určitě vycítil, jak jsi vystrašená a ve stresu a to by mu určitě neprospělo. Pokud už v nemocnici s tatínkem byl, určitě to zvládne znovu i když tam nebudeš. A táta je přece taky rodič a ty musíš myslet i na miminko v bříšku. Držte se ☹
Taky bych poslala tatínka, evidentně jste úžasná mamka a pro syna jste toho už za tak krátkou dobu udělala neskutečně moc! Teď je podle mne potřeba spíš myslet na alespoň relativně pohodový konec těhotenství. Další stres a vyčerpání a fóbie o které se zmiňujete by miminku ani vám nebyly k ničemu. Zkuste si vyšetřit síly, až se malý vrátí z nemocnice bude určitě potřebovat vaši lásku a péči na další zotavenou. Naprosto rozumím vašim pocitům, ale myslím že taťka v tomhle případě je lepší řešení. Pokud myslíte že by to vám i vašemu mrňátku vyhovovalo zkuste třeba volání přes skype (pokud si s sebou budou moci vzít nootebook a používat ho až bude na normálním pokoji). Přeji celé vaší rodině hodně sil a zdraví! 🙂
Podle toho, jak to popisuješ, určitě pošli malého s taťkou 😉 . Já byla s oběma dcerami hospitalizovaná v nemocnici, viděla jsem tam i jiné malé děti - s rodiči i bez. Není tak úplně podstatné, jestli je to maminka, táta, babička, teta..., ale aby tam prostě nebyly samy. Pro tebe by to bylo hodně náročné a táta se bude malému moct věnovat na 100%. Po pár dnech se určitě bude nudit, tak mu to tam zpestří 🙂 . Určitě bude chtít, aby ho hodně choval a nosil a to by u tebe fakt tolik nešlo.
úplně chápu co cítíš, malá byla v květnu v nemocnici, první tři dny musela být na JIPu a tam jsem s ní nemohla být přes noc (jen od rána do večera) a vždy když jsem odcházela bulela jsme jak malá holka, tak moc mi jí bylo líto, že to musí zvládnout beze mě. Sestry mě sice vždy ujišťovaly, že v noci spinká a stejně nezaregistruje, že tam nejsem, brzo ráno než se vzbudí už jsem se snažila být na pokoji...pak nás dali na normální pokoj a to už jsem tam byla s ní, přesto to byl nejhorší týden v mém životě, vidět jak je malé špatně a nemůžu jí pomoci, byla jsem z toho naprosto vyřízená. Ve tvém případě bych taky poslala tatínka, jemon přece bude to náročné a 7měsíc těhotenství nepřidá. popřípadě sehnat v blízkosti nějaké dostupné ubytování a odjet jako celá rodina - tatínka nechat v nemocnici a ty by jsi mohla každý den na návštěvy.
Moc vám držím palce ať vše dobře dopadne! držte se 🙂 HODNĚ ŠTĚSTÍČKA
Tak i tak to nebude lehké a vím, co umí některé bezcitné sestry udělat s psychikou (neříkám všechny sestry, některé jsou milionové), a proto bych doporučila poslat tatínka. Z mého pohledu to bude to nejlepší, co můžeš udělat, nebudeš v těhu prožívat stres, díte bude s rodičem a upřímně...zlé sestry si tolik na chlapa nedovolí, páč ten je bude posílat někam 😉 😉 Hlavně at vše dobře dopadne 😉
taky bych poslala tatínka, chápu,že je to těžké taky jsem byla s dětma v nemocnici a vím,že bych strašně špatně nesla kdybych s nima nemohla být, zkus se na to kouknout i z pozice malého, tatínka má rád, je to jeho blízký člověk a bude mu s ním dobře, stýskat po mamince se mu asi bude, ale to by se mu stýskalo i po tatínkovi, takže v tomhle směru o něj bude postaráno a ty budeš daleko víc v pohodě, ono to čekání na operaci je hodně velký psychický nápor i následná péče a myslím,že pro tebe bude lepší když tohle všechno budeš řešit doma a nebudeš přímo u toho. V každém případě držím palce vám všem !
Je to hrozná situace. Je to na dlouho. Zkus investovat do ubytování v Praze. Každý den malého navštívíš, ve zbytku času se rozptylis návštěvou obchodů 😉 , nebo krásných prazkych míst. Asi bych to takhle řešila, nějaký cenově dostupnější slušný hotel, nebo penzion a budeš v klidu...🙂
Tak jeďte oba, pokud dají manželovi volno a ty si můžeš zaplatit ubytování na ubytovně a myslím, že dostaneš i společný pokoj s manželem (kamarádka tahle měla v Motole svojí maminku, aby jí pomohla a dítka se střídaly). Já osobně bych to tedy tak dlouho bez dítěte nedala, když bych věděla, že je po operaci. Psa vám snad někdo pohlídá, ne? S tím chováním se nestresuj, po té operaci bude stejně na JIP na hadičkách a to se žádné chování nekoná, ale tvoje přítomnost je to nejlepší, co pro něj můžeš udělat. A jsi myslím i ve 2. semestru a ten ne na něco takového nejlepší, nehrozí ještě porod a rizika prvníhé semestru už jsou také zažehnána.
nezávidím tvou volbu. Ale asi by bylo nejlepší - pokud je to možné - aby jste jeli oba dva. Nevím, zda je možné, aby jste byli se synem oba dva v nemocnici a nebo nějakou ubytovnu v okolí nemocnice.
Já osobně si nedokážu představit, že bych své holky neuviděla přes 2 týdny. Navíc budeš stejně celou dobu jako na trní, ale chápu, že v pokročilém těhotenství je velmi těžké se sama starat o nemocné dítě, které bude defacto na tobě přisáté.
Já byla s Káťou týden v nemocnici (šílené afty) a to jsem byla v cca 11-12 týdnu těhotenství. Takže mi nevadilo jí pořád nosit. Byla infekční (afty), takže jsme byly samy na pokoji, což bylo fajn. Manžel chodil každý den, zůstával tam i déle, mě nosil jídla, na které jsem měla chuť (ledovou kávu, salátky, pizzu 😀 😀 😀 😀 😀), Káti každý den plnou tašku hraček 😀 😀 😀 😀 . Ale i tak hormony pracovaly a já řvala jak tur, když se nelepšila, na 10x se jí snažily sestry napíchnout kanylu do žíly (byla dehydratovaná), léčba nezabírala a afty se rozšiřovaly po obličeji, do krku, neustále doprošování sester o něco ...
Nezávidím ti to a je to hrozné, ale pošli tatínka. Jak je vidět zvládne to a oba prckové Tě pak budou potřebovat v dobré kondici doma.
A nemohli byste se s tatínkem po pár dnech třeba střídat? dva tři dny on, dva tři dny ty? Asi vím, jak se cítíš. malého jsem měla na operaci 2x, jednou týdenní pobyt a jednou jen teda tři dny, ale oboje je na budku a ještě v tvém stavu.....
Ahoj, jsi skvělá matka, tím, co jsi prošla za tak krátkou dobu musí být opravdu šílené. Já bych v zájmu vlastní pohody a nenarozeného miminka poslala také tatínka a ubytovala se v Praze. Napadá mě, kdyby jsi se obrátila na obchod Brána k dětem - mají tam teď nové ubytování nad obchodem pro maminky, které navštěvují jejich kurzy. Platí se tam nějaká permanentka na 5 pobytů, ale kdyby jsi se s nimi dokázala domluvit na delší dobu, třeba by to bylo reálné. Je to finančně dostupné. Pokud máte finanční rezervu, tak se to určitě vyplatí investovat. A jestli máte možnost babiček, tak by mohly pohlídat zvířata, nebo kámošky. Sami máme dost psů a vím jaké to je se někam vůbec dostat. Držím palce, ať to zvládnete a v Praze konečně problém vyřeší.
Já měla také dítko v 17 měs. v nemocnici, na JIP a pak dvakrát na normálním pokoji. Byla jsem v 5. měs. a na dětském mi rovnou řekli, že těhotné maminky tam nechtějí, že tam mohou něco chytnout a navíc by to pro ně bylo příliš vyčerpávající. U nás byla s prckem v nemocnici babička a my tam jezdili na návštěvu.
Osobně bych tam poslala manžela, ještě bys mohlaze stresu a přílišné námahy předčasně porodit, a pak byste teprve měli brutální kolotoč. Občas bys mohla na půldenní návštěvu dojeta doma se snažit zabavit a odreagovat! Kino, kamarádky, kroužky, kurzy, ... ať přijdeš na jiné myšlenky.
Mi stačila 1noc v nemocnici s 3letým dítětem a už bych nešla, poslala bych tatínka, ti to berou trošku jinak než my maminky a připadá že tolik ani nestresují. Co se ubytovat někde poblíž abys byla synovi nablízku a ležel s ním v nemocnici tatínek?
Tak sousedka byla teď v nemocnici 4 dny se svým 2,5 letým synem ( kapačeky , měl zvracení a průjmy silné) týden před porodem svého třetího dítěte, druhá sousedka kvůli úrazu byla s malým v nemocnici přímo na termín porodu a ani jedné neřekli, že jí tam neveznou, asi to je o přístupu nemocnice. Já byla v nemocnici s malým týden a ač to tam bylo hrozné, tak být doma by pro mě bylo šílené, nevědět, co s ním je, nebýt u něj, když mě potřebuje. Navíc, když jsem tam viděla ty dětičky bez maminek, které tam byly samy, tak mi jich bylo tak líto 😢 , jako kdo spoléhá na sestry, tak asi v nemocnici nikdy nebyl......... Takže pokud bych neměla žádné vážné problémy s těhu, tak bych každopádně jela a nejlépe s tatínkem, když mu dají volno. To je ideální pro všechny! Jako i pro toho tatínka to bude náročné na 2 týdny v kuse. Můj chlap řekl, že by to nedal. Budou ho tam učit, jak ošetřovat ránu po operaci atd. Zvládne tohle? Jeďte oba a je to.
Pokud to maly zvladne s tatinkem, tak bud doma. Vzdycky muzes za nimi prijet. Pritomnost tehotnych matek v nemocnici je asi individuelni. Ja jsem byla se synem v nemocnici v 7.mesici tehotenstvi, byl na infekcnim a nimdo to neresil. Syn na me je hodne fixovany, takze proto jsem tam s nim byla. S tatinkem by to byl pro nej jeste vetsi stres 😉
Pořešila bych hlídání psa a obstarání zvířat a vyrazila s nimi 🙂
A nemůžete tam být oba? Vím, že například v Kolínské nemocnici tohle jde.
Byla jsem ve stejné situaci jako ty,pořád jsčem se nemohla rozhodnout,nakonec jel tatínek a ke konci pobytu tam byla babička,protože manžel se musel vrátit do práce.
jsem asi jediná, jak tak čtu, ale já bych jela s ním, nenechala bych ho bez maminky v tak těžké situaci 😔
pokud jdete třeba do Motola, tak můžete jet s manželem oba a střídat se, nebo tam s ním být přes den oba a v noci jeden a druhý nablízku třeba na ubytovně, perosnál je tam milej
Podobné diskuze
- Endo a kolono. Jak to zvládnout?10
- Dětské ORL FNHK - přítomnost rodiče. Počítají s tím automaticky?16
- Pyeloplastika u dítěte. Máte zkušenost s lidským přístupem?5
- Operace strabismu v Dětské nemocnici v Brně. Máte zkušenost?18
- Operace tříselné kýly u chlapce. Co máme očekávat?11
- Co s sebou do dětské nemocnice?0
@maudn pamatuju si, že když jsem šla s malou do nemocnice, ptali se mě, jestli nejsem těhotná...v tom případě bych tam nesměla..jestli to tak mají i v Praze, tak se to vyřeší za Tebe..