Předsvatební stres?
Ahoj. Mám dotaz, za měsíc se vdávám, mám 3 krásně děti a s partnerem jsme spolu už 5 let. Ale dneska se mi zdálo, že mě podvedl s kamarádkou /moji svědkyní. 😓 Já vím, byl to blbej sen, ale může to být předsvatebni stres? Trošku mě to nakoplo k pochybnostem, měla jsem kdysi přítele, co byl milejší k jiným ženám než ke mě a pak jsem měla kamarádku, co mi nemístně osahávala přítele a ten s ní pak chtěl spát (samozřejmě, že jsem to řešila, nenechala jsem si to líbit) 😔 tak se mi všechny ty pocity vrátili. Navíc, nejsem hubená, a mám hooodne nízké sebevědomí. 😔 Partnera Miluju, nejsem ten typ co by si vzal jen tak někoho, zažili už jsme takové sra*ky, že vím, že se na něj mohu 100% spolehnout v čemkoliv 💖nikdy mi nedal důvod myslet si, že by se díval po jiné nebo že by jinou chtěl. Ale poslední dobou toho máme opravdu hodně, nejstarší syn má 5 let, nejmladší má půl roků, nemáme na sebe moc času, skoro žádný, hlídání minimální, moji rodiče a partnerovi rodiče, ale zvládnou jen toho nejstaršího. A navíc bydlí všichni daleko. Máme ještě vyřizování ohledně svatby, navíc moje sestra s manželem a jejich dcerou, nepřijdou, prý "z finančních důvodů ", nabídli jsme jim, že jim zaplatíme cestu, odmítli, že nebudou shánět na sebe společenské oblečení, když jsou na tom finančně špatně a malá že je věčně špinavá, že by to ani nemělo cenu, řekli jsme jim, že není třeba úplně společenské, svatba bude ve volnějším stylu i co se týče oblečení, řekli jsme jim že ani nic nechceme, jen to aby to oslavili s námi, tak že to oni neřeší, že by na ten dar peníze našli, jen že by byli pár měsíců bez jídla 🤔 😓 ke všemu jsme jim nabídli možnost, aby je to nestálo ani korunu, odmítli vše, tak jsme usoudili, že prostě nechtějí přijet 😓. Což mě mrzí, nemáme se sestrou nejlepší vztahy, ale doteď jsem si myslela, že se máme i přes to rády, tak asi jen já ji 😓 Bydlí v domě švagrových rodičů s jeho rodiči a jeho sestrou. Údajně i ti ostatní jsou na tom finančně velmi zle. My jsme asi na 99% věcí sami.
Je tedy to tedy "normální" stav před svatbou takové pochyby a blbé sny? Zažila jste to některá?
Jsou teda takové obavy a pochybnosti jen stresem a nervozitou z blížící se svatby?
dneska v noci se mi taky zrovna zdálo, že má manžel nějakou jinou... je to jenom sen 🙂 Nádech, výdech a svatbu si užijte hlavně s nastávajícím a dětmi. Ostatní vám jí svou (ne) přítomností nesmí pokazit 🙂
Takové sny jsem měla taky a často, naštěstí se nevyplnily... Máš uvnitř sebe pochybnosti nad kterými podvědomě premyslis. S tím ale nic neuděláš, musíš to přejít pokud se fakt neuziras každý den..v tom případě by bylo dobré promluvit si s partnerem nebo psychologem.
Co se týká sestry.. no já kdybych neměla ani korunu, asi by mi bylo taky trapne kdyby mě sestra vše zaplatila a já si tam měla jet s rodinou "užít". Ale zas bych se snažila asi peníze sehnat aspoň na nějakou blbost...takže bychom asi nebyli honosne oblečení, ale malinký dárek bych koupila. Dneska se dá sehnat cokoli..
Pokud máte špatný vztah, je to její výmluva.
Neuzirej se, mysli na své děti, svého muže a že si to všichni společně žijete. Kdo chce přijde, kdo nechce.. jeho problém. Já bych na svatbu šla hned 😁
Ale ono to je skutečně tak, že se nám zdá nejčastěji o tom, co jsme zažili během dne, to, po čem toužíme a to, čeho se nejvíce bojíme. 😀 Ale ano, klidně bych to připisovala i stresu před svatbou.
Děkuji holky, pomohly jste mi, já se budu snažit trochu zklidnit 😅, jinak zda se mi to jednou za půl roku asi, a co se týče ségry, no oni zas na tom s oblečením špatně nebyli, něco pěkného určitě má, s oblečením mám problém spíš já, mám všeho po skrovnu a ona toho má plnou skříň, všeho možného. Já jsem ji psala jestli je nasraná mužem si to vyrikat, ale prej že není, že jsme dvě nervózní matky 🤨 jako mrzí mě to, celý život jsem.ji chránila a bránila a vdekem bylo to, že jsem si dovolila ji bránit, aby ji ostatní holky nešikanovaly, navíc to byly moje spolužačky co ji šikanovaly, tak jsem se jí vždy zastala a místo díky, mi nedala. Bránila jsem ji i před otcem, když ji chtěl zbit, když přišel.opily, takže mě to fakt mrzí že nepřijdou, bydlí 100km od nás, ale naše máma by pro ně klidně dojela, ale prostě nemají zájem, hlavně nemáme mámě říkat, že mají finanční problémy, říkali jsme si s přítelem, že si asi vymýšlí, ale těžko říct 🤷🏻♀️
Mít trošku strach nebo pochybnosti je normální. Přece jen je to napořád. A zvlášť když za sebou máš blbé zážitky. Občas se to v těch snech promítne. Neboj, přejde to.
Sestru komentovat nebudu. Evidentně jí na tobě nezáleží. Možná lepší, když nepřijde, než aby pak udělala nějakou scénu nebo tě drbala.