Extrémně citlivé dítě, vyroste z toho?
Potřebuji další radu : Mám extrémně, extrémně citlivé dítko. Pláče když odchází tatínek do práce, když si na něj vzpomene i za hodinu, i za 3hodiny. Pláče když od nás někdo odchází ( i obyčejná návštěva kterou předtím nikdy neviděla). Pláče mi skoro u každé pohádky i filmu v TV, stačí když je někdo trošku smutný. Vůbec nemůžeme číst pohádky typu červená Karkulka, Šípková Růženka, Otesánek...pláče u nich, že vlk sní babičku, že mu rozpářou bříško, že sněhurka spapá otrávené jablíčko, apod. Přijde mi, že poslední dobou je to čím dál horší....spíš se chci zeptat, jestli to má někdo podobně. "Vyroste z toho"? Nějaké rady apod. Odpovědi typu : Radši citlivější než divoká apod. si prosím nechte, opravdu by mě spíše zajímalo, jak moc je to běžné a jak s takovým dítětem "jít životem" aby mi neplakala 10x denně .o( Děkuji...
naše starší dcera je taky hodně plačtivá a lítostivá, ale spíš kvůli každé oděrce, plácnutí od ml. dcery, spadnutí, záděrce.. tak nevím co s tím a čekám, jestli z toho vyroste... ale na druhou stranu je i pečovatelská a moc hodná k malým dětem, taková opatrovatelka.. asi je to holt nĚco za něco.. poslední můj nápad byl, ž ejí říkám, že z ní musí vrůst silná žena 😀 ale asi se to mine účinkem.. 😀
@peetrunka na ten pláč při odcházení /jak píšeš, táta do práce, babičky i návštěvy/ nám velmi pomohl rituál mávání z okna, bydlíme v přízemí a každý jí musel před domem zamávat /když táta zapoměl, byl přivolán z parkoviště telefonem, jinak by brečela snad celé dopoledne, že jí nezamával/. Každému to důrazně říkala, když odcházel, musíš mávat. Přestalo to to půl roce, teď chce mávat jen někdy. Jinak citlivější je doteď, pláče denně, i jen třeba, když se nemůže rozhodnout, zda jít za bratrancem, nebo na písek..s těmi pohádkami - má velkou představivost, je empatická, bude milá a hodná k lidem a pečovat o ně..
@kay jak u nás, každý záděr, pád se řeší, pláče tak, že by se kámen ustrnul, i když se jí nic nestane, už jsme trochu zavedli režim, že když není krev, nebulí se tolik, tím myslím u banálních excesů. A když je nedejbože někde krev, to je vyšší level, hysterák jak vyšitej..je schopná zastavovat cizí lidi na ulici a ukazovat jim odřenou ruku, obejít pískoviště a všem, dětem i maminkám zvlášť každému ukázat své bebí a říct, jak se jí to stalo..a je pravda, že si umí hezky hrát s menšími dětmi, tíhne k nim i ve školce, pečuje, pomáhá..
@peetrunka moje starší dcera je taky hooooodně citlivá. Stačí se na ní jen zamračit a už pláče 😖 . Taky pokaždé brečí, když odchází babička, jdeme od babičky, jdeme z hřiště, koupaliště, výletu ....
Lepší se to časem, ale nějaký zázrak rozhodně nečekejte.
Co se týče nástupu do školky - já jsem ho musela o rok odložit. Dcera šla poprvé do školky ve 3.5 letech a vůbec mi to neprošlo - a to jí tam manžel přivezl na 8hod a já pro ní ve 12hod šla. Řvala jak tur - úplné hysteráky. Tak jsem jí stáhla - naštěstí jsem mohla, protože jsem byla na rodičovské ještě s mladší dcerou. Pak jsem měla štěstí, že nemluví až tak dobře a mladší dcera používá jen 10slov, tak se mi je podařilo umístit do logopedické třídy, kde je jen 14 dětí, což pro její citlivou dušičku je jak dělané.
Ve 4 letech už nástup do školky zvládla. Sice ráno s řevem, dlouho tam nemohla spát po obědě ......
@kay z tak citlivých dětí vyrostou většinou silní jedinci 🙂 Já jsem byla jako dítě taky hodně plačtivá a citlivá, nezapadla jsem do kolektivu ani ve školce, ani na základce, ani na střední. Až na výšce jsem se osamostatnila. Naopak moje sestra byla průbojná, ale čím byla starší, tím více je závislejší na pomoci ostatních (bydlí cca 100m od našich 🙂)
Takže milé maminky, hlavu vzhůru, hold máme citlivější děti. Časem se to zlepší. Nejlepší pomoc zahrnovat je láskou a pocitem bezpečí.
Mám 6ti letého syna , chodí ještě do školky, protože se narodil 5.září. Učitelky o něm říkají, že to má v hlavě srovnané , má hodně vědomostí, ale na druhou stranu mi bylo oznámeno, že je citově nestabilní a nevyrovnaný. 😒 rozpláčeho třeba, že si nemůže vzít reflexní vestičku na procházku atd. Došlo to tak daleko, že mi vnukli myšlenku, že by mohl mít ADHD , školka nám také doporučila návštěvu psychologa. Máte někdo zkušenosti s extrémně citlivým dítětem? řešili by jste to psychologem?
@apfele mám taky hodně citlivou starši dceru (viz příspěvek výše) a k chodila k dětské psycholožce. Sice s jiným problémem (od roka si způsobovala zácpu), ale její přecitlivělost nijak nekomentovala.
Každé dítě je jiné. Mladší dcera je úplně jiná než ta starší. Na tu se opravdu stačí škaredě podívat a už brečí, že vezmu z vany dříve Karolínku a ne jí ... Pořád mě v noci volá, musím si jít k ní lehnout. Je mazlivá, pořád se chce nosit (měří přes 125cm 🙂).
Odklad máme taky - pomůže dětem dozrát, aby byly více emočně připravené. Kvůli ní jsem holky přeřadila do normální třídy - aby si zvykla, že je ve třídě více než 14dětí a nástup do školy nebyl taký šok. A výsledek - už jsem s ní doma na OČRce - onemocněla z toho. 😝
Takže jít za psychologem - nic tím neztratíš, ale nestresovala bych z toho. 😀
Holky prosim o radu ,naše malá 4roky je velka citlivka. Chodi 2 rokem do školičky, ale nespíme ve školce každé ráno tisíckrát maminko po obidku ano, několikrát ve školce pláče když jdou na zahradu ze zahrady, při oběde špatne se zaclenuje do kolektivu, vydrží si sama hrát ☺
@kaji12 dobrý den, vím že je to už dávno, ani nevím jestli mi odpovíte, ale zkusím 🙂 jak Vaše dcerka tu školku nakonec zvladala? Mám dceru 3r9m, chodí do školky a je taky hooodne citlivá a place kvůli každé hlouposti, někdo ji něco řekne atd . Zatím také nespí, nevím ani jestli vůbec bude, ale jak jste psala, přes den několikrát pláče, většinou z niceho nic, zřejmě když se jí zasteskne, říká že je jí smutno, ale jinak je prý v pohodě, hraje si, zapojuje se. Některé dny pláče více někdy skoro vůbec. Já jsem sice doma s druhou dcerou, ale do školky chtěla sama (rozhodnutí jsem nechala na ni, ale s tím že už ji ztahovat určitě nebudeme) chodila už loni, ale to jsme nakonec vzdaly, hodně plakala. Děkuju za odpověď pokud si to přečtěte 🙂
@peetrunka Nas Martinek je takovej citlivejsi. Navic nekdy reaguje neadekvatne situaci. To , ze holcicka place, ze Snehurka se otravila, je takove normalni, on nekdy reaguje dost naopak, rozbreci ho neco, kde se jine deti smeji, a naopak. Syn je taky takovy uzkostny, vsude vidi nejaky nebezpeci... s tim placem se ale zlepsil, jedno obdobi mel extremne litostive a plakal casto. Radu nemam, ale kdyz vidim, jak se ty deti vyvijeji a meni, tak doufam, ze se to bude zlepsovat. V zari nas ceka meznik, jde do skolky, tak jsem zvedava, co to s nim udela.