Agresivita u batolete, jak to řešíte?

Aha.... mno tak to syn agresivní na zvířata není... Chodili jsme do plavání a tam byl agresivní jen na jednu holčičku. Mám strach, aby z něj nevyrostl nějaký násilník :(.

Moje dcera to měla taky... Ta ten rok a půl byl blbej, byla zlá a agresivní - na zvířata, na děti, na dospělé :o( Nevěděla jsem moc co s tím, netrestala jsem jí, ale vysvětlovala že to bolí, učila jí děti a zvířata hladit (a maminka se nebouchá? Co se dělá mamince? Malá malá, ano, to je prima, podívej když tě pohladím, taky se ti to líbí...)

Teď jsou jí dva a půl a je to výrazně lepší, už není tak surová, občas zapomene, ale zase připomenu a je to dobrý... Já bych řekla že to dítě pořádně neví co se sebou a hledá se, ale chce to směrnit a vysvětloovat - netrestat, spíš ukázat cestu...

@anetka1701 Moc děkuji.... Já i celá rodina se snažíme ho učit hladit... u zvířat to chápe, ale u lidí zatím ne, ikdyž někdy přijde sám od sebe a pohladí mě, ale to jsou fakt vyjímky... Chodíme na rehabilitace a tam mi primář doporučil hořčík, že prý má uklidňující účinky, zatím jsem to nezkoušela, protože se mi tomu moc nechce věřit....

Ehm, mě přijde, že se chová jako standardně vyvíjející se batole 😅 Mě když někdo něco zakáže, taky se naštvu, jen narozdíl od batolete, už mám dozrálou CNS, takže umím svojí reakci kontrolovat. Upřímně, nedivím se mu, že se naštval, když jste mu překazila honění kočky, vždyť to pro něj byla super zábava 😅 Navíc malé děti jsou činností totálně pohlceny, takže jim to chvíli trvá než se od činnosti odprostí...Doporučuju Nejšťastněší batole v okolí od Karpa - ty rady tam jsou super...a taky rybí tuk.
Jo, neříkám, že to je správně agresivní jednání tolerovat, ale je třeba s ním účinně pracovat...i když mě se to mluví, naše batole není skoro vůbec agresivní vůči ostatním lidem ani zvířatům, asi to je částečně povahou a částečně tím, že s ním umím pracovat?

@valentice2 chodíte cvičit vojtovku? Ono je dost možný, že si to nějak spojuje - to cvičení a svojí agresi... Já když jsem se začala babrat v tom, proč to dělá, tak jsem přišla na to, že její starší ségra je šus a blázen a její projevy lásky jsou prostě trošku drsnější - obejme jí až spadne na zem, mačká jí moc, hladí tak, že jí pocuchá vlásky... Takže si to tak nějak spojila - hledala se, nevěděla co je správný. Když jsem sháněla informace, tak jsem narazila na několik zkušeností od rodičů dětí co cvičí vojtovku a jejich děti se chovají stejně - prostě si spojí cvičení s ubližováním (není to příjemné, co si budeme povídat) tak to považují za správné a ventilují to prostě takto...

@xdany Ten kdo nemá živé a prudké dítě nikdy skutečně nepochopí, můj syn je hrubější, aktivní a divoký už od narození, už jako miminko na nás vrčel, škrábal, kopal. Nyní se mi narodila dcerka a ta je tak jemné povahy, každý její dotyk je jako když kolem proletí motýl a také nekope, tohle se u Kubíčka projevovalo už v útlém věku. Takže si troufám říci, že tohle není tím jak umí člověk s dítětem pracovat, ale z největší části povahou. Syn nás občas také uhodí a to se k němu necháváme vůbec násilně, doma máme klid a pohodu, je zkrátka takového ražení. Tím, že jsme klidní, myslím, že se postupně formuje v klidnějšího jedince, je vidět, že to na něj vliv má, ale jeho podstata zůstává stejná. Od té doby co se mi narodil syn u ostatních tak rychlé soudy jako dříve nedělám, protože vidím jak je každé dítě úplně jiné a žádná univerzální výchovná rada neexistuje.

@anetka1701 Tak toto mě vůbec nenapadlo.... Vojtovku jsme ještě do minulého týdne cvičili a ted máme pauzu a budeme přecházet na bobatha, tak jsem zvědavá... s tímto druhem cvičení nemám vůbec zkušenosti, tak snad to nebude tak ,,drastické´´ na pohled jako vojtovka... Kamarádka zdrav. sestra mi ještě říkala o homeopatikách, jen tak zběžně jsem na to koukala na netu a nevím jestli to mám také vyzkoušet...

@valentice2 Mám dvě divoké děti, ta starší už je teda v pohodě, neb už leze do puberty (a zase začínají jiné "legrace"), ale v tom věku mezi zhruba 1 a 3 rokem to bylo prakticky totéž - tahání za vlasy, bouchání, postupně to odeznělo. U mladší je to totéž, ta navíc občas přidá nějakou tu vzteklou scénu. Netrestám za to, buď odvádím pozornost jinam, nebo jí ukážu, že to tahání za vlasy/bouchání fakt bolí a že se to nedělá. A postupně s tím přestává. U těch živějších dětí mi to připadá celkem normální, takže bych to v tomhle věku nehrotila.

@valentice2 tak budu držet palce, třeba se to srovná :o) Ale jak píšou holky, může to být i prostě o povaze... Tohle byl jen nápad - četla jsem o tom - a vojtovku jsme cvičili jen krátce s první dcerou. Po 14ti dnech cvičení se odmítla tulit, chovat a když jsme jí vzali do náruče, začala histericky ječet a bála se že jde cvičit - ta jsme to vzdali...

@somalicats já taky doufám, že to odezní, ale ty jeho záchvaty vzteku jsou kolikrát šílené... zrudne a začne vším házet.... nebo drží látkovou plenku, mazlí se s ní a najednou ji křečovitě sevře v dlani a celý se třepe jak je zaťatý. Kolikrát z něj jde fakt hrůza....

@valentice2 no já beru hořčík pravidelně a funguje to, nejsem tak moc nervózní a určitě jsem klidnější. Za mě se hořčíku neboj a věř mu...

@amazonka.k Nesoudím, jsem si vědoma toho, že mám v tomhle štěstí na dítě (on má zas jiný specifika) - ale jak píšeš, máte doma klid a pohodu a na dítě to vliv má, postupně se uklidňuje...ale na druhou stranu si myslím, že to, jak se s dítětem pracuje má taky nějaký vliv, neb v 1. trimestru mi bylo zle, neměla jsem na nic náladu a bylo vidět, že se to na dítěti podepisuje.

@anetka1701 To my vojtovku cvičili něco málo přes rok... cca od 4 měsíců... Syn se tulí jen když má náladu a tu skoro nemá :(. cca od dvou měsíců když ležel na podložce na zádech, tak zbesile kopal do podložky a dodnes mu to zůstalo... když si jen tak lehne na zem, tak neustále kope... Chudáci sousedi pod námi 🙂 Se divím, že si ještě neodrovnal patičky...

@evulina77 Tak to je super že má nějaké účinky... vůbec jsem tomu nevěřila... tak já to taky zkusím s hořčíkem a uvidíme.

hořčík pomáhá a nechápu, proč se otec staví proti psychologovi - když si zlomíme nohu, taky jdeme k lékaři a postoj -jít k lékaři s duší = jsem blázen mě v dnešní době překvapuje - to nejen u tohohle příspěvku, u většiny, kde se vůbec zmíní psycholog..
Jinak určitou míru agresivity má v sobě každé dítě, vzdor, vztek, zlobí se, neumí to dát jinak najevo..Ev mě taky jednu dobu bila, když se zlobila, přestala sama.

@valnetice2 Nedostatek hořčíku způsobuje podrážděnost a neklid, ale také svalovou ztuhlost. Já hořčík beru právě kvůli té svalové ztuhlosti a musím říct že funguje i na tu podrážděnost. Důležité ale je brát ho pravidelně a první výsledky se mají dostavit u dospělého cca po 2 měsících - ale je to dost individuální, někdo říká že mu už po pár dnech bylo lépe.
Rozhodně bych to zkusila, nic tím nepokazíte, jen bych si pohlídala, aby malý dostával hořčíku přiměřeně - myslím že se to počítá podle kil - mě to jaksi doktor zapomněl říct a některé zdroje uvádí, že dlouhodobý nadbytek hořčíku je zátež pro játra. Ale s tím kolik je správná míra vám určitě poradí i v lékárně 😉
Jinak bych se pro klid duše zkusila obrátit i na dětskou neurologii, dcera byla dráždivé dítě - to by mohl být i váš syn - není to žádná diagnóza jen se pak sleduje jestli se dítko "hodí časem do klidu". Dali mi tam tehdy i pár užitečných rad přímo na míru pro nás (ohledně přístupu k malé) a každý rok ji kontrolují. Celkově je u agresivnějších dětí větší pravděpodobnost nějaké hyperaktivity nebo dis, či něčeho podobného a mě přijde lepší to vědět včas a případně tomu přizpůsobit i výchovu. Člověk si pak nedává zavinu že nezvládá výchovu a ví že jeho dítě není lotr.
Ale řekla bych, z toho co popisujete, že u vás to bude spíš jen nějaká fáze vývoje 😉

@lv Muž má na psychology svůj názor, sám nezvládá stresové situace a chtěla jsem po něm aby vyhledal odborníka, sama jsem si s ním totiž užila své a řekl mi, že k psychologovi ho nikdy nedostanu a představa že náš syn by měl navstívit psychologa je pro něj nepřípustná....

@anushka111 Ten hořčík určitě zkusíme.... dětskou neurologii navštěvujeme pravidelně, ale neurolog žádný neurologický nález neshledal

@valentice2 my teď byli kvůli dcerce (je od narození dráždivá, hlasitá, impulzivní, náročná, silně prosazuje svůj názor, špatně usíná, silně prožívá emoce, vzdoruje) dětské psycholoźky (Zuzana Masopustová z Brna), mám z toho hodně dobrý pocit ... ale chodí k ní rodiče, dítě chce vidět jen tehdy, pokud by jí podle vyprávění rodičů něco do "profilu" dítěte nezapadalo. Říkala, že s malým dítětem ona stejně moc nezmůźe a navíc ho mluvení o jeho problémech (před cizím člověkem k tomu) a nejistota rodičů s jejich řešením akorát stresuje.

@katyxq syn ještě nemluví, takže ani nevím, jak by ho psycholog zkoumal...

@valentice2 však, dcerka tam s námi nebyla, psycholožka nechala mluvit nás a taky se nás vyptávala (včetně toho, jaká dcerka byla jako miminko), dostali jsme pak rady, co máme dělat my, aby se dcerka učila svoje emoce zvládat ... ono dráždivé děti jsou "jen" obtížněji vychovatelné,.