Nechci zničit zbylá embrya, jsou to pro mě děti

fru já se spíš vždy modlila ,aby v mrazáčku něco zbylo ,protože nikdy nevíš co se stane a budeš je potřebovat znova,třeba u nás v car mi trošku chybělo pár vysvětlení ohledně tohodle ..když jsem jela na ket ,řekli ,že mi zavedou všechny 4 a když jsem tam o hodinku dýl byla ,už mi zavedli jen 3 ,že byli nej..bylo mi trochu divně ,co s tim 4 chudákem udělali,stejně se nic nechytlo 🤐 ,ale kdybych byla v situaci jak popisuje wrtul,tak bych to třeba řešila stejně jako ona ..ikdyž moje už by nikdo vzhledem k věku nikdo nechtěl,já myslim ,že zas až tak moc informovaný nejsme co se s tim děje ..ona neni ani legrace je rozmrazit ,aby byli v pořádku,takže spíš je lepší je tam mít ,než řešit co s nima pak .. 😉

Hm leckar tak já si myslím že ideální by bylo kdyby se mrazili jen taková embrijka která májí potenciál...
protože ty pak vydrží i rozmrazení - a případně jsou schopny při KET zabojovat o život..
no a co se s nima děje ty neperspektivní likvidujou.. ani nechci myslet na to co se stalo s našima bojovníčkama a že jich bylo..

wrtul jojo taky na to ani nemyslim,když během hodiny je z dobrého embrouše špatný 😔 ,mě mrazili jenom jedničkový kvality ..ze 30vajec jenom 10bylo jedničkový a stejně to neni záruka úspěchu 😉 ,vy jste přišli o 21 já o tobě vim..je to hrůza

Leckar tak 3 z těch 21 bojovali o život u mě aspoň...
díky..

Fru, bylo by pro tebe přijatelné darování embryí?
On je to opravdu hypotetický problém (osobně si z našeho CARu nevybavuju nikoho, kdo by toho měl v mrazáku víc, než by si sám nechal zavést, fakt se mrazí jen ta nej), ale naprosto chápu, že to chceš mít vyřešené předem...
Jinak můžu se zeptat, proč vám doporučují IVF, když máte dvouletého chlapečka? Nějaký genetický problém? Nebo po těch mimoděložních odstraněné vejcovody?
Taky by mohla být řešením minimální stimulace, kdy se vajíček získá opravdu jen pár - sice je tam o dost nižší šance na samotné otěhotnění, ale zase téměř nehrozí, že byste měli "plnej mrazák" 😉

Tak my máme "plný mrazák"...je tam 17 mrazáčků.....
ještě pro jednoho si určitě pojedeme....
A co s dalšími????přemýšlíme nad dárcovstvím.Ale jestli do toho půjdeme nevím....

frufru, taky jsem se nad tím samozřejmě zamýšlela, ale dospěla jsem k závěru, že pokud už jsem se rozhodla podstoupit ivf (o etickém přístupu k ivf můžeme mluvit hodiny, že), tak toto beru jako nutné zlo, které k tomu patří - to, že možná embrya prostě vyhodím nebo daruju nebo dám na výzkum... měli jsme 3 kousky v mražáku dva roky, tak mne to samozřejmě občas napadalo. Ano, embryo je živé, ale pokud otázka stojí podstoupit ivf nebo ne, tak za sebe říkám - ANO, chci mít dítě i za cenu, že živé embryo díky mémo rozhodnutí žít přestane, to mi za to stojí.

Pokud to budeš moc řešit, pak je otázka, jestli ivf je pro tebe vhodné, protože celá ta procedura, hlavně opakovaná, je nápor na psychiku jak blázen... No a nebo, pokud ti vadí jen ta představa mražáčků, si nemusíte nechat nic zamrazovat.

A stejně, přiznejme si - spoustě lidem nic na zamražení nezbyde, spousta embryí se nerozmrazí...navíc tu selekci dělají stejně už při ivf za tebe - životaschopných embryí je víc, ale vloží a zamrazí se jen některé, zbytek se někam spláchne, i když známky života ještě jeví, co si budeme namlouvat...

Já jsem prostě dospěla k tomu, že beru ivf jako léčbu a pro mne jediné řešení a v tomto směru si nic nevyčítám. A když se podívám zrovna teď do kočáru na Juráša, tak mi to za to stojí 🙂

Frufru - ono je to těžké, obzvláště pokud sis už prošla tím, čím sis prošla, ale je to asi opravdu dítě ANO či NE, a pokud ano, pak se nedívat vlevo vpravo. My měli zamražený 4 blastocysty, vše super, nakonec se rozmrazily špatně všechny 4, prý měly popraskané buňky,předpokládám, že se nějak při zamražování nedostala tím roztokem veškerá voda z buněk a proto to tak dopadlo, Navíc to bylo poprvé, co bylo něco k zamražení.Takže já to vidím jako Fialinka, jen s tím rozdílem, že my v kočárku pořád nic nemáme, teda ani ten kočárek 😒

Neřešila bych to nyní. Je to skutečně hypotetické. V mých dvou pokusech IVF mi "vyrobili" celkem 10 embryií, 5 z toho bylo zavedeno (zbytek se přestal vyvíjet, či se nerozmrazil)..... A dítě nemám žádné.....

Ver, já si naopak myslím, že je dobré si to sama v sobě vyjasnit předem. Jasně, pravděpodobně k té situaci nikdy nedojde, ale pokud bych dospěla k tomu, že je to pro mě byť jen hypoteticky nepřijatelné, přizpůsobila bych tomu postup už od začátku - srozumět s tím doktory, zvolit slabší stimulaci, nativ...

Hm, a mít šanci ještě menší než teď.....
Ok, ale beru to, pokud by se s tím někdo nesrovnal.....Já bych případná hypotetická zbylá embrya dala určitě na výzkum, pro mě to ještě člověk není - ne, opravdu nepovažuju za člověka shluk pár buněk, který má několikraprocentní pravděpodobnost, že by z něj jednou člověk skutečně byl, a myslím, že by dr. měli mít možnost zkoumání embryí, protože bez toho by žádné IVF ani nebylo možné.

No proto jsem se ptala, jaká je její příčina, proč jde do IVF 😉 Jestli je to opravdu proto, že nemá vejcovody, tak je její současná šance nulová a i ten nativ (ač obecně nejsem příliš jeho zastáncem) by tu šanci výrazně zvýšil a dá se do něj za přijatelný peníz jít x-krát, aniž by zvyšovala riziko toho, že bude mít hromadu mrazáčků a nebude vědět, co s nimi... Je-li to nějaká závažná genetická porucha a je třeba jít do PGD, tak tam je naopak snaha vystimulovat jich co nejvíc, protože přes PGD se většina embryí vyfiltruje a zbyde jich minimum.

Jeee, ahoj holky, děkuju moc za rady! 🙂 Já se k počítači dostala až teď... Len, uhodla jsi to, je to v čudu, jsem bez vejcovodů. Takže tam to fakt jinak neočuráme... ☹ Na druhou stranu je fakt, jak tu píšete, že se málokdy podaří ten mrazák fakt naplnit. Nejde mi jen o mražení jako takové, ale i o ty, co by zlikvidovali ještě před mražením. Ale zase ty asi nejsou super kvality, takže by se nejspíš stejně nechytly, že? Tam asi tedy není nad čím přemýšlet. A moc moc vám děkuju za tip na dárcovství - to mě vlastně vůbec nenapadlo! A to by pro mě bylo naprosto přijatelné a udělala bych to ráda a s dobrým pocitem... Možná by mi to navrhli i v CARu, ale tam jsem byla zatím jen na předběžnou konzultaci, to ostatní se bude řešit až příště, až sama dozraju k tomu, že do toho půjdu. Tak je mi zase o malinko líp... 🙂 Ještě se optám na to, jestli je možné stimulovat spíš míň než víc, to je snad taky řešitelné... Holky, děkuju moc za názory a rady, fakt jsem ráda, že mě tu někdo pochopil a popř. řešil stejný problém - s manželem se kvůli tomu akorát hádáme (ideální příprava půdy pro případné další mimi! :-/)

Hm, tak jsem nepochodila... já toho mýho chlapa nechápu... Zbylá embryjka by klidně spláchnul do záchodu, ale darovat neee, to je špatně. Že nechce, aby někde chodily naše děti... Tak najednou to děti jsou, ale když mi vadí pocit, že by jich bylo víc, než potřebujeme, tak s tím problém nemá. Prostě zničit a hotovo, je to přece jen pár buněk, že... Ach jo... Tak to vypadá, že spíš než další dítě, tak si musíme vyřešit náš vztah...

Frufrunko, my zase měli opačnej problém - on by klidně daroval, já bych se klonila k darování na vědecké účely (zlikvidovat nechtěl nikdo). On neměl problém s předáváním nějaké genetické informace (já tehdy jo), zatímco já viděla, že náš problém snad bude vyřešen jednou jen díky tomu, že budou mít dost embryí, na kterých ho budou moct zkoumat. "Naštěstí" to příroda vyřešila za nás a na zmražení jsme neměli nikdy nic. Postupem času nám byla navržena dárkyně a já zcela přehodnotila svůj postoj k tomu, jak naložit s genetickou informací (jsem dostala od osudu krutou ránu přes hubu, když jsem se dozvěděla, že já, dle mého hezká a chytrá a šikovná vysokoškolačka 😀 mám svou vlastní genetickou informaci na houby 😝 ).

Takže osobní zkušenost - neřešte vztah, ale dejte tomu nějaký čas, názory obou se mohou vyvíjet 😉 Teď je pro vás všecko nové, nechte to usadit.

Až budete mít trochu jasněji, opravdu se poptejte v tom CARu, že máte takový a takový etický problém a jak by ti s ním poradili - tvá přání musí respektovat. Dle mého laického názoru je řešením ta slabá stimulace (s vědomím toho, že snižujete šanci na úspěch).

Jinak k tomu, jestli zlikvidovat embrya, co se nemrazí - u nás je nechávají kultivovat do nějakého pátého dne, kdy s jistotou vidí, zda mají nějakou šanci na další život (taková zamrazí) nebo ne (taková zlikvidují). A jejich snahou je pochopitelně u sporných zmrazit více než nějaké potenciálně perspektivní likvidovat, takže co zlikvidují, z toho by opravdu děti nikdy nevyrostly 😔

Frufru, ono se to nějak vyvrbí - i ty vaše postoje k ivf, je úplně normální, že to každý vidí jinak... promysli varianty, pořeš to s doktorama a ono se uvidí. Myslím, že o tom přemýšlíš i proto, že už dítě máš, jinak by ti to možná tak nevadilo, pokud je ivf jediná cesta k vlastnímu dítěti, tak osud těch mražáčků už není to, co tě na prvním místě trápí.

Len, ty jsi prostě vědma, poradíš se vším a všem, já s tebou beze zbytku ve všem souhlasím... Tvůj příběh znám, sleduju ho od doby, kdy jsi tady všem kdysi radila ohledně BT... To je pak na prdlačku, teda, spíš na hlavu... ☹ Oproti tomu jsou moje problémy prd, kor když už jedno dítě mám, že. A je to přesně tak, jak píšeš - názory se vyvíjejí... Kdysi bych asi nesouhlasila s adopcí, dneska klidně všema deseti. I o tom jsme už mluvili a manžel nebyl proti... A s tím mražením jen toho nej - a že to, co nemrazí, by se stejně nechytlo, jsi mě taky dost uklidnila. Zase máš pravdu - je to moc čerstvé, v CARu jsem vůbec nevěděla, na co se ptát, to se rozleží až doma... 🙂

Fiallinko - je to tak, tím, že už mám dítě, tak přemýšlím jinak. Jak jsem psala na začátku, kdybych žádné dítě neměla, tak se upínám k IVF jako k jediné šanci a nevymýšlím kraviny... 🙂

Jsem zvědavá, co mi řeknou v CARu, když na ně vysolím, že s tím mám etický problém... 😀 Se na mě budou dívat jako co tam teda lezu, když nevím, co chci, že! 😝

frufru: já tě právě taky úplně chápu, už mám mimčo po ivf a teď stimuluju na další...

Fialli - koukám, že Juráškovi je rok a pět měsíců... Jak se na to tváří, že už chceš další mimi? Na mě se moje dr. koukala jak na vraha, když jsem za ní rok po porodu sekcí přišla s tím, že jsem plánovaně těhotná... Říkala mi, že nejdřív za 3 roky. Přitom v tom CAR říkali, že rok úplně stačí... Moje gyndařka se na mě kouká jak na vraha, v nemocnici, když jsem tam byla po potratu nebo po mimoděložním, tak na mě koukali zrovna tak - že mi po porodu řekli jasně, že nejdříve za dva roky. Přitom na porodnice.cz taky říkají, že rok úplně stačí... Tak dám spíš na kapacity (nebo tedy na to, co chci slyšet spíš! 😉 ) Nu, a stejně jsme se na ty dva roky úplně v pohodě dopracovali, ač jsme nechtěli... 🙄

Frufrunko,

my jich máme ještě 8. a trápí mě to moc. myslím na ně často. že z nich můžou být takové krásné děti jako můj syn.. nechci je nikomu dát ani nechat zničit. dost mě to trápí.....jestli ti to taky leží na srdci tak to tě chápu...bohužel se s tím nedá nic dělat, člověk je postaven před takové těžké rozhodnutí a ani by neměl.. 😔

Frufrunko,

jsem taky po císaři a řekli mě taky rok. byla jsem u dr a v pohodě, vyšetřil mě a řekl mi že klidně můžu zkoušet druhé dítě. kdyby takhle se mnou jednal, asi bych už tam nešla a hledala si jiného. přijde mi to trochu sprosté že se takhle k tobě chovali.

Mel, děkuju moc za tvůj postřeh... Přesně tohohle jsem se bála, že na ně pak budu myslet, přitom, když jich máte 8, tak už asi není moc velká šance, že by příležitost mohly dostat všechny, viď? Ach jo.... I kdybych je chtěla darovat, tak případných plácnu 6 bych stejně asi neudala.... To je dilema... ALe zase si říkám, že ten uzlíček doma potom za to všechno stojí, holt je to důsledek toho, že nám doktoři umějí pomoci. Meleri, myslím, že mi ale potvrdíš, že bys do toho šla znovu, nebo ne?

Frufrunko, na to se vykašli, jestli jsi na tom líp/ hůř než někdo jiný, ať už dítě máš nebo ne, tak prostě chcete mít další a přirozeně je šance nulová, tak je IVF logickým řešením a taky je logické, že pokud ses tím doteď nijak podrobně nezajímala, tak stále narážíš na nové a nové věci, co tě překvapují. Ono paradoxně - já teď mám na to přirozené otěhotnění mnohem větší šanci než ty (ač to táhnu na 60. snažicí pokus a přirozeně nikdy nic), takže by se z jiného úhlu pohledu dalo říct, že prd problémy řeším já 😉

Vždyť do CARu můžou přijít i lidi, kteří rovnou řeknou, že IVF je pro ně (třeba z náboženských důvodů) nepřijatelné a že pokud to jen trochu půjde, chtějí se mu vyhnout. Samozřejmě že bez vejcovodů to nejde, ale třeba se zhoršeným spermiogramem můžou téměř donekonečna stimulovat a zkoušet třeba IUI, i když by jinak IVF bylo jasnou volbou. Ona neplodnost má tu výhodu, že až na výjimečné případy se to nezhoršuje a nedá se na to umřít, takže je jen na každém, jaké tempo léčby si zvolí. Plus teda finanční podmínky a pojišťovna, ale to už je jiná. Jestli podstoupit 3x IVF s plnou stimulací a naplnit mrazák, nebo neriskovat a jít třeba 10x do nativu se srovnatelnou šancí (i když je to pochopitelně mnohem větší finanční zátěž, ale zase rozložená do stejné doby).

Jinak k tomu císaři, v tomhle jsem teda absolutní laik, ale měla jsem vždycky pocit, že ten dvouletý rozestup by měl být mezi dvěma porodama císařem? Takže při otěhotnění, když je prvnímu dítěti rok a kousek, už je to splněno? Ale evidentně, co doktor, to názor, to je jak s revizí - obecně doporučují tři měsíce, ale kapacita v CARu mi řekla, že šestinedělí zcela stačí, zatímco můj tehdejší gyndr. (mám pocit, že s kapacitou studoval nebo minimálně vyznávají stejné názory) neúprostě trval na šesti měsících (a věděl, že u mě je to osm cyklů) 😝

Mel, trap se nad těma mrazáčkama, až budete mít dětí, kolik budete chtít, a v mrazáku stále něco zbyde 😉 Vždyť sama víš, že jedno zamražené embryo rozhodně neznamená jedno těhotenství, natož jeden porod 😔

Len, mluvíš mi z duše - taky už mě to napadlo, že na rozdíl od jiných chorob tohle už horší nebude! No, aspoň pro odvedení pozornosti jsem si pořídila potkana - Jáju a po 14 dnech jí narostly koule jak míče, tak je to Jájin. Ale to jen tak pro odbočení. A s císařem? Je to fakt jak s tou revizí - každý říká něco jiného. Ta moje dr. se drží zastaralých rad, je možná až moc opatrná - ale jak na co. Přitom jsem u ní byla jednou v pátek dopoledne, že krvácím (byla jsem těhotná) a že mám bolesti. A ona, že je to v pohodě, že v děloze nic není, tak že těhotenský test prohlásíme za falešeně pozitivní. Ještě mi tedy na mojí žádost vzala krev na hcg. Když jsem si za dvě hodiny volala na výsledky, tak ona že je 2000 (ano, slovy dva tisíce), ale že to pořád nic neznamená, ať přijdu v úterý na kontrolu. Za další hodinu mi bylo fakt už zle, tak jsme jeli na pohotovost - tam už plné břicho krve, prasklý vejcovod... Kroutili nad tím hlavou, že když jsem byla u dr. muselo to už jasně krvácet, navíc tam byla 2 cm velká kulička (asi plůdek + obaly, nebo nevím, jak to, že tak velká). Takže tolik o mojí Mudr. Odejít bohužel moc není kam, předchozí doktor, ke kterému jsem chodila, na tom byl podobně, utekla jsem od něj a zbylí, kteří tu za něco stojí, tak neberou. V tom CARu se mi fakt ulevilo, byli tam moc příjemní a měli snahu to řešit - mám navíc problémy s cyklem. Moje dr. vždycky naslepo něco střílela, nikdy mi nevzala krev, tady to berou z gruntu. Tak snad si příště udělají čas i na moje otázky...

My máme kočku a vzhledem k jejímu intenzivnímu mrouskání to opravdu kočka je - teď mimo své neplodnosti ještě řeším její plodnost 😀
Jinak můj bejvalej gyndr. mě do CARu odlifroval velice rychle, sám neprovedl jediný vyšetření, ale aspoň jsem na ten CAR měla kliku, že tam to berou opravdu poctivě. Takže já nakonec skončila tak, že veškerý vyšetření, který se byť jen okrajově týkají reprodukce, řeším v CARu, ke gyndr. jsem chodila jen 2x do roka na cyto. A poté, co náš vztah-nevztah vyvrcholil tím, že mi dost nevybíravě odmítnul sepsat doporučení na lázně (vám to stejně ani náhodou nepomůže, zůstaňte u IVF, tam aspoň máte šanci), tak jsem ho opustila, našla si novou dr. a hned se s ní dohodla, že tam taky budu chodit jen na preventivky 😉

Frufru, toho doktora bych fakt po této zkušenosti hledala všemi způsoby, přes známé...to mi připadá docela drsné. A jinak mně teda všichni doktoři říkají, že rok bohatě stačí, připustili i, že třeba po půl roce by se asi už nic nedělo - jizvu mám ok, císař byl bez komplikací, takže toho se nijak nebojím.

Jinak jsem tu založila pro ty, co chtějí druhé děcko a musí to řešit ivf, diskuzi, tak za náma přijď, moc nás není 🙂. Ale ono ještě k těm zamraženým - i když jich je třeba osm, tak málokteré se rozmrazí fakt dobře, prostě asi je celkově nutné k tomu přistupovat trošku s odstupem a zkusit to tak neřešit (i když chápu, že nad tím přemýšlíš), protože jak říkám - celé je to nápor na psychiku, důležité je být jakž takž v pohodě, aby tě ten proces nerozhodil celý...

Ahoj holky🙂)
Moje heslo je -NIkdy nerikej nikdy🙂
kdyby se me nekdo pres 10 lety zeptal na umele oplodneni ci vypiplani miminka ve 26tt--reknu ,ze je to proti prirode....
A nyni?.....v kolotoci umeleho oplodneni jsme se ocitli... a kdyby se mi mel broucek narodit ve 27tt budu vzdecna kdyz mi mimco vypiplaji.
Hodne stesti🙂)

Fiali, jojo, pridam se k vam! 🙂 Akorat pres tyden jsem hodne sporadicky, tak nevim, jak budu stihat docitat! 😉 Ted musim zase jit uctovat... Brrrr! Nojo, nejak se clovek zivit musi a jinou praci budu tezko organizovat zrovna podle toho, jak prcek spi... 🙄

frufrunko,

t o víš že jo, zrovna příští týden do toho jdem nanovo.. 🙂

blbý pocit nebo ne člověk ty děti prostě chce...