Zdravotní rizika a problémy po IVF

@monulkab to je dobrá otázka,kterou se teď v poslední době taky zabívám....a jsem z toho ze všeho celkem špatná....
mám už toho za sebou taky hodně,bezhlavě jsem do toho všeho šla(bez výsledku) a ted mým známým co podstoupili IVF se dějí takovéhle věci...takže jedna,které se podařilo 3 IVF,čekla dvojčátka,jedno v 6.měsíci umřelo,druhé zachránili,ale byl to boj...malý má teď 5 roků a ona onemocněla...rakovina....další kámoška po IUI ležela celé těhotenství a když bylo malému 8.měsíců tak zemřel 😢 😢 nádor v hlavičce...a další holčina,kde má malý taky nádor v hlavičce....nevím,ani jsem to sem psát nechtěla,ale jsem z toho všeho špatná...mudr v centru jsem se na to ptala,a samozřejmě řekla že podle výzkumů by se to stávat nemělo,ale je fakt že dodala že oni pomůžou k těhotenství ale co se děje potom to něvědí....tak nevím je to náhoda????nebo na tom něco bude????samozřejmě to nechci vzdát.ale jestli půjdu do dalšího boje to opravdu nevím...teď určitě ne...

@monulkab ahoj.opravdu dobrá otázka!Čas od času si ji také pokládám a občas mě děsí ,protože už toho mám také dost za sebou.(7 .celkových stimulací na IVF s odběrem vajíček + transfer,pak 8 dalších protokolů substituce cyklu před ET).Dohromady 15 transferů,takže hormonálních léků veliké hromady a na IUI nepočítaně!Pokud jsem se na to ptala doktorů v CARU,tak na to nějak neslyšeli,podle mě jsou v tom hlavně prachy,které jsem jim byla ochotna dát za další a další pokusy.Moje obvodní gynekoložka mi jen každý rok udělala cytolku,jinak nic.Jakmile byl v televizi nějaký pořad a otázky na téma kolik pokusů je vlastně vhodné absolvovat,já,vždy s nastraženýma ušima,jsem se nedozvěděla nic konkrétního.Všichni lékaři se i v televizi jaksi vyhýbají odpovědi a stáčejí řeč na něco jiného.Jen nedávno jsem četla v novinách rozhovor s lékařem na toto téma,odpovídal,že podle nejnovějších výzkumů a studií na těchto pacientkách,nebyl zjištěn větší nárůst rakovinotvorného bujení v těle, než u běžné populace.A že totéž platí u takto živě narozených dětí.Tak snad to bude pravda,doufám tedy!Já na sobě zatím nic zvl.nepozoruji,jen nervy,ty mám za těch 10 let dost pocuchané.Ale stálo to za to,nevzdávej to.

Já četla, že je prokázaná lehce zvýšená pravděpodobnost onemocnění rakovinou v souvislosti s léčbou estrogeny (obzvlášť prsu). Ty klasicky při IVF většinou používané nejsou, to spíš při KETu (a to ještě ne, pokud probíhá v přirozeném cyklu s ovulací). IUI může být v přirozeném cyklu bez léků, může být stimulované antiestrogeny (např. Clostilbegyt nebo Tamoxifen), pokud tělo nereaguje, pak klasické malé dávky FSH. A třeba konkrétně antiestrogeny jsou naopak využívány při léčbě některých nádorů, třeba Tamoxifen je primárně lék na rakovinu prsu a jako vedlejší účinek po něm naroste víc vajíček. Takže antiestrogeny jako takové by měly být v tomto ohledu neškodné. Při IVF se ke stimulaci používá FSH a pak se berou tuny progesteronu, ale mezi námi, tím se dnes cpe každá druhá, pěkně "na lepší udržení těhotenství" i bez IVF Utrogestan, na počkání ho předepisují "na zpravidelnění cyklu" a "větší šance", když se někomu nedaří půl roku, popř. když ženská nemenstruuje, hurá vyvolávačka Agolutinu, to je taky progesteron. O jeho spojitosti s nějakými dlouhodobými následky jsem ještě neslyšela. Ale s tím estrogenem bych byla opatrná. I když - pokud to má pomoct, přínos převáží rizika, tak je to se vším.

len já se nad tím začala zamýšlet hlavně po tom, co mi po posledním ET naordinovala doktorka kvůli špinění Estrimax - to jsou estrogeny které se podávají ženským v přechodu, a v příbalovým letáku bylo slovo rakovina skloňováno hned několikrát. Navíc standartní dávkování tam bylo 1x1tbl, a já brala 3 denně...takže celkem sada. Celých 14 dní co jsem to brala jsem každej den brečela, protože to ně mě mělo prostě takovej účinek. Byla jsem jak placená plačka, nervy na pochodu...příští týden jdu na konzultaci do CARu, takže bych se na tyto záležitosti chtěla napřímo zeptat.
Rendas ... to co píšeš je fatk hrozný. To je teda bilance... Na druhou stranu, mám momentálně 6 kamarádek, který jsou už maminkami. Všechny přirozenou cestou. Když jsem se s nimi ale bavila o porodu, tak 2 naprosto v pohodě, jedna s komplikacema kvůli poloze dítěte. Jedné se dítě narodilo o měsíc dřív a je postižené, a 2 museli operovat císařem protože během porodu nastaly komplikace které ohrožovali život jejich, i život dítěte. Naštěstí jsou obě dvě včetně miminek v pořádku. Zhodnotit si to musí každý sám, ale ani při přirozeným těhu člověka můžou potkat různé komplikace. To s těmi tvými kamarádkami mě moc mrzí. Člověk ale musí věřit že je to prostě jen souhra nešťastných náhod, jinak by se asi musel zbláznit.
Ještě jsem chtěla poděkovat len za info o mamografu, zkusím se s mojí gynekoložkou taky domluvit na žádance.I kdybych si měla něco doplácet, ráda bych to podstoupila, jen abych věděla jak na tom jsem.

Monulkab, v našem věku (předpokládám, že 45 ti ještě nebylo 😉 ) je prý mnohem vhodnější než mamograf právě klasický ultrazvuk prsou. Doplácela jsem 300, což je naprosto v pohodě. Právě jsem se nejdřív bála, aby tam na mě nekoukali divně, že i když nemáme tuhle diagnózu v rodině, ve svých třiceti letech se chci nechat zkontrolovat preventivně. Ale doktorka byla opravdu moc milá a jakmile jsem jí řekla o IVF, vysloveně mi ten zájem o prevenci pochválila. Přitom kdybych si o to sama neřekla, ani moje obvodní gyndr., ani CAR mi o téhle možnosti vůbec neřeknou.
A jinak jo, estrogen je svině. Já ho teda nikdy nebrala (během tří IVF jsem se dohrabala jen ke dvěma transferům, o KETu si můžu jenom nechat zdát), ale naprosto stejně se mnou cloumal Utrogestan, brečela jsem v práci kvůli naprostým malichernostem 😒

děvčata děkuji za tuto diskuzi, protože tuto otázku si kladu často.mám po dvou IVF. s doktory jsem to neprobírala, jen s léčitelkou. ta mi řekla, že velmi trpí štítná žláza a játra. tal jsem po druhém Ivf pila 2měsíce vincentku na podporu té štítné žlázy a játrům jsem se snažila pomoct ostropestřcem mariánským. asi to nějaký vliv mělo, nepřibrala jsem jako po prvním IVF a taky jsem se cítíla líp. mě hodně vyděsilo, jak mě do těch pokusů honili tři měsíce po sobě. tak jsem ted dala raději pauzu.. to tělo přece není stroj..

@len dík, žes mi udělala pořádek v těch hormonech 🙂 a dalas mi červíka do hlavy s tím vyšetřením prsou. mám je pořád jakási živá a přitom nic neberu a těhu bohužel taky nejsem..

a další lék do diskuze je prednisol, to je strašný driák..kortikoid.. teda doufám, že se to tak píše, už ho doma nemám

Jo, ke štítný žláze... léčím se s ní 12 let, autoimunitní hypofunkce, beru koňský dávky Letroxu a hlídaná jsem 2x ročně. Za posledních 5 let jsem byla vzorně stabilizovaná a navzdory všem IUI, IVF a megatunám všemožných hormonů se to ani nehnulo. Zato minulý rok jsem se na všecko vykašlala, žádný IVF, žádný utrogestany, jenom jsem si nechala předepsat naprosto minimální dávky Tamoxifenu (jednu 10 mg tabletku 5 dní v cyklu - pro srovnání udržovací dávky při rakovině prsu jsou minimálně 20 mg denně bez přestávky po dobu několika let), no a co myslíte - štítnici to docela solidně rozhodilo! Když jsem se začala zajímat, zda to může souviset, doktoři jen krčí rameny, možná, teoreticky, vliv se zkoumal zatím jen u myší... V podstatě se ale shodli, že všecko souvisí se vším a v lidským těle jeden nikdy neví, kde se ta nerovnováha může projevit.
K Prednisonu asi moc neřeknu, náš CAR ho preventivně nedává, pouze při prokázaných poruchách imunity.

@monulkab Presne si opisala moje pocity pri citani pribaloveho letaku Estrimaxu - sama rakovina, slzy sa mi pustili same od seba. Co ale nespravim pre miminko. Nedari sa nam a po 2 IVF a 3 KET s horou hormonov mam stale horsi pocit, ze sa mi upchavaju cievy. Nikdy v zivote som nebola tlsta, nemam zapchy a predsa sa mi objavili aj hemoroidy - nasledok oslabnutych zil. Skusim este jedno IVF a ak sa nezadari, definitivne koncim s umelinami a ideme hladat dietatko na adopciu. Vsetkym snazilkam prajem, aby sa na nich co najskor usmialo stastie a hlavne vlastne miminko.

@marcajda ahoj, prosím tě, řeším teď případné ivf či jiný postup v car, ale nechala jsem si vyšetřit štítnou žlázu a nefunguje pořádně (jen chci poznamenat, že obv. gyn. ani v CAR jim nepřipadalo podstatné šítku vyšetřit 😠 ani přes mou žádost), dostala jsem na štítku léky, ale zaujala mě rada léčitele s tou vincentkou...pomohlo ti to?

Jinak k těm negativním zkušenostem....podobné příběhy na mě vychrlila endokrinoložka hned při první návštěvě, prý měla plno pacientek, které nedobře dopadly po opakovaných IVF, KET apod....rakovina, rozhozené hormony, vaječníky, onemocnění dětí... Neplatí to asi pro všechny případy, ale děje se to. A v CAR je to prý hodně o penězích. Hrozné je, že lékaři neudělají základní vyšetření a hned posílají do CAR.

Úplně jsem na toto téma zapoměla, a štve mě to, protože jsem byla teď na preventivní prohlídce u mudra a chtěla jsem se na nějakou zvýšenou prevenci zeptat, byla tam na záskok pečlivá doktorka, jinak můj mudr je spíš takovej ten lékař nelékař...budu ráda za další postřehy...apropo, co se léčí na endokrinologii?

@monulkab já teda taky na toto téma už zapoměla 😀 😀 na endokrynologii se léčí právě ta štítná žláza...myslím

Myslím si, že doktoři sami jen mlhavě teoreticky ví o účincích hormonů na zdraví. Brala jsem teď Clostylbegyt několik měsíců-IUI, a jako astmatičce se mi onemocnění hodně zhoršilo. Doktor, že to není možné.. ☹ Nemluvím o štítné žláze, která se po prášcích taky aktivovala. Beru Euthyrox 75mg denně. Čeká mě za měsíc první IVF, takže obavy taky jsou z těch dávek co mě čekají.

taky jsem o tom hodne premyslela, doktorka mi potvrdila ze to zvysuje riziko rakoviny, ale stejne jak jsou vice v riziku rakoviny které nikdy neotehotni a nekoji (nebo mi to tak rikala, nikde jsem si to neoverovala), takze pokud IVF klapne tak se to pry trochu kompenzuje..... ale sama myslim ze tu není ještě tak skupina zen, která podstoupila 8 IVF před 20 lety - nebo je to hodne mala skupina, takze se to neda objektivne posoudit

velmi zajimavá otázka a přemýšlela jsem nad tím hodně. Mám gynekologické onemocnění, jeden vaječník a jeden vejcovod neprůchodný, 1% úspěšného přirozeného početí, 25% úspěšného početí přes IVF a 0% úspěšné početí pomocí IUI. S nemocí zápasím už 9 rok, stále dokola stejné řešení hormonální antikoncepce na 6-9 měsíců v kuse, při prvním MS nemoc zase útočí a další léčba atd., stále dokola, do toho jsme podstoupili 3x IVF, zadařilo se 2x, z druhého IVF máme synka 4,5 a z třetího IVF holčičku, o kterou jsme přišli v 8tt díky autonehodě (nen naší vinou - ale víme, že byla zdravá), 1xpřirozené početí - synek 2,5 roku. Takže celých 8 let hormony kvůli IVF, udržení těhotenství a kvůli nemoci - zdraví kdesi, 20kg nahoře. Lékaři hranici nemají - zaplatíte a oni umožňí. Určitě ale naše hranice někde je. My s manželem jsme k tomu přistoupili, že zadaří -li se zadaří, nezadaří-li se končíme třetím IVF a další už nikdy. Už po diagnoze mé nemoci jsme se smířili, že budeme bezdětný pár, lékař pak našel naději a tak jsme do toho šli, synek se narodil a další jsme už raději kvůli komplikacím nechtěli, ale nemoc útočila a tak jsme dali ještě jednu šanci. Po potratu v 8tt, jsem už manželovi řekla, že další IVF ne, jeden zázrak doma máme, a tělo moje už nemá sílu toto vše podstupovat. Píchat si injekce s ročním dítětem moc psychice taky nepřidá a zdravotní problémy, které se objevily, tak taky ne. Příroda pak nám dala zázrak další. Ale koloběhu s hormony jsem se nezbavila. Až loni jsem už lékaři řekla, že s touto léčbou končím, pokud nemoc stále útočí a léčba není, tak raději půjdu na operaci i když v 33 letech, ať zbytek vezmou, než tělo neustále zahrnovat něčím, co škodí. Našla jsem si tradiční čínskou medicínu - léčba, která zabírá a i když už další děti neplánujeme, vím aspoň že bez hormonální léčby to lze. Rizika IVF tu jsou veliká, jak pro nás ženy, tak i pro děti. Někdo má to štěstí, že ho nic zlého nepostihne, někdo bohužel ne. Těžko říct, zda je to náhoda, či souvislost. Ale stále mi znějí slova mého lékaře, který při prohlídce, když bylo synovi 1 rok, řekl: synek je zdravý, žadné problémy nemá. Samozrejmne, že je, proc by nemel? Rekl pravdu - rizika IVF jsou veliká, nemuselo to tak být, budte za to radi, ze je maly v pořádku. Byl půl roku jako oplodnene v mrazaku a ty rizika jsou jeste vetsi, nez kdyz je zavadeno emrio hned. I pres tyto rizika, jsem do dalsiho IVF stejne tehdy sli. Synek je zdravi, sice ledviny jeste musi mit cas na dozrani, ale to uz je to nejmensi. Kazdopadne, kazda z nas chceme byt maminkou, a je to hodne vysilujici, podstupovat neustale ivf a ostatni dokola a stale kdyz se nedari. Drzim kazde budouci mamince pesticky, aby to bylo co nejdrive, aby toho nemusela podstupovat tolik, nebot my si zaslouzime byt maminkami. A psychika kazde z nas je jina, a tezko se radi,kde kdo ma svoji hranici. Doufam, ze kazda z nas tu hranici najde. Myslim holky na vas, at se co nejdrive zadari 🙂