Hospitalizace dítěte v dět. nemocnici v Brně, pobyt rodiče

nevim jak na neurologii, ale co oddeleni, to jine... na detske JIP jsou dve luzka pro matky, navic oddelene... dite je na pokoji s detmi a matka s jinou matkou... samotna JIP je naprosto otresna i pristupem lekaru a sester. Pak jsme byli ve druhem patre na pediatrii, tam to bylo super, nadherne nove pokoje, na pokoji vzdy matka a dite. Na oddeleni byli deti od narozeni do 6 let. Kazdopadne si nech pediatrem napsat do zadanky ze prosi a dekuje za ubytovani matky u ditete, ja to tak mela napsano a brali to automaticky... ale ja taky byla s trimesicnim miminkem. Zkus se poptat, jestli to nejde predem domluvit. Jestli budete vedet, kdy tam budete, chtej se dopredu domluvit aby pocitali s luzkem pro Tebe. Jinak syna tam chvilemi urcite nechas. Musis chodit na jidlo, chodi se venkem do jidelny. Dite musi zustat na pokoji na oddeleni.

Já jsem byla s dcerou, bylo jí 6 měs, pak 9měs.. vždy jsem byla s ní, což je asi logické u tak malého dítěte. Ale jinak tam byli děti od dvou let sami, rodiče s něma byli přes den, na noc odcházeli. Asi dvě maminky si tam vždycky večer rozložily jakoby lehátko/nejspíš tu přistýlku/ a spaly tam s dětma.
Tak si myslím, že pokud nebudou mít úplně narváno, můžeš tam zůstat.. A nebo jak malý usne půjdeš na ubytovnu a brzo ráno než se vzbudí, za ním zase přijdeš ;)

Moje sestra tam byla se synovcem několikrát, poprvé mu bylo 6 let a byla tam s ním jenom přes den, na noc musela na ubytovnu (nebo ke kamarádce, ta ubytovna tam prý není nic moc). Dělala to tak, že odešla večer až usnul a ráno tam byla kolem šesté, než se vzbudí. Každopádně si tam dopředu zavolej nebo napiš, ať máš jistotu 😉

Nevím jak neurologie, ale my tam leželi na infekčním a na oddělení 67. Infekční v pohodě, ale oddělení 67 je opravdu skleněné peklo. Žádné soukromí, STRAŠNÉ p... sestřičky, neochotné, protivné, prostě nejhorší, co jsem kdy zažila (a to jsme bohužel v nemocnici často). Malý tam měl často hlad, protože měli zpoždení i s mlékem a jelikož on musel mít jen mléko, přestože měl 9 měsíců, tak plakal klidně i hodinu hlady a sestřička řekla, že já sama si mléko nachystat nesmím, že na to jsou předpisy a že z kuchyně to ještě nedovezli a že tam volat nebude, že to stejně nemá cenu. Pak jsme tam leželi, až byl starší, jídlo opět katastrofa-dítěti s atopickým ekzemem klidně dali bramborový guláš se sojovym masem (tak slaný a kořeněný, že jsem odmítala mu to dát).
Byl na kapačkách a sestřička řekla, že když půjdu na jídlo, tak ho hlídat nebude, že na to nemá čas (no kdybych denně vypila 10 káv a přečetla 3 časopisy, taky bych čas neměla) a že si mám jít na jídlo (mimo budovu) a vrátit se, že to malý vydrží. Tehdy měl silný průjem, vysokou horečku, křeče a kapačky si vytrhával!!! Když jsem se zeptala, jak to mám udělat, aby si tu kapačku nevytrhl, až budu pryč, tak mi řekla, ať si to pohlídám a zařídím, že na to s ním jsem jako doprovod...
Prostě katastrofa všechno od A do Z! Doufám, že se tam už nikdy nedostaneme... jídlo pro rodiče taky odporné. Navíc když jsem si na jídlo nemohla chodit, tak mi jídlo denně musel vozit manžel. Na kafe jsem tam neměla ani nárok, protože do kuchyňky jsem nesměla, sestřička mi kafe odmítla zalít a na chodbu do kávomatu jsem nemohla, musela jsem hlídat malého, takže taky paráda.
Co se týče informovanosti od doktorů, tak taky bída. I když doktoři jsou tam aspoň milí, usměvaví a umí se chovat (aspoň ti, na který jsme narazili my).
Vím, že skrz nocleh pro maminky dělají problémy u dětí nad 2 roky, ale v řádu mají napsané, že ti musí poskytnout na noc přistýlku nebo aspoň židli, pokud přistýlka není volná. Ale nemají právo tě vyhodit. Když jsem viděla, jak se tam chovají k dětem, co tam jsou bez rodičů, tak bych tam nenechala dítě samotné ani v 10 letech. To bych nepřála nikomu. Já jsem nad těma ostatníma dětma tehdy i brečela a když jsme ještě s další maminkou šli obrátit miminko, které sebou mlelo v postýlce a bouchlo se a tekla mu krev a nikdo si ho víc jak hodinu ani nevšiml (pokoj byl prosklený naproti sesterny!!!), tak nás sestřička ještě seřvala, že na jiný pokoj nesmíme a že to není naše starost.
Držím palce, ať jste tam co nejkratší dobu a máte větší štěst na personál než my. Pevné nervy a hlavně NEDEJ SE!

Ja mam teda zkusenosti s infekcnim..Jirik tam byl v unoru kdyz mel rok a nikdo tam s nim nemohl zustat a ani navstevy nebyly povolene, takze jsme ho tyden nevidely. Pri telefonovani naprosta neochota. A to ani radsi nepisu o tom ze den pred propustnim ho dali na pokoj s novym pacientem a od neho se Jirik samozrejme nakazil. ☹

Týden jsme leželi na odd. 8, Vojtovi bylo 18 měsíců a měli jsme pokoj celý pro sebe. Sestřičky jsem moc nepotkávala, dotoři v pohodě. Na informace jsem se ptala vždy doktora, když už přeci jen jsem nějakou tu sestru potkala, vůbec nic nevěděla. Stravu měl tehdy převážně mléčnou, mléko, kaše a polévky. Na nutrilon jsme čekali každé ráno, napsala jsem do protokolu mléko v 7h a většinou ho měl až kolem půl 9h, což o to. Nas*ala jsem se a sunar i zamražené masozeleninové polévky, kaše jsem si nechala přivést z domu a schovala tak aby nic nebylo na očích. Do společné lednice na chodbě naštěstí skoro nikdo nechodil. Teď začátkem října si dáme repete na tom samém oddělení. Syn má naplánovanou operaci, ale dobu hospitalizace nám slíbili na 3 dny. Oběd na druhý den si vezmu tentokrát z domu a zbytku poblému se snad vyhneme. Jen mám velké obavy, zda mě příjmou s ním. Sám by tam vytrvalostně řval.

Ahoj holky, nevim zda sem ještě někdo občas mrkne. Mám jet s malým do dětské do Brna na urologii, nemáte náhodou někdo adresu nemocniční ubytovny, kdybych náhodou musela na ubytovnu ať vím kde je. Děkuji.