Miminko a náladový kocour, máte zkušenost?
Ahoj všem,
prosím o radu. Jsem právě v pátém měsíci těhotenství a řešíme s manželem problém našeho kocourka. Je hodně mladý, v dubnu mu bude teprve rok. Pořídili jsme si ho s tím, že brzy nám vyjde koupě baráčku a z bytového kocourka uděláme částečně venkovního. Ale to bohužel nevyšlo a budeme bydlet v bytě. Kocour je dost náladový, jak už asi někteří kocouři bývají. Někdy má období, kdy prostě dělá schválnosti. Když se mu něco nelíbí, tak prostě jde a třeba nám pokadí boty apod.
Utěšuju se tím, že až ho necháme vykastrovat, tak i stím jak bude starší, tak bude taky rozumnější.
Teď ale čekáme miminko a já nemám žádné zkušenosti s tím, jak se dá s miminkem a náladovým kocourkem soužít v bytě. Četla jsem, že kočky nebo i psi někdy žárlí na nově příchozího člena rodiny a může to být složité. Obávám se, aby kocour miminku něco neprovedl, když pocítí nedostatek pozornosti od nás. Zároveň se nechci kocoura hned zbavovat, dokud nevyzkouším způsoby, jak to vyřešit. Zdraví a bezpečí mého dítěte je ovšem přednější.
Proto se chci optat na vaše zkušenosti 🙂
V únoru čekám první dítě, v bytě máme dva kocoury a ani na chvíli by mě nenapadlo, že bych je dala pryč.
Když kočka dělá tyto věci, chce na sebe upoutat pozornost, proto doporučuji se kocourkovi více věnovat a po porodu dítěte ho nestranit pryč, ale právě naopak. Znám víc lidí s kočkami a dětmi a nikdy nebyl problém.
Já mám 4 kočky jen v bytě a 3 děti. Kočky jsem měla dřív než děti tedy dvě jsou starší, jednoho kpcoura dostala dcera když jí byly 3 rpky a teď syn dostal kočicku. Když je v bytě jen jedna kočka často sd nudí a proto se ti může zdát že je náladová. Je potřeba si s kocourkem hrát aby se unavil a spal. Jinak s kočkama nemám jediný problém co se týče dětí. Samozřejmě že když je trápí tak je posekají, ale alespoň si to budou pro příště pamatovat. Jak říkám nejlepší jsou živé hračky. Uvidíš že si kocourek mimča ani nevšimne.
Mam dve male deti a dva kocoury. So loznice nesmeli nikdy, tim bylo vyreseno, ze nepolezou do postylky. Kdyz jsme prinesli domi prvni ditko, tak zvedave ocuchavali. Jak syn rostl, tak se pred nim tacali schovavat. Deuhe ditko uz ani ocuchat neprisli. Obcas se vycuraji schvalne vedle zachdu, ale mame dlazbu, tak to jde lehce uklidit. Souziti s detmi bezproblemove, nikdy jim nic neudelali, ani kdyz je deti rahsli za ocas ( to samozrejme detem zakazujeme, ale nekdy se holt stalo). Druhy kocour jako partak, by mohl pomoct.
Ahoj vám všem!
Mockrát děkuji za vaše odpovědi. Kocourka rozhodně pryč dávat nechci, proto zjišťuji co nejvíce informací, jaké jsou s tím zkušenosti. Další kocourek nebo kočička jako kočičí kamarád by mi u manžela asi už boužel neprošel :D
Dětský pokojíček bude rozhodně možno oddělit od zbytku bytu tak, aby tam kocour přístup neměl. Budu se mu snažit věnovat dostatek pozornosti, aby nám natruc nekadil jinde než má... (poslední nehody se vyjasnili tím, že kocour má asi pocit, že už je příliš velkej na to, aby prolezal lítacíma dvířkama na svůj kočičí záchod, stačilo dát dvířka pryč a už tam zase chodí).
Ještě bych měla jednu otázku. Kocourkovi bude na začátku dubna rok, máme v plánu kastraci. Máte zkušenosti s tím, jestli se pak kocouři sklidní v takové té klackovitosti? :D
Ještě dodávám, že kastraci rozhodně nechceme proto, že by se tím měl problém vyřešit, ale proto, že zkrátka dospělí kocourci značkují a smrdí. Kdybychom ho měli u baráčku, asi bychom nechali být. Ale v bytě si to nedovedu představit.
@finny Starsiho vykastrovaneho mame a hodne se sklidnil. Ted ma 4 roky. Mensi ma rok a mame v planu taky kastraci. Akorat kastrovane kocky maji tendenci tloustnout. Starsi neco nabral, ale diky tomu ze ho ted mensi prohani, tak to ma zase dole.
Ahoj, žijeme sice v baráčku, ale kočky máme jenom vnitřní. Bydleli jsme dlouho v garsonce a ven se už nenaučili. Taky jsem se bála, náš kocour je taky naschválník 😀 Ale už je starší a vykastrovaný, tak je trošku klidnější. Zaprvé jsme zakázali kočkám vstup do ložnice, tedy místnosti, kde bude spát miminko. To aby se pak necítili odstrčený a ještě potrestaný. Krok číslo dva, hned po příchodu z porodnice jsme nechali kočky malýho očuchat. Popravdě byli překvapení i ze mně. Cítili, že jsem nějaká jiná 🙂. Miminko má svoji dečku, na kterou ho pokládáme a na tu mají kočky zákaz. To se nám hodně osvědčilo. A za třetí, pokud ti začnou čůrat na dětský věci, řvát, když malej usíná a podobné naschválnosti, tak je hlavně netrestej. Já vím, že to zní hrozně, ale když se ti kocour vyčůrá do dětské postýlky, tak ho netrestej. Jediný co zabírá je víc pozornosti. Několikrát denně mazli kocoura. Zkus koupit novou hračku, i když brzy jich dostane spousty 🙂 protože je bude sdílet s miminkem 😀 U nás byl na začátku trochu vzdor, ale hlavně se ho báli. Byl pro ně něco divnýho, co divně vonělo, dělalo nepředvídatelné zvuky a pohyby 😀 Začínají se otrkávat až teď a to je Jardovi 7 měsíců. Takže se tolik neboj 😉