Léky na zklidnění při ivf. Brala jste některá?

26. pro 2020

Zdravím vás, chci se zeptat jestli jste některá brala při ivf nějaké léky na zklidnění. Mám za sebou několik neúspěchů nálada pod bodem mrazu, stres, úzkost... Teď si dávám pauzou a pak asi už poslední pokus jinak to už nedávám. Vím že je důležitá psychická pohoda ale po tom všem to už nejde. Bral jste nějaká prášky? Volné prodejné jaké? Pomohl to? Děkuji moc za zkušenosti

adenka84
26. pro 2020

Určitě bych to konzultovala s lékařem. Až po jeho schválení bych i na jeho doporučení zkusila nějaký zklidňující lék. Volně prodejné léky bych nezkoušela. Stejně tak zatím ani zklidňující bylinky. Můžeš začít zkusit právě je, ale nejdříve po konzultaci s lékařem. Aby se nějaká bylinka či jiná složka nebyla s hormonální stimulací.
Jinak rozhozenou psychiku jsem měla vždy po neúspěšném IVF. Při stimulaci a čekání na výsledek jsem byla vždy v pohodě. Úzkost a lítost na mě vždy padla až po neúspěchu. Nějak jsme se, ale netlumila, ani mě to popravdě nenapadlo. Jen jsem se vždy vyplakala. A těch neúspěchů bylo vážně mnoho.
Držím palce vím, že to není jednoduché.

daisymaminka
26. pro 2020

Jsem také po několika neúspěšných pokusech a v současnosti ve fázi "snažení". Každý neúspěch mě vždy srazil na kolena, ale pak jsem se vždy otřepala, sebrala a šla bojovat dál. Takže autorko, trochu ti rozumím. Neuvažovala jste o psychologovi? Kolikrát CARy mají svoje psychology... Šla bych asi nejdříve touto cestou než cestou tlumících léků. A přeji hodně štěstí. 🙂

brambora28
27. pro 2020

Moc mě to mrzí. Určitě se neboj zajít za odborníkem. Mě IVF bohužel zničilo krásný vztah z manželem. Nebylo to několika neúspěšných pokusech, ale jednak o tom, že jsem jako žena měla pocit selhání ženskosti, že nemůžeme mít děti přirozeně (i přesto, že jsme do IVF šli z důvodu partnerova genetického postižení), jednak proto, že na mě byl celý ten proces prostě hrozně náročný (skrz tu genetiku jsme pořád čekali na nějaké výsledky, vyšetřovala se celá rodina atd.) i přesto, že nakonec mrazili 12 kvalitních embryí a ve výsledku byli 4 úplně v pořádku vhodné k transferu, k tomu nedošlo, protože těsně před ním jsem zjistila, že má manžel milenku. Měl ji už když jsme procesem procházeli - stimulace, odběry... Chyba byla tehdy na obou stranách, já žila opravdu jen pro to mít dítě, nic jiného mě nezajímalo. Přibrala jsem, byla podrážděná, z každého neúspěchu úplně na dně a přestala jsem úplně žít. Tehdy mi jakákoli psychická podpora v CARu hrozně chyběla, třeba i to, aby nás na začátku upozornili na to, jak to bude náročné.. Proto teď, když se s novým partnerem téměř 2 roky snažíme o dítě vím, že IVF zatím nechci. Máme za sebou jednu neúspěšné IUI. Ale určitě to nehrotim tak jak minule, i když je to pro mě hrozně těžké. Omlouvám se za sloh, ale určitě si někam zajdi, tohle se jen tak nezmění. A nemusí to byl nutné psychiatr a léky, ale třeba terapie 😊

katabe
8. led 2021

Ahojky, pry pomaha psycholog ale ja osobně zkusila kozlík lékarsky, prirodni bylinka na uklidneni 😊