Plánování těhotenství . Oznámit zrušení svatby?
Holky, dnes jako anonym.
Se snoubencem máme mít svatbu v září. Některé věci zařízené jsou, jiné se budou plánovat a platit v nejbližších týdnech. Nastal ovšem problém - můj zdravotní stav. Gynekolog mi doporučil otěhotnění co nejdřív. Rozhodli jsme se, že se začneme snažit o miminko, avšak již čtvrtý měsíc se bohužel nedaří. Nastává teda dilema - říct rodinám o zrušení svatby v září, či nikoliv.
Za 1) Bojíme se se snoubencem toho, že pokud řekneme, že se snažíme o děťátko, a je to pro nás prioritou - začnou se všichni vyptávat každý měsíc, jestli se zadařilo.. Což myslím, že nám na psychice moc nedá.
Za 2) Pokud to neřekneme, je hloupé, aby se platily a zařizovaly další věci (šaty, ozdoba atd..). Všichni jsou ze svatby a připrav tak nadšení, že se bojím jejich reakce. Jsme z velkých rodin, které jsou zvyklé na "velkolepé" svatby (vysoký počet hostů, svatební tradice, vybrané restaurace...). Navíc partner je jedináček, takže jeho rodina to prožívá opravdu hodně. Takže například svatba na úřadě pouze se svědky je nepřípustná. Samozřejmě víme, že svatba je o nás, tak jen o upřesnění - máme stejné představy jako naše rodiny, není to něco, co jsme plánovali pouze kvůli nim.
Aby toho nebylo málo, tak máme pozastavenou stavbu domu, takže ani bydlení nehraje do karet (kdybych teď otěhotněla). Avšak měli bychom kde bydlet, takže i to by se nějak udělalo než bychom bydleli ve svém.
Samozřejmě by nejlepším řešením bylo odložením svatby na dva, tři roky. Ale to já ani snoubenc nechceme. Kdyby se nám nyní podařilo děťátko,tak se vezmeme v nejbližším volném termínu, bez hostiny.
Co byste na našem místě dělaly Vy?
A proc radsi neodlozite snazeni o 2 - 3 mesice? Proc hened rusit svatbz, kdyz jeste ani nejsi těhotná?
pokud se bojíš, že bys místo svatby rodila, tak posunte svatbu třeba na červen nebo duben.... ale zatím těhotná nejsi, takže bych nic nerušila a počkala, jak to dopadne s těhotenstvím. Třeba v 7. měsíci se svatba zvládnout dá
Naopak ja bych svatbu nerusila. V hlave budete mit neco jinyho nez jen miminko, sex a pokus otehotnet... a to je taky dulezity.
Svatbu bych nerušila a snažení neoznamovala. Nevidím důvod proč. Aspoň budeš mít myšlenky i jinde než u snahy o miminko
@adelka951
Protože mám zdravotní problém, který se rád vrací. Jeden gynekologický zákrok jsem již podstoupila. Další by mohl znamenat, že už neotěhotním nikdy.
Já bych svatbu nerušila, pokud už je naplánována. Když lékař doporučí brzy otěhotnět, tak tam pár měsíců určitě nehraje roli. Buď bych počkala se snažením nebo bych se vdávala s tím, že budu těhotná nevěsta. Pravděpodobnost, že otěhotnění vyjde hned sice je, ale není zas tak velká.
Tak se začnete snazit třeba až v květnu, ať nemusíte rušit nákladnou svatbu. A nikomu bych rozhodně netroubila, že se snažíte. Co je komu do toho. Navíc je to vaše intimní věc, já osobně bych nechtěla při neúspěchu být litována či nějak označována (lidí můžou troubit dál, že jsi neplodná atd.)
Já bych svatbu nerušila 🙂 Nechci ti brát optimismus, ale než se ti podaří otěhotnět, může to trvat....Samozřejmě závisí na vašem zdravotním stavu. Ale dle mé gynekoložky trvá i zdravým párů v průměru min. šest měsíců, než se zadaří, takže by se mohlo stát, že zrušíš svatbu, ale i na mimčo si počkáš. Pak by tě to mohlo mrzet. I mně doktorka říkala, že s otěhotněním nemám otálet, že její dceři to se stejnou diagnózou trvalo 6 let (PCOS) a uspěli až IVF centru...my jsme to měli podobně. Dřív než svatbu jsme plánovali děti, ale pak jsme se přestěhovali, koupili byt a mimčo se pořád nedařilo, tak jsme začali plánovat svatbu a říkali jsme si, jaké by bylo hezké oznámit rodině na svatbě, že čekáme přírůstek... Nakonec jsem se vdávala těhotná, ale bylo moc brzy někomu něco říkat....
A i když jsem se vdávala těhotná, tak jsme si svatbu užili a jsem ráda, že jsme se vzali a nic neodkládali 🙂
Holky, děkuji mnohokrát všem za rady 🙏🏼. Jste zlaté!
Já jsem taky nepochopila, proč rušit svatbu. Těhotná ještě nejsi a může to trvat. A můžeš se vdávat i těhotná. Aspoň pak budete mít všichni rovnou stejné příjmení.
@gracinka7
Před necelým rokem jsem byla na gyn. zákroku. Doktor říkal, že díky zákroku na děložním čípku bude těhotenství rizikové.
Já bych svatbu zatím nerušila. A Dal se snažila otehotnět. Pokud by se ti podařilo otehotnět, teď někdy máš ještě dost času to zrušit. Pokud otehotnis třeba v létě tak se můžeš vdávat i tak. Hlavně nemysli na to, že bude těhotenství rizikové. Mne strašili u obou těhotenství že až otehotbim , že to bude rizikové. A až taková kovbojka to nebyla. U prvního jsem se i vydávala na 5 měsíci. Možná i to plánování svatby ti pomůže zapomenout na otěhotnění. A podaří se to dřív.
Začala bych se snažit o miminko a svatbu zrušila.Ja bych se jako těhotná vdávat nechtěla.Ale to je můj názor.Udelejte to jak to cítíte vy dva .... držím palce ❤
Taky mi doktoři říkali, že mam otěhotnět hned, abych neměla své gyn. problémy a trvalo mi to přes rok. A to jsem byla po laparce připravená.
Ja bych to zas tak neprozivala, kamaradka otehotnela cca 5 mesicu po konizaci a pracovala do 5 mesice a i pak byla pn kvuli tlaku a nikoliv čípku.
Ahoj, z vlastní zkušenosti můžu říct, že je důležité zaměstnat hlavu něčím jiným. Za mě bych určitě nerusila a soustředila se na plánování svatby. Pokud jste rozhodli pro zrušeni, před rodinou bych to svedla na starosti se stavbou domu. Držím palce ať se brzy zadaří a vše vyjde podle přání.
Já mám trochu jiný názor. Když rozházíte všechny peníze na svatbu, a ještě k tomu stavíte dům, zbude vám dost na případné IVF? Já vím, nikde není psáno, že po konizaci neotehotnis normalne, ale pro jistotu bych pocitala i s tou variantou. Pokud je ti kolem 30, máš dobré vyhlídky na úspěšné IVF ale v 35 už je úspěšnost nižší. velká svatba je krásná věc, ale život jí jenom začíná ..
Ja by som snaženie určite neodkladala ani o deň. Ak už máš zdravotné problémy a chceš v budúcnosti dieťa ,tak sa určite snažte. Svadbu by som nerušila. Veď vydávať sa môžeš aj s bruškom. Pokiaľ máš obavy z veľkého bruška,tak presuň svadbu na skorší termín. Alebo si urobte len malú svadbu,ktorú zvládneš aj ako tehotná. S bývaním si hlavu nelámte. Píšeš,že zatiaľ máte kde bývať a domček sa časom dostavia. Naše maminy mali deti v 18stich a zvládli to oni aj my. Vy to zvládnete určite tiež. Držím prsty 🙂
PS: Tiež som po konizácií a snažíme sa o mimi,lebo mi hrozí druhá. Máme rozostavaný dom a bývame v podnájme. Momentálne je dieťatko priorita číslo jedna a verím ,že zvyšok časom doladíme ak sa zadarí.
Já bych svatbu nerušila. Já s manželem jsme oba zdraví a o mimčo jsme se snažili 4 roky, z toho 2 roky v IVF centru, ono se některé věci fakt nedají naplánovat.
Kvůli příchodu dítěte do rodiny lidi spíš svatbu plánují než ruší.
@hankaviki
Nevím jestli jste četla pozorně, zřejmě ne, ale my svatbu rušit nechceme. Vzali bychom se klidně v březnu, kdyby se zadařilo. Přišla jsem si zde pouze o radu, jestli oznámit snažení a celkovou "změnu plánu" rodině - jelikož koncem měsíce se budou platit zálohy (fotograf, restaurace, kadeřnice...). 😉
Děkuji mnohokrát za všechny rady ❤️
když ono z vašeho prvního příspěvku úplně zjevné není, jaké jsou vaše plány...
Ale k věci - nikomu bych o snažení neříkala, může to být na dlouho i u zdravých a ty dotazy opravdu na psychice nepřidají, vím z vlastní zkušenosti. Svatbu bych nerušila, jen bych případně uvažovala o dřívějším termínu - pokud by se zadařilo třeba teď v lednu, ať se svatba nekryje s porodem. Ale třeba v 5.-7. měsíci jde podle mě absolvovat v pohodě i s bříškem a i v rozsahu, který plánujete...
@zmrzlinka já taky ne😉 Proto jsme se vzali a čekám mimi až teď. Chtěla jsem si svatbu užít, navíc, můžou přijít nevolnosti, které v kombinaci se stresem z příprav taky nepřidají.Pokud je zdravotní problém, asi bych osobně chtěla nejprve prcka a pak později svatbu.My jsme spolu byli 7 let,synovi bylo 6 let ,když jsme se loni brali a svět se nezbořil.Ale to je můj názor, slečna se musí rozhodnout sama spolu s partnerem, co je pro ně dobře a co ne.Nikdo za ně nerozhodne, tady jsou jen různé pohledy.
@tynka9
V příspěvku píšu, o zrušení svatby v září - kvůli případnému těhotenství. Nikoliv o zrušení celé svatby, proto jsem v posledním odstavci napsala, že bychom se vzali kdykoliv, kdyby se zadařilo.
Řeším pouze dilema - říct to rodině či neříct. 😊
Samozřejmě chápu, že když to člověk čte, je to něco jiného, než když to zažívá. Snažila jsem se, co nejlépe objasnit můj problém. Jsem ráda za jakoukoliv odezvu, protože si o tom vážně nemám s kým promluvit.
Ja bych to neřešila, prostě rodinu nechala v tom, že svatba bude v září a v případě těhotenství prostě posunula termín.
Nic bych rodině neoznamovala a snažila se bez jejich neustálých dotazů a tázavých pohledů. Nikdy nevíš, jak dlouho by mohla tahle fáze trvat a na psychice to moc nepřidá.
A jak souvisi svatba se snazenim o dite, pripadne tehotenstvim??? Nejak nechapu. Vzdyt se vdava xy tehotnych, je to kazdymu fuk.
A proč tu svatbu chcete rušit?