Ahoj maminky, řeším aktuálně jeden problém a potřebovala bych znát více názorů:
Jsme od úterního rána (1 hod ráno) hospitalizování s akutní bronchitidou. Malé je 11,5 m. Přivezli jsme jí, protože zrychleně dýchala, pískot na hrudi-charakterizováno jako dušnost. Teplota okolo 37,5
Přijímal nás primář s tím, že je nutné tady zůstat, pro akutní bronchitidu.
Nasadili dých. spej Borodual, druhý den po odběrech se zjistilo, že se jedná o virovou infekci, takže bez ATB a dostali jsme ještě kortikoidy do žíly+dithiaden 2x denně.
Nyní je po 3 dnech stav mnohem lepší. Malá je druhý den bez teplot, je veselá, chce si hrát, dobře spinká, baští. Uvolňují se hleny, takže hezky odkašlává. Včera jí sundali kanylu a již dostává léky pouze jako prášky. Má pořád 2x denně dithiaden a kortikoidy (prednison) + 2x denně sprej Borodual.
Náš obvodní dětský lékař je také alergolog a po telefonu mi říkal, že sice nemůže vědět, jaký je nález a nemůže jít proti lékařům, ale kdyby nás pustili, tak že by byl o víkendu na telefonu, kdyby se cokoliv dělo.
Dnes na vizitě dr. říkala, že malý nález tam ještě je, ale zase včera už byla malá čistá, takže to mohlo být prý i z únavy apod a že se uvidí.
No nicméně-nechtějí nás pustit domů a chtějí nás tu mít celý víkend, že začnou snižovat léky a pustí nás nejdříve v neděli.
Já jsem z toho hodně špatná-mám doma ještě 26m druhou dceru. Hlídá manžel, ale už se nám to s ošetřováním trochu komplikuje :-/. Tady v nemocnici máme problém se spánkem. Např. jdu malou uložit a ptám se sestry, jestli nedostane nějaké léky nebo nepřijde doktorka, abych jí mohla dát spát. Sestra řekne, že nic nebude, tak malou uložím a za 10min přijde, že jdeme na ORL...tak se ptám, jestli by to nešlo za hodinku, že teď usnula. Tak nešlo, musíme hned....já chápu, že to sestry nedělají naschvál, ale malá to má pak totálně přehozené, je unavená,zarudlé nevyspalé oči...to odpočinek k nemoci tady opravdu moc nemáme ☹ K tomu hrozný vzduch, přetopeno...
No zkrátka a dobře-uvažovala jsem, že požádám o propuštění na revers, ale nechci dělat u doktorů zle. Nejsem si 100% jistá a vím, že to není vůči doktorům úplně fér...Na druhou stranu, když se ptám a vysvětluji a žádám třeba o ambulantní péči, tak se se mnou doktorka ani nebaví a rovnou mi řekne, že jsem se zbláznila, že prostě nejdříve po víkendu a hotovo.
Za chvíli nás čeká velká vizita a přijde primáš. Náš obvodní lékař mi radil, abych mluvila o propuštění přímo s ním a řekla mu, že on jako obvoďák bude na telefonu, kdyby se cokoliv dělo. Také bydlíme hned pod nemocnicí-můžeme být do 5ti minut tady, můžeme docházet na léky, kontroly...Stejně léky dostanu na lžičce a malé to dám sama a nikdo jí pak přes den nechodí poslouchat ani kontrolovat...
Ale zajímalo by mě-co si o tom myslíte? Na internetu jsem četla, že není nutná hospitalizace a že je možné doléčení doma. Také se mi moc nelíbí podávání kortikoidů, když nikdo vlastně neví, jestli je to nutné. vše tady rozhoduje jedna jediná doktorka, kterou vůbec neznám, je nepříjemná, podává kusé informace...
Podával jste už někdo revers v nemocnici? Jak se na to tváří? Jak by jste se zachovali na mém místě?
Moc děkuji za všechny reakce.
P.S. Doufám, že pro některé rejpalky hned nebudu vypadat jako nezodpovědná matka, co chce riskovat zdraví svého dítěte pro vlastní pohodlí...Nikdy bych zdraví dítěte neriskovala, ale já nejlépe poznám, kdy je malé lépe a jak vypadá, když jí něco trápí a vím, že tady ani ona není ve své kůži. a stále platí to, že kdyby opět začala zrychleně dýchat, tak za 5 minut jsem v nemocnici zpět nebo u svého lékaře.
Podívej, já tě chápu, ale já osobně bych to opravdu nechala na dr. a když usoudí, že je potřeba, aby tam malá byla, tak bych tam byla. Uvidíš ještě, co ti řekne ten primář.
pro příklad, já byla loni s Karolínkou v nemocnici pro zánět ledvin.Měla kanylu na ATB, po několika dnech ji ju sundali a zkoušeli dávat Atb pusinkou, jak je přijme. Potom už byla bez teploty a domů nás pustili až když ji všechny hodnoty klesly do normálu. Nestačilo jim ani velké zlepšení......Ale je fakt, že nám všichni lékaři říkali to samé a drželi při sobě, ať tam byl primář nebo někdo jiný.
Já byla s malou tak v nemocnici , bylo jí 5 měsíců, měli jsme něco virového, stejný průběh jako u černého kašle, ale neprokázalo se to. Byla jsem tam s ní týden. Se spaním přes den to bylo stejné, také nás budili. Mně nenapadlo dát reverz, manžel doma hlídal tříletou, takže jsme to měli podobně. Sestry i lékařa také byly nepříjemné, tedy ne všechny sestry, ale vždy se najde nějaká nepříjemná. No nevím, zda bych s malou šla na reverz domů. Zase jsme to měli ale do nemocnice půl hodiny, tak to je dilema no.My jsme po příchodu z nemocnice dávali ještě antibiotika. Byla jsem s malou na infekčním, manžela tam pouštěli na chvilku jen mezi dveře...tak držím palce, ať jste co nejdřív doma. 🙂
Z toho, co píšeš, bych si pokusila promluvit s primářem a doufala, že bude rozumnější než ta doktorka... Na ní neber ohled, i kdyby se tvářila jako čert a ty měla pocit, že doma vám bude lépe, tak se tím řiď. A z jakého důvodu má ty kortikoidy? To by se mi taky nezdálo...
Přeji, ať se z toho malá co nejdřív úplně dostane 😉
No já jsem s dcerkou byla hospitalizovaná od 4-10.10 s akutní a obstrukční bronchitídou. Malá dostavala predizon, ATB sumetrolim a ještľ bereme ventolin, na zužení průdušek. S malou (10m) jsme odcházeli domů s verdiktem, že má astma bronchiale ... pokud se to ještě zopakuje začne se normálně léčit na astma.
Zní to rozumně, tak jak to píšeš. A i tě chápu. Velké plus pro to rozhodnutí je to, že máte nemocnici blízko. Kdyby něco. Stejně se musíš rozhodnout sama za sebe.
Moje zkušenost - se zápalem plic jsem měla naprosto stejné myšlenky - že už je vlastně úplně ok, že bychom už doléčovali doma, neměl teplotu,jedl, odkašlával, ale doktoři čekali na úplně dobré výsledky odběrů a stabilizovaný stav po celé tři dny a noci. když to vydrželo, šlo se domů, já na revers tedy neodešla. Ono asi hrozí to, že i když v tuhle chvíli, v jeden den je všechno ok, tak organismus je oslabený, a stačí cokoliv - změna prostředí, cesta, kontakt s někým před nemocí, a může to pokračovat. proto oni se jistí tím, až je dítě relatvně delší dobu v pořádku. Vím, že to prostředí nic moc, že to tam je těžké, taky jsem z toho byla na budku, ale já zůstala, i když by revers býval byl možný o cca dva dny dřív.
Těžko radit ☹ Nekomunikativní doktory znám bohužel velmi dobře, zažili jsme si to v porodnici s malou a tenkrát jsem už měla domluvenou schůzku s primářem, když nás z ničeho nic pustili. Udělala bych to co už tu někdo navrhl. Šla bych za primářem, na rovinu mu řekla, že nejsem spokojená s ošetřující lékářkou, že nemám dostatek informací a jestli by nebyl tak hodný a nevysvětlil ti přesně jaký je tedy stav, proč kortikoidy a proč je nutné, abyste tam zůstali. Řekla bych mu i o tom prostředí a že poznáš že prostě není ve své kůži. Dobrý doktor by na toto měl brát ohled. Alespoň na dětské klinice mi jedna dr. řekla, že je potřeba rodičům věřit, když se jim na dítěti něco nezdá, že oni ho znají nejlépe. Pokud máte nemocnici 5 minut, nemusel by to být problém. Na druhou stranu, pokud mají starost a přijde jim důležité, abyste tam zůstali, nelámala bych to přes koleno, pondělí je za chvíli.
Tak držím palce, ať je malá brzy fit.
ahoj, když to všechno tak čtu,tak bych skoro řekla, že ležíte v Chomutově. Tam by se s tebou totiž nebavila ani zeď. Dřív jsem trvala na tom, že je lepší jet do nemocnice a být tam,abysme věděli,na čem jsme. Bohužel jsme se to stejně nikdy nedozvěděli a spíš nám tam přitížili než pomohli. Poprvé nám nedali najíst, nikdy nám nic neřekli,neudělali žádný vyšetření, nic...až v Kadani to bylo v pohodě, tam fakt lidem pomáhaj a nepřitěžujou jim. V týhle době bych si asi vydupala pdchod domu, protože je lepší ležet doma v klidu než se nechat stresovat v nějakym nemocničnim pokoji,kam stejně o víkendu žádnej doktor nepáchne
Já jen k těm kortikoidům - jsou u obstrukční bronchitidy bohužel obvyklé podávat, tlumí ten zánět a je to třeba kvůli tomu, aby nebyla dušnost - v kombinaci s "roztahováním" průdušek Ventolínem nebo podobnými léky. Snižovat by se pak skutečně měly postupně.
to jak to popisuješ myslím, že jste tam již zcela zbytečně s bronchytýdou mám bohužel nemilé zkušenosti díky mladšímu synovi ,který na ni dost trpí občas fakt pískal jak mončičák, ale nikdy nás nehospitalizovali , být tebou hodím řeč s dr že máš doma další dítě a že kdyby cokoliv se cokoliv dělo vrátíš se...
Díky Bohu, nemám zkušenost, ale zkusila bych si promluvit v klidu s doktorem. Vysvětlila bych mu ty trable se spaním, přetopením apod. Doufám, že narazíš na někoho rozumného 😉
Aha... teď jsem si všimla, že je tam jedna nepříjemná doktorka. Snad se taky s někým střídá...