Tajná svatba. Měl někdo? Jak byste reagovali jako hosté oslavy s překvapením 💍?
S partnerem máme 2 malé děti a obě naše rodiny poměrně často narážejí na téma svatba. V druhém těhotenství mě dokonce moje máma tlačila do svatby, i když věděla, že se těhotná vdávat nechci, a radila mi, ať na partnera pořádně zatlačím. Po porodu se uklidnila moje rodina, ovšem zas nasadila partnerova rodina 😀. Ti mají neustále nějaké narážky a typy, jak by mohla svatba vypadat, kde by mohla být, jaké bych mohla mít šaty, při každém pozvání na svatbu poznámky - aspoň nasbíráte inspiraci a příště se můžete brát vy...
Slýchávám to kolem sebe poměrně často, že kvůli vměšování do příprav a jiné představě o svatbě, než na co je zvyklá starší generace, docházelo k poměrně drsným hádkám v rodině. My se s partnerem (pokud nedojde k žádnému velkému zvratu) brát plánujeme, ale vzhledem k míře nevyžádaných rad, si oba čím dál častěji pohráváme s myšlenkou tajné svatby. Jednalo by se o tajný obřad, který bychom chtěli prožít jen s dětmi a svědky. Vím ale naprosto jistě, že kdybychom řekli naši rodině, že se budeme brát a nechceme je tam, tak to naši rodiče nerozdýchají a budou se nás snažit úporně přesvědčit k normální svatbě. My si ale nepřejeme žádné tleskání, gratulace, průvody s házením rýží. Vnímáme svatbu jako krok pro nás, ne představení pro ostatní. Každopádně hostinu a oslavu bychom už pro rodinu a přátelé uspořádat chtěli. A teď ta otázka na vás, měl někdo tajný obřad? Jak to probíhalo? A jak by jste reagovali, kdyby vás někdo pozval na posezení/oslavu a až tam by jste zjistili, že se jedná o svatbu? Případně, jak by vám bylo jako rodičům nevěsty a ženicha? Byli by jste příjemně překvapení nebo spíš naštvání, že vás to zaskočilo?
My se brali po 15 letech a dvou dětech. Máme docela rozvětvenou rodinu (já víc, mám 3 sestry, jejich partneři, děti,....), a ani jeden nejsme na to dělat ostatním zábavu, nebo se předvádět jako opice, abychom se ukázali, že na to máme... původně jsme chtěli svatbu v zahraničí pouze s dětmi a přes agenturu nechat zajistit svědky. Nakonec jsme si to rozmysleli a na 15 výročí udělali svatbu na úřadě pouze s dětmi a s rodiči, naši tátové nám to odsvědčili. A pak jsme si šli sednout na oběd. S mými sestrami jsem to komunikovala, že na velké akce nejsme, po 15 letech máme jinou představu za co utratit peníze a velká svatba do toho nepatří. Nikdo nebyl uražený, myslím, že to pochopili. S rodiči jsme si to užili na obědě a pak odjeli domů 😆 Oni byli spokojeni, že jsme je nevynechali, i když asi měli obě strany nějakou představu, sem tam jsme si vyslechli nějaký nápad, ale všechno bylo v naší režii.
Udělejte si to podle sebe a pro sebe🙂 je to jen vaše věc a rozhodnutí a upřímně - rodiny na vás a vaše přání a city ohledy neberou, pokud takto tlačí už jakou dobu, proč byste měli vy, když se jich to netyká? Taky by mi to tím znechutili a chtěla bych se brát z lásky a prožít daný okamžik bez toho, aby mi to pak někdo kazil slovy "konečně". Jasně, člověk se má povznést. Ale to podle mě platí spíš pro tu rodinu. Protože se berete vy dva. Nikdo další. A je to na vás. Na ten den a chvíli budete vzpomínat celý život. Mě osobně by to jako hosta nijak neurazilo, přála bych vám štěstí a pokud by pak ještě byla oslava, brala bych to jako hezký bonus;) Vztáhnout to na našeho syna - jasně, bylo by mi líto, že jsem u toho nebyla, ale kdyby si to přál, tak bych určitě nebyla naštvaná🙂
Obávám se, že lidi co dávají nevyžádané rady a mají potřebu kecat někomu do života mají asi větší predspozice byt naštvaní, ale popravdě dobře jim tak 😄 je to totiž jen jejich rozhodnutí stavět se k životu tak blbě. Udělejte si to jak chcete, nikdo nemá právo do toho kecat ;)
Na druhou stranu bacha na jednu věc... Můj manžel měl být svědek na tajné svatbě kamaráda, ovšem netušil, že jde o svatbu. Tak řekl, že nemá čas a jel jinam. Myslím, že doteď ho to maličko mrzí, i když je s tím v pohodě, osvědčil to jiný jejich společný kamarád a jsou svoji a je to už vlastně jedno a bylo to před spoustou let. A nějak extra to neřeší a asi neřešil nikdy. Ale stejně mám dojem, že by možná zpětně byl o maličko radši, kdyby si ten čas tehdy udělal.
U vás by mohl problém nastat v tom, že na nějakou oslavu by někdo třeba nešel a pak by ho mohlo hodně mrzet, že nebyl na oslavě svatby. Takže bych byla dost opatrná jak to oznámit. Možná "oslavit něco speciálního co byste s námi mohli chtít sdílet a bude to překvapení" ale to zas by se mohli vzhledem k tomu jak to řeší začít ptát jestli je to svatba. Tak nevím 🙂 Ale prostě tenhle aspekt zvažte a třeba i podle toho rozhodněte 🙂
Mi jsme se vzali aniž by to někdo věděl. Jen svědci a jejich doprovod a fotograf což byl dobrý rodinný známý a děti moje. Normálně na úřadě, ale měli jsme normálně vše. Šaty, nazdobené auto, slavnostní oběd, dort. Nechali jsme si místo svatebního oznámení natisknout takové po...svatební oznámení, a druhý den po svatbě s kusem dortu jsme to jeli rodinám oznámit. Byl to asi šok, ale hned se bouchal šampus a slavilo se, všichni to vzali jako fakt, že jsme to tak chtěli a tak to bylo. A nelituji ☺️
My to tak chtěli, naši rodiče to vzali s klidem, jenže to někdo provalil a okolí mělo problém. Takže sem na rovinu řekla že peníze chce investovat do důležitějších věci, udělali jsme pro nejbližší oslavu potom a místo svatebního oznámení jsme měli foto ze svatby a že jsme se už prostě vzali
Jdete do toho! Kdybych to mohla vratit, tak to udelam taky tak 🙂 Delat ostatnim saska a jeste poslouchat blby kecy a platit za to majlant, uplne zbytecny 🙂
Kdybych se někdy náhodou vdávala (jsme spolu bezmála dvacet let, svatbu nechceme), udělám to takhle. Nemám ráda oslavy, nejsem ráda středem pozornosti, nenávidím utrácení za zbytečnosti.
Teď se vdává někdo blízký, jsem pozvaná i na rozlučku. A když vidím, co se děje jen kolem ní, tak vím, že přesně tohle nechci. Na svatbu se vcelku těším, na to, jak se hezky oblekneme... vím, že to bude fajn, ale kdyby přišli, že už se vzali, mně osobně to bude fuk.
Přesně tohle jsem zažila jako host, manželova sestra nás pozvala na oslavu narozenin do jedné restaurace v takovém resortu, pozvali všechny své blízké a až na místě jsme zjistili, ze se jedná o svatbu. Bylo nás tam asi 25-30, nic velkého, jen nejbližší příbuzní a byla to jedna z nejlepších svateb. Uvolněna, bez stresu, nikdo se nedusil v obleku, bylo ten den vedro, naprosto všichni s tím byli v pohodě a přáli jim to. Dokonce i tchyně- maminka nevěsty. Asi záleží na lidech, každý k tomu muže přistoupit jinak, ale za mě to fakt bylo pro všechny lepší.
Co se tyce svatby uvažovala jsem tak, jak bych byla ráda, aby se zachovaly moje děti. Byla bych jako rodič smutná, kdybych nebyla u něčeho tak důležitého v jejich životě. Vím , že obojí rodiče by byly smutní a taky byla svatba jakýsi způsob jak jim poděkovat. Takže nás bylo 11. Rodiče, za svědky sourozenci, fotograf. Měli jsme zamluvený mlýn se vším včetně prespani. Týden před svatbou jsme měli obří zpívání. Neměnila bych.
Stejně tu klasickou svatbu děláš pro ostatní, aby se nazrali atd. Stejně budou říkat, jak tohle bylo špatně a tohle a tamto. To je přece úplně stejný jako kdyby ti říkali , jak máš slavit Vánoce, jaký máš mít stromek a co máte jíst. Takže bych to udělala podle sebe, řekla bych nezlobte se takhle to nechceme budeme to mít takhle hotovo. To jak se s tím srovnají je jejich věc.
My meli tajnou svatbu u lesa. Nikdo o tom nevedel. Nejlepsi rozhodnuti v zivote, byl to tak krasny den, pohoda a jen my dva. Duvodu bylo nekolik.
Svedcili nam kamaradka s jejim manzelem. Nechali jsme si na svatbe ale zalezet...od kosmeticky, satu, fotografa, vyzdoby, obed se svedky... az po projizdku na lodicce a svatebni noc na zamku kousek od mista naseho seznameni. Jednu fotku jsme specialne fotili na pooznameni a fotograf ji poslal hned a v pondeli uz putovala rodinam postou. Dikybohu se nikdo neurazil a nenastval (nebo to doted dobre taji). Pak probehlo nekolik slavnostnich "teplakovych" grilovacek u nas na zahrade. Je to 9 let.
@alice180 Mně si nikdo nedovolil, říct, že dělám něco špatně, nebo něco kritizovat, ale souhlasím, že svatba je i pro ostatní, že řešíš, aby se každý dobře najedl a napil, měl pohodlí. Naopak jsem měla pozitivní ohlasy, že se jim to líbilo.
Pravidlo číslo jedna: Udělejte si to podle sebe.
Pravidlo číslo dvě: Nikdy nezapomeň na pravidlo číslo jedna.
Teď ti napíšu jak to mám já.
Já mám ráda svatby, je to pozitivní a krásná událost. Nejsem rodič, ale z pohledu rodiče by mě to trochu zamrzelo, že mě tam moje dítě nechce, že nejsem u důležitého milníku, takže bych si to musela zpracovat, abych respektovala volbu svého dítěte.
Tady je moje osobní zkušenost
Mně se hrozně líbila představa jen my dva a svědci, malý intimní obřad, který je skutečně o nás dvou, takže tě úplně chápu, jak to myslíš a chceš. Když to manžel řekl před svou matkou, tak ta reagovala slovy, snad tam pozveš aspoň bráchy a rodiče. Takže jsem věděla, že by zůstala taková pachuť v našem vztahu, že tam oni nebyli. Jen pár příbuzných je za mě nejmíň zábavný způsob svatby, teda možná u někoho je zábavný, když se všichni mají upřímně rádi. Což jsem zavrhla, protože když už tam mám příbuzné, tak si tam chci pozvat i pár kamarádů. Nakonec jsem za tuhle variantu byla ráda. Pro rodiče to byl zážitek a jsem ráda, že jsem jim ho dopřála. Mamka chtěla pomáhat se vším, tak jsem ji musela trochu brzdit. Ona je taková, že i kdyby padala na hubu, tak se prostě musí strhat. Já jsem převážně věděla, co chci, tak jsem si to zařídila. Některé věci jsem rozebírala i s ní, jestli třeba mám udělat klasické výslužky s cukrovím, nebo dát svatební víno, ale stejně jsem se rozhodla podle sebe. Nechala jsem ji objednat cukroví, teda tak, že ona sehnala cukrářku a řešili jsme kolik čeho objednáme. Ona k tomu, co jsem vybrali, objednala ještě další cukroví, protože se bála, že ho bude málo, že to zaplatí a radši kdyby se to mělo vyhodit než, aby chybělo... Nehádala jsem se s ní, ale nakrkla mě, protože nedodržela na čem jsme se domluvili, ale dobře mi tak, znám ji. Pokud by to pro mě bylo nerozdýchatelné, nepustím ji k tomu.. (Měli jsme cukroví naddimenzované i tak)
Svatebních zvyků jsme měli minimum, rozbití talíře, panák slivovice a vody a nesení přes práh. Můj taťka dostal pokyn, ať si připraví krátký proslov, že se stejně všichni těší na jídlo, že nejhorší je, když někdo řeční 15 minut. Tchýně se mě ptala, ještě na poslední chvíli, jestli nechceme jezení ze společného talíře, že nám to s kuchyní domluví. (Ne fakt jsem to nechtěli :D) Tak ji říkám, že to nechceme, že se chceme najíst v klidu a užít si raut. Já jsem si svatbu užila tím, že jsem některé věci nehrotila, třeba jsme nezdobili auta, neměla svatební kolonu atp. Rozdala úkoly, manžel vyzvedl dort, švagr vyzvedl květiny atp. Měla jsem na svatbě 45 hostů, bylo to fajn, ráda na to vzpomínám.
Jako mameod děti ti rovnou píšu , ze bych obrecela nevidět svatbu svých děti . Finance chápu , pozvete tedy jen rodiče , ti vám to mohou osvědčit a děti . Rodičům klidně dejte jen pozvánku na oběd , a pak prekvapko na místě obřadu . Ale určitě rodiče nevynechavejte , nemuseli by to rozdychat .
Ano, druhou svatbu jsem mela tajnou. Covid nám vyl nápomocen, kdyz se nekdo nadechoval, ze by jako býval rád přišel, proste to neslo 😃
Udělejte si to pro sebe a podle sebe!
My jsme měli tajnou svatbu jen se svedkama a rozhodne toho nelituju. Nikdy jsem si nepredstavovala, jaká budu nevěsta, co budu mít za saty, apod… naopak mě ta představa toho byt středem pozornosti úplně děsila… navíc jsme už měli x let hypotéku, dvouleté dítě, plánovali jsme další dítě a svatba pro nas byla jen formalita.. přišlo mi ze zásadnější rozhodnuti už máme dávno za sebou… furt jsme si říkali, ze ano, sice chceme byt manžele, ale nemusíme absolvovat všechno to haló kolem svatby… tím, ze my jsme svatbu nechtěli, tak jsme měli pocit ze pokud ji budeme dělat, tak jen kvůli ostatním a ne vlastně kvůli sobě…
Nakonec jsme trosku “zneužili” situace kolem covidu, kdy na svatbě stejně mohlo byt jen par lidi a to byla taková naše mala “výmluva” - nemohli jsme pozvat všechny tak jsme nepozvali nikoho 😂. Udělali jsme to na tajno a pak jeli postupně ke všem domu a normálně jim to rekli. Měli jsme s sebou dorty a takové oznámení o svatbě, které jsme si samy vyrobily :D Třeba naše babičky to velmi ocenily a zbytek rodiny - jak kdo no… někdo nás pochválil ze jsme to udělali nejlíp jak jsme mohli a někdo nám to dal trochu sežrat… ale už je to dva roky a od te doby jsme už žádné narážky neslysely :D
Stojím si za tím, ať se každý rozhoduje dle sebe. Pro koho je svatba dulezita, ať si ji udělá ve velkém stylu a dle svých představ… kdo ji chce jen ve dvou, tak ať ji má ve dvou…
A úplně se mi příčí, ze někdo má potřebu do toho někomu kecat 😖
@levandule_k ono to ani neřeknou tobě do očí, spíš všude okolo.
Musíš počítat s oběma variantama.. kamarádky tak dělali celkem dost .. u některých rodiče ok, u dalších to trvalo chvilku…. A u jedné kamosky to tchán s tchýni pobírají už asi rok, dost se jich to dotklo…ale převládá, ze to nějak pobrali … my jsme dělali klasika svatbu, nikdo se nám do toho nemotal; protože jsme si platili o objednávali sami … brali jsme to, ze se rodina potká, budou spoko babicky … ale teda pěkné dráha jednodenní party 🤣
@alice180 Základem je vybrat si hosty, pokud má někdo tendenci pomlouvat naši svatbu, tak většinou má tendenci pomlouvat můj život obecně. Tyhle lidi nebrat.
Pokud má někdo problém s tím, že se mu nelíbí barva ubrousku, je to jeho problém ne můj. Pokud někdo nejí hovězí vývar, protože je vegetarián, já ho polévku jíst nenutím, ale polévku jsem měla jeden druh, klidně se tedy může cítit dotčen, ale v rautu byly i bezmasá jídla, myslela jsem na tyto lidi.
Zalezi na vztazich v rodine, ja mam svoje rodice hrozne rada a vztah mame skvely, tak bych je nevynechala ani z male svatby, jsou pro me stejne duleziti jako segra nebo nejblizsi kamaradky. A manzel to ma stejne ☺️ Ten by zas urcite pozval svou babicku a dedu. Kdyby nektere z mych deti chtelo svatbu beze me, tak bych to respektovala, asi by me to zamrzelo, ale je to jejich volba, nastesti mam deti 3 😄 Jako beznemu hostu/kamaradce by mi to bylo asi uplne jedno, ze nejsem na obradu ale jen na hostine.
Moje ségra měla tajnou svatbu, ale v podstatě na to celé okolí připravila, takže jsme věděli, že to mají v plánu, ale nevěděli jsme kdy a kde, kamarádka se vdavala taky tajně, ale neřekli to vůbec nikomu, až po svatbě a její mamka a svagrova, to nesly hodně špatně a svagrova se s ní i teď rok po svatbě nebaví
Mě se strašně líbí myšlenka obřadu jen se svědky. Třeba na krásném místě, nechat to natočit a pak pozvat příbuzné na grilovačku a video jim pustit 🙂 takové to klasické svatební video - s hudbou, umělecké... To totiž dojme skoro ještě víc než samotný obřad 🙂 a pak to prostě pořádně oslavit.
@levandule_k jo když dokážeš udělat takový síto. obecně jsou Češi se vším nespokojený už z principu. Nesčetněkrát jsem byla svědkem toho jak říkali měla to pěkný, ale ...
Když si představím sebe, až bude syn dospělý, tak bych i skousla, že by měli "tajnou" svatbu bez rodičů a bez nikoho, ale chtěla bych to vědět, že to plánují. Kdyby přišli s překvapením až po, to by mi bylo líto.
Já i můj druhý manžel jsme první svatbu měli velikou, prostě jak já říkám "divadlo pro rodinu". Proto když jsme se potkali a chtěli se vzít, tak jsme toto ihned zavrhli. Měli jsme tajnou svatbu - my,svědci a "naše "4 děti.
Vše bylo opravdu tajné, zařizovali jsme spolu, oslovili svědky a dětem jsme to řekli večer před svatbou.
A bylo to nej, jen o nás, na levandulovém statku...
Sice reakce rodiny nebyla nic moc, trošku se pokazilo oznámení, ale neměnila bych.
Je to Váš den a jaký bude, to je vaše rozhodnutí.
Ja se budu ted vdavat po druhe prvni svatba byla velka vsechno jsem si to zazila a po druhe uz do toho jit nechceme. Muj nastavajici je navic introvert a neni rad stredem pozornosti navic budu v 7.mesici takze bych si to stejne nijak neuzila takze bude jen svatba se svetkama a do roka udelame oslavu spojenou se krtem mimca a tam rodiny a pratele budou. Doma jsme to rekli jak to je a pohoda. Je to vase svatba a vase rozhodnuti
Kolegyně mela pred par lety. Oba rozvedeni kolem 50 let a uz spolu roky bydleli. Na svatbe z pribuznych byl jen jeji pubertalni syn. Nikdo nic nevedel, v praci mozna vedouci kvuli dni volna, jinak nam prisel az mail o zmene jmena🤣. Rodicum to rekli zpetne a meli oslavu. Rodice pry pindali, ale ne moc a rozhodne min a kratsi dobu nez kdyby o svatbe vedeli predem.
Každý, ať si to udělá podle svého. Ale podle mě je tajná svatba srabácká. Buď teda si to udělat bez rodiny, ale normálně se k tomu postavit čelem, oznámit a hotovo. Nebo třeba ten obřad sami a pak oslava se všemi, ale ať ví dopředu, že se slaví svatba. Ať si to taky můžou užít (oblečení, dárky pro vás, atd.). Řečmi bych se nenechala rozhodit, tenhle typ lidí bude mít pindy vždy. My tedy chtěli malou svatbu a daleko, tak jsme to tak měli a hotovo. V práci jsem rovnou řekla, že nechci, aby tam někdo jezdil na cumendu (chtěli, ale respektovali to). No a do pozvánek jsme napsali, že nechceme žádné zvyky a nebude tvrdý alkohol. A vše v pohodě.
My to tak neměli (dělali jsme si svatbu podle sebe), ale naši kamarádi ano. Vzali se tajně, jen se svědky, pak s nimi šli na oběd. Rodina to trochu prý rozdychavala, na druhou stranu oba mají sourozence, díky kterým se rodiče "už realizovali", takže to prý šlo🙂.
Za mě je dneska společnost hodně tolerantní, většina lidí bude respektovat to, jak si to uděláte. Jestli i vaše rodina je věc druhá🙂.