Aspergerův syndrom, v kolika letech se začal projevovat?
Ahojky, děvčátka, prosím, máte doma některá dítě s Aspergerovým syndromem? Prosím, prosím, v kolika letech a jakým způsobem se začal projevovat??? Děkuji mnohokrát.
Úplně jako si vybavuji jak byla sestra paf jak si malý krásně hraje,vše rovná podle barev do řad.Její kluci si prý nikdy tak precizně nehráli.Tak ho obdivovali a mě v tu ránu začalo vrtat v hlavě.Samozřejmě nemluvil,dorozumívali jsme se pomocí obrázku v knížce.Pak nastartovala jeho vlastní řeč.Vzteky, kdy trval na stejné cestě....hysterie z knoflíků,výtahů,davu lidí v buse.Fascinovalo ho jakékoli wc,ale sedl jen na ten domácí a pak nastoupil zájem o mhd a ten trvá do teď.Jenom autobusy a autobusy.......v jednom kuse dokáže mlátit do plovoučky pípat a hučet jak bus a hlásit zastávky podle jízdních řádů.No docela na palici.........Je toho samozřejmě víc .Taky záleží kus od kusu 🙂 Ale teda musím zaklepat má výbornou paměť,zatím je ve třetí třídě a nosí samé 1 aniž bychom doma museli něco vysvětlovat a učit,jen to sociálno nic moc.
@fass Děkuji za vyčerpávající popis. Ten náš synátor má nyní 6 let. Změnil se v roce, když se postavil na nohy. V té době měl i po spoustě očkování. Do 4 let byl vzteklý, vůbec neposlouchal, pomalu neslyšel ani na jméno, ve školce bil děti, byly s ním velké problémy. Od cca 4 let se to zlepšovalo, dnes již vzteklý téměř není, nechá si i vysvětlit, chápe dokonce ironii a humor a celkem dost abstraktních pojmů, ale sociálně není nic moc. Neumí prohrávat ve hrách, pokud prohrává, tak začíná švindlovat, nebo zkrátka řekne, že švindlujeme my. Dovede si hrát spíše s mladšími nebo naopak staršími dětmi. Chce ale dětem velet, chce, aby si všichni hráli podle něj. Co se týče pořádku, je to chaotik, kterému musíme připomínat i to, že si má vyčistit zuby či obléct kalhoty, aby neodešel v trenkách. Jediné, co dělá při hraní je to, že staví auta do řady, když tvoří letiště či parkoviště. Rituály vůbec nemá. Ve 3 letech jsme prošli vyšetřením u školního psychologa, který neobjevil nic zvláštního, ve 4 pak u klinického a u toho také nic. Mně se ale stále nezdá to sociálno, jak se dětem nepřizpůsobí, ještě dnes je občas bije a potřebuje jim velet, aby šla hra podle něj. V podstatě kamarády nemá. Prostě nevím, nejsem si jistá.
ahoj já jsem aspergerka mrkněte ke mě do článků
@calvac ahoj u nás to bylo trochu jiné. Má lehčí formu. Mluvil sice brzy, ale nemá rád davy lidí, moc dětí na hřišti, hra má jeden řád ( například koleje a hlavně vlaky jezdí v jednom barevném pořadí ), nejraději si hraje sám s legem, stavění domu jde dle jeho řadu, okna, dveře, kuchyň, koupelna a rak.dále. miluje čísla pořád počítá a to ještě neměl ani pět. Když ho dávám do školky a jde do třídy má to stejný scénář ... upřímně je ještě malý, jsem zvědavá jak to bude dále, ale ze začátku jsem byla nešťastná jaký je a teď jsem hrdá, že je takový jaký je
@partyzanka91 Děkuji moc, za články gratuluji, jsou nádherně psané. Máte tedy osobní zkušenost. Co říkáte na popis chování mého syna? Myslíte si, že by mohl být také Asperger? Je super psát si s někým, kdo tímto přímo prochází. Ale koneckonců poprala jste se s tím, myslím, pěkně a důstojně 😉.
@calvac: popis tvého syna jsem nečetla tak kdyžtak přepošli, včera jsem totiž neměla čas to moc pročítat jen jsem tu písla aby se mi diskuze nestratila, ráda na cokoli zodpovím. Autismus není zrovna moc šťastný a vadí mi že ho musím mít zrovna já, ale dá se s tím dost napravit když se to zjistí v dětství. Třeba já měla opožděný sociální vývoj, nevěděla jsem jak se chovat ke spolužákům, jak s nimi mluvit, nevěděla jsem čím se ztrapním a co jiného může urazit (přišla jsem na tom až v pozdějším věku ale to už byla spousta trapasů za mnou) a taky zájem o milostné vztahy, lásku jsem dostala až na střední škole. Zatímco moje spolužačky randily s klukama už od 6té třídy tak já jsem si jen četla knížky, učila se a chození s někým mi připadalo tenkrát zbytečné a jako ztráta času, nic jsem na tom neviděla. Kdyža pak přišel zájem tak jsem zs měla strach že už nikoho neseženu kvůli svému podivínství a dokonce hrůza z toho že budu navždy sama. Dneska vím že projevy AS u mě se vyléčit nijak nedají, nicméně kdybych byla diagnostikovaná už jako dítě tak je tu alespoň možnost sociálnch nácviků takže to co jsem pochopila až později bych se mohla naučit dříve a předejít tak spoustě trapasů. Nevím jestli se povede vašeho syna diagnostikovat takhle online. spíš bude potřeba pak nějaké vyšetření to bývá spolehlivější
muzu se tez prosim zeptat, nas dvouletacek zas mluvi plynule, skoro jak dospelak, mluvi od rana do vecera, jede jak perpetum mobile od rana do vecera, deti se boji, ale ocni kontakt a vse je ok, strasne nas objima, pusinkuje, zacal mluvit driv nez tapat.. v roce a pul pocital do peti, vse si pamatuje, proste mi prijde jiny nez ostatni vrstevnici a uz mi kolikrat pripadlo ze se na nas rodice dvouletaku divaji divne, za to jak mluvi a co rika... byla jsem z too smutna... je vubec mozno u dvouletaka na neco takveo usuzovat? co me ale privedlo k teto myslence je to, ze tak jednou denne dela hlavou NENEN, silenou rychlosti... a kdyz ma radost tak haze a trepe rucickama... 🙂 ale to vse asi muze byt normalni... nemate prosim nekdo zkusenost? dekuji moc
@beatax Dva roky je strašně málo, takže to házení hlavou, třepání ručičkama apod. může být pouhým projevem jisté nedozrálosti CNS.
Jeho "nadprůměrné" schopnosti zase mohou být odrazem nadprůměrné inteligence. Proč myslet hned na nejhorší? 😉
A v rodině je nějaká zátěž v tom smyslu, že se někdo choval poněkud "podivínsky"?
Našemu dítěti budou za 2 měsíce 2 roky. Vzteká se od roka - šíleně. O Aspergerův syndrom jsem se začala zajímat až po tom, co mi ségra poslala článek o pánu který toto onemocnění měl a seděl jak ulitý na malého tátu - bylo to jako by psali o něm! Prcek tedy nemá žádné "nadstandardní" schopnosti - jedině tedy co jsem si všimla, že děsně pečlivě uklízí - najde drobeček, tak ho sám nese do koše, sám po sobě uklízí plenku když jí třeba někde zapomenu, utírá po sobě rozlité mléko nebo pití, když ubryndne, dává si hračky zpátky do hračkové bedny... při věšení prádla mi všechno prádlo postupně z pračky nanosí k sušáku a pořád k němu čuchá...Akorát teď na cvičení a plavání mi přijde divné, že se nechce účastnit společných aktivit, všechny děti sedí u maminek a kutálejí míče a on šíleně běhá mezi ostatními a hází míče všude kolem....nikomu a všem.. ke mně vůbec nejde, nechce ani za ruku, jakmile na něj někdo promluví, byť i hezky, tak začne šíleně ječet a lehat si na zem a není s ním řeč a mě se strašně těžko někomu vysvětluje ať na něj nemluví, že ho to jen nasírá....chápe celkem všechno co po něm chci, ale jakmile učíme pozdravy, nebo jakmile se snažím, aby probíhala interakce s ostatními, nefunguje nic....je možné, že by se mohlo jednat o tuto odlišnost? Už si připadám jako ta divná, když se neustále straníme, protože on si chce a potřebuje všechno dělat sám, od roka jí sám lžičkou, nesmíme na něj vůbec sáhnout, nenechá se krmit, oblékání byl věčný boj a teď říkám "mikimu bundu čepici boty" a on opakuje "miňiňu, budu, pici, boti" a je to zatím docela v pohodě...jaký je váš názor? Děkuji!
Holky, tady vám asi nikdo neřekne, jestli o Aspergra jde, nebo ne, ale primárně bych se neděsila dopředu a nehledala problém tam, kde není 🙂 každé dítě je jiné. Některé věci, které tu píšete mi přijdou naprosto normální. To, že kamarádčino dítě se chová jinak není důvod k tomu, domnívat se, že vaše dítě Aspergra má 😉
To, že někdo umí mluvit víc než jeho vrstevníci není známka diagnózy AS, stejně tak jako to, že některé dítě mluví míň neznamená, že je mentálně postižené. Pokud máte nějaký opravdu oprávněný důvod domnívat se, že dítě má nějaký problém autistického spektra, spolehlivě diagnostikovat může PPP, nebo dětský psycholog. Nicméně na diagnostiku bude zřejmě ještě brzo. To, že nese dítě drobeček do koše mi nepřijde jako nic znepokojivého 😉 Radila bych myslet víc pozitivně 😉
@partyzanka91 Tobě byl AS nějakým odborníkem diagnostikován?
@journals: ano ale až teď v dospělosti. Krátce po narození Petříka jsem se na základě špatné životní situace pokusila o demonstrativní sebevraždu. Musela jsem být nedobrovolně týden na psychiatrii a tam mě to diagnostikovali. Na základě psycotestů a asi i toho týdenního pozorování. Každopádně řekli že je dost dobrý že jsem si už dřív tu diagnozu určila správně. Přiznám se že nevím jestli je to pro mě dobrá zpráve že AS nakonec mám. Sice to mohu brát jako omluvu za určité chování, ale na druhou stranu vím že to úplně nezměním. Taky nevím co s tím teď mám dělat. Mám jen diagnozu a nic víc
@journals ahoj, no já se snažím myslet víc pozitivně, ale nechápu, proč ten malej na každýho tak šíleně ječí - jen se na něj někdo podívá, a hned šílenství ☹
Tak od jeho dvou let jsme začali pozorovat,že je jiný.Klasické příznaky,které jsme ze začátku považovali pouze za komplikovaný osobnostní rys. Aspergera mu lékaři přiklepli okolo pátého roku věku.Teď má devět a je s ním život jak na houpačce. 🙂